0

Pražský komorní orchestr uvede své podzimní koncerty prostřednictvím živého streamování na internetu. Tři po sobě jdoucí hudební večery nabídnou pořadatelé přes Facebookovou stránku orchestru či YouTube kanál Prague Chamber Orchestra, a to od 25. do 27. listopadu, vždy od 20 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
011

„Lze očekávat, že Jurowského provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici.“

„Festival vyvrcholí uvedením Stravinského opery-oratoria Oedipus Rex.“

„V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly, Pražské jaro ale také přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v roce 2021 nabídne čtyři desítky koncertů, na které už 11. listopadu začíná prodávat vstupenky. Program obsáhne spektrum od Smetanovy Mé vlasti po Stravinského operu-oratorium Oedipus Rex, od pět století staré hudby Josquina Desprez po dílo žijící autorky Olgy Neuwirth. Připraven je Víkend komorní hudby i nový projekt věnovaný současné hudbě a nazvaný Prague Offspring. Vedle Vladimira Jurowského s Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a Sira Simona Rattlea s London Symphony Orchestra přijede také Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, který bude řídit Jakub Hrůša. Šestasedmdesátý ročník je připraven s předpokladem, že koronavirová pandemie už nebude ovlivňovat život jako letos.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
004

„Vďaka svojej vysokej technickej úrovni nebol prenos len nevyhnutným výsledkom snahy zachovať festival aspoň online.“

„Schubertovej Sonáty č. 18 sa Piemontesi ujal podľa mňa s veľkým pochopením a preukázal svoj povestný zmysel pre detaily.“

„Hustým faktúram dokázal dať hierarchiu, správne zorganizoval vrstvy štruktúry tak, aby dôležité myšlienky nezanikli.“

Recitál talianskeho klaviristu Francesca Piemontesiho otvoril tohtoročný Klavírny festival Rudolfa Firkušného. Ten prebieha, ako inak, online: diela Lachenmanna, Schuberta a Liszta sme si tak 1. novembra užili virtuálne.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
006

Mezinárodní festival klasické hudby Pražské jaro v neděli 1. listopadu zahájí osmý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Sérii pěti klavírních recitálů odstartuje rodák ze švýcarského Locarna Francesco Piemontesi. Koncert ve Dvořákově síni pražského Rudolfina se s ohledem na platná vládní opatření uskuteční bez diváků. Ti jej však budou moci od 20 hodin bezplatně sledovat na webových stránkách festivalu. Průvodcem hudebním večerem bude klavírista Ivo Kahánek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Festival Dny Bohuslava Martinů, který pořádá Nadace Bohuslava Martinů ve dnech 29. listopadu až 18. prosince, oslaví výročí sto třiceti let od narození poličského rodáka a skladatele řadou komorních i orchestrálních koncertů. Vystoupí na nich přední čeští interpreti, například klavírista Miroslav Sekera, houslista Bohuslav Matoušek nebo violoncellista Petr Nouzovský. Z komorních souborů se představí Smetanovo trio a Duo Bohémo, výherce loňského ročníku interpretační soutěže, která jako integrální součást festivalu proběhne i letos. Symfonické koncerty připravuje Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Česká filharmonie. Zazní také světová premiéra skladby Miloše Orsona Štědroně, kterou nastuduje Kühnův smíšený sbor. S ohledem na vládní opatření a vývoj situace budou koncerty pro posluchače k dispozici buď v koncertních sálech, nebo v podobě záznamu na webových stránkách festivalu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
22

V sobotu 3. října začíná letošní Lednicko-valtický hudební festival. V lednické zámecké jízdárně od 19 hodin vystoupí Janoska Ensemble – soubor, který za svou první nahrávku u Deutsche Grammophon získal Zlatou desku. Přiváží na festival unikátní „Janoska styl“ zrozený z nezkrotné, hluboce procítěné interpretace. Program se svou dramaturgií opírá o druhé úspěšné album „Revolution“ a nabízí hudebně originální, zpracováním překvapivé úpravy skladeb Johanna Strausse, Franze Liszta, Johanna Sebastiana Bacha a dalších světových autorů, doplněné vlastní autorskou tvorbou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Když zazněly fanfáry, nebylo v sále snad nikoho, komu by nešel mráz po zádech.“

„Výkon Jany Bouškové byl přesně takový, jak ji už léta známe – naprosto perfektní.“

„Koncert zakončila slavná rapsodie pro orchestr Taras Bulba Leoše Janáčka, jedno z největších Janáčkových děl vůbec.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha si v letošním roce dal jako podtitul tak trochu obrozenecké „Češi hrají (nejen) Čechům“. Z koronavirové nouze tak vytvořil vlastně skvělý nápad. A aby toho nebylo dost, součástí festivalu se stala i programová řada „Pro budoucnost“ jako projekt na vzdělávání a podporu mladých umělců. Proto také při koncertě 16. září 2020 k notovým pultům PKF – Prague Philharmonia zasedli nejen stálí hráči, ale i členové Orchestrální akademie PKF – Prague Philharmonia, mladí umělci, kteří díky členství v Orchestrální akademii získávají první orchestrální ostruhy. Přesto byl výkon orchestru jednolitý.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

„Čím rychleji se blížila sedmnáctá hodina, tím více atmosféra v sále houstla.“

„Bylo úžasné sledovat Jana Schulmeistera, s jakou chutí a radostí se s námi snažil podělit o své pocity, kterými Griegovo dílo naplnil.“

„Posledním soutěžícím byl Vsevolod Zavidov, který celý večer korunoval technicky mimořádně obtížným čtyřvětým Klavírním koncertem č. 1 Es dur, S. 124 Franze Liszta.“

Ve Dvořákově síni Rudolfina vyvrcholil čtyřiapadesátý ročník Concertina Praga, které mělo letos poprvé napínavou atmosféru bezprostředního koncertního klání. Čtyři mladí finalisté – klavírista Jan Schulmeister (Česká republika), houslista Daniel Matejča, (Česká republika), trumpetista Aleksandr Rublev (Rusko) a klavírista Vsevolod Zavidov (Rusko) se utkali nejen o přízeň mezinárodní hudební poroty, ale také o srdce publika. Partnerem jim byl Symfonický orchestr Českého rozhlasu v čele s mladým a talentovaným dirigentem Jiřím Rožněm.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Zítra zaplní Dvořákovu síň Rudolfina od 20 hodin Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy s dirigentem Tomášem Netopilem a společně provedou Beethovenovu Devátou symfonii d moll „S Ódou na radost“. Sólových partů se ujmou Simona Šaturová – soprán, Markéta Cukrová – mezzosoprán, Petr Nekoranec – tenor a Jan Martiník – bas. S nimi vystoupí Pražský filharmonický sbor.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Řada dalších hudebních setkání MHF Dvořákova Praha pokračuje zítra od 20 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Hrát bude domovská Česká filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši. V úvodu zazní Čtvrtý klavírní koncert G dur, op. 58 Ludwiga van Beethovena a sólového partu se ujme Martin Kasík. Vrcholem večera pak bude Symfonie č. 1 E dur, op. 14 Josefa Suka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Smyčcové kvarteto českých filharmoniků připravilo hodinový koncert doslova nabitý hudebními lahůdkami. “

„Mnohé úpravy pro smyčcové kvarteto svou barevností vyzněly lépe než v původní variantě pro klavír. “

„Hudba má mnoho stylů a rytmů, s tím vším se soubor dokázal výborně vyrovnat.“

Příjemným zpestřením posledního nedělního srpnového odpoledne se stal koncert ve Dvořákově síni Rudolfina, kde vystoupilo Smyčcové kvarteto českých filharmoniků. V podání Magdaleny Mašlaňové, Milana Vavřínka, Jana Šimona a Josefa Špačka staršího  zazněly opravdové hudební lahůdky, vybrané od baroka až po 20. století.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

„Naštěstí se kurzy mohly odehrát tou nejpřirozenější formou.“

„Výkony účastníků byly přehlídkou obdivuhodné profesionality a špičkových výkonů.“

„Pedagogické vedení všech pěti lektorů dýchalo rodinnou atmosférou, laskavostí a péčí o mladé adepty hudebního umění.“

Klavírní kurzy Mikulov se letos odehrály ve dnech 14.–21. srpna. 21. ročník potvrdil, že o klavírní hru je velký zájem. Kurzy tradičně oživil doprovodný program v podobě koncertů špičkových pianistů mladé generace Matyáše Nováka a Tomáše Vrány.

 
Zveřejněno v MladíPlus
5

„Vrána v Rachmaninovově kompozici prokázal výbornou techniku a potěšil smyslem pro krásný zvuk.“

„Sonáta pro klavír Bély Bartóka byla ukázkou naprostého souznění s interpretovanou hudbou.“

„V Lisztově klavírním opusu magnum Vrána předestřel všechny hráčské atributy, které tvoří velkého a komplexního pianistu.“

Klavírní kurzy v Mikulově v úterý 18. srpna pokračovaly klavírním recitálem Tomáše Vrány. Absolvent Janáčkovy konzervatoře je v současné době žákem profesora Ivana Klánského na Akademii múzických umění v Praze. Pro svůj recitál Vrána zvolil reprezentativní program, v jehož epicentru pulzovaly dvě skladby: Sonáta pro klavír Bély Bartóka a Sonáta h moll Franze Liszta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„K setrvalému standardu festivalových tradic, již pětadvacetiletých, přispěl služebným způsobem, spolehlivým poctivým výkonem, prostým okázalosti.“

„Ropkovu nejznámější a nejhranější skladbu obdařil poučeným nadhledem a gradací k přiměřeně monumentálnímu vrcholu.“

„Nepřidal pak nic malého, nic jen lacině efektního.“

Přemysl Kšica, nenápadný pražský chrámový varhaník mladšího středního věku, hrál jako druhý z letošních osmi umělců na Mezinárodním varhanním festivalu v bazilice sv. Jakuba v Praze k poctě varhaníků Jiřího Ropka a Otto Nováka. Program zarámoval do Bachovy hudby, důstojně připomněl nejznámější Ropkovu kompozici, zaimprovizoval a úctyhodně se popasoval s proslulým půlhodinovým monumentem od Franze Liszta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Hlavní varhany v krásné barokní skříni bohužel u Mikuláše již téměř třicet let nehrají.“

„Varhanní hudba Franze Liszta je podobně virtuózní jako jeho klavírní dílo.“

„S Otto Novákem mohl člověk nahlédnout do dávných časů již často zaniklé dobové hudební praxe.“

Přemysl Kšica je stejně jako jeho otec profesionálním chrámovým varhaníkem a koncertním umělcem. Dnes večer vystoupí jako druhý z osmi letošních umělců na Mezinárodním varhanním festivalu, který v Praze v bazilice sv. Jakuba do konce září pořádá Audite Organum. Hraje Bacha, Liszta, Jiřího Ropka… a bude také improvizovat. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje varhany, na které pravidelně hraje u sv. Mikuláše na Malé Straně, a porovnává je se svatojakubskými, zamýšlí se nad inspiracemi pro improvizování, říká, že ho čeká „obvyklý koncertní provoz v různých městech naší krásné země“, ale nezmiňuje, že bude mít adventní varhanní koncert v Obecním domě. Ten, který je ohlášen na 12. prosince.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 04 červenec 2020 18:02

Beethoven „slavil“ i v Opavě

28

„Potěšilo mne, že existuje mladý muž, který ve 21. století věří v klasickou hudbu s oddaností bezmála richterovskou.“

„Matyáš Novák se nestydí dát najevo své city, nezdráhá se ponořit do výrazu, ale současně nezapomíná, že jde také o hudbu efektní a pompézní.“

„Beethovenově Clärchen dokázala Kateřina Kněžíková propůjčit charisma dívky toužící stát se vojákem.“

Janáčkova filharmonie zahájila v Opavě abonentní cyklus posledním koncertem uplynulé sezony. Premiéra i derniéra současně se v Kostele sv. Václava odehrála programem z děl Ludwiga van Beethovena. Sólisty večera byli sopranistka Kateřina Kněžíková a klavírista Matyáš Novák. Provedení řídil jeho generační vrstevník Jiří Rožeň.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Za první republiky zazněly pod rukama nejvýznamnějšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna v letech 1920 až 1932 na 102 matiné, při kterých seznamoval pražské obecenstvo s varhanní literaturou od baroka po současnost. Cenný nástroj sice trpěl po celou dobu existence malým zájmem provozovatele o údržbu a pravidelné ladění, zažil zcela nepovedenou přestavbu a nerozumné rozšíření, ale po rekonstrukci do původního stavu, dokončené roku 1997, slouží při varhanních matiné dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
4

„Občas se setkávám s mylným názorem, že Liszt není tak kvalitní autor jako Schumann či Chopin.”

„My klavíristé jsme velmi závislí na kvalitě nástroje.“

„Přiznávám, že mám v českém repertoáru velké resty.“

Vlna streamů přinesla v uplynulých týdnech jedinou možnost slyšet živou hudbu. Jedním z těch, kteří si takové koncerty vyzkoušeli, byl i pianista Miroslav Sekera. V rozhovoru s předním českým pianistou jsme si povídali o úskalích, která na hudebníky online koncertů čekají, o uměleckých plánech a především o nových nahrávkách, které pořídil.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Speváci, mimochodom, všetko ešte stále poslucháči bratislavskej VŠMU, naplnili program zaujímavými a kvalitnými výkonmi.“

„Online prenos má svoje limity: pri speve toho môže naozaj veľa skresliť.“

„Komunikovať kabaretnú koketnosť v prázdnej sále určite nebola ľahká úloha.“

Slovenská filharmónia ostáva v kontakte so svojim publikom okrem iného aj sériou komorných online koncertov, uvádzaných s titulom Koncerty bez publika. Už tretie takéto podujatie, tentokrát zamerané na vokálnu tvorbu, prebehlo v podobe streamu 28. apríla. Protagonistami podujatia boli výrazní interpreti najmladšej slovenskej speváckej generácie: mezzosopranistky Katarína Porubanová a Andrea Pietrová a barytonista Adam Nádler. Na klavíri ich sprevádzala Jana Nagy-Juhász.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan. Po vzniku Československa bylo Rudolfinum přeměněno na nový parlament a varhany odvezeny do Brna. Po vzniku Protektorátu byl sál navrácen zpět ke koncertním účelům a postaveny nové varhany, které byly ještě roku 1957 rozšiřovány. Až v sedmdesátých letech minulého století bylo rozhodnuto o stavbě dalšího – už třetího – nástroje, který by odpovídal současným požadavkům na stavbu varhan. Tento nástroj stojí a slouží dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 2