Do jubilejní padesáté sezóny vstoupí na podzim Státní komorní orchestr Žilina s novým šéfdirigentem. Bude jím František Macek. Do povědomí profesionálního světa se Macek dostal v roce 2018, kdy zvítězil v mezinárodní soutěži vyhlášené Národním symfonickým orchestrem Polského rozhlasu a televize (NOSPR) v Katovicích. Cena mu tehdy přinesla post asistenta tehdejšího šéfdirigenta Alexandra Liebreicha. V roce 2020 se Macek stal uměleckým ředitelem festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž, o rok později debutoval na Pražském jaru. Od té doby už se začíná etablovat i na mezinárodní scéně, hostoval například u orchestrů ve Valencii, Montpellier, Krakově nebo v Singapuru. S žilinským orchestrem se v Domě umění Fatra představí během pěti abonentních večerů. Na 14. září je připraven zahajovací koncert z děl Ludwiga van Beethovena se sólistou Jurajem Čižmarovičem, na říjen je ohlášeno vystoupení s francouzským trumpetistou Romainom Leleuom, na koncertech 15. a 16. února 2024 věnovaných Roku české hudby bude pod jeho taktovkou sólistou Ivo Kahánek. Na velikonočních koncertech zazní v dubnu Dvořákova Mše D dur a na 23. května je v plánu uvedení děl Franze Schuberta a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Macek debutoval s tělesem v roce 2021 na festivalu Allegretto Žilina, kde získal cenu s pozváním k zahájení následujícího ročníku. Pak následovalo jeho jmenování. Macek studoval na AMU a ve Stockholmu a věnoval se i historicky poučené interpretaci.
„Skladby interpretoval tak prostě, jako by na světě nebylo nic jednoduššího, v přesném vybalancování mezi přehledností hudebních myšlenek, využitím výrazových a technických prostředků a prožitkem.“
„Věřím, že jsem nebyla sama, koho v sále Lisztova hudba v podání Matyáše Nováka okouzlila způsobem, že si ji ještě nějakou chvíli po doznění první poloviny sám v sobě vychutnával.“
„Po tolika výrazových polohách, které Matyáš Novák použil v Lisztových skladbách, bych byla bývala čekala využití těchto prostředků i pro Chopinovu skladbu, ale že mladý pianista dokáže Chopinův hudební rukopis zřetelně odlišit, to jsem si ani ve svých nejodvážnějších sluchových fantaziích nedokázala představit.“
Prostory Anežského kláštera, které hostí cyklus klavírních recitálů Hybatelé rezonance, svou atmosférou účinek jednotlivých vystoupení ještě umocňují. Posledním koncertem sezóny 2022/2023 byl v pondělí 29. května 2023 recitál čtyřiadvacetiletého českého klavíristy Matyáše Nováka. Posluchači měli možnost v jeho podání slyšet jak původní Lisztovy skladby, tak Lisztovy transkripce písní Franze Schuberta.
Dvě mezinárodní poroty, jedna pro sólovou a druhá pro komorní kategorii, rozhodly v uplynulých dnech o finalistech sedmapadesátého ročníku Dvořákovy mezinárodní rozhlasové soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga. Ti se v září představí pražskému publiku v Anežském klášteře a ve Dvořákově síni Rudolfina.
„Nedělní atmosféra svědčila o tom, že si této příležitosti účinkující opravdu považovali.“
„Až na malé výjimky hráli zpaměti, jejich výkony byly přesvědčivé, sebejisté, u většiny už i přednesově vyspělé a výrazově pochopené a procítěné.“
„Je zvláštní, jakou mají koncerty mladých hudebníků vždy jiskřivou a pozitivní atmosféru.“
Smyčcové kvarteto a celkem sedmnáct sólistů se představilo v rámci festivalu Pražské jaro na Salonu ZUŠ. Koncert naplnil bohatě celé nedělní odpoledne 21. května a pro mladé talentované hudebníky byl prvním veřejným vystoupením, které završilo jejich roční úsilí a intenzivní práci s mentory Akademie MenART. Těmi byli Kateřina Kněžíková, Michaela Fukačová, Jan Fišer, Jan Ostrý, Pavel Steidl, Ivo Kahánek a Karel Košárek. Na své svěřence mohli být právem hrdí.
Sál Martinů na pražské Hudební a taneční fakultě AMU bude dějištěm gratulačního koncertu k pětasedmdesátým narozeninám klavíristy Ivana Klánského, který vystoupí spolu se svými studenty a absolventy školy. Společně zahrají Slovanské tance Antonína Dvořáka a Uherské tance Johannesa Brahmse. Koncert se koná v pondělí 22. května od půl osmé večer.
Mladé talenty klasické sekce Akademie MenART vystoupí tradičně v rámci Salonu ZUŠ na Pražském jaru v neděli 21. května. Autorské sekce se představí v La Fabrice v rámci ZUŠ Session o týden později. V letošním roce pracovalo patnáct mentorů s 236 studenty a 94 pedagogy z více než padesáti základních uměleckých škol z celé země.
Pietním aktem a úvodním koncertem začal v pondělí 15. května Martinů fest Polička, který pokračuje do 26. května v Tylově domě. Tyto dny jsou ve městě každoročně věnovány památce jednoho z našich nejvýznamnějších hudebních skladatelů, poličského rodáka Bohuslavu Martinů. Jeho tvorbu, ale nejen ji, připomíná řada koncertů a doprovodný program.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro od středy 17. do neděle 21. května nabídne deset koncertů. Z orchestrů vystoupí Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu či Essenští filharmonikové. Sólisté, sbor a orchestr Národního divadla nabídnou Dvořákovu operu Armida, své pěvecké umění v písních předvede mladá mezzosopranistka Bella Adamova, představí se cembalista Jean Rondeau, který vystoupí i se souborem Nevermind Trio a v komorních i symfonických projektech zahraje rezidenční umělec festivalu, violista Antoine Tamestit. Na programu bude i koncert mladých talentů, stipendistů projektu MenART.
Dramaturgie devatenáctého ročníku mezinárodního festivalu Hudební léto v kostele sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci na Chrudimsku se opírá o významné výročí – v květnu 2023 se připomíná sto devadesát let od narození Johannesa Brahmse. Snahou organizátorů navíc je nepolevit ve snaze o oslovování mimořádných uměleckých osobností.
Ve dnech 5. až 7. května se bude v broumovském klášteře konat třináctý ročník mezinárodní klavírní soutěže Broumovská klávesa. Do soutěže se registrovalo více než čtyřicet soutěžících z České republiky, Slovenska, Polska, Rakouska a Maďarska. Soutěžní vystoupení všech kategorií jsou otevřena veřejnosti.
Výjimečný koncert klavíristy Ivo Kahánka a klarinetisty Irvina Venyše se bude konat v pondělí 24. dubna od půl osmé večer v Sukově síni pražského Rudolfina. Výtěžek z prodeje vstupenek pomůže prostřednictvím projektu Pomoz mi do života mladým lidem z dětských domovů připravit se na vstup do samostatného života, což je bez opory vlastní rodiny a pomoci zvenčí velice náročný úkol. Společně s umělci se na pódiu představí i děti z dětských domovů. DEJME DĚTEM ŠANCI o.p.s. je členem AVPO - Asociace veřejně prospěšných organizací. Ta sdružuje neziskové organizace, jejichž hlavními prioritami jsou transparentnost a profesionalita při vykonávání své veřejně prospěšné činnosti.
„Mezi události následující sezóny patří hned zahajovací koncert s vystoupením houslisty Maxima Vengerova.“
„Na jeden koncert se do Prahy vrátí bývalý šéfdirigent Pietari Inkinen.“
„Velkou událostí slibuje být zakončení sezóny open-air koncertem ve Vyšehradských sadech, kde zazní Smetanova Má vlast. Před závěrem sezóny uslyší publikum za rok rovněž Mahlerovu Druhou symfonii „Vzkříšení“.“
Ústředním motivem příští sezóny Pražských symfoniků je Rok české hudby 2024. Uskuteční se, včetně veřejných generálek, 89 koncertů, jejichž počet odpovídá skutečnosti, že jde o 89. sezónu orchestru. Končit se má na Vyšehradě open-air koncertem k 90. narozeninám tělesa, za tónů Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast. Orchestr se zkratkou F.O.K. v názvu se totiž zrodil v roce 1934.
„Dvořák na nové supraphonské nahrávce Pavel Haas Quartetu s Borisem Giltburgem.“
„Bude možné slyšet unikátní mladistvou nahrávku Magdaleny Kožené v oratoriu Jana Dismase Zelenky Kajícníci u hrobu Vykupitelova.“
„Víkendové dopolední programy budou patřit Gardinerovi. V sobotu se začíná připomínkou jeho operetních snímků, ale důležitější bude samozřejmě Bach.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. dubna?
Nový koncertní cyklus stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART a Atria na Žižkově, který představuje mentory akademie společně s jejich žáky, uvede v pátek 14. dubna koncert violoncellistky Michaely Fukačové, klavíristy Karla Košárka a talentovaných reprezentantů tuzemských základních uměleckých škol. V programu zazní díla Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Josefa Myslivečka nebo Antonia Vivaldiho. Průvodcem bude Daniel Jäger, redaktor Českého rozhlasu Vltava.
„I když existují snímky Matoušových pašijí s velkými sbory, vybíráme originální snímek Paula McCreeshe, ve kterém zpívá sborové scény jen osm zpěváků.“
„Jasné velikonoční téma má také víkendová Návštěva u evangelické farářky Anny Pokorné.“
„Ve středečním programu nelze přehlédnout záznam pondělního koncertu SOČRu a jeden z nejodvážnějších dramaturgických počinů nového šéfdirigenta Patra Popelky – ojedinělé provedení 1. dějství opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. dubna 2023?
Již pošesté nabízí Akademie MenART talentovaným žákům a studentům uměleckých škol a jejich pedagogům možnost spolupracovat s předními osobnostmi české umělecké scény. Přihlášky pro nadcházející školní rok je možné podávat už jen do 31. března. Program je pro žáky i jejich pedagogy na základě uděleného stipendia zdarma. V novém ročníku se do programu zapojilo šestnáct předních umělců nejen z oblasti klasické hudby, ale i z jiných uměleckých žánrů, konkrétně z tanečního, divadelního a výtvarného oboru. Ti všichni budou po celý školní rok se studenty a jejich pedagogy pracovat.
„Měla jsem pocit, že ke Kleinově sonátě má Kahánek osobní vztah."
„Schubertova Impromptu byla výrazem tak nasycena, až už bych ani nepotřebovala víc."
„Vztah Kahánka k Janáčkovi je obecně znám, a tak originální a kvalitní provedení této skladby pro mě nebylo žádným překvapením."
Ve středu 8. března 2023 se konal benefiční koncert klavíristy Ivo Kahánka v rámci festivalu Věčná naděje. Večer v Zrcadlové kapli pražského Klementina byl věnován podpoře lidí s Alzheimerovou chorobou v Alzheimer Home Pitkovice a byl třetím z šesti koncertů letošního 6. ročníku festivalu.
„Program Vídeňských filharmoniků a Jakuba Hrůši budou z Prahy vysílat desítky rozhlasových a televizních stanic do padesáti zemí světa.“
„Festival chystá další pokračování postupného souborného uvedení Dvořákových smyčcových kvartetů.“
„Dvořákova Praha nabídne finálová kola soutěže Concertino Praga v komorní i sólové kategorii a vystoupení stipendistů Akademie komorní hudby.“
Podzimní festival Dvořákova Praha zvýrazní tvorbu Johannesa Brahmse, od jehož narození uplyne letos v květnu 190 let. Figuruje vedle hudby Antonína Dvořáka i v programu koncertu Vídeňských filharmoniků, které má v Rudolfinu řídit Jakub Hrůša. Bude to poprvé, kdy s nimi v tuzemsku vystoupí český dirigent. Dalšími světoznámými zahraničními tělesy jsou ve festivalové nabídce Izraelská filharmonie a Tonhalle-Orchester Zürich. Od 7. do 25. září se uskuteční tři desítky koncertů.
Šestý ročník festivalu Věčná naděje se bude konat od 23. února do 30. března. Zahajovací koncert představí ve čtvrtek v kostele sv. Šimona a Judy v Praze Rekviem (Messa da Requiem) Giuseppe Verdiho, a to v provedení, které se konalo v terezínském ghettu roku 1943, to znamená se sólisty, sborem a pouhým klavírním doprovodem. Na koncertě vystoupí Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy a sólisté Jana Sibera, Jana Sýkorová, Tomáš Černý a Jozef Benci s klavírním doprovodem Heleny Fialové za řízení dirigenta Tomáše Braunera. Festival pak nabídne také koncerty Iva Kahánka, souborů Krása Quartet a Trio Bohémo, přednášku o hudbě v ghettu Terezín či filmovou projekci dokumentu Defiant Requiem a mnoho dalšího.
