102

„Adagietto z Mahlerovy Páté, skutečná ´píseň lásky´, jemná hudba komponovaná v době vstupu do manželství s Almou.“

„Úplně celou zamilovanou skladbou je Serenáda Es dur Josefa Suka. Napsal ji s jedinou myšlenkou: na Otilku.“

„Šostakovičova Lady Macbeth… Přímo k Valentýnu je to jen pro silnější povahy…“

K Valentýnu, svátku zamilovaných, se dávají dárky, květiny, cukrovinky, pohlednice se srdcem… Patří k němu jako ke svátku náklonnosti mezi partnery láskyplná vyznání a uzamykání zámečků lásky, šperky, ale stejně tak i sex, intimnosti, krajkové prádlo a erotické pomůcky. Proč nepřidat něco z hudby?! Láska je v ní jako téma po celou její historii přece na jednom z prvních míst.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pátek, 29 leden 2021 10:10

Ivo Kahánek: Sbohem, paní Hano…

1

„Atraktivní téma ztvárnila klidně, pouze barevnými odstíny svého hlasu a svým pohledem.“

„Nchávala myšlenky autora a jeho postav rezonovat s vlastním nitrem.“

„Ona není jen herečka, je také básnířka.“

V úterý 26. ledna nás navždy opustila legendární herečka Hana Maciuchová. Nebyla sice přímo aktivní hudebnicí, přesto jsem přesvědčen, že si zde krátkou vzpomínku více než zaslouží. Principy, které reprezentovala, jsou totiž povětšinou společné všem velkým umělcům, bez ohledu na jejich obor či žánr.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
302

Moderní doba vyžaduje moderní technologie. Jednou z nich je nová aplikace, která umožňuje virtuálně sledovat ruce klavíristů. Vznikla tak nová platforma pro vyučování hry na piano na dálku a zároveň pro pořádání koncertů. První klasický sólový koncert v této scifi podobě se uskuteční 6. února a jeho protagonistkou bude česká klavíristka Andrea Mottlová, která na své facebookové stránce vytvořila událost.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
446

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
99

Festival Kultura v srdci Prahy, který už poosmé pořádá spolek Jednota pro zvelebení hudby v Čechách, zveřejní online záznamy čtyř koncertů z Koncertního sálu Pražské konzervatoře. První koncert bude ke zhlédnutí už zítra, 29. prosince, další budou publikovány v lednových termínech, a to 12., 19. a 29. 1. Všechny naleznete zde, zároveň je zveřejníme i my na našem facebookovém profilu, dále pak budou k vidění na stránkách rádia Classic Praha a společnosti Harmonie. Streamy budou následně trvale umístěny na nových stránkách Pražské konzervatoře.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
002

Unikátní multimediální výstava se 3D zvukem „Bylo nebylo, Van Gogh, Monet, Renoir…“ se po uvolnění covidových restrikcí vrátila do pražského Fóra Karlín. Na ploše více než dva tisíce metrů čtverečních jsou prezentována mistrovská díla proslulých impresionistů. Kromě autorů zmíněných v názvu projektu uvidí návštěvníci také díla Paula Signaca, Edgara Degase a Bohumila Kubišty. Projekce obrazů z třiceti laserových projektorů doplňují prostorové zvukové efekty s hudbou Fryderyka Chopina, Maurice Ravela, Clauda Debussyho a dalších skladatelů.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
0

Pražský komorní orchestr uvede své podzimní koncerty prostřednictvím živého streamování na internetu. Tři po sobě jdoucí hudební večery nabídnou pořadatelé přes Facebookovou stránku orchestru či YouTube kanál Prague Chamber Orchestra, a to od 25. do 27. listopadu, vždy od 20 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 04 listopad 2020 17:18

Virtuózní Avdějeva online z Rudolfina

001

„Avdejeva bola snímaná v pozadí s hľadiskovou časťou sály a výsledný vizuálny efekt bol naozaj pôsobivý.“

„Brilantná polonéza potom bola skutočne brilantnou, iskrivou prehliadkou klaviristkinej bravúry.“

„Plnú šírku umenia tejto ruskej virtuózky sme však spoznali, aspoň podľa mňa, až v Prokofievovi.“

Zatiaľ posledná ženská víťazka prestížnej Medzinárodnej klavírnej súťaže Fryderyka Chopina Julianna Avdejeva zahrala v utorok 3. novembra v pražskom Rudolfine. V rámci Klavírneho festivalu Rudolfa Firkušného vystúpila pred online publikum s dielami Fryderyka Chopina a Sergeja Prokofieva.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

V Berlíně se od 27. do 29. října uskutečnil čtvrtý ročník Mezinárodní klavírní soutěže Berliner Festwoche. Ve dvoukolovém soutěžním klání se o první tři místa podělili Hyeonjun Jo a Youngho Park z Jižní Koreje a Zhora Sargsyan z Arménie. Kromě nich na pokračující Mezinárodní klavírní soutěž na Maltě v příštím roce pocestují ještě Kisuk Kwon, opět z Jižní Koreje, Ukrajinka Maria Narodytska a náš Marek Kozák.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Charles Olivieri-Munroe působil navenek velmi klidně, všechna díla měl detailně prostudovaná, dirigoval téměř zpaměti a hlavně jeho uchopení, pojetí a nastudování bylo naprosto přesvědčivé.“

„Čajkovského dílo vyznělo neobyčejně kompaktně, přitom plasticky a bylo plné vynikajících dílčích interpretačních výkonů jednotlivých členů orchestru.“

„S obrovským nábojem zazněla věta čtvrtá – možná i díky tympanistovi orchestru Tomáši Votavovi.“

Nebývá zvykem, že se na avizovaném programu symfonického koncertu změní jak jméno dirigenta, tak sólisty. Ani náhlé změny však Plzeňské filharmonii nezabránily, aby novou sezónu zahájila ve vynikající formě. Program koncertu, jehož tématem byl „Osud“, zůstal zachován, a tak si posluchači mohli vychutnat díla Giuseppe Verdiho, Ludwiga van Beethovena a Petra Iljiče Čajkovského.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Renomé Martina Kasíka bylo už předem zárukou, že posluchači všechny změny akceptují.“

„Oba klavíristé zapůsobili famózně, naprosto přesně, a přitom velmi uvolněně, s důrazem na každičkou notu i pomlku.“

„Druhou polovinu večera vyplnila první řada Slovanských tanců, tedy dílo z nejznámějších a nejmilovanějších.“

Pardubické hudební jaro uvedlo třetí z komorních koncertů. Ve Společenském sále pardubické radnice nakonec za klavír usedli Lukáš Klánský a Martin Kasík, aby zahráli program z děl Franze Schuberta, Fryderyka Chopina a Antonína Dvořáka. Cesta k této dvojici a k tomuto programu byla však pro organizátory festivalu trnitá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 08 září 2020 14:05

Koncert pro Amati

55

„Má-li být s Amati Kraslice amen, ať se alespoň do světa nerozkutálí cenná sbírka historických dechových nástrojů!“

„S pomocí producenta Radka Hraběte byl jako „tahák večera“ získán Václav Hudeček.“

„Snad časem uslyšíme, že do prostoru se vrací značka, která mnohé z nás provází životem od mládí. Amati Kraslice.“

V Itálii se traduje historka, jejíž protagonisté se v pointě pružně střídají podle toho, kdo z vyprávějících ctí víc tu či onu houslařskou školu. Jedna z variant zní takto. Žily nežily před mnoha lety na jedné ulici v Cremoně tři houslařské rody. Guarneriové, Stradivariové a Amatiové. A protože už tenkrát existoval marketing a PR, jednoho krásného dne se nad vchodem do houslařské dílny Guarneriů objevil hrdý nápis: „Nejlepší housle v Itálii!“ To si Stradivariové samosebou nemohli nechat líbit a brzy kontrovali štítem se sloganem: „Nejlepší housle na světě!“ Amatiové se nesplašili; nechali si to projít hlavou a pak nad své dveře umístili lakonické: „Nejlepší housle v této ulici...“

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
DP200609Kahanek17cPetraHajska

„Přicházel stále s něčí novým, a přitom to byl pořád Dvořák, třeba i neznámý, ale současně důvěrně známý.“

„Byl při výběru výrazových prostředků decentní, ale důsledný.“

„Že Dvořákovy klavírní skladby vesměs nepatří k tomu úplně nejvyššímu stupni perlivé obtížnosti, ukázaly mimoděk až přídavky.“

Ivo Kahánek přispěl do programu festivalu Dvořákova Praha svátečním, pozoruhodně monotematickým a vzácně vyrovnaným recitálem. Hrál v Rudolfinu v neděli večer jen Dvořáka, a to ne nějaký líbivý výběr, ale v rámci souborného festivalového projektu Dvořák Collection Suitu A dur a dva kompletní cykly, takto úplné a vcelku slýchané málokdy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Při pátrání po tom, proč je Pogorelichova hra tak progresivní, se vyplatí věnovat trochu času příběhu o jeho účasti v Chopinově soutěži ve Varšavě v roce 1980.“

„Pogorelich předložil alternativu, která se ale blíží hříchu.“

„Hlavní část Marche funèbre je svižnější, krajnímu tématu vrací Pogorelich tragickou vznešenost.“

Virtuozita Ivo Pogoreliche je nepopiratelná. Nikdo, kdo poslouchá některé z jeho alb, byť je největší tradicionalista, nemůže popřít, že každý tón, každá fráze, která vzniká pod jeho rukama, přináší neustálá překvapení a vzrušení. Bouřliváka, co před čtyřiceti lety rozvrátil Chopinovu soutěž, si připomínáme chopinovským albem o pět let mladším, z roku 1985. A ponecháváme při tom mezinárodně užívanou podobu jeho příjmení, které ovšem v originále vypadá a zní slovanštěji – Pogorelić.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
111

„A pak jsou tady posluchači, co stejně jako hudebníci pocítili deficit živé hudby a beze strachu zaplňují koncertní sály.“

„Během koncertů panuje unikátní atmosféra; je to domácké klima, blízkost hudebníků a posluchačů.“

„Festival spontánně přidal do programu jeden další koncert: nocturna v podání účastníků kurzů.“

Letošní Setkání s hudbou v Soběslavi je za námi. Interpretační kurzy a festival komorní hudby nabídl jako každý rok pořádnou porci muziky, několik významných hostů a také dva povedené koncerty absolventů kurzů na závěr. Čím byl letošní ročník tak jedinečný?

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
2

Galakoncert s díly Johanna Strausse ml. se sopranistkou Lianou Sass, koncert v rámci Chopinova festivalu s Markem Kozákem a Lukášem Klánským, nebo Vivaldiho Stabat mater s kontratenoristou Janem Mikuškem. To vše a ještě další programy zazní v srpnu v podání Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně. Těleso k tomu totiž přidá od 10. srpna až do konce měsíce dvanáct kolonádních koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
10

„Vranický se přátelil s Haydnem i Beethovenem a byl též vyhledávaným dirigentem.“

„Orchestr se sólistou Ivo Kahánkem zvěční výběr z Chopinovy koncertantní kompozice Andante spianato a Velká brilantní polonéza Es dur.“

„Nahrávání hudby skladatele Vranického je záslužné a objevné.“

Komorní filharmonie Pardubice, která byla nucena kvůli koronavirové pandemii od března zrušit své abonentní i další koncerty, poprvé „živě“ zahrála v červnu na koncertě v Ostrově nad Ohří na Mezinárodním hudebním festivalu J. C. F. Fischera a potom na Hudebním létu Kuks ve Dvoře Králové nad Labem. Ve stejném měsíci doprovodila i absolventy Konzervatoře Pardubice na jejich absolventském orchestrálním koncertě. Avšak orchestry nežijí jen koncertní činností, ale i natáčením CD a samostatných nahrávek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 05 červenec 2020 13:19

Den sólistů

20

„Kozák hrál klidně, bez velkých gest, neokázale, introvertně, bezchybně, v intimním prostoru obrazně i doslova velmi blízko posluchačům.“

„4 sóla pro pana Bacha byl odvážný počin – dramaturgicky, pořadatelsky, interpretačně i akusticky.“

„Magický večer, během něhož virtuozita sloužila prožitkům a zážitkům a Bachova hudba kouzlila v čase a prostoru ve prospěch dotyku s věčností.“

Sobota s datem čtvrtého července by klidně mohla vstoupit do dějin operního festivalu Smetanova Litomyšl jako „den sólistů“. Nezpívalo se v něm, nevystoupil žádný soubor, ani orchestr, ani duo. Hráli jen a jen instrumentální sólisté. Bylo jich ve dvou koncertech pět. Čtyři si rozebrali Bacha, jeden se věnoval Smetanovi a Chopinovi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 03 červenec 2020 09:45

Víkendový program Smetanovy Litomyšle

0

Dvě matiné s hornistou Radkem Baborákem, repríza klavírního programu Marka Kozáka, Johann Sebastian Bach pro sólové nástroje, koncerty Martinů Voices a souboru Česká Sinfonietta i nokturno mezzosopranistky Václavy Krejčí Houskové – to vše nabídne o víkendu festival Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Toto je realita a na lítost nemám kdy.“

„Také se mohlo lehce stát, že uděláme festival, na který nikdo nebude chodit… Ale to se neděje!“

„Staly se horší věci, než že nemůžeme udělat festival, jak jsme si jej vysnili.“

Ve čtvrtek začíná festival Smetanova Litomyšl. Kvůli koronakrizi, tedy hlavně v důsledku vládních opatření proti šíření pandemie, se koná v jiném termínu, s jiným program. Umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg Vojtěch Stříteský se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nad sestavou vesměs komorních koncertů, které se podařilo poměrně narychlo připravit, a prozrazuje, které koncerty a opery se festivalový tým pokouší přesunout z původního programu do dalších let. V Litomyšli se museli na jaře v určitém okamžiku rozhodnout pro konečnou verzi festivalu. Nedlouho poté přišla zmírnění opatření, festival by nakonec mohl být rozmáchlejší. I o tom byla řeč…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 3