117

„Csaba Kotlár se pro roli Oněgina hodí svým atraktivním zevnějškem, věkem i hlasovými dispozicemi.“

„Jana Šrejma Kačírková postavila v roli Taťány další ze svých pozoruhodných jevištních kreací.“

„Moc dobrým tahem inscenátorů byl Gremin Josefa Kovačiče. Měkký, kultivovaný bas, s citem pro plynulost frázování, až delikátně kulatého charakteru a krásně znělých hloubek.“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla ve dvou premiérách – 1. a 2. října 2021 – Čajkovského slavné operní dílo Eugen Oněgin na Puškinův text. Lyrické scény na text podle A. S. Puškina, jak zní přesný název v partituře, nastudoval hudebně dirigent Martin Peschík, režisérem inscenace je Lubor Cukr, scénu a kostýmy realizoval David Janošek. Důležitou choreografii v tomto skvostném díle obstarala Lucie Mertová. Sborové scény nastudoval sbormistr Martin Veselý. Představení proběhla ve dvou rovnocenných, za sebou jdoucích premiérách. Pro reflexi jsem zvolil druhou premiéru dne 2. října 2021.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Pancik

„Toužil jsem po čirém zvuku menšího sboru.“

„Hlavně jsem chtěl, aby každý student měl sbor, kde bude sám něco dělat. To je nesmírně důležité.“

„Když stojíte na zadním jevišti, zvuk orchestru v odposlechu máte prakticky okamžitě, ale živý zvuk letí od orchestřiště pomaleji a je mezi nimi opravdu znatelný rozdíl.“

Jsem přesvědčena, že Josefa Pančíka netřeba dlouze představovat. Zejména v brněnských souborech, ale jejich prostřednictvím vlastně v celém světě zanechal svým sbormistrovským umem nesmazatelnou stopu. S Operním sborem Národního divadla Brno pracoval přes půl století, z Brněnských madrigalistů během jejich bezmála třicetiletého působení vybudoval fenomén naší sborové kultury a poté zakotvil na patnáct let u Pražského komorního sboru. Vedle toho si našel čas i na vzdělávání nových sbormistrů na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Jsem tedy vděčná, že přijal mé pozvání k menšímu neformálnímu povídání o sbormistrovském řemesle. Přestože o svých sborech hovořil už mnohokrát, ani náš rozhovor nemohl začít jinde než u Brněnských madrigalistů – od konce jejich činnosti letos totiž uplynulo třicet let.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
101

„Jana Šrejma Kačírková hraje a zpívá Mimi s bezprostředností srdečností a s jistotou. Je to její premiéra v této úloze.“

„Svatopluk Sem je v titulní roli Oněgina pěvecky famózní.“

„Hrát před publikem je krásné – a na Smetanově Litomyšli, kam se jezdí i za atmosférou odlišnou od kamenných divadel, je obecenstvo vděčné.“

V sobotu a v neděli se po loňské pauze vrátila na festival Smetanova Litomyšl opera. Soubor Národního divadla Brno přivezl dvě čerstvé inscenace: Pucciniho Bohému a Čajkovského Evžena Oněgina. Obě bylo potřeba jevišti na zámeckém nádvoří samozřejmě trochu přizpůsobit, ale ani jedné to neublížilo. Divadelní působnost díky režii i díky pěvcům a hudebnímu nastudování zůstala silná a bezprostřední.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2020

„Opery se rozmrazují naštěstí mnohem snadněji než ´zmražené´ činohry.“

„Věřím, že festivalové publikum přijímá představení s jakousi nepsanou dohodou, že zkrátka nemůže vidět komplexní tvar, který vznikl v divadle. Snad genius loci a volná obloha nad našimi hlavami tu ztrátu alespoň trochu vynahradí.“

„Naše plány jsou docela ambiciózní a zároveň věřím, že i divácky velmi atraktivní.“

Brněnská Janáčkova opera jede na Národní festival Smetanova Litomyšl se dvěma novými inscenacemi, Pucciniho Bohémou a Čajkovského Evženem Oněginem. První hraje na zámeckém nádvoří v sobotu, druhou v neděli. Ředitel Národního divadla Brno v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz a pro Noviny Smetanovy Litomyšle uvažuje nad přizpůsobováním inscenací pro uvádění na open air letních scénách, vyjadřuje naději, že nás politici konečně přestanou sužovat restrikcemi, které podle něj postrádají elementární logiku, přibližuje práci v době protipandemických omezení, prozrazuje, co se chystá na příští sezónu… a zdůrazňuje, jak důležití jsou diváci. Věří, že se publikum co nejdříve vrátí…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
SL-ndvo-2

„Máme v programu i velké koncerty a opery a při třiceti pořadech jde pořád o velkých festival.“

„Co se týče reklamních partnerů a sponzorů, nepřišli jsme ani o jediného.“

„Respirátory jsou nadále potřeba při koncertech na zámku. Publikum je sice na čerstvém vzduchu, ale nádvoří je uzavřené ze čtyř stran a je tak definováno jako vnitřní prostor.“

Měsíční příprava stavby scény a hlediště na nádvoří zámku je u konce. Smetanova Litomyšl může začít. Ve městě bude chod národního festivalu denně zajišťovat víc než sto dvacet lidí, od uměleckého a ekonomického vedení přes produkci a techniky až po uvaděčky, řidiče a muže řídící parkování návštěvníků. Letos je program rozvržen jen na jedenáct dní, ale přesto ho organizátoři prezentují jako plnohodnotný. Nechybějí totiž obvyklé symfonické koncerty a operní představení, které loni mezičas protiepidemických opatření neumožnil. Letos se do rozvolňování vešly. I vstupenek je nakonec možno prodávat až do tří čtvrtin kapacity. Pořadatelé byli připraveni a využívají situaci, jak to jde. Ostatně, vždyť o sobě s úsměvem říkávají, že jsou „klikaři“.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
středa, 31 březen 2021 16:35

Brněnský Oněgin nikomu nestraní

106

„Klasika, kterou Martin Glaser přečetl pozorně a bez velkého dojetí.“

„Titulní roli dostal jako zaslouženou příležitost na vrcholu sil barytonista Svatopluk Sem.“

„Přenos ´z první řady´ nabídl záběry z míst, kde by kamery s diváky v hledišti být asi nemohly, totiž vzácné, při přenosech nevídané celky, spojující současný pohled na scénu a do orchestřiště.“

Stav pandemie nepolevuje, nůžky mezi chtěným a možným se rozvírají stále víc. A začíná se snad i zdát, že to tak je normální… Národní divadlo Brno připravilo novou operní inscenaci, Čajkovského Evžena Oněgina. V pondělí se uskutečnila premiéra. Na scéně i v orchestru, soudě podle televizního přenosu, bez vládních omezení, která platí všude okolo mimo zdi Janáčkova divadla. Naštěstí bez nich! Roušky a rozestupy by představení rušily tak, že by se ztratil umělecký smysl celého počinu… Všichni ovšem s nezbytným negativním testem. Organizační balanc na pomyslné hraně propasti pro vedení divadla, pro některé jednotlivce možná i na osobně prožívané hraně obav. A publikum? Nadále doma, u obrazovek; posmutnělé, zdecimované, ale o to vděčnější.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 29 březen 2021 13:21

Martin Glaser: Oněgin je splněným snem

09OLB0561

„V době covidové se mi paradoxně pracovalo tak dobře jako snad ještě nikdy. Práce všech byla nesmírně soustředěná.“

„Ve 21. století je podle mne už opravdu směšné řešit, jestli je ‚prima la musica‘ nebo zda má navrch ‚režisérské divadlo‘.“

„Aby divadlo žilo, tak se v něm musí tvořit – tedy zkoušet!“

Už skoro rok žijeme bez živé kultury. Divadla jsou zavřená. Přesto soubory pracují. Jen Národní divadlo Brno má nastudováno osm inscenací, které nikdo neviděl. K tomu se musí přidat ještě šest dalších inscenací z loňského roku, které během krátkého uvolnění viděla pouhá hrstka diváků. Není to věru moc radostné konstatování. Ještě že máme ČT art. Tato stanice uvede 29. 3. 2021 ve 20:15 televizní premiéru nové brněnské inscenace opery Evžen Oněgin Petra Iljiče Čajkovského. V režii Martina Glasera a pod taktovkou Roberta Kružíka roli Taťány bude zpívat Linda Ballová, Oněgina Svatopluk Sem, Lenského Ondřej Koplík a Olgu Václava Krejčí Housková. To byla příležitost promluvit si s ředitelem Národního divadla Brno Martinem Glaserem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
foto-u-ND-2

„Po herecké stránce je tu velký prostor pokusit se přiblížit divákovi Oněginův vnitřní svět bez velkých gest, v podstatě to vše uhrát jen silou osobnosti. Nic snadného, ale výzva, která stojí za to.“

„Rejchovo oratorium Lenora je strhující a velmi efektní dílo. Myslím, že by si zasloužilo být uváděno mnohem častěji.“

„Na divadelním jevišti se interpret může takzvaně schovat za postavu z opery, ale na koncertním pódiu je člověk sám za sebe.“

Jiří Brückler, barytonista, který je „doma“ v Národním divadle v Praze, ale současně ho rády obsazují i další operní domy naší vlasti… Mezi nimi i Národní divadlo Brno, kde je – dá se říct – pravidelným hostem a kde momentálně nazkoušel roli Evžena Oněgina ve stejnojmenné Čajkovského opeře. Inscenaci chystají režisér Martin Glaser, dirigent Robert Kružík a scénograf Pavel Borák. Kdy se na jeho provedení hlavní role můžeme těšit a v jakých dalších projektech ho můžeme vidět a slyšet? Nejen o tom byl náš rozhovor.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
103

Janáčkova opera Národního divadla Brno připravila ve spolupráci s Českou televizí televizní premiéru nové inscenace Čajkovského opery Evžen Oněgin v hudebním nastudování dirigenta Roberta Kružíka a v režii Martina Glasera. V romantické opeře o třech jednáních budou zpívat Svatopluk Sem, Linda Ballová, Ondřej Koplík, Václava Krejčí Housková, Daniela Straková-Šedrlová, Yvona Škvárová, Jiří Sulženko, Vít Nosek a další. Spoluúčinkovat budou sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB. Při této příležitosti je spuštěn benefiční prodej vstupenek, jehož výtěžek poputuje Sociálnímu nadačnímu fondu města Brna a Jihomoravského kraje na pomoc lidem, které koronavirus dostal do těžké životní situace. Představení bude k vidění v pondělí 29. března od 20:15 hodin na programu ČT art.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC02350a

„Vystačil bych si s romantiky! Pro mě by mohlo být jen 19. století.“

„Písně si můžete dovolit až v nějaké fázi kariéry, kdy už máte jméno a lidé jdou v podstatě na vás.“

„Je tolik nádherných ruských titulů, ale na programu moc nejsou, nebo jen krátce.“

Sotva dozněly tóny pražské premiéry Verdiho opery Rigoletto, ve které zpíval nájemného vraha Sparafucila a která se odehrála pouze v televizi, bez diváků, už obléká kostým Komtura a zkouší další novou inscenaci, tentokrát Mozartova Dona Giovanniho, který má premiéru v březnu ve Stavovském divadle. Ve výhledu je Oněgin, Rusalka, Bludný Holanďan… aspoň nějaké jasné body v jinak vyprázdněném diáři covidových měsíců. Basista Zdeněk Plech má napilno, ale přesto se v RozhovoruPlus netají tím, jak mu chybí živé publikum a kromě divadla také koncerty. Přesto se obecně rád a hodně směje a při jeho znělém basu je to nepřeslechnutelné i na velkou dálku.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0001

„Dobrá hudba, která může člověka obohatit, obejmout i pozdvihnout, je upgradovaným zázrakem.“

„Chceme být jedním z nejdůležitějších tahounů nového začátku ve společnosti, po stránce umělecké i lidské.“

„Vždyť i současná krize ukazuje, jak jsme všichni na jedné lodi a jak by bylo skvělé držet při sobě.“

Už několik let je hudebním ředitelem Velšské národní opery, sídlící v moderním sále Welsh Millennium Centre v Cardiffu. V těchto dnech však Tomáš Hanus hostuje ve Vídeňské státní opeře, kde nastudoval novou inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina. Na úterý se připravuje přímý přenos – stream, který by měl být k vidění na stránkách divadla. Zatím poslední ze série představení čeká dirigenta v rakouské metropoli 6. listopadu… O řadu projektů, stejně jako ostatní umělci, přišel a přijde. Zatím ještě platí plány pohostinských vystoupení u orchestrů v Berlíně a v Manchesteru v první polovině příštího roku… Zázemí má jinak v Brně. Letos v lednu oslavil padesátiny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, jinak nadějném, smutně říká, že v Cardiffu nebyl kvůli pandemii od února.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus