Letos Ševčíkova akademie nabízí svým studentům smyčcový orchestr pod vedením dirigenta Jakuba Hrůši, pěveckou třídu Markéty Cukrové nebo klavírní třídu Lukáše Vondráčka. Tradicí zůstávají smyčcové třídy vedené lektory z řad úspěšných interpretů. Souběžně s akademií se uskuteční desetidenní Festival Otakara Ševčíka, který tento rok pořádá celou dvacítku rozmanitých koncertů. Ševčíkova akademie se uskuteční v termínu 8. až 20. srpna opět v Horažďovicích, rodném městě legendárního houslisty a pedagoga Otakara Ševčíka. Přihlášky lze posílat do 20. července. Další informace naleznete na https://www.sevcikacademy.cz/ nebo na Facebooku pořadatelů.
Dlouho očekávaná kulturní událost se už za pár dní stane skutečností. Od pátku 11. června do pondělí 14. 6. stane náš dirigent Jakub Hrůša v čele Vídeňských filharmoniků, aby s nimi ve vídeňském Musikvereinu a Konzerthausu čtyřikrát provedl cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast. První z koncertů pořádá Společnost přátel hudby ve Vídni (Gesellschaft der Musikfreunde in Wien), sobotní a nedělní koncerty jsou určené abonentům Vídeňských filharmoniků a pondělní produkce bude součástí vídeňského Mezinárodního hudebního festivalu (Internationales Musikfest). Jakub Hrůša má svůj debut s Vídeňskými filharmoniky už za sebou, a to když v listopadu roku 2019 společně přednesli Dvořákův Karneval, Čajkovského slavný Klavírní koncert č. 1 b moll se sólistou Denisem Matsuevem a Bartókův Koncert pro orchestr. Smetanovu Mou vlast dirigoval a natočil se svými Bamberskými symfoniky. S nimi také s tímto cyklem symfonických básní zahajoval Pražské jaro v roce 2019. V ten samý rok poskytl Jakub Hrůša svého audiovizuálního průvodce ke zveřejnění portálu KlasikaPlus. Článek a streamy s dirigentovým slovem si můžete připomenout zde.
Další Cenu Anděl v řadě si odnáší dirigent Jakub Hrůša a spolu s ním tentokrát klavírista Jan Bartoš a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Sošku získali za album se skladbami Vítězslava Nováka – Klavírním koncertem a symfonickou básní Toman a lesní panna. V kategorii Klasika s nimi byli za rok 2020 nominováni ještě klarinetista Karel Dohnal za album Czech Music for Clarinet a flétnistka Jana Semerádová za CD Händel, Leclair: Chaconne pro princeznu. Hrůša už Cenu Anděl získal za rok 2019; s ním ji tehdy převzal Ivo Kahánek a orchestr Bamberští symfonikové, a to za album s Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a 4. klavírním koncertem „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Ceny Anděl se letos udělovaly potřicáté, ani jubilejní ročník se ale nekonal pro diváky.
Vyhlašujeme soutěž o 10 sólových debutových CD sopranistky Kateřiny Kněžíkové.
Kateřina Kněžíková natočila své první sólové album. Pod názvem Phidylé ho dnes vydává Supraphon. Stále žádanější sopranistka na něj vybrala písně Bohuslava Martinů, Henriho Duparca, Maurice Ravela a Karola Szymanowského. Doprovází ji Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou vede Robert Jindra.
Akademie klasické hudby otevřela možnost nominovat kandidáty na Cenu Antonína Dvořáka 2021. Své návrhy mohou posílat všichni, odborná i laická veřejnost, až do 15. června letošního roku. Držitel ceny získá originální skleněnou plastiku vyrobenou podle návrhu akademického sochaře Jiřího Pelcla ve sklářské dílně společnosti Moser, její veřejné předání se bude konat v závislosti na vývoji protiepidemických opatření. Naposledy byla cena udělena letos v dubnu na koncertu České filharmonie v pražském Rudolfinu. Za rok 2019 ji převzala Gabriela Beňačková a za rok 2020 Jakub Hrůša.
„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“
„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“
„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“
Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.
Vídeň opět po koronavirové krizi ožívá. Ve středu 19. května se tam otevřou kulturní zařízení, gastronomie, hotely i volnočasové a sportovní areály. V reakci na uvolnění vystoupí v neděli 23. května a poté v pondělí a v úterý ve vídeňském Konzerthausu Vídeňští filharmonikové s dirigentem Danielem Hardingem, a sice s mahlerovským programem. V červnu s nimi čtyřikrát ve Velkém sále Musikvereinu a opět v Konzerthausu přednese Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast náš Jakub Hrůša.
Dirigent Jakub Hrůša uvede po čtvrtečním hostování u Orchestru curyšské Tonhalle ještě znovu i dnes Dvořákovu a Sukovu hudbu. Sólistou je houslista Josef Špaček a Tonhalle Orchester Zürich streamuje program v 18:30 ZDE. Oba mezinárodně uznávaní čeští umělci vystoupí s tělesem v Curychu během dvou dnů celkem čtyřikrát. Vzhledem k aktuálním omezením platným ve Švýcarsku kvůli koronaviru může být totiž v sále s kapacitou 1500 míst přítomno vždy jen padesát posluchačů. Koncerty byly hned vyprodány. Na programu je Dvořákův Koncert a moll a Pohádka Josefa Suka. Lidé v sále jsou účastníky „Ochranného konceptu“. Musí mít roušky, zachovávat rozestupy, nejen vstupenky, ale i programy jsou pouze v digitální podobě. Koncerty jsou bez pauzy a bez možnosti odložit věci v šatně. Využívá se nejmodernější klimatizační technika a řada dezinfekčních opatření. Podrobnosti o bezpečnostních opatřeních v Tonhalle zachycuje video.
V úterý 30. dubna 1946 poprvé rozezněly sál zlínského Velkého kina tóny v podání nově založeného Symfonického orchestru národního podniku Baťa. Současná Filharmonie Bohuslava Martinů tak rozdává hudbou radost svým posluchačům už dlouhých pětasedmdesát let. V předvečer tohoto výročí, tedy ve čtvrtek 29. dubna v 19 hodin, pořádá orchestr Narozeninový online e-koncert. Stejně jako poprvé, zazní i nyní hudba českých autorů. Těleso pod taktovkou šéfdirigenta Tomáše Braunera zahraje předehru k opeře Libuše Bedřicha Smetany, Symfonické variace Antonína Dvořáka a jeho Koncert pro housle a orchestr, který uvidí a uslyší návštěvníci internetu v podání českého sólisty Jiřího Vodičky. Hudební večer bude ke zhlédnutí na webu a Facebooku FBM a potrvá přibližně sedmdesát minut.
„Interpretace je úžasná věc, taková originál licence.“
„Potkat se s živým skladatelem je nezastupitelná energie, můžete poznat dílo zase z jiného úhlu.“
„Tato doba studenty vede k pocitu marnosti. Sama už skoro rok nemám co dělat, hledám si činnosti a pozoruji na sobě, jak je to ubíjející a nepříjemný pocit.“
Už více než rok je doma, bez divadla, a distančně učí. A potvrzuje, že je to psychicky i fyzicky velmi složité. Sopranistka Dana Burešová je sólistkou opery Národního divadla v Praze, kde ztvárnila mnoho titulních rolí včetně Libuše, Ruslaky, Mařenky, Jenůfy, Milady, Armidy, Taťány, Jolanty, Alžběty, Elzy a mnoha dalších. Zároveň vyučuje na Pražské konzervatoři. Sice nezahálí, ale v RozhovoruPlus popisuje, jak současná doba těžce doléhá na ní, na její studenty i na lidi a kulturu samotnou.
„Pracujeme na všech variantách koncertního provozu, které mohou od podzimu nastat.“
„K Leningradské symfonii má šéfdirigent Semjon Byčkov rodinné vazby.“
„Velké turné po evropských městech má orchestr na jaře 2022 zavést do Rakouska, Německa a Británie.“
Česká filharmonie se už v květnu začne prakticky připravovat na příští sezónu, a to tak, že uskuteční pilotní koncert s testovaným publikem. V červnu chce uspořádat takové koncerty i pro své abonenty. Cílem pokusu je, aby mohl orchestr ve 126. sezoně, kterou má otevřít koncem září, hrát za jasně stanovených opatření ve Dvořákově síni Rudolfina už opravdu pro posluchače.
„Jedna z nejlepších houslistek současnosti, od které bychom rádi slyšeli i zásadnější skladby.“
„Umělecky ještě o něco víc šlo v druhé polovině večera.“
„Jak dlouho se ještě bude hrát do zdi?“
Třetí koncert cyklu Jarní hvězdy, aktuální série příspěvků České filharmonie do náhradního hudebního života, přinesl na televizní obrazovky Dvořákovu a Brahmsovu hudbu a spolu s uměním houslistky Lisy Batiashvili také hudbu Camilla Saint-Saënse. Před orchestrem stál Jakub Hrůša a zejména Brahms s Dvořákem rámovali sváteční hudební chvíle.
Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.
České centrum New York věnuje celý duben osmdesátému výročí příjezdu Bohuslava Martinů se ženou Charlottou do New Yorku. Organizátoři na svých stránkách rozdělili online příspěvky do tří kategorií. První se věnuje dílu Bohuslava Martinů v podání českých interpretů, druhá interpretaci amerických hudebníků a třetí rozhovorům za účasti hudebníků, skladatelů a odborníků.
Za dlouholetou propagaci české hudby doma i v zahraničí získali Cenu Antonína Dvořáka za roky 2019 a 2020 sopranistka Gabriela Beňačková a dirigent Jakub Hrůša. Převezmou ji v přímém přenosu na koncertě České filharmonie, který se bez publika koná 14. dubna v pražském Rudolfinu. Cenu uděluje od roku 2009 Akademie klasické hudby, pořadatel festivalu Dvořákova Praha. Gabriela Beňačková obdržela ocenění mimo jiné za ztvárnění Dvořákovy Rusalky. Byla například její vůbec první interpretkou v Metropolitní opeře v New Yorku. Jakuba Hrůšu ocenila Rada akademiků za prosazování skladeb českých autorů u světově proslulých orchestrů, například Berlínských a Vídeňských filharmoniků nebo Newyorské filharmonie, za jeho aktivity v roli šéfdirigenta Bamberských symfoniků i za kompletní natáčení děl Josefa Suka s ČF. S ní, za Hrůšova řízení, se ve středu představí Lisa Batiashvili, a to ve 3. houslovém koncertu Camilla Saint-Saënse. V druhé části večera zazní Brahmsova a Dvořákova hudba. „Gabriela Beňačková i Jakub Hrůša udělali pro českou hudbu velmi mnoho. O to víc mne těší, že jim cena bude předána v průběhu koncertu orchestru, se kterým oba laureáti vystoupili mnohokrát na koncertech doma i v zahraničí a pořídili řadu nahrávek,“ uvedl ředitel ČF David Mareček.
„Káťa se mi zpívá moc dobře, její povaha je mi blízká…“
„Přišla jsem si na to, jak Janáčka zpívat. Ne uštěkaně!“
„Byla jsem, myslím, vždycky hodně dobře připravená, ale jak teď, jsem asi ještě v životě nebyla!“
Na mezinárodně uznávaném operním festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie se má od 20. května do 19. června odehrát desítka představení Janáčkovy opery Káťa Kabanová. Novou inscenaci chystají umělecký šéf festivalu dirigent Robin Ticciati a režisér Damiano Michieletto. Titulní roli ztvární Kateřina Kněžíková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz česká sopranistka vyjadřuje naději a přesvědčení, že se renomovaný festival uskuteční. Zmiňuje pocity matky odloučené na řadu týdnů od dvou dětí, popisuje vstupní karanténu a podmínky, za kterých může v Británii v době pandemie pracovat, ale hlavně přibližuje svou cestu k nové roli… a na samém začátku i cestu autem do Británie.
„Za jakých podmínek a kdy lze očekávat uvolnění restrikcí, které ochromily činnost hudebníků.“
„Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející období vizi či jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti.“
„Věříme, že ministerstvo na takových modelech již pracuje a že co nejdříve budeme mít šanci dozvědět se, co nás čeká – všechny eventuality, podmínky a pravidla.“
Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející nejbližší období vizi? Jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti? To jsou základní otázky, které v otevřeném dopise kladou Lubomíru Zaorálkovi producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. Výzva navazuje na schůzku zástupců Sdružení umělců klasiky s ministrem v minulých dnech a mezi řádky se vymezuje vůči dopisu, který předtím poslal české vládě houslista Pavel Šporcl a označil v něm stav české kultury za katastrofální.
Česká televize přichystala na pondělí 5. dubna od 20:15 hodin záznam Závěrečného koncertu festivalu Janáček Brno 2020, který se uskutečnil 16. října minulého roku formou live streamu z koncertní síně v Bamberku. Na programu Bamberských symfoniků tehdy zazněla Velká suita z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky v úpravě dirigenta večera Jakuba Hrůši a Alpská symfonie, op. 64 Richarda Strausse.
Dnes 30. března proběhla poradní schůzka s muzikantskou obcí, kterou inicioval ministr kultury Lubomír Zaorálek. Za Sdružení umělců klasiky SUK a „klasickou“ hudbu obecně se zúčastnili Václav Luks, Ivo Kahánek a Jakub Hrůša, za pořadatele ředitel Pražského jara Roman Bělor. Schůzka trvala přes hodinu a podle přítomných byla "velmi otevřená a konstruktivní". Předmětem debaty byl stav kultury a kulturního školství po roce s COVIDem, výhledy do budoucna a otevřený dopis Pavla Šporcla. Ministr Zaorálek údajně pozorně vyslechl názory všech. Ze setkání vyplynuly tři body.
„Doufáme pevně, že v září se festival uskuteční v plánované podobě a především s diváky.“
„Uvedení Dvořákova oratoria je součástí celotýdenních oslav 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily, které vyvrcholí na Tetíně u Berouna.“
„Pro zahajovací koncerty má přijet orchestr Filarmonica della Scala.“
Kombinaci českých a zahraničních interpretů nabízí zveřejněný program čtrnáctého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Pořadatelé vycházejí z předpokladu, že takovou koncepci letos v září pandemická situaci už dovolí. Loni tou dobou zorganizovali jiný než původně připravený program a svěřili ho do rukou tuzemským umělcům, protože mezistátní kontakty nebyly v potřebné míře možné. Pozornost se letos soustředí na provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila v katedrále sv. Víta, ale také na hostování několika špičkových zahraničních orchestrů.
