„S úderem sedmé hodiny večerní na pódium nastoupil méně formálně, leč stále elegantně oděný orchestr.“

„Značný prostor dostávají také kontrabasisté, kteří v složitých doprovodech excelují, a i na nich je znát, že si svůj part od srdce užívají.“

„Viklický svůj part ‚sype z rukávu‘ s naprostou lehkostí a vzbuzuje pocit, že se jedná o cosi jednoduchého.“

Mimořádné události mohli být svědky ti, co ve středu 27. září zavítali do sálu Reduta Moravské filharmonie Olomouc. Společně s filharmoniky tam oslavil pětasedmdesáté narozeniny přední český hudebník s bohatou kariérou nejen v oblasti jazzové hudby, pianista a skladatel Emil Viklický. Hosty večera byli Pavel Hrubý (basklarinet, tenorsaxofon a sopránsaxofon) a dirigentka Ema Javorová, pod jejímž vedením zazněly skladby nejen Emila Viklického, ale také Leoše Janáčka.

„Tíha hudby Te Deum laudamus dolehla na přítomné posluchače.“

„Pečlivě zahraný plačtivý motiv viol doplněný celly představuje vrchol první části.“

„Třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby zahájil svou jubilejní cestu nesmírně originálním a neotřelým způsobem přinášeje posluchačům nejen duchovní hloubku, ale i nevšední hudební zážitek, který se zapíše do paměti jako jedinečný a nezapomenutelný okamžik festivalu.“

V sobotu 23. září započal již třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci, a to slavnostním zahajovacím koncertem pořádaným ve spolupráci s Polským institutem v Praze a Institutem Adama Mickiewicze k nedožitým devadesátým narozeninám polského skladatele klasické hudby a oper, jednoho z nejvýraznějších představitelů hudební avantgardy druhé poloviny 20. století Krzysztofa Pendereckého. Program tohoto výjimečného večera sestával z Pendereckého duchovních skladeb Missa Brevis a Te Deum, jejichž interpretace se chopila Filharmonie Karola Szymanowského z Krakova a tamní Filharmonický smíšený sbor se sólisty Iwonou Hossou, Annou Lubańskou, Rafalem Bartmińskim a Piotrem Nowackim, pod vedením sbormistra Pietra Piwka​ a dirigenta Alexandra Humaly.

„Novou sezónu orchestr nemohl zahájit romantičtější skladbou, než je Siegfriedova idyla Richarda Wagnera, v jejímž úvodním něžném, lyrickém motivu vynikla souhra houslí, viol a cell. Až ohromující jemnost zhutněla s přidáním zbytku smyčců, následně i dechů a žesťů.“

„Následující celotónové běhy klavíru působí až impresionistickým dojmem.“

„Závěr večera patřil po pauze Symfonii č. 2 D dur, op. 73 Johannesa Brahmse, skladbě, která je pozoruhodná nejen svou velkolepostí, ale také svou emocionální hloubkou a komplexitou.“

Moravská filharmonie Olomouc zahájila ve čtvrtek 21. září svou již osmasedmdesátou sezónu. V do posledního místa zaplněném sále Reduta zazněl s podtitulem Idylické souznění klavíru a trubky pestrý program sestávající ze skladeb Richarda Wagnera, Dmitrije Šostakoviče a Johannesa Brahmse. Za dirigentským pultem již v druhé sezóně v roli šéfdirigenta stanul Zsolt Hamar, který kromě orchestru vedl i dva sólisty – místního sólotrumpetistu Ondřeje Moťku a italskou klavíristku Mariangelu Vacatello.

„Szabó dobře zužitkoval barevné možnosti místních varhan a efektní interpretací zanechal stopu přidanou hodnotou osobité emocionality.“

„Se ctí se popasoval s výzvou, která mu umožnila projevit technickou brilanci, a současně zachoval autentičnost radostného maďarského folklóru.“

„Mezinárodní varhanní festival v Olomouci dal především jasný signál, že varhany nejsou pouze barokní služkou, ale mají široké uplatnění napříč všemi žánry až po hudbu 20. století, jež byla na festivalu v poměrně hojném zastoupení.“

Půlkulatý pětapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci završil koncert s podtitulem Max Reger jubilující, oslavující 150 let od narození tohoto významného, Bachem hluboce inspirovaného skladatele a varhaníka. Skladby oslavence i dalších interpretoval zástupce mladší generace umělců, který se věnuje hře na široké spektrum klávesových nástrojů, jako je klavír, cembalo, harmonium d’art a samozřejmě varhany, Balázs Szabó z Maďarska.

„S prvními tóny úvodní pomalejší, poklidné bachovské improvizace s jasným barokním nádechem se před návštěvníky na projekčním plátně rozprostřel nádherný pohled na nově zrekonstruované a čerstvě posvěcené varhany.“

„Cassan v závěrečné gradaci uchvacuje mimořádně rychlou pedálovou hrou, což povzbuzuje pocit strhující interpretace. Tato symfonie je strůjcem nevšedního a neotřelého zážitku.“

„Improvizace neodmyslitelně patří k festivalu a již dávno náleží k vrcholným disciplínám varhanické hry.“

Mezinárodní varhanní festival Olomouc se svým čtvrtým koncertem vrátil do chrámu sv. Mořice. Program s podtitulem Když hranice mezi kompozicí a improvizací mizí byl svěřen do rukou jediného interpreta – eklektického hudebníka s mezinárodní reputací, kritiky uznávaného umělce, vášnivého a kreativního improvizátora, který se s nasazením zabývá celým varhaním repertoárem, se zvláštním zaměřením na dílo Johanna Sebastiana Bacha a francouzské skladatele 19. a 20. století – francouzského varhaníka a klavíristy Davida Cassana. Program sestával ze dvou improvizací na dané téma, jež od sebe oddělila Varhanní symfonie č. 3 fis moll op. 28 Louise Vierna.

„Velice příjemným překvapením byl skvělý dramaturgický tah pořadatelů, a to velké plátno před oltářem katedrály, na němž byla pomocí kamer ze tří různých úhlů promítána po celý večer naprosto strhující hra obou varhaníků.“

„Melancholickou atmosféru skladby dotvářely vázané akordické plochy, které následovala změna rejstříku na fagotový a přidání rychlého, velmi virtuózně interpretovaného hlasu.“

„Dramatický nástup prvních varhan v tomto závěrečném duu, doplněn ‚čeřením‘ varhan druhých, množství rytmických i melodických změn, střídání nálad a dramatizace demonstruje preciznost a náročnost na souhru.“

Třetí koncert Mezinárodního varhanního festivalu s podtitulem Hudba pro čtyři ruce a čtyři nohy zavítal v úterý 11. září do domovské katedrály olomoucké římskokatolické arcidiecéze, katedrály svatého Václava. V podání Pavly Salvové a Jana Rotrekla zazněly v do posledního místa zaplněném dómu skladby autorů převážně 20. století jako Olivier Messiaen, Peter Warlock, Henri Mulet, Petr Eben, ale i Felix Mendelssohn-Bartholdy.

„Dvořákovy hbité, rychlé úhozy do klapek byly slyšet až dole v hlavní lodi kostela.“

„Jako druhý se představil pravidelný frekventant kurzů Martin Droppa, který svou část večera zahájil skladbou Fuga F dur neznámého skladatele.“

„Mozartovo dílo často klade důraz na zvukovou vyváženost a eleganci a tuto estetiku se Adamu Sukovi povedlo přenést do své interpretace.“

Další z řady koncertů Olomouckých barokních slavností zavítal v úterý 6. září netradičně do města Štěpánov. Večer s podtitulem Mekka varhaníků představil v téměř zaplněném kostele sv. Vavřince tři výjimečně nadané, mladé varhaníky Adama Suka, Martina Droppu a za indisponovaného Alfreda Habermanna zastupujícího Lukáše Dvořáka, kteří zde interpretovali skladby autorů jako Wolfgang Amadeus Mozart, Georg Böhm, Jan Křtitel Vaňhal anebo Bohuslav Matěj Černohorský.

„Dirigentka bravurně ovládla dynamicky velice jemné, ale i naléhavé a emotivní pasáže, a dílo tak posluchače dovedlo k hlubokým úvahám nad tématem utrpení a víry.“

„Po chorálním úvodu se sálem rozezněl nádherný, barevný a silný hlas Součkové, jejíž klenutý tón i v těch nejvyšších pasážích a celkově vynikající technika jasně demonstrují fakt, že patří ke špičce našich operních pěvkyň.“

„Událost byla nejen hudebním zážitkem, ale také jakousi duševní očistou.“

V duchu tradiční festivalové ouvertury se festival Dvořákova Praha letos 2. září ocitl v Olomouci. Metropoli Hané, známou uměleckými skvosty a bohatou historií, Antonín Dvořák v minulosti mnohokrát navštívil. Jeho vztah k městu nebyl jen náhodným setkáním, nýbrž byl pevně spjat s kanovníkem olomoucké kapituly Jindřichem Geislerem, vášnivým hudebním organizátorem a dlouholetým předsedou hudebního spolku Žerotín v Olomouci. Právě díky této spolupráci se tam v minulosti konaly koncerty, které zaujaly pozici vrcholných kulturních událostí města.

„K jednomu z vrcholů večera dozajista patřila Čajkovského Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr, jehož hlavní hvězdou byl violoncellista Moravské filharmonie Nikita Ruzhavinskii.“

„Oba zvolili spíše umírněnější přístup k dirigování s úspornějšími, avšak o nic méně efektivními gesty, a správně vycítili, že ačkoliv se jedná o přehlídku dirigentů, středobodem této skladby je sólista. Tím vznikla dokonalá symbióza mezi dvěma submisivnějšími dirigenty a dominantním sólistou.“

„Ač o Britech panuje představa konzervativních lidí bez větší životní energie, Hoganův výkon se řadil k těm nejvýraznějším z celého večera a rozhodně nebyl suchopárný.“

Závěrečný koncert Mezinárodních dirigentských kurzů, tentokrát pod pedagogickým vedením Tomáše Netopila, nabídl jako vždy bohatý a pestrý program. Do posledního místa obsazený sál olomoucké Reduty byl svědkem interpretací děl klasiků, jako jsou Ludwig van Beethoven, Petr Iljič Čajkovskij, Antonín Dvořák, ale také francouzského impresionisty Clauda Debussyho v rukou celkem deseti dirigentů z celého světa.

„Bylo fascinující pozorovat, že hudební talent může mít úplně jiný věk než fyzično.“

„Smysl kurzů nespočívá v tom, že by se účastník dostal za týden na jinou interpretační úroveň. Cílem je spíše otevření určitého nového hudebního světa lektorem.“

„Kurzy jsou stále profesionálnější, ale přitom neztrácejí srdce a prázdninové nadšení mladých hudebníků.“

Za letošním ročníkem Letní hudební akademie Kroměříž, která se v uplynulém týdnu konala za uměleckého vedení Tomáše Netopila a o jejíchž laureátech můžete číst v článku v rubrice MladíPlus, se ohlížejí tři z lektorů – hráčka na historické klávesové nástroje a děkanka Hudební fakulty JAMU v Brně Barbara Maria Willi, pianista a pedagog Ivo Kahánek a klavírista a ředitel České filharmonie David Mareček. Zamýšlejí se nad letošním programem, nad cíli a podněty mezinárodního setkání a v konkrétních příkladech i nad obsahem slova talent.

„Horký, letní večer s velice příjemnou a uvolněnou atmosférou zahájila cembalistka Adéla Motlová.“

„Závěr večera patřil houslistce Alžbětě Kolčavové a Pavle Markové u klavíru. S naprostou precizností a samozřejmostí houslistka předvedla Variace na originální téma Henryka Wieniawského, které jsou známé pro svou technickou náročnost a lyrickou krásu.“

„I když koncert nesl podtitul ‚Budoucí mistři‘, výkony nesly jasné známky mistrnosti už teď.“

Letní hudební akademie Kroměříž, jejíž součástí je festival Hudební Kroměříž, pokračovala v úterý 22. srpna druhým koncertem vybraných studentů. Frekventanti v Kroměříži získávají zkušenosti od špičkových umělců, kterými jsou Michaela Fukačová, Fedor Rudin, Pavel Nikl, Ivo Kahánek a další. Program večera v sále kina Nadsklepí dostál svému podtitulu Budoucí mistři.

„Lehké úvodní tóny koncertní árie ‚Alma grande e nobil core‘ ladily s příchodem půvabné Doubravky Součkové, jejíž hlas se následně ve velmi vysokých, bravurně vyzpívaných tónech s až neuvěřitelnou silou vyklenul prostorem.“

„Amálie Dobšíková v pouhopouhých dvaceti letech předvedla precizní, profesionální výkon nabitý emocemi; je u ní vidět obrovská míra talentu, ale také tvrdé práce, píle a disciplíny.“

„V díle se propojila umělecká excelence s duchovním poselstvím.“

Festival Hortus Magicus v uplynulém víkendu pokračoval bohatým hudebním i volnočasovým programem. Návštěvníci měli možnost kromě pěti výjimečných koncertů zhlédnout výstavu v místní obrazárně, navštívit profesionálně komentovanou prohlídku zámku i arcibiskupské zahrady, floristické expozice a pro nejmenší byla připravena i dětská zóna s poutavými příběhy, loutkovým divadlem a dalšími aktivitami.

„Úvodní skladbou večera byla Cantata a flauto solo německo-italského skladatele Johanna Adolfa Hasseho, která hned prvními tóny navodila typickou barokní atmosféru."

„Soubor Concerto Aventino svým autentickým provedením skladeb doslova oživil hudbu 15. až 18. století. Každý hudebník vynikl svým mistrovstvím hry na dobové nástroje."

„Olomoucké barokní slavnosti nám přinášejí výjimečný kulturní zážitek, ale také otevírají dveře do světa hudby minulých staletí."

V pořadí pátý koncert přinesl festival Olomoucké barokní slavnosti. Odehrál se v úterý 2. srpna v jedinečných prostorách nenápadné budovy olomoucké Základní školy Komenium, v překrásném Slavnostním freskovém sále, jehož stěny i strop jsou vyzdobeny ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. O autentický zážitek se postaral soubor Concerto Aventino, zaměřující se na provozování evropské hudby 15. až 18. století na dobové nástroje, ve složení Věra Kousalíková (violoncello), Lukáš Vendl (cembalo/varhanní pozitiv), Jan Krejča (theorba) a v záskoku za indisponovaného Jakuba Kydlíčka Michala Roubalová (flétny).

„Složité východně balkánské intervaly, pro střední Evropu nepřirozené, interpretoval sbor s naprostým přehledem a jistotou.“

„Již po první skladbě bylo jasné, že nejde jen o koncert, ale že mají pánové svoji show, promyšlenou do posledního detailu, tedy včetně gestikulace a vtipkování mezi skladbami.“

„Až teprve zde dostal sbor prostor předvést se, ukázat umění polyfonních harmonií, intonačně velmi čistý zpěv i vynikající cit pro rytmus.“

Jubilejní 50. ročník mezinárodního festivalu Svátky písní Olomouc pokračoval ve čtvrtek 1. června sborovým koncertem ve spolupráci s olomouckou městkou částí Chválkovice. Místní sokolovnu tak zaplnili převážně místní obyvatelé, ale i přespolní nebo kolegové místních sborů. Program představil Dětský pěvecký sbor BRIOSO ze Slovenska, Chór Ogólnokształcącej Szkoły Muzycznej I st. im. Stanisława Moniuszki z Polska a také vokální ansámbl NoTimers.

„Tato skladba je krásná a strhující a to nejen díky svému orientálnímu nádechu, chytlavým melodiím a výrazné rytmice; sbor ji ještě pozvedl propracovanou choreografií. Campanella toto dílo zvládla interpretovat s dokonalou přesností a snad ještě bohatší barevností hlasů.“

„Oproti tomu velmi kontrastně působila lidově znějící ‚Hejsa, hejsa‘ Antonína Tučapského, sborem zvládnutá naprosto bravurně.“

„Síla tak velkého tělesa je nepopsatelná, pódium je zpěváky stojícími v několika řadách zaplněno od okraje po okraj a od pohledu nadšený a dojatý Vičar, který skladbu sám dirigoval, se musí poměrně otáčet, aby perfektně odřídil takhle rozsáhlé těleso, které právě poprvé veřejně interpretuje jeho skladbu.“

Ve středu 31. května byl v sálu Reduta Moravské filharmonie Olomouc slavnostně zahájen jubilejní 50. ročník mezinárodního festivalu Svátky písní. Na zahajovacím koncertě se představil Dětský pěvecký sbor Music BoDo mladší a starší, Campanella, Kassiopea, Smíšený komorní sbor ATENEO Univerzity Palackého v Olomouci a Komorní sbor Lenky Dohnalové-Mlynářové.

„Jemné melodie ve výškách byly sopranistkami předvedeny výjimečně skvěle a intonačně přesně i v modulacích.“

„Hned v několika málo úvodních tónech Paľa předvedl svou proslulou energičnost, osobitost, expresivitu a vášeň. Svou hrou často dokázal „přebít“ i bezmála padesátičlenný sbor.“

„Je záhodno ocenit i přístup sbormistryně a umělecké vedoucí Veroniky Novosádové, která zjevně věnovala maximální úsilí a trpělivost, aby využila ryzí dětskou radost a hravost a rozvíjela jejich kreativitu.“

Nedělní podvečer 28. května ve zcela, do posledního místa zaplněném sále Besedního domu v Brně rozezněly hlasy sboru Kantiléna a jeho mladšího a staršího přípravného oddělení – Magdalenka a Kantilénka, pod vedením sbormistrů Michala Jančíka a Veroniky Novosádové a s klavírním doprovodem Marka a Kataríny Paľových. Mezi speciální hosty patřil kromě Hany Oráčové (pikola) a Natálie Khemlové (kontrafagot) i houslový virtuóz Milan Paľa. V této sestavě společně představili skladby velikánů Dvořáka, Martinů, Janáčka, dále pak Ilji Hurníka, Jaroslava Dostalíka, Milana Uherka, Martina Jakubíčka, Eduarda Douši, ale i lidové skladby v aranži od Marka Paľy.

„Snažíme se obracet i na nepoučené posluchače, kteří se v sobotu mohou těšit na rockové oratorium.“

„V rámci soutěží jsou tři novinky. První je otevření soutěže pro vokální ansámbly, druhou rozdělení kategorie mládežnických sborů na středoškolské a akademické. Třetí novinkou je zavedení nesoutěžní kategorie pro seniorské sbory.“

„Zajímavá bude premiéra vokálně-instrumentálního díla Requiem za mír na Ukrajině současného australského skladatele Davida Slatera. Dílo vzniklo proto, aby se provozovalo na benefičních koncertech.“

Milan Motl je hudební pedagog, sbormistr, dirigent a organizátor. Mezinárodní festival pěveckých sborů Svátky písní Olomouc navštívil v minulých letech jako porotce. Právě pro jeho zkušenosti z porot nejrůznějších sborových soutěží, jeho elán a celkový rozhled ho během jara 2022 oslovil pořadatelský tým s nabídkou pozice uměleckého ředitele festivalu; akce, která letos slaví padesáté narozeniny.

„Ve světové premiéře skladby Traumeswirren č. 2 „Aufschwung/Vzlet“ Keprt pokračuje v trendu kratších skladeb, na kterých i tak dokáže předvést svůj velmi vyspělý kompoziční um i vynikající hráčské dovednosti.“

„Druhá Murailova poéma vyznívá skutečně lyricky, evokuje L'isle Joyeuse Clauda Debussyho a Keprt zde předvedl, že kromě vysoce technické hry dokáže do skladeb vnést i velký smysl pro cit, neuvěřitelně jemnou dynamiku, a přesto si zanechává svou precizní tvář.“

„Druhá Skrjabinova etuda působí pochmurněji, specifická gradace a tekutá melancholie skladby evokuje až Erika Satieho.“

Úterní večer 9. května patřil v olomoucké Kapli Božího Těla prvnímu letošnímu koncertu ansámblu Lichtzwang, klavírnímu recitálu Marka Keprta. Program s podtitulem Světelnost a vzlety se kromě skladeb od Muraila, Skrjabina, Obuchova a Schumanna skládal také ze dvou skladeb samotného Keprta, jedné ve světové premiéře.

„Po krátké pauze sólových houslí, kdy Talich pouze dirigoval, přichází velmi plačtivě a truchlivě znějící mollová expozice, kterou zahrál s mimořádným procítěním, následovaná reprízou hlavního tématu s velmi výrazným glissandem na konci.“

„Zřetelně se do ní promítly romské kořeny skladatele, ztělesněné cikánskými stupnicemi, výraznou rytmikou a akordy v pizzicatu violoncell, které evokují vybrnkávaní klasické kytary.“

„Tesklivý motiv, který velmi přesně nesou, zejména zvukově silná cella za doprovodu viol utvářejí pocit, jako bychom se ocitli na konci války, v rozbombardovaném městě, kde však zdánlivě problikává světlo naděje života, a to i toho kulturního.“

Předposlední koncert sezóny 22/23 Moravské filharmonie Olomouc, který se nevšedně konal v kostele Církve československé husitské v pondělí 17. dubna, nabídl výjimečný program. Byl složen ze skladeb Wolfganga Amadea Mozarta, Richarda Strausse, ale i méně všedních Georgese Boulangera a Grigorașe Ionică Dinicu. Vše proběhlo v podání komorního ansámblu MfO pod uměleckým vedením houslisty Jana Talicha.

„Kuliev tímto promyšleným dílem demonstruje svůj vyspělý kompoziční styl, který představuje fúzi mezi prvky soudobé i starší klasické hudby.“

„Zlata Vohryzková po celou dobu skladby působila soustředěně, ale zároveň uvolněně, a svou virtuózní hru si užívala, jako by se nejednalo o předepsanou partituru, ale o improvizaci vycházející přímo z jejího nitra.“

„Dirigent Ľubomír Zelenák působil po celý večer až neviditelným dojmem, což se však nedá hodnotit jinak, než pozitivně. Nestrhával na sebe pozornost velkolepými gesty, ale vedl orchestr přesně, distingovaně a uvolněně.“

Nevšední program se obecenstvu Moravské filharmonie Olomouc naskytl v pátek 15. dubna v podvečer, kdy se letos již počtvrté program koncertní řady JAMU soustředil hlavně na studenty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. Konkrétně na skladatele Ramina Kulieva, klarinetistku Zlatu Vohryzkovou, vše pod vedením dirigenta Ľubomíra Zelenáka.