255

„Německá filharmonie vznikla v roce 1940 z hráčů orchestru Nového německého divadla a přetrvala v protektorátní Praze až do posledních dnů války. Obnovila hudební provoz v Rudolfinu, které sloužilo v meziválečných letech potřebám parlamentu.“

„S příchodem Jakuba Hrůši na šéfdirigentský post na podzim roku 2016 bamberští začali zase víc hovořit o dávném pražském původu tělesa, ve kterém už ale samozřejmě nehrál nikdo z původního stavu.“

„Smetanovu hudbu považujeme za vlastní a zcela autenticky dýcháme její hudební vzduch – ostatně podobně samozřejmý byl Smetanův vztah ke staleté německé hudební kultuře.“

Poslední koncert měl německojazyčný Deutsches Philharmonisches Orchester Prag v úterý 1. května 1945. O pět dní později musel dirigent Joseph Keilberth zkoušku na další koncert rozpustit. V Praze začalo povstání, zanedlouho skončila válka a hudebníci byli s československou německou menšinou odsunuti směrem na západ. Značná část z nich se ale brzy sešla v bavorském Bamberku. První koncert tělesa, které tam vytvořili, se konal přesně před 75 lety, 20. března 1946. Vystupovali jako Bamberger Tonkünstlerorchester, od roku 1949 pak už jako Bamberger Symphoniker. A v roce 1950 se jejich šéfdirigentem stal Joseph Keilberth.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
100

Náš první orchestr zvolil pro svůj druhý koncert v rámci cyklu Jarní hvězdy České filharmonie benefiční rozměr. Těleso tak zahájí veřejnou sbírku založenou Nadací Via, a sice ve prospěch systémové psychosociální pomoci zdravotníkům. Program, který bude možné zhlédnout na ČT art nebo na sociálních sítích orchestru ve čtvrtek 25. března od 20:15 hodin, se z důvodu karantény většího počtu hráčů musel změnit. Namísto Druhé symfonie Sergeje Rachmaninova zazní pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova dvě skladby Ludwiga van Beethovena – předehra Coriolanus a Třetí symfonie Eroica. Sólový part v Koncertu pro housle a orchestr č. 1 Maxe Brucha přednese podle plánu dánský houslista a také dirigent Nikolaj Szeps-Znaider. Večerem bude provázet Marek Eben.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
101

Bamberští symfonikové v těchto dnech slaví 75. výročí své existence. Šéfdirigent Jakub Hrůša svůj orchestr tento slavnostní večer nepovede, protože se kvůli koronavirovým opatřením nestihne k orchestru dostat. Za dirigentským pultem ho tak zastoupí čestný dirigent orchestru Christoph Eschenbach. V přímém přenosu německé televizní stanice ARD od 20:15 hodin zazní výhradně Beethovenovy skladby, a sice předehra Leonora, Houslový koncert D dur, ve kterém se sólového partu zhostí dánský houslista Nikolaj Szeps-Znaider, a Symfonie č. 3 Eroica. Koncert bude k vidění i online zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„Sukovi se podařilo v zásadním a jedinečném díle inovovat symfonickou instrumentaci i formu natolik, že vzbudil pozornost, doprovázenou ovšem logickými názory, že jde o dílo náročné.“

„Jak originální je druhé intermezzo nazvané Slepí hudci…! Dvě harfy a nad nimi se proplétající nekonečná dvouhlasá melodie anglických rohů, jinak nic…“

„Skladba, mimořádně zajímavě, výstižně a proměnlivě instrumentovaná, vypráví ve volně vedených a plynoucích liniích slovy neuchopitelná niterná sdělení.“

Diváci kanálu ČT art České televize to neměli v úterý večer vůbec lehké. Přímý přenos koncertu České filharmonie z pražského Rudolfina nabídl dvě přemýšlivá symfonická díla, která nepůsobí ani trochu prvoplánově a přímočaře. Skutečnou „vážnou“ hudbu. Elgarův emotivní Violoncellový koncert vyzařuje krásnou melancholii, Sukova Pohádka léta se velkolepě a originálně pohybuje okolo průsečíku lyriky a expresionismu a chvílemi nádherně připomíná hudební impresionismus. Jakub Hrůša vtiskl večeru jistotu interpretačního názoru a punc silné empatie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1005

Jarní hvězdy s Českou filharmonií – to je série čtyř koncertů, které v březnu a v dubnu chystá Česká filharmonie ve spolupráci s Českou televizí. Dirigovat budou Semjon Byčkov a Jakub Hrůša a sólisty budou violoncellistka Alisa Weilerstein, houslisté Nikolaj Szeps-Znaider a Lisa Batiashvili a klavírista Kirill Gerstein, který ve světové premiéře provede Koncert pro klavír a orchestr Thomase Larchera. Moderování se stejně jako v době adventu ujme Marek Eben. Koncerty poběží živě na ČT art a na sociálních sítích orchestru.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 28 únor 2021 15:03

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

veb-Antonn-Dvok-titul

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba. Taková, která si nepotrpí na pomníky, pietní akty, pamětní desky a busty. Taková, v níž prostě už mnohé začíná být tak nějak jedno. Pak však na nás za celkovou nenaložeností, lhostejností, smutkem, vyhořením, podrážděním i letargií virus naopak asi vykukuje.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
neděle, 28 únor 2021 12:09

Vychází kniha Hrůša o Martinů

222

Dirigent Jakub Hrůša stojí za vydáním nové knihy Hrůša o Martinů. Publikace přináší unikátní texty o skladateli Bohuslavu Martinů. Součástí knihy je také Hrůšův text o dirigentu Jiřím Bělohlávkovi, který byl jeho učitelem i blízkým přítelem, a rozhovor ředitele Institutu Bohuslava Martinů Aleše Březiny, iniciátora vzniku těchto esejů, s Jakubem Hrůšou.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
106

„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“

„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“

„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“

Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

„Když jsme si krátce po mém nástupu do funkce sedli s Robertem Hančem, postupně jsme zjišťovali, že v České filharmonii se z toho dna můžeme jedině odrazit.“

„My plánujeme na tři až pět let dopředu. Na tři roky máme konkrétní plán. V pětiletém horizontu známe hrubé rysy.“

„Do dvou let se nachýlí ke konci druhý Marečkův mandát. Zůstane v čele České filharmonie? Bude moci – a bude chtít?“

Jubileum Davida Marečka ve funkci generálního ředitele České filharmonie přímo vyzývá k sumarizaci. Je však také důvodem k pohledu do vzdálenější minulosti, až k vyústění do situace, za níž tento post před deseti lety přijímal.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
501

„Není vyloučeno, že Mou vlast vydá přímo Česká filharmonie pod svým labelem Czech Phil Media.“

„V roce 1925 Talich Mou vlast uvedl na prvním koncertě filharmoniků živě přenášeném rozhlasem. O čtyři roky později se stala prvním dílem, které těleso nahrálo na desky.“

„V příštích sezonách chce filharmonie s Byčkovem vedle mahlerovského cyklu nahrát další významná díla českého repertoáru.“

Čas nedobrovolně vyšetřený v době pandemie věnuje Česká filharmonie natáčení studiových nahrávek. V těchto dnech vzniká v Rudolfinu pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova snímek Smetanovy Mé vlasti, na jaře jeden ze dvou hlavních hostujících dirigentů orchestru Jakub Hrůša pořídí s filharmoniky záznam Zrání a Pohádky léta od Josefa Suka.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
300

„Kopatchinskaja se kdesi vyjádřila v tom smyslu, že kultura dokonalosti ničí náš vztah k hudbě. To může být základ veškerého jejího přemýšlení o hudbě.“

„V Bamberku dal Hrůša sólistce široký prostor pro její vlastní emancipaci (a ona to potřebuje!).“

„Orchestr hraje pod Hrůšovým vedením skvěle.“

Jakub Hrůša uvítal v Bamberku houslistku Patricii Kopatchinskaju. Tato mimořádná umělkyně provedla s Bamberskými symfoniky Bartókův Koncert pro housle a orchestr č. 2, dále zazněl výběr Uherských tanců Johannesa Brahmse a Dvořákova Šestá symfonie. Koncert je nadále k dispozici zdarma online.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0010

„Dnes jsou Novoroční koncerty přenášeny do devadesáti zemí světa a sleduje je padesát milionů diváků. Včetně těch, kteří si v 11 hodin a 15 minut naladí ČT2.“

„Při vší úctě k tomu, co Johann Strauss a jeho synové zkomponovali, si podoba Novoročních koncertů žádala osvěžení. Každý rok bude tento koncert dirigovat někdo jiný!“

„V závěru roku 2019 byl k záskoku do Vídně přizván Jakub Hrůša. Zanechal u filharmoniků výtečný dojem. Bude mu za pár let svěřen i „píárově“ neocenitelný Novoroční koncert z Vídně?“

Po rozporuplné předpremiéře s datem 31. 12. 1939 se první skutečně Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků uskutečnil 1. ledna 1941. Blíží se tudíž jeho osmdesátiny. Osm dekád lze rozdělit do čtyř etap. První zahrnuje období druhé světové války a po něm hledání morálně přijatelného dirigenta. Druhé vévodí nedostižný výkon prvního houslisty tohoto orchestru, který se v rámci Novoročních koncertů chopil taktovky na celé čtvrtstoletí. Po něm – coby intermezzo – stanul na dirigentském stupínku „muž od vedle“, tehdejší umělecký šéf Vídeňské státní opery. A ve druhé polovině osmdesátých let 20. století se z lokální vídeňské atrakce vyklubal projekt globální slávy. Včetně divácky lákavého střídání špičkových dirigentů světa, kteří se od té doby ve Vídni pokaždé na Nový rok mění. Jak rozhlasové, tak především televizní přenosy či záznamy putující do celého světa potvrzují skutečnost, že Novoroční koncert z Vídně už dávno není jen svátkem hudby, ale také prestižní společenskou záležitostí. Že se na Nový rok ještě nikdy nechopil taktovky český dirigent, se může do několika let změnit. Vždyť jeden ze současných má k tomu, myslím, slibně našlápnuto.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
003

Dirigent Jakub Hrůša, který před pár dny získal nominaci na americké ceny Grammy za album Bohemian Tales, má další dvě nominace na významné světové ceny. Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí navrhli dvě z jeho letošních nahrávek na ceny ICMA v kategorii Symfonická hudba. Jde o Smetanovu Mou vlast, kterou natočil s Bamberskými symfoniky, a Sukovu symfonii Asrael se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
středa, 25 listopad 2020 12:56

Jakub Hrůša získal nominaci na cenu Grammy

55550

Jakub Hrůša byl nominován za album Bohemian Tales na americké hudební ceny Grammy. CD obsahuje houslové skladby českých autorů, Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Leoše Janáčka. Interprety jsou houslista Augustin Hadelich a Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu. Vítězové Grammy budou vyhlášeni 31. ledna 2021.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

Na hudebním festivalu Dvořákova Praha, který se má konat od 6. do 24. září 2021, vystoupí Vídeňští filharmonikové s Herbertem Blomstedtem, Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a Pavel Haas Quartet s klavíristou Borisem Giltburgem. To jsou tři vlajkové programy, které prozatím pořadatelé zveřejnili a na které už dávají ve velkém předstihu do prodeje vstupenky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Zlatý sál vídeňského Musikvereinu měl být v listopadu místem koncertu Vídeňských symfoniků. Právě v těchto dnech tam měl Jakub Hrůša dirigovat tři koncerty s ryze českým programem – Suitu z Janáčkovy Lišky Bystroušky ve vlastní úpravě a Dvořákovu Osmou symfonii. Tyto koncerty byly zrušeny, do rakouské metropole však přední český dirigent přijede v květnu a červnu příštího roku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
011

„Lze očekávat, že Jurowského provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici.“

„Festival vyvrcholí uvedením Stravinského opery-oratoria Oedipus Rex.“

„V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly, Pražské jaro ale také přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v roce 2021 nabídne čtyři desítky koncertů, na které už 11. listopadu začíná prodávat vstupenky. Program obsáhne spektrum od Smetanovy Mé vlasti po Stravinského operu-oratorium Oedipus Rex, od pět století staré hudby Josquina Desprez po dílo žijící autorky Olgy Neuwirth. Připraven je Víkend komorní hudby i nový projekt věnovaný současné hudbě a nazvaný Prague Offspring. Vedle Vladimira Jurowského s Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a Sira Simona Rattlea s London Symphony Orchestra přijede také Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, který bude řídit Jakub Hrůša. Šestasedmdesátý ročník je připraven s předpokladem, že koronavirová pandemie už nebude ovlivňovat život jako letos.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

Prudké zhoršení pandemické situace si znovu vybírá daň na českém hudebním životě. „Vzhledem k posledním vládním opatřením a po zvážení výhledu na příští týdny a měsíce jsme se s těžkým srdcem rozhodli zrušit slavnostní koncert plánovaný na 21. prosince, na kterém měla být předána Cena Antonína Dvořáka významné operní pěvkyni Gabriele Beňačkové,“ oznámil Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, která Cenu Antonína Dvořáka vyhlašuje. Držitelé vstupenek mohou požádat o vrácení vstupného, případně přispět na vzdělávání mladých muzikantů ponecháním vstupného pořadateli.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
006

„Odstupy na pódiu? Vynaložili jsme veškeré úsilí, aby umělecký výsledek nebyl jakkoli kompromitován, a daří se to. Hlavní problém je psychologický – vytrácí se ´komunitní´, ´intimní´ rozměr hraní spolu.“

„Těším, až se věci vrátí k normálu. Až zas budu moct podat koncertnímu mistrovi nebo sólistovi ruku a obejmout je. Tahle bezprostřední emoce v koncertech mi nesmírně chybí.“

„Hrajeme pro dvě stě lidí maximálně – v sále pro tisíc čtyři sta posluchačů. Všichni přijdou. Sedí na telefonu, dokud se neproderou pro lístek. Každý koncert hrajeme bezmála jako díkůvzdání, že zní ještě živé tóny pro reálné publikum.“

Šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša přibližuje podmínky, za nichž se v Německu zatím koncertuje. Zamýšlí se nad mnoha zápory a nad několika vzácnými klady uplatňovaných opatření, nad okolnostmi a současnými nadějemi, dává nahlédnout do svého seškrtaného diáře a také podrobně přibližuje atmosféru koncertu, který v Bamberku před deseti dny v živém streamu dirigoval pro festival Janáček Brno. Na otázky portálu KlasikaPlus.cz odpovídá ve vlaku cestou do německé metropole, kde 28. října diriguje Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Na programu mají předehru k Prodané nevěstě, Dvořákovu Třetí symfonii a Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů se sólistou Tomášem Jamníkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
131425

Ve Velkém sále Filharmonie v Berlíně bude koncertovat 28. října Deutsches Symphonie-Orchester Berlin řízený Jakubem Hrůšou. Zazní předehra ke Smetanově Prodané nevěstě, Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů a Dvořákova Třetí symfonie. Sólistou je Tomáš Jamník.

 
Zveřejněno v VýhledPlus