Soa-Hanzlkov-a-Pavel-Ren

„Královnou a králem večera byli jednoznačně fenomenálně démonický Pavel Režný s nádhernou a vznešenou Soňou Hanzlíčkovou.“

„Mnohým z nás běhal mráz po zádech z naprosto mimořádného zážitku, který toto unikátní provedení Elisabeth přineslo.“

„Velká škoda, že přísné licenční podmínky nedovolují pořídit záznam z představení – tento počin by si to jednoznačně zasloužil.“

Plzeňský amfiteátr zažil v posledním červnovém víkendu po nucené dvouleté odmlce velkolepou dramaticko-hudební show, a to hned ve dvou večerech po sobě. Po pátečním Macbethovi se v neděli otevřel divákům svět rakouského císařského dvora ve výpravném muzikálu Elisabeth.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
205

„Soukromý i tvůrčí život Němcové je obsažen zejména v jejích dopisech, které se pro Olgu Sommerovou staly východiskem pro libreto.“

„Božena je psána pro mezzosoprán, silnou a emočně vnímavou ženu s pronikavým intelektem a s duší toužící po lásce, které se jí nedostává ani od manžela, ani od milenců.“

„Silnou, krásnou a emotivní Boženou byla mezzosopranistka Jana Piorecká, která jí dala nejen plný a nosný hlas, ale i lidskost a niternou opravdovost.“

Ke 160. výročí úmrtí Boženy Němcové byla na Smetanovu Litomyšl zařazena komorní opera Lenky Noty Jsem kněžna bláznů. Představení se konalo 28. června ve Smetanově domě. Soubor opery Divadla Josefa Kajetána Tyla Plzeň řídil Jan Bubák.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00005

„Opera Macbeth je plná dramatických okamžiků, smrti a touhy po větší moci. Režisér se mohl nechat inspirovat bohatým dějem a vytvořil opravdu velkolepou podívanou.“

„Operu nastudoval a řídil dirigent Jiří Štrunc. Orchestr podal pod jeho vedením vynikající výkon.“

„Hlavní role Lady Macbeth a Macbetha ztvárnili Ivana Veberová a Martin Bárta. Veberová si dramatickou roli doslova užívala. Bártův hlas jí velmi dobře sekundoval.“

Po dvouleté odmlce se mohl v Plzni uskutečnit šestý ročník open-air produkce Divadla Josefa Kajetána Tyla – Noci s operou. V pátek tak návštěvníci zhlédli operní drama Giuseppe Verdiho Macbeth. V neděli se mohou zúčastnit představení muzikálu autorské dvojice Michael Kunze a Sylvester Levay s názvem Elisabeth, který měl premiéru na Nové scéně v Plzni v roce 2019.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

Po dvou zrušených ročnících se plzeňští příznivci Noci s operou dočkají dvojitého zážitku. V pátek 24. června se v prostředí Amfiteátru Lochotín představí Verdiho operní drama Macbeth s barytonistou Martinem Bártou v titulní roli. Tajemný a napínavý příběh o středověkém vojevůdci Macbethovi, který se spojí s temnými silami, aby získal korunu, režijně připravil Tomáš Ondřej Pilař, hudební nastudování bude v rukou dirigenta Jiřího Štrunce. Hostem šestého ročníku Noci s operou bude v neděli 26. června muzikál Elisabeth. DJKT ho uvedlo v české premiéře a inscenace získala uznání jak u široké veřejnosti, tak u odborné kritiky. Režisérem open-air podoby bude Lumír Olšovský, hlavní role ztvární Soňa Hanzlíčková a Pavel Režný.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0005

„Jsem stará dobrá střední vlna. Nemám rád fousaté divadlo ani experiment pro experiment.“

 „Miloval jsem Boženu Němcovou od dětství, k titulu jsem se snažil přistoupit empaticky a zcela jinak než předchozí ženský inscenační tým.“

„Nová opera Quo vadis Sylvie Borodové je rozhodně velkolepá. Ohlasy byly velmi pozitivní.“

Dvě čerstvé režie má na svém kontě ředitel Divadla J.K.Tyla v Plzni Martin Otava. Na jeho domovské scéně měla 11. června premiéru výpravná soudobá opera Quo vadis od Sylvie Bodorové. ReflexiPlus si můžete přečíst ZDE. Repríza je na programu v sobotu 18. června a pak v příští sezóně. V novém hávu se na festivalu Smetanova Litomyšl představí opera Jsem kněžna bláznů, které napsala Lenka Nota na libreto Olgy Sommerové. Premiéra se původně odehrála v listopadu 2017 v brněnské Redutě, kde ji uvedl Ensemble opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové a v režii Kristiany Belcredi. Inscenaci si můžete připomenout i pohledem skladatelky Olgy Ježkové pro KlasikuPlus. Opera se ale teď dočkala nového nastudování ke 160. výročí úmrtí Boženy Němcové. Premiéra je na programu 28. a 29. června ve Smetanově domě. V roli spisovatelky se představí Jana Piorecká, jejím manželem bude Adam Rezner. Soubor opery Divadla Josefa Kajetána Tyla Plzeň povede dirigent Jan Bubák. Martin Otava v RozhovoruPlus mluví nejen o těchto dvou inscenacích, ale o režijní práci jako takové.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00013

„Někde se hudba jakoby dotýká hranic muzikálového žánru. Nicméně instrumentací a celkovým velmi dramatickým výrazem jednoznačně zůstává na straně nejnáročnějšího operního umění.“

„V roli císaře, krutého tyrana, prototypu všech dalších diktátorů v lidských dějinách, exceloval pěvecky i herecky Philippe Castagner.“

„Režie Martina Otavy nesklouzla do příliš snadných paralel se současností.“

Operní událost, která se neděje každý den. Přesněji řečeno neudála se v tuzemsku už dlouhá léta. Totiž premiéra celovečerní současné závažné opery – přesně tím byl sobotní večer na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla, kde poprvé zazněla jako novinka opera Quo vadis Sylvie Bodorové, dílo s historickým námětem, dramatické a koncipované jako velká podívaná, přes veškerou modernost vstřícně přístupné a navíc s velkým nadčasovým poselstvím.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Je autorkou opery Legenda o Kateřině z Redernu, která měla premiéru v libereckém Divadle F. X. Šaldy v roce 2014.“

„Jde o rané křesťanství. A to jsme my. Evropa.“

„Přála by si, aby opera Quo vadis vyzněla jako apel – a zároveň aby přinesla naději, že nejsme ztraceni.“

Soubor plzeňského Divadla J. K. Tyla uvede v sobotu ve světové premiéře operu Quo vadis české skladatelky Sylvie Bodorové. Libreto vytvořila autorka spolu s režisérem Martinem Otavou na motivy stejnojmenného románu polského romantického spisovatele Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a také podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia. Dirigenty projektu jsou Jiří Petrdlík a Jiří Štrunc, autorem scény Daniel Dvořák. V hlavních rolích se objeví Philippe Castagner a Ivana Veberová.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0099

„Vynikající soustředěný výkon orchestru.“

„Svrchované vedení Jiřím Štruncem, výborně připravený sbor sbormistrem Jakubem Zichou.“

„Hřejivě měkce a pojivě působily hlasy sólistky opery v Plzni Radky Sehnoutkové a někdejšího sólisty opery v Plzni, nyní působícího v Národním divadle Praha, Jiřího Hájka.“

Haydn je autorem tří velkých oratorií. V roce 1796 mělo ve Vídni premiéru dílo Sedm posledních slov Vykupitele na kříži, roku 1798 dokončil práci na Stvoření a v roce 1801 měly premiéru Roční doby. V dílech je znát inspirace a detailní znalost podobných děl Georga Friedricha Händela, která poznal za svých cest do Anglie. V Plzni je právě inscenováno koncertní provedení oratoria Stvoření. Hudební nastudování a řízení všech uvedení (poslední v této sezóně bylo 4. 6.) svrchovaným způsobem provedl stálý dirigent opery Divadla J. K. Tyla v Plzni Jiří Štrunc. Dílo je nastudováno v německém originále. Diváci mají před sebou na titulkovacím zařízení jak německý text libreta Gottfrieda van Swietena, tak jeho český překlad Marty Ulrychové.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

„Petrdlík velmi dobře odlišoval jemné detaily Bendovy hudby, motivoval orchestr k barevné hře.“

„Hlavní role Medey se vynikajícím způsobem ujala s nasazením sobě vlastním šéfka činohry Apolena Veldová.“

„Jediné dvě reprízy plzeňského nastudování se uskuteční na jevišti Velkého divadla 25. a 31. 5.“

K příležitosti výročí tří set let od narození českého skladatele Jiřího Antonína Bendy uspořádalo Divadlo J. K. Tyla v Plzni uvedení jeho dvou melodramů Pygmalionu a Medey. Na nastudování se podílely dva soubory, komorní orchestr opery řídil Jiří Petrdlík a scénických rolí se ujali členové činohry.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
302

Divadlo J. K. Tyla v Plzni zve na premiéru Bendových melodramů. Inscenaci, která se bude poprvé konat v pátek 6. května ve Velkém divadle od 19 hodin, uvádí pod jednotným názvem Benda 300.2.2. Ke tří stému výročí narození skladatele Jiřího Antonína Bendy tak DJKT uvede jeho Medeu a Pygmalion v poloscénickém provedení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
003

Operní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni v čele s dirigentem Jiřím Štruncem připravili nový projekt – koncertní provedení Haydnova oratoria Stvoření. Premiéra se bude konat v sobotu 23. dubna od 19 hodin ve Velkém divadle. Další představení jsou naplánována na 30. dubna, 4. května, 4. a 17. června.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0005

„Dávám přednost něčemu povznášejícímu, něčemu, co hladí duši… Mému naturelu je to bližší.“

„Quo vadis mě jako téma přitahovalo, skoro jako světlo můru, ale měla jsem zároveň obavu, jak tuto tematiku pojmout, jak ji zvládnout na jevišti, jak to udělat, aby to nebyl jen převyprávěný příběh, to opera nesnese…“

„Když skladatel nemá rozvrh, stavbu a text dobře postavený, tak v podstatě nemá absolutně šanci uspět. Základem je, že se posluchač nesmí nudit.“

Na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla bude mít 11. června premiéru nová opera Sylvie Bodorové s názvem Quo vadis. Libreto, které napsala ve spolupráci s režisérem Martinem Otavou, má základ ve stejnojmenném romantickém románu Henryka Sienkiewicze z roku 1895, jehož příběh je situován do antického Říma za vlády císaře Nerona. V hlavním motivu pronásledování prvních křesťanů nechybí ani milostná zápletka… Sylvie Bodorová, která už je autorkou dvou rozsáhlých biblických oratorií – Juda Maccabeus a Mojžíš – a také historické opery Legenda o Kateřině z Redernu, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz kompoziční tvůrčí proces, své úvahy o umění i námět a poselství nové opery a její obsah.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
20010

Soubor baletu Divadla J. K. Tyla připravil na neděli 17. dubna galakoncert za účasti hostů z domácích tanečních scén i ze zahraničních divadel. Bude se konat od 19 hodin ve Velkém divadle. Při této příležitosti zavítá do Plzně španělská tanečnice Lucía Lacarra, která působila na postu sólistky v Ballet national de Marseille, San Francisco Ballet či v Bavorském státním baletu a je držitelkou několika prestižních ocenění. Například v roce 2002 v Monte Carlu získala Nijinsky Award, o rok později ji bylo v Moskvě uděleno prestižní ocenění Benois de la Danse za roli Taťány v Crankově baletu Oněgin a v roce 2011 byla na Galavečeru světových baletních hvězd v Petrohradu vyhlášená tanečnicí desetiletí. Diváci budou moci tuto významnou osobnost tanečního světa vidět společně s bývalým sólistou Královského baletu v Londýně Matthewem Goldingem v soudobé choreografii Snow Storm od Yuriho Possokhova, který se nechal inspirovat Puškinovou povídkou o ženě, které sněhová bouře překazí útěk s jejím milým.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

55858 Plzeňské Divadlo J. K. Tyla uvede v pondělí 28. března od 19 hodin ve Velkém divadle komponovaný večer na podporu ukrajinského Akademického divadla hudební komedie M. Vodyanyho v Oděse. Výtěžek ze vstupného je určen na podporu umělců a umělecko-technických zaměstnanců divadla, především těch, jejichž rodiny byly následkem války rozděleny. Formu pomoci si zvolí přímo oděské divadlo. Večer ponese název Bílý akát pro Ukrajinu. V roce 2019 totiž DJKT zorganizovalo s oděským divadlem společný mezinárodní koncert nazvaný podle ukrajinské operety Bílý akát, který se tehdy s velkým úspěchem odehrál jak v Oděse, tak ve Velkém divadle v Plzni. „Tímto večerem chceme vyjádřit podporu nejen celé Ukrajině, ale také našim kolegům z oděského divadla. V době, kdy jsme organizovali náš první společný koncert, nás ani nenapadlo, že se naši přátelé budou za pár měsíců strachovat o svůj vlastní život,“ uvedl ředitel divadla Martin Otava. „Od vypuknutí konfliktu jsme ve spojení s vedením divadla v Oděse. Snad můžu tlumočit poděkování tamějších umělců, kteří si podle slov paní ředitelky Eleny Redko velmi cení, že na ně v této zlé době myslíme a chceme jim pomoci,“ doplnil. Pro program zvolilo DJKT netradičně pondělní večer, tedy den, kdy má většina zaměstnanců divadla jediný volný den v týdnu.

Zveřejněno v AktuálněPlus

2000 Na Nové scéně plzeňského divadla se objeví nový baletní kus s názvem Lady Macbeth – 1865. Povídka ruského spisovatele Nikolaje Semjonoviče Leskova z roku 1865 se stala podkladem pro operu Dmitrije Šostakoviče Lady Macbeth Mcenského újezdu, jejíž uvedení v počátku třicátých let minulého století vyvolalo nevoli sovětského diktátora Stalina natolik, že celá tamější hudební moderna byla zavržena jako formalistická až vulgární. Choreograf a režisér Libor Vaculík, jehož díla mají četná zastoupení v repertoáru baletu Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, vybral pasáže Šostakovičovy hudby pro taneční drama na jevišti Nové scény, v němž mimo jiné vynikne síla uměleckého prožitku sólistky Jarmily Hruškociové v hlavní roli. Vedle hudby Dmitrije Šostakoviče zaznějí také skladby Arvo Pärta a Petra Maláska. Premiéra se bude konat v sobotu 19. března v 19 hodin. Více informací najdete zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
5000

Druhý ze tří muzikálů, které vyhrály autorskou soutěž Intro ’ 21, uvede v pátek 11. a v sobotu 12. března Malá scéna Divadla J. K. Tyla v Plzni. Píseň pro Ninu získala druhý nevyšší počet bodů z celkově třiačtyřiceti přihlášených děl. Příběh zpěvačky a jejích přátel z jazzového hudebního klubu v Sovětském svazu se odehrává mezi 30. a 50. lety minulého století. Hudbu složil Vojtěch Frank, libreto napsala Diana Řeháčková a režijně dílo s muzikálovým souborem nastudovala mladá režisérka Natálie Gregor. V hlavních rolích se představí Karolína Krausová, Lukáš Ondruš, Charlotte Režná či Martin Holec.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5000

„Janáček byl mistr melodie, úsečnosti a jazyka. Spojit všechny tyto atributy v pěveckém projevu do jednoho výsledného tvaru je velice obtížné. Kanadský tenorista Philippe Castagner v hlavní tenorové roli Alberta Gregora neuspěl.“

„Perfektní výkon podal tenorista Jan Ježek. Jeho poblázněný Hauk-Šendorf vyšel dokonale a reakce publika byla znát přímo při jeho výkonech, ale i při závěrečném potlesku.“

„Mužská část sboru v závěru opery poněkud zvukově zanikla, což byla také škoda.“

V rámci patnáctého ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2022 hostilo Národní divadlo v neděli 6. března operní soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla z Plzně. V hlavní roli Janáčkovy opery Věc Makropulos coby Emilia Marty vystoupila sopranistka Ivana Veberová, Alberta Gregora ztvárnil kanadský tenorista Philippe Castagner, solicitátora Vítka tenorista Tomáš Kořínek, jeho dceru Kristu pak sopranistka Magdaléna Hebousse. Jaroslav Prus patřil barytonistovi Jiřímu Kubíkovi, jeho syna Janka zpíval tenorista Jan Maria Hájek, advokáta Doktora Kolenatého pak barytonista František Zahradníček. Menší role patřily basistovi Janu Hnykovi – Strojník, sopranistce Radce Sehnoutkové – Poklízečka, tenoristovi Janu Ježkovi – Hauk-Šendorf, mezzosopranistce Janě Foff Tetourové – Komorná a postava Lékaře Romanu Duškovi. Orchestr a pánskou část sboru řídil Norbert Baxa, režie se ujal Martin Otava, scéna je prací Daniela Dvořáka, kostýmy Dany Haklové, světelný design a videoprojekce pak Antonína Pflegera a Petra Hlouška. Projekt je koprodukcí DJKT a Theater Erfurt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11113

Vyhlašujeme výherce vstupenek na inscenaci Festivalu Opera 2022.

Letošní přehlídka většinou mimopražských operních domů se koná od 16. ledna do 29. března a nabízí dvě desítky večerů. Odehrávají se hlavně na scénách Národního divadla, ale také na dalších zajímavých místech, například v prostoru NoD, v La Fabrice, Venuši ve Švehlovce, v Divade D21 nebo v Kavárně Adria. V neděli 6. března se v historické budově Národního divadla odehraje Janáčkova Věc Makropulos, kterou do Prahy veze plzeňské Divadlo J. K. Tyla.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
04srdceDJKT2021fotoMarioBakus7867-1

Divadlo J. K. Tyla připravilo inscenaci, jejímž hlavním tématem je transplantace srdce. Za vznikem stojí lékařka Milana Pokorná, které osud hlavní hrdinky Eriky skutečně zkřížil cestu. Po letech se rozhodla o silný lidský příběh podělit a k realizaci oslovila hudebníky Jana Rejenta a Pavla Lochmana, choreografa a dlouholetého sólistu plzeňského baletu Richarda Ševčíka a uznávaného scénografa a kostýmního výtvarníka Marka Cpina. Světová premiéra tanečního dramatu Srdce se odehrála 4. ledna na Nové scéně Národního divadla v Praze, v Plzni se dílo představí poprvé v sobotu 5. března od 19 hodin na Nové scéně DJKT. Další repríza je naplánována na 21. dubna. Inscenace vznikla ve spolupráci s Agenturou Srdce.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11113

Vyhlašujeme soutěž o dvě dvojice vstupenek na inscenaci Festivalu Opera 2022.

Letošní přehlídka většinou mimopražských operních domů se koná od 16. ledna do 29. března a nabízí dvě desítky večerů. Odehrávají se hlavně na scénách Národního divadla, ale také na dalších zajímavých místech, například v prostoru NoD, v La Fabrice, Venuši ve Švehlovce, v Divade D21 nebo v Kavárně Adria. V neděli 6. března se v historické budově Národního divadla odehraje Janáčkova Věc Makropulos, kterou do Prahy veze plzeňské Divadlo J. K. Tyla.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
Strana 1 z 2