Filharmonie Brno s brněnskou ZUŠ Smetanova přichystaly čtrnáctý ročník festivalu Mozartovy děti, jehož cílem je přivést děti hravou formou k hudbě a dát mladým talentům neobvyklou příležitost zahrát si v profesionálním orchestru či přímo jako sólista v doprovodu filharmoniků. Festivalové akce se konají od pondělí 29. května do neděle 18. června.

„Orchestr se předvedl ve skvělé formě. V Janáčkovi přednesl pestrou paletu emocí od niterných až po extatické.“

„Glassova sedmivětá skladba byla působivá, technicky precizně provedená, místy správně meditativně repetitivní, místy ohnivě energická.“

„Od první do poslední minuty bylo jasné, že se všichni společně užívají to, co ještě před pár měsíci mohlo být pouhým snem – vyprodané vystoupení před americkým publikem.“

Nestává se často, aby český orchestr měl možnost zazářit v Carnegie Hall. Filharmonie Brno středečním vystoupením předčila veškerá očekávání. Úvodní koncert jejího amerického turné v prestižním newyorském sále byl téměř do posledního místa vyprodaný, což je malým zázrakem. Není tajemstvím, že v současné postpandemické době zejí operní a koncertní domy z velké části prázdnotou, problémy s návštěvností má i věhlasná Metropolitní opera… Odvážně zvolený program přilákal početné publikum, které spolu s českými hudebníky pod vedením jejich šéfdirigenta Dennise Russella Daviese vytvořilo nezapomenutelnou atmosféru.

„Opera je velká škola, protože to, co vás potká tam, vás na koncertě potkat nemůže.“

„Oproti tomu, kdy jako dirigent musím držet supervizi nad celkem, si u violoncella bytostně užívám zodpovědnosti jen sám nad sebou.“

„To, co profesor může předat mladému dirigentovi na vysoké škole, je především osobní zkušenost.“

Robert Kružík je jedním z našich nejmladších dirigentů, přesto má na kontě angažmá ve dvou operních domech a spolupráci s řadou renomovaných orchestrů. Mimo jiné je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a letos v květnu by měl debutovat na Pražském jaru. Náš rozhovor se uskutečnil v době prvních omezení s ohledem na epidemii koronaviru. Od té doby situace prošla výraznou proměnou, nicméně držme sobě i jemu palce, aby to vyšlo!

„Český filharmonický sbor Brno je vždy radost poslouchat.“

„Orchestr velmi dobře odpovídal, doplňoval všechno dění a dokázal být výraznou a efektní složkou dramatu.“

„Lenora byla působivým dramatem stojícím za slyšení.“

Ruku v ruce jdou letos 250. výročí narození dvou významných skladatelů Ludwiga van Beethovena a Antonína Rejchy. Sláva jednoho možná zastiňuje význam druhého, který byl a je více oceňován jako pedagog a autor několika spisů o hudbě. Ve středu 5. února se však v Besedním domě v Brně ukázal Antonín Rejcha ve své Lenoře nejen jako skladatel poctivého, kvalitního řemesla, ale také jako pokrokový a originální autor otevřené mysli plné nápadů a invence. Dílo nastudovala Filharmonie Brno v čele s Dennisem Russellem Daviesem spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a v sólových partech se představily hvězdy české i zahraniční operní scény Martina Janková, Pavla Vykopalová, Wojciech Parchem a Jiří Brückler.

„Jde o dramaticky koncipovanou hudbu s potenciálem opery.“

„Berlioz ochotně a hodně barvitě využil možnost zachytit pekelnou jízdu.“

„Hlavně díky dirigentovi šlo o podmanivé a důstojné připomenutí toho, co Berlioz přinesl do evropské hudby.“

Hector Berlioz vždy znovu překvapí. Respektive se připomene jako hudební novátor a revolucionář, jako romantický excentrik, umělecký megaloman a možná i tak trochu jako svého druhu posedlý, blouznivý šílenec. Jeho žánrově nezařaditelná skladba s názvem Faustovo prokletí na festivalu Smetanova Litomyšl tohle vše zhmotnila zvláště v závěru, kdy „Cval do propasti zkázy“ svými děsivými prostředky opět oživil obdivně udivenou otázku, jak bylo možné něco podobného napsat doslova pár let po Beethovenově a Schubertově smrti.