„Postava Donny Elvíry v podání Lucie Vagenknechtové ožila, plná hněvu a smutku nad promrhanou láskou k Donu Giovannimu.“

„Zatěžkané a ponuré Andante vyústilo v to, co by se dalo nazvat vydestilovaným smutkem, kde se Ladislavě Kaspříkové podařilo z křídla Steinway vyloudit péřově hebké pianissimo.“

„Liebesleid charakterem osciluje mezi grácií a ztracenou slávou, nostalgií a pocitem zmaru, rozervaností, ale i nadějí z lásky. Svou vroucnou a lidskou hrou dokázal Štěpán Pražák všechny zmíněné pocity vyjádřit.“

V plzeňském Domě hudby se 20 září uskutečnil zahajovací koncert Kruhu přátel hudby, který pořádá Plzeňská filharmonie jako svoji komorní řadu, s názvem Slavné kusy. Na něm se představily v uměleckém světě již etablované osobnosti: sopranistka Lucie Vagenknechtová, houslista Štěpán Pražák a klavíristka Ladislava Kaspříková. Velký prostor byl věnovaný dílu Wolfganga Amadea Mozarta a také Antonína Dvořáka – druhým jmenovaným večer vrcholil.

„Tón Shahamových houslí, pokud měly prostor mezi bravurními virtuózními běhy, akordickými ataky a prodléváním ve vzdušném pianissimu, zněl lahodně a stával se stále zřetelněji vroucným.“

„Je ovšem na místě vzpomenout skvělých rad Brahmsova přítele a houslisty Josepha Joachima, který mu při práci na koncertu vnukl nejen kadenci v první větě, ale i ostatní houslistické finesy.“

„Dirigent Lahav Shani vedl orchestr bravurně, škála jeho gest zprvu neohebných, snad více direktivních, byla pro trochu nezvyklá, ale pravda, dirigoval orchestr, ne publikum.“

Nedělní večer v Rudolfinu dne 10. září zhmotnil slova ředitele festivalu Jana Simona, neboť se tam opravdu symbolicky poprvé setkali Dvořák s Brahmsem. Poprvé v plánovaném programu festivalu, kde by mělo zaznít celkem pět skladeb vídeňského velikána. Festival Dvořákova Praha, Dvořákova síň Rudolfina a Brahmsův Houslový koncert – to je stručné shrnutí události. A připojím-li druhou skladbu programu, Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, a interprety, Izraelskou filharmonii, dirigenta Lahava Shaniho a houslového virtuosa Gila Shahama, řekl jsem už vše. A podotýkám, že to dopadlo grandiózně.

„Na počátku července se Soběslav na více než týden stává ‚hudební laboratoří‘.“

„Festival zahájil houslista koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer. Uvedl skladby od Johanna Sebastiana Bacha, Bély Bartóka a Fritze Kreislera a oslnil svým výkonem přítomné publikum.“

„Absolventky a absolventi nabídli hutnou porci hudby napříč styly a několik skvělých hráčských výkonů. Celkem letošní interpretační kurty navštěvovalo neuvěřitelných šedesát účastnic a účastníků.“

Patnáctý ročník interpretačních kurzů v jihočeské Soběslavi a s nimi spojený komorní hudební festival nabídl vedle zavedených jmen jako Jan Fišer, Orbis Trio a Jiří Pinkas, Kukal Quartet nebo Radka Fišarová i vynikající výkony mladých absolventů kurzů. Šedesátka účastnic a účastníků podala zprávu o dobrém zdraví českého uměleckého mládí. O mnohých z interpretů určitě ještě uslyšíme, úroda talentů je nepřeberná.

„Velký symfonický orchestr obsadil celou plochu jeviště, jež bylo efektivně využito od úplného okraje pódia – začínalo na zakrytém orchestřišti – až po zadní stranu jevištního horizontu, ke kterému pozvolně stoupaly schody elevace. Smyčce tak zůstaly kompaktní a byly dobře slyšet a totéž bylo možné říct i o dechových sekcích.“

„Ostré fanfáry zněly plně díky posílení žesťové sekce o třináct trubačů, ponejvíce vojenskými hudebníky. Pro ty je účast na Sinfoniettě ikonickou záležitostí a precizní provedení vstupních fanfár věcí cti.“

„Mladý umělec dokáže vykouzlit barevné i dynamické odstíny a má procítěný přednes, stejně jako virtuózní techniku. Spodní poloha nepostrádá vášnivost, střední poloha je pevná a legata vroucí, diskant jásavý.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka ke kulturnímu životu Ostravy neodmyslitelně patří. Letos má ztíženou situaci, neboť Dům kultury prochází velkou rekonstrukcí, což si vynutilo kreativní přístup a hledání nových možností. Slavnostní zahajovací koncert se tak konal v Divadle Antonína Dvořáka a představila se Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou řídil její šéfdirigent Vasilij Sinajskij. Jako sólista se v Dvořákově Koncertu pro housle a orchestr a moll op. 53 představil mladý houslista Daniel Matejča. A zazněla i Janáčkova kultovní Sinfonietta.

„Tomáš Netopil se symfonií, kterou dirigoval zpaměti, doslova protančil, ovšem s velkou pozorností, přehlednými gesty a dokonalou znalostí všech detailů této skladby.“

„Z pastorálního charakteru první věty vyzařovaly radostnost, velká energie a jistota smyčců, které precizně vyhrály fráze s až fyzicky prožívaným nádechem před koncem každé z nich.“

„Zimmermannovy úchvatně jemné vysoké tóny, křehký závěr, měkké dechy v orchestru, to vše vyznělo velmi působivě s aspirací na jednu z nejkrásnějších volných vět houslových koncertů.“

Tomáš Netopil završuje své desetileté působení v Essenu. Jakou má tento symfonický a operní orchestr kvalitu, společně ukázali v pátek 19. května na Pražském jaru. Uvedli Dvořákovu „Pátou“; v pražskojarní premiéře Houslového koncertu Edwarda Elgara se zaskvěl Frank Peter Zimmermann.

„Je zajímavé, jak emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg prostřednictvím odborných textů akcentuje humanistickou linii.“

 „Přínosné jsou jeho eseje s ohlédnutím do rakouské hudební historie.“ 

 „Jeho retrospektivy jsou analytické s historickým kontextem a výrazně také ovlivněné osobními, kolegiálními či institucionálními vztahy.“

Emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg, který je členem umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, připravuje v současnosti třetí díl ze série knih Philharmonische Begegnungen / Die Welt der Wiener Philharmoniker als Mosaik / Filharmonická setkání. Svět Vídeňských filharmoniků jako mozaika. Publikace vyjde na podzim. Předchozí dva díly Hellsbergových knih jsou přínosné, i když zahrnují četné jeho veřejné proslovy, přednášky a již otištěné odborné statě. 

„Kromě neomezené klavírní techniky a obratnosti v harmonické složce mi asi nejvíc imponuje svou velkorysostí, jejímž důsledkem se poměrně spolehlivě drží stranou od kýče.“

„Posluchačsky se mi obtížně přijímal pianistův úsečný způsob vytváření tónu.“

„Tehdy jsem si uvědomil, že sólový recitál je obtížná disciplína, která klade energetické nároky i na ty nejtalentovanější.“

K příležitosti 150. výročí narození skladatele Sergeje Rachmaninova v pražském Rudolfinu v sobotu 25. března 2023 vystoupil v cyklu FOK ruský klavírista Nikolaj Luganskij. V díle tohoto skladatele bývá považován za autoritu a nepochybně to tak vnímá i české publikum. Rudolfinum bylo až na pár míst vyprodané.

Pořadatelé Břevnovských hudebních setkání zahajují řadu letošních devíti koncertů. První koncert bude netradiční, hlavní roli v něm představuje mluvené slovo, samozřejmě doprovázené hudbou. Jan Kolář a Jiří Vejvoda vytvořili mozaiku příběhů umělců s českými kořeny žijících ve Vídni. Potkávají se ve fiktivní vídeňské kavárně v roce 1911. A mihne se v ní i odmítnutý adept studia malířství na vídeňské akademii s ulízanou patkou a typickým knírkem pod nosem. Akce se bude konat v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v úterý 21. února od sedmé hodiny večerní.

Sbírka Piana do škol, kterou organizuje nadace Karel Komárek Family Foundation, pokračuje v druhé vlně. Původní impuls vzešel z náhodné situace, další kolo už na sebe nabaluje například sérii podpůrných koncertů. První z nich se odehrál ve středu 14. prosince ve foyer pražského sídla nadace v Centru Bořislavka. Zazpívaly děti z jedné z obdarovaných škol, ze ZUŠ Ilji Hurníka, a zahráli Ivo Kahánek, Ráchel Skleničková, Daniel Matejča a Beáta Hlavenková.

„Díky neutuchajícímu nasazení a pečlivosti si houslista udržel pozornost po celou dobu Mendelssohnova koncertu.“

„Patočkovo skromné vystupování působilo dojmem, že náročná místa jsou přeci vlastně jednoduchá a hraná s naprostou samozřejmostí.“

„Senzačně zvládnuté tutti fráze i individuální sóla, perfektní souhra a pečlivě vystavěný celek byly významnými ingrediencemi zaručujícími úspěch Brucknerovy symfonie.“

Za malé hudební svátky by se dala považovat dvojice koncertů s hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Antona Brucknera v pražském Obecním domě s premiérou ve středeční podvečer. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK dirigoval Ion Marin. Na domácí půdě, ovšem v roli sólisty, vystoupil koncertní mistr tělesa Roman Patočka. Program tvořený dvěma symfonickými díly chytl za srdce nejednoho posluchače a poměrně početné publikum nadchl.

„Orchestr dokázal sugestivní atmosféru Noci a naděje Otmara Máchy posluchačům bezezbytku zprostředkovat a dramaturgovi patří dík za její zařazení do programu.“

„Skvělou příležitost pro demonstraci virtuózní houslové techniky přináší závěrečné Finále, které Roman Patočka přednesl se suverénní jistotou a patřičnou živelností.“

„Filharmonie zvolila tradiční interpretační přístup s využitím plného, tvárného zvuku s celou škálou dynamických nuancí. Zvláštní uznání patřilo skupině dřevěných dechových nástrojů.“

Pro první koncert své „Žluté řady“, tedy Malého symfonického cyklu, si Filharmonie Hradec Králové zvolila díla Otmara Máchy, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. V Korngoldově houslovém koncertu se jako sólista představil Roman Patočka. Hradecká filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Kaspara Zehndera podala v dramaturgicky pestrém programu působivý výkon.

Vyhlašujeme výherce CD.

Profilové album vydala nedávno vynikající laureátka mnoha mezinárodních soutěží, houslistka Olga Šroubková. Na klavír ji na nahrávce doprovází renomovaný český klavírista Miroslav Sekera. Jejich společné CD Mozaika vychází u společnosti Radioservis a nabízí díla Mozarta, Ysaÿe, Čajkovského, Prokofjeva a Kreislera.

„Milan Paľa a Juraj Valčuha sa vo vzácnej symbióze zaslúžili v Bratislave o mimoriadny umelecký zážitok“

„Milan Paľa sa náročnej faktúry Elgarovho diela zmocnil s typickou bravúrnou suverenitou“

„Jeden z dramaturgických a interpretačných vrcholov prebiehajúcej koncertnej sezóny“

Dve raritné symfonické diela európskej hudby 20. storočia s účasťou dvoch výnimočných slovenských umelcov boli na programe ďalšej abonentnej dvojice koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 10. a 11. februára 2022. Huslista Milan Paľa, jeden z najvýraznejších interpretačných zjavov mladšej domácej generácie, predniesol sólový part Koncertu pre husle a orchester h mol, op. 61 britského autora Edwarda Elgara. Dirigentsky ho sprevádzal o čosi starší rovesník Juraj Valčuha, dnes už etablovaný a vyhľadávaný hosť renomovaných orchestrálnych telies v Európe i v Spojených štátoch, kde sa v najbližšom čase predstaví ako designovaný šéf kvalitného Houston Symphony Orchestra. Pod jeho taktovkou sme si v druhej polovici koncertu vypočuli Symfóniu č. 3 c mol, op. 44 Sergeja Prokofieva.

„Je obdivuhodné, že houslista vydrží jak fyzicky, tak duševně podávat stabilní virtuózní výkon v průběhu celého večerního koncertu.“

„Program byl proložen i společným duem Pavla Šporcla a Lukáše Sommera, což přineslo příjemný moment odpočinku od nepřetržité ryze houslové exhibice.“

„Zařazení se do světa šoubyznysu s sebou přináší i takové skutečnosti, mezi které tentokrát patřil příchod některých méně ohleduplných hostů.“

Přední český houslista Pavel Šporcl se rozhodl nastudovat a publiku představit vybrané kousky nejobtížnějšího houslového repertoáru. Projekt spojující vydání nové desky a následné turné připravil v průběhu roku 2020 a nyní jej prezentuje veřejnosti. Koncertní „šňůru“ Paganiniana započal v polovině září v Hradci Králové a v tomto týdnu dorazil do Prahy. V úterý a ve středu se svým hostem, kytaristou Lukášem Sommerem, vystoupil v Anežském klášteře.

„Houslový koncert se vcelku nevýbojně drží ducha pozdního romantismu, ale není třeba hned mluvit o eklekticismu. Je svůj, je Korngoldův.“

„Jan Mráček už není žádný ´mladý příslib´, ale vůdčí osobnost své generace.“

„Posluchači se ´chytli´ i tentokrát, ale nevadilo. Interpretace celého setu Slovanských tanců si tento předčasný aplaus zasloužila.“

Druhý koncert Bamberských symfoniků na festivalu Dvořákova Praha se nesl v lehčím duchu než ten nedělní s Mahlerovou, Straussovou a Foersterovou hudbou. Tentokrát zněla díla Vítězslava Nováka, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. Šéfdirigent tělesa Jakub Hrůša potvrdil, že spolu mají vzácné detailní porozumění. Bavorskému orchestru to umožňuje i přímo v Praze – v „jámě lvové“ – zahrát i tak speciální záležitost světového repertoáru, jakou jsou Slovanské tance. S výsledkem, za který by se nemusel stydět žádný český orchestr.

„Moje modré housle léty získaly nádherný a nezaměnitelný zvuk. Zrajeme spolu!“

„V září a říjnu se opravdu nenudím…“

„I těžká hráčská technika musí být o hudbě.“

Houslista Pavel Šporcl vyjel po třech letech na nové turné Paganiniana Tour 2021, navazující na jeho nové album. Po prvním koncertě v Hradci Králové ho čeká ještě patnáct vystoupení ve dvanácti dalších městech. V programu hraje ty nejvirtuóznější skladby pro sólové housle, album sám nazval „Mount Everest houslového repertoáru“. V Praze bude hrát 5. a 6. října, koncertní šňůru uzavře 31. října v Plzni. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje nejzajímavější z těchto skladeb, které znějí i z jeho nového CD, ale přibližuje rovněž pověstné modré housle, na které hraje. A také komentuje své veřejné angažmá v době koronakrize.

„Vyučující příslušného nástroje vždy pronesl několik slov o konkrétním nástroji a přiblížil, v čem spočívá jeho jedinečnost. Následovalo studentské vystoupení se sólovou skladbou interpretovanou na představený nástroj.“

„Čerstvou novinkou dostupnou studentům školy je hammerklavier s barvou zvuku spadající někam mezi cembalo a současný klavír.“

„I přesto, že diváci se v tomto případě schovávají za obrazovkami svých počítačů, bylo patrné, že někteří muzikanti si svá vystoupení užívají a jiní mají třeba trochu trému.“

Hned několik kulatých výročí připomněl internetový koncert studentů Pražské konzervatoře. Hlavním důvodem oslavy bylo připomenutí 210 let od zahájení výuky na škole a deseti let od otevření nového koncertního sálu. Sestřih studentských nahrávek a mluveného slova představil zajímavé a jedinečné nástroje ze sbírek školy, a to nevyjímaje ani nový hammerklavier či vzácnou bohatě zdobenou harfu. Přímo na tyto jedinečné nástroje zaznělo několik sólových skladeb širokého stylového spektra.

„Máme štěstí, že nás zřizovatel v této nelehké době podporuje velmi dobře.“

„Každá sezóna by měla obsahovat něco výjimečného, neotřelého, něco, co se vidí či slyší málokdy.“

„Kultura může pomoci se vypořádat se všemi negativními skutečnostmi, kterými jsme si museli nyní všichni projít. Pomůže vrátit lidi do reality a vnést optimismus do jejich života.“

Všichni máme tak nějak zafixovaný souboj mezi Karlovarským symfonickým orchestrem a Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně o to, kdo je nejstarším orchestrem u nás. Přitom zapomínáme, že existuje ještě jeden, který může směle o tento predikát usilovat – Severočeská filharmonie Teplice. Ta má kořeny ve dvou sezónních lázeňských orchestrech, které působily v Teplicích a Šanově (dnes spojených v jedno město) na samém počátku 19. století; kolem roku 1811 už nacházíme zmínky o koncertech v tisku. V roce 1838 se orchestry spojily a vzniklo jedno velké profesionální těleso, čítající čtyřicet hudebníků, které působilo celoročně, hudebníci pobírali stálý plat, v létě se hrály kolonádní koncerty a ve zbylém období abonentní koncerty. O současnosti filharmonie jsme hovořili s jejím ředitelem Romanem Dietzem.

„Smyčcové kvarteto českých filharmoniků připravilo hodinový koncert doslova nabitý hudebními lahůdkami. “

„Mnohé úpravy pro smyčcové kvarteto svou barevností vyzněly lépe než v původní variantě pro klavír. “

„Hudba má mnoho stylů a rytmů, s tím vším se soubor dokázal výborně vyrovnat.“

Příjemným zpestřením posledního nedělního srpnového odpoledne se stal koncert ve Dvořákově síni Rudolfina, kde vystoupilo Smyčcové kvarteto českých filharmoniků. V podání Magdaleny Mašlaňové, Milana Vavřínka, Jana Šimona a Josefa Špačka staršího  zazněly opravdové hudební lahůdky, vybrané od baroka až po 20. století.