KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Pražská klavírní řada koncertů pořádaná v Pianotéce Zahradník v pražském Braníku pod titulem Blüthneriáda ve čtvrtek 14. března od sedmi hodin pokračuje dalším, na určitou dobu posledním recitálem. Protagonistou bude klavírista Martin Hršel, který si připravil průřezový program od baroka až po soudobou tvorbu. Koncert se uskuteční naposledy v původních prostorách Pianotéky, od dubna…
Pražská série klavírních koncertů Blüthneriáda bude pokračovat ve čtvrtek 15. února vystoupením plzeňského klavíristy Petra Nováka a jeho žáka Tomáše Hostýnka. Klavíristé představí čtyřruční díla českých skladatelů. Koncert začínající v sedm hodin večer bude předposledním v branické Pianotéce, poté se pořadatel stěhuje do nového objektu. Protagonisty druhého letošního večera v pražském klavírním salónu pianisty,…
„V jednom tato atmosféra nutně evokovala domácí prostředí hudebních salónů, ve kterých význační klavíristé minulosti častokrát uváděli svá mnohá díla k potěše hostitelů.“
„Je skvělé, že se klavírnímu Sukovi začal Skoumal věnovat, protože ho hraje opravdu s technickým nadhledem a výrazovou hloubkou, takže hudba působí živě a velmi barevně.“
„Jedno však nelze Skoumalovi upřít, technicky se se všemi nástrahami, které si na soutěžící i sám na sebe připravil, interpretačně vypořádal více než obdivuhodně.“
Počátkem roku 2023 se rozhodl Jakub Zahradník uspořádat ve své Pianotéce řadu koncertů předních českých klavíristů s názvem Blüthneriáda. Na druhém koncertě ve čtvrtek 9. března vystoupil klavírista a skladatel Adam Skoumal v programu hudby pěti století, včetně vlastní tvorby.
„Výsledkem souznění nástroje a klavíristky se v Zahradníkově „salónu“ stal krásný hudební večer.“
„I této výzvě však Aneta Majerová dostála s bravurou a elegancí.“
„A i když celý cyklus je intimní zpovědí zamilovaného mladého muže, i žena-klavíristka Aneta Majerová přetlumočila tuto navýsost emocionální hudbu přesvědčivě, s vyhraněným smyslem pro její výrazovou barevnost.“
Epocha měšťanských salónů, k nimž neodmyslitelně patřily i klavírní produkce (tehdy většinou v podání domácích dcerušek nebo synků), patří v současné době minulosti. Jejich duch, tedy setkávání hudbymilovných přátel v příjemném komorním prostředí, které velmi přeje soustředěnému poslechu hudby, naštěstí nezanikl. Dnes už navíc bývá prováděn i na nejvyšší profesionální úrovni.
„Nabízí podněty k zamyšlení nad obtížnými cestami k uplatnění, nad tvůrčí svobodou a kompromisy, jež (ne)musíme podstupovat.“
„V této souvislosti stojí za připomenutí, že tento kreativní muž, mimo jiné zdatný pianista, stojí také za pozoruhodným filmem Piano na křižovatce.“
„Mohly by probouzet i smutek, jenže ten se nějak nedostavuje. Z filmu spíš vyzařuje zřetelná, i když nesnadno definovatelná naděje, že pandemické ticho brzy skončí.“
Dva mladí pouliční muzikanti fidlají na kontrabas klasickou melodii; neruší je hluk vídeňského bulváru, nevadí jim ani déšť, před kapkami se schovávají pod igelitovou plachtou. Menší mladík, který má růstovou vadu, obstarává smyčec, velký brnká na struny. Plastic Symphony… Nejen z titulu slovenského filmu, ale také z úvodních scén je zřejmé, že půjde o hudbu. A o tu samozřejmě jde i v českém dokumentu Piano na křižovatce, který je skutečnou poctou klavíru.
„Všechny tyhle obory jsou nádherné, je to takové to klasické řemeslo bez počítačů… A právě tou historií já se rád obklopuju. To je můj život.“ „Muselo se začít ve velkém propouštět, což vzbudilo mylný dojem, že personálu je stále dost. Na školství se tím pádem nějak pozapomnělo. Přestalo se plánovat, kdo…