sobota, 18 září 2021 09:00

Koncert pro čtyři ruce a čtyři nohy

20210914142638

„Můžeme poděkovat, že pražské obecenstvo Nils Larsson seznámil se zajímavou a u nás nehranou švédskou varhanní tvorbou.“

„Oba účinkující, velmi disciplinovaní v komorní hře a souhře, dokázali, že jsou i znamenitými sólisty.“

„Leylie Yekta využila všech příležitostí k uplatnění svých schopností. Suverénní technická jistota, hráčské zaujetí i temperament slavily úspěch.“

V rámci svatojakubského Mezinárodního varhanního festivalu se občas objeví kuriozita, kdy dva varhaníci hrají spolu na jednom hracím stole čtyřručně originální skladby a úpravy pro toto obsazení. Svůj efekt přináší i přenos provedení na kůru na obrazovku dole v chrámové lodi. Jinak by se sotva zdola poznalo, hrají-li jeden, nebo dva varhaníci. Sedmý festivalový koncert byl věnován právě tomuto obsazení. K varhanám zasedla dvojice Leylie Yekta z Ázerbájdžánu a Nils Larsson ze Švédska. Zeměpisně jsou to zcela vzdálené destinace s odlišnou kulturou, ale Yekta už přes dvacet let působí ve Švédsku, kde vystudovala varhanní hru na Královské hudební akademii ve Stockholmu. Jedním z jejích pedagogů byl i Nils Larsson. Nabízí se proto příměr učitel a žák, ale opak je pravdou. Na koncertě vystoupili dva rovnocenní umělci, v přesné a pozorné souhře, technicky znamenitě vybavení a podobného hudebního cítění.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 11 září 2021 10:30

Aleš Nosek u Jakuba

20210909182951

„Nosek Variace Ernsta Köhlera znamenitě odstínil a s velkou chutí zahrál.“

„Kličkova úprava Vyšehradu varhaníky stále magicky přitahuje. Aleš Nosek skladbu pozoruhodně zvukově vypracoval a vychutnal její křehkou krásu.“

„Závěrečná Toccata Georgije Mušela se postarala o efektní závěr Noskova úspěšného vystoupení.“

Aleš Nosek pochází z Rakovníka. Studoval na konzervatoři v Českých Budějovicích, na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze a na Vysoké škole církevní hudby v bavorském Regensburgu. V současné době působí v Plzni v biskupském kostele svatého Bartoloměje jako ředitel kůru a varhaník, vyučuje na plzeňské konzervatoři a Základní umělecké škole v Dobřanech. Je znamenitě technicky vybaveným hráčem a pozvání ke koncertu na prestižním svatojakubském festivalu bylo jeho prvním vystoupením v Praze po delší době. Pozvání bezezbytku využil a prezentoval se jako přemýšlivý varhaník, který má jasnou interpretační představu a umí ji na koncertním pódiu zřetelně obecenstvu předat.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Martina-imkoviov

„Bylo šťastným počinem pozvat na zahájení cyklu Wolfganga Zerera a v součinnosti s Pražskou konzervatoří uspořádat interpretační kurz pro mladé varhaníky za jeho vedení.“

„Pověst, která ho jako věhlasného odborníka na barokní varhanní hudbu předcházela, nejen potvrdil, ale naprosto překonal.“

„Program koncertu obsahoval především díla severoněmecké barokní školy 17. století a Johanna Sebastiana Bacha, vhodně doplněná exkurzí do jihoněmecké školy i odskočením do Francie.“

Varhanní podvečery v pražském evangelickém kostele U Salvátora vstoupily do jedenácté sezóny. Pozvání přijal německý varhaník Wolfgang Zerer. Svým uměním rozzářil první zářijový den letošního roku a současně více než důstojně oslavil desáté výročí postavení nových Euleho varhan v chrámu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 27 srpen 2021 17:56

Irena Chřibková u Jakuba

20210826183124

„Na úvod zvolila vrcholné Preludium g moll Dietricha Buxtehudeho, formálně toccatovou fugu střídající improvizační a polyfonní části, a skloubila je do koncisního celku.“

„Sympatickým odskočením bylo provedení variační Arie Bernarda Storaceho na malé barokní varhany na postranním kůru.“

„Narejstříkování se vyhnulo bombastickému plenu a upřednostnilo jemnější, barevnější a intimnější zvuk.“

Irena Chřibková působí v Praze jako titulární varhanice v minoritské bazilice svatého Jakuba na Starém Městě třicet let. V roce 1996 zde založila Mezinárodní varhanní festival, který úspěšně pokračuje šestadvacátým ročníkem a na němž se vystřídala celá plejáda špičkových evropských a zámořských varhaníků. Díky její iniciativě, organizačním schopnostem a neutuchajícímu elánu stihne sama to, co při jiných festivalech zvládají celé skupiny spolupracovníků. Přitom pilně koncertuje, studuje nový repertoár a udržuje své interpretační umění na záviděníhodné vysoké úrovni. Její hráčská jistota si zaslouží obdiv a její každoroční koncerty v rámci festivalu jsou pozoruhodné. Při detailní znalosti „svých“ jakubských varhan a jejich barevných možností dokáže vyhledat zvukové kombinace málokdy slýchané a interpretované skladby dotváří do pevného tvaru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 21 srpen 2021 09:15

Petra Kujalová u Jakuba

223

„Program se zaměřil na co největší a příkré stylové kontrasty a nenechal posluchače ani chvíli v klidu.“

„Velký holandský mistr a patrně největší skladatel varhanní hudby před Bachem, Jan Pieterszoon Sweelinck, se k naší škodě vyskytuje na koncertech méně než málo.“

„Výběr ze symfonie Louise Vierna interpretka zvládla brilantně a postarala se o úspěšný závěr svého vystoupení.“

Jako náhrada za belgického varhaníka Johana Hermanse vystoupila na třetím koncertě festivalu u Jakuba mladá absolventka JAMU Petra Kujalová, která dále pokračuje v doktorském studiu. Absolvovala také roční stáž na Hudební akademii ve Štrasburku a nyní už druhý rok studuje na Regionální konzervatoři v Paříži u Christopha Mantouxe. Vedla si zdatně. Projevila se při svém vystoupení jako muzikální a technicky velmi dobře vybavená varhanice s jasným názorem na interpretaci skladeb, které dokázala na velký jakubský nástroj a v krásné chrámové akustice velmi dobře realizovat.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 14 srpen 2021 10:51

Pocta Marcelu Duprému u Jakuba

5555

„Pocta Marcelu Duprému připomíná padesát let od úmrtí velkého mistra varhan, brilantního improvizátora a skladatele, který výrazně ovlivnil varhanní dění v Evropě i zámoří.“

„Karel Martínek se improvizaci věnuje pravidelně a vytrvale, u nás jako jeden z nemnohých. Všechny jeho improvizace byly stručné a uměřené.“

„Program vhodně střídal skladby varhanní literatury s improvizacemi na Duprého počest.“

Na druhém koncertě letošního Mezinárodního varhanního festivalu na Starém Městě pražském u svatého Jakuba vystoupil olomoucký varhaník a improvizátor Karel Martínek. Vystudoval brněnskou JAMU a soukromě improvizaci u Philippa Lefebvra v Paříži. Působí jako varhaník v Olomouci, na Konzervatoři Evangelické akademie a improvizaci vyučuje na JAMU. Čtvrteční koncert v jeho podání nesl titul Pocta Marcelu Duprému.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
102

„Francouzský varhaník Samuel Liégeon zahájil 26. Mezinárodní Varhanní festival v minoritské bazilice sv. Jakuba na Starém městě pražském.“

„Program zarámoval improvizacemi, blok francouzské hudby 20. a 21. století doplnil Bachem a Ligetim.“

„Sonáta Jeana-Pierra Leguaye byla sólistou neobyčejně nápaditě detailně a kontrastně narejstříkována a brilantně zahrána.“

Samuel Liégeon ve svých sedmatřiceti letech má za sebou bohatou kariéru jako varhaník, ověnčený mnoha vítězstvími v renomovaných mezinárodních improvizačních soutěžích v Haarlemu, Münsteru a Chartres. Je titulárním varhaníkem v Paříži u svatého Petra de Chaillot. Nedílnou součástí jeho uměleckého působení je i klavír, na který často improvizuje, i hudbu k němým filmům, a projevuje se také ve výtvarném umění jako malíř.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Fok

„Celý koncert byl kombinací varhanní hudby a mluveného slova, kterého se ujal herec Jan Potměšil.“

„Program byl vystavěn z rozsáhlých děl dvou pilířů varhanní literatury, Johanna Sebastiana Bacha a Oliviera Messiaena.“

„Daniela Valtová Kosinová zahrála skladbu s velikou chutí a temperamentem, vystavěla s velikým pochopením její velkorysé linie a začlenila je do logického celku Bachovy hudební architektury.“

Závěrečný koncert „Svatovítských varhanních večerů“ převzala Daniela Valtová Kosinová. Předvedla se jako temperamentní, energická a velmi jistá hráčka, která nešetřila velkým zvukem, a její přístup k interpretovaným skladbám lze označit za velkorysý a velmi přesvědčivý. Znamenitě se vyrovnala s chrámovou akustikou a při spíš svižnějších tempech nezapomínala na zřetelnost jednotlivých hlasových postupů. Její muzikální interpretační přístup byl pro posluchače velmi dobře navštíveného koncertu velkým zážitkem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 22 červenec 2021 15:37

Ján Vladimír Michalko u svatého Víta

hcsk

„Michalko zaujal obdivuhodnou technickou jistotou a jasnou koncepcí interpretovaných děl. Jeho velmi rytmická hra ve složité chrámové akustice vhodně zvolenými tempy byla naprosto srozumitelná.“

„Fantasie III slovenského soudobého autora Mira Bázlika přinesla vítaný kontrast.“

„Ján Vladimír Michalko potvrdil své hráčské kvality suverénním vystupňováním hudebního proudu do mohutného závěru Finale.“

Na čtvrtém koncertě v rámci letošního, desátého ročníku Svatovítských varhanních večerů vystoupil 20. července přední slovenský varhaník Ján Vladimír Michalko. Čerstvý sedmdesátník a dlouholetý pedagog na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě studoval varhanní hru v Bratislavě a Mnichově, k tomu i evangelickou teologii a je téměř čtyřicet let zároveň varhaníkem bratislavského Velkého evangelického kostela. Jeho výkon zaujal obdivuhodnou technickou jistotou, jasnou koncepcí interpretovaných děl a znamenitým zvukovým využitím všech předností romantického svatovítského nástroje, zvlášť smykavých rejstříků a krásně znějících fléten ve vysoké poloze. V neposlední řadě byla jeho velmi rytmická hra ve složité chrámové akustice vhodně zvolenými tempy v detailech naprosto srozumitelná, což u svatovítských varhanních koncertů nebývá zdaleka obvyklé a občas se z varhan linou značně nesrozumitelné zvuky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 12 červenec 2021 16:07

Varhanní Vyšehrad zahájen

image

„V Danse macabre mohou varhaníci ukázat svoji virtuozitu i smysl pro barevnost zvuku v celé paletě rejstříků. Roman Hauser nabízené možnosti nápaditě využil.“

„Improvizace na chorál Svatý Václave zněla, nezatížená českou tradicí osudovosti nápěvu, i v radostnějších a hravějších polohách při zpracování chorálu.“

„Koncert znamenal velmi slibný začátek ‚Varhanního Vyšehradu‘.“

Iniciativou mladého energického varhaníka vyšehradské kapituly Ondřeje Valenty začal druhý ročník letních varhanních koncertů „Varhanní Vyšehrad“ v bazilice svatých Petra a Pavla. Zahájil ho Roman Hauser z Vídně, narozený v roce 1982. Vystudoval obor varhany, improvizace, sbormistrovství, ale i elektrickou baskytaru na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Je hlavním varhaníkem tamního jezuitského kostela, kde má k dispozici nový nástroj od německé firmy Hartwig Späth z Freiburgu, postavený v roce 2004 zcela v duchu francouzských romantických nástrojů Cavaillé-Colla. Zároveň Hauser vyučuje od roku 2020 improvizaci na Universität für Musik. Jeho program byl sestaven převážně z děl francouzské hudby, která na cenný romantický nástroj bratří Paštiků z roku 1903 krásně zněla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5555

„Klidný meditativní charakter postního chorálu sólista velmi působivě dodržel a převedl k dramatickému začátku další skladby.“

„Vigilii Luboše Sluky zahrál s velkou chutí a s pochopením pro střídání nálad skladby.“

„Chorální fantasie Petra Ebena pro sólistu znamenala příležitost k uplatnění virtuózní techniky, která ale naprosto sloužila skladatelskému záměru.“

Po koronavirové přestávce se od září obnovily varhanní koncerty v českobratrském evangelickém kostele U Salvátora. Na třiaosmdesátém podvečeru vystoupil Alfred Habermann, posluchač AMU ze třídy Jaroslava Tůmy. Vystudoval na Pražské konzervatoři varhany u Josefa Popelky a věnuje se zároveň i studiu cembalové hry. Zvolil zajímavý program, ve kterém mohl prokázat své kvality – muzikálnost, stále se zvyšující technickou jistotu i smysl pro stylové odstínění jednotlivých skladeb.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 26 září 2020 09:53

Závěrečný koncert festivalu u Jakuba

DSC4750

„Výkon Ireny Chřibkové ve všech skladbách programu byl naprosto suverénní.“

„Nešla vyšlapanými cestami a seznámila obecenstvo záslužně s málo známým dílem velkého kontrapunktika.“

„Závěr koncertu tvořila kantáta Otče náš, kde se k varhanám připojil Kühnův smíšený sbor s dirigentem Jaroslavem Brychem, harfistkou Lydií Härtelovou a vynikajícím Jaroslavem Březinou.“

Jubilejní 25. ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba byl slavnostně zakončen provedením Janáčkovy kantáty Otče náš. Malé ohlédnutí v programovém sešitu ukázalo, kolik významných varhaníků domácích i z ciziny od roku 1996 zde vystoupilo. Jedná se jednoznačně o nejvýznamnější varhanní festival, který si získal nezastupitelné místo v hudebním životě Prahy i celé republiky. Ani letos, přes všechnu nepřízeň koronavirové infekce, se nemusel žádný koncert zrušit, žádný účinkující ani program změnit. I zahraniční účinkující dorazili, což je ve srovnání se současnými provozními potížemi jiných pořadatelů víc než obdivuhodné. Za hladkým chodem festivalu stojí neúnavná práce organizátorky a dramaturgyně, titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové, jejíž nasazení je třeba vysoko ocenit.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 19 září 2020 09:32

Mladý rakouský laureát u Jakuba

DSC4108

„Je vidět, že Tanz-Toccatu psal varhanní virtuóz. Sólista splnil tento obtížný úkol bez jakýchkoliv nesnází.“

„Adagio E dur Franka Bridge v pozdně romantickém duchu našlo v Zeinlerovi citlivého interpreta, který rozezpíval jeho široké linie.“

„Koncert zakončila jedna z posledních rozsáhlých skladeb německého novoromantika, ale zároveň pěstitele barokních forem a pilného varhanního autora Maxe Regera.“

Mladý rakouský varhaník Johannes Zeinler je vítězem dvou prestižních mezinárodních varhanních soutěží v St Albans 2015 a Chartres 2018. Studoval ve Vídni, následně v Toulouse a v současné době pokračuje ve studiích na Vysoké škole hudby a divadla v Hamburku. Jako další současní mladí laureáti mezinárodních soutěží jeho generace je technicky neomylný a prošel studiem u vynikajících pedagogů Piera Damiana Perettiho, Michela Bouvarda, Jana Willema Jansena nebo Wolfganga Zerera. Je vybaven po všech stránkách pro úspěšnou mezinárodní kariéru. Možná, že by se dal očekávat temperamentnější přístup k interpretovaným skladbám, ale to závisí na jeho dalším uměleckém vývoji a lidském zrání.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 12 září 2020 11:10

Michalovičová u Jakuba

DSC3714

„Ivana Michalovičová zahrála skladbu Ad vitam aeternam s velkou empatií a dá se očekávat, že Hurník pro tuto interpretku bude jistě v kompozici pro královský nástroj pokračovat.“

„Fantasie a fuga c moll Johanna Sebastiana Bacha nalezla v sólistce poučenou interpretku, která se bezpečně orientuje ve světě Bachovy hudby a hraje ji s velkým potěšením.“

„Závěrečná devátá část cyklu ‚Bůh mezi námi‘ ve stylizaci francouzské toccaty rozbouřila svatojakubský nástroj očekávaným fortissimem.“

Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba dostala velkou koncertní příležitost nedávná absolventka Pražské konzervatoře, hudební fakulty AMU i roční stáže ve Štrasburku Ivana Michalovičová. Své vystoupení pečlivě připravila a provedla na vysoké úrovni. Je technicky jistá, stylově poučená a přecházela bez problémů mezi jednotlivými čísly programu, který působil značně mozaikovitě s příkrými kontrasty mezi jednotlivými skladbami. Klasicismus, 21. století, francouzská romantika, Bach a Messiaen za sebou tvoří značně nesourodou kombinaci. Dá se ovšem předpokládat, že sólistka chtěla ukázat své umění ze všech myslitelných stran a uspěla. Jen v rejstříkování všech skladeb si uložila zbytečnou askezi a překvapující nízkou dynamiku. Jakubský nástroj však nabízí mnohem barevnější paletu a neskonale víc možností, které ještě umocňuje vynikající akustický prostor chrámu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 08 září 2020 10:57

Nedělní varhanní hudba u Ludmily

2

„Kohoutova muzikálnost je velmi přesvědčivá, podtržená neselhávající brilantní technikou.“

„Nádherná sólová flétna v sopránové poloze ukázala přednosti varhan v celé jejich kráse a opojně zpívala.“

„Ani přes Kohoutovu snahu a zcela mimořádnou brilanci v manuálovém partu úprava Vltavy kvality originálu nedosáhla.“

Romantické varhany v kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech postavil Emanuel Štěpán Petr v roce 1898. Mají tři manuály a čtyřicet šest rejstříků. Před dvěma lety je úspěšně rekonstruovala firma Kánský-Brachtl. Zároveň Spolek přátel kostela sv. Ludmily začal pořádat cyklus pravidelných varhanních koncertů. Letos se konají čtyři v podzimním období. Na prvním koncertu rozezněl cenný nástroj Pavel Kohout.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„Nástrojová technika Karola Mossakowského nemá hranice a dovoluje zahrát cokoliv z varhanní literatury v nejrychlejších tempech.“

„Improvizace na chorál Svatý Václave byla naprosto ve francouzském duchu.“

„Z díla polského pozdního romantika Felikse Nowowiejského zvolil Mossakowski krátké preludium. Škoda, že nezvolil rozsáhlejší skladbu.“

Letos třicetiletý polský špičkový varhaník Karol Mossakowski není v Praze neznámým jménem. V roce 2013 zvítězil v Mezinárodní varhanní soutěži Pražského jara a o rok později v rámci festivalu vystoupil na recitálu v kostele sv. Ignáce. Vyrostl v hudebnické rodině, jeho otec je varhaníkem. Po studiích v Poznani pokračoval na Pařížské konzervatoři a získával další první ceny – při Mezinárodní varhanní soutěži Felikse Nowowiejského v Poznani už v roce 2010 a ve velmi prestižní mezinárodní soutěži, Velké ceně v Chartres roku 2016. V současné době je titulárním varhaníkem katedrály v Lille, vyučuje improvizaci na Vysoké hudební škole ve španělském San Sebastianu a loňského roku byl jmenován rezidenčním varhaníkem Radia France v Paříži.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Skladbami se prolínal jeho pevný smysl pro stavbu hudebního díla, která tak stojí na pevných pilířích právě jako zdobená klenba chrámu.“

„Skladba inspirovaná známým biblickým příběhem přinesla řadu nápaditých barev a ploch, v nichž autor nechal varhany hrát ve stylizacích, které jim skutečně sluší.“

„Z kůru se nápaditě a barvitě linul stylizovaný zvuk kádinek a kotlíků alchymistů v rudolfinské Praze…“

Poslední srpnový čtvrtek patřil v pražské bazilice sv. Jakuba na Mezinárodním varhanním festivalu, který pořádá Audite Organum, koncertu Jana Hory. Lavice baziliky zaplnili posluchači téměř do posledního místa, aby vyslechli recitál jednoho z našich nejvýznamnějších varhaníků a varhanních pedagogů. Rád bych se podělil o zážitek, který se naskytl nám, kdo jsme ve zšeřelém kostele naslouchali (a díky videoprojekci i přihlíželi) „Alchymii varhan“, jak zněl podtitul koncertu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Vycpálka jsem vídal pravidelně z uctivé vzdálenosti při koncertech v Rudolfinu, vždy na balkoně vpravo.“

„Významnou součástí Temlova kompozičního talentu je neobyčejná schopnost vyhledat nové a neotřelé způsoby instrumentálního řešení nejen u varhan, ale i u dalších nástrojů.“

„U všech kompozic tohoto typu je námět jen celkovou inspirací a blíž se skladatel k programu nevyjadřuje.“

Mezinárodní varhanní festival Audite Organum ve staroměstské bazilice sv. Jakuba pokračuje dnes večer koncertem Jana Hory. Varhaník a dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře a profesor hudební fakulty AMU, známý jako interpret evropských klasiků baroka a romantismu a děl starých českých mistrů i současné hudby, zvolil pro svůj recitál skladby Johanna Sebastiana Bacha a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a kompozice Ladislava Vycpálka a Jiřího Temla. Právě k nim se vyjadřuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz nejobsáhleji.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

„Bylo by zajímavé slyšet v Cassanově podání Viernovu symfonii celou.“

"Toccatu Jeana Guillou, skladbu nejvyšší obtížnosti, hrál David Cassan s naprostou suverenitou.“

„Cassanovy enormní improvizační schopnosti jsou tak výrazné, že bychom ho v budoucnosti rádi slyšeli v Praze při ryze improvizačním koncertu.“

Mezinárodní varhanní festival v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil mladý francouzský varhaník David Cassan, který velmi zaujal suverénním výkonem už na festivalu před dvěma léty. Vítězství v deseti mezinárodních varhanních soutěžích, mezi nimi v Chartres, St Albans a Haarlemu, ho katapultovalo mezi elitu světových varhaníků. Je vybaven obdivuhodnou hudební představivostí a vynikajícím smyslem pro zvukové barvy a jejich finesy, kterých bohatě využil u jakubského nástroje. Přistupuje ke skladbám osobitě a více výrazově ve srovnání se svým vystoupením před dvěma léty. Podpořen fantastickou technikou manuálovou i pedálovou, která nemá hranice, může si na královském nástroji dovolit naprosto všechno, což koriguje vynikajícím smyslem pro vystižení stylu interpretovaných děl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Bazilika svatého Jakuba v Praze je od 6. srpna do 24. září dějištěm pětadvacátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum. V rámci přehlídky rozezní největší pražské varhany interpreti z Francie, České republiky, Ruska, Polska a Rakouska. Řadu osmi koncertů zahájí francouzský varhaník David Cassan, závěrečný koncert bude patřit ředitelce festivalu Ireně Chřibkové. Ke čtvrtstoletí své existence vydává festival DVD mapující poslední roky festivalových vystoupení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 2