5555

„Klidný meditativní charakter postního chorálu sólista velmi působivě dodržel a převedl k dramatickému začátku další skladby.“

„Vigilii Luboše Sluky zahrál s velkou chutí a s pochopením pro střídání nálad skladby.“

„Chorální fantasie Petra Ebena pro sólistu znamenala příležitost k uplatnění virtuózní techniky, která ale naprosto sloužila skladatelskému záměru.“

Po koronavirové přestávce se od září obnovily varhanní koncerty v českobratrském evangelickém kostele U Salvátora. Na třiaosmdesátém podvečeru vystoupil Alfred Habermann, posluchač AMU ze třídy Jaroslava Tůmy. Vystudoval na Pražské konzervatoři varhany u Josefa Popelky a věnuje se zároveň i studiu cembalové hry. Zvolil zajímavý program, ve kterém mohl prokázat své kvality – muzikálnost, stále se zvyšující technickou jistotu i smysl pro stylové odstínění jednotlivých skladeb.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 26 září 2020 09:53

Závěrečný koncert festivalu u Jakuba

DSC4750

„Výkon Ireny Chřibkové ve všech skladbách programu byl naprosto suverénní.“

„Nešla vyšlapanými cestami a seznámila obecenstvo záslužně s málo známým dílem velkého kontrapunktika.“

„Závěr koncertu tvořila kantáta Otče náš, kde se k varhanám připojil Kühnův smíšený sbor s dirigentem Jaroslavem Brychem, harfistkou Lydií Härtelovou a vynikajícím Jaroslavem Březinou.“

Jubilejní 25. ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba byl slavnostně zakončen provedením Janáčkovy kantáty Otče náš. Malé ohlédnutí v programovém sešitu ukázalo, kolik významných varhaníků domácích i z ciziny od roku 1996 zde vystoupilo. Jedná se jednoznačně o nejvýznamnější varhanní festival, který si získal nezastupitelné místo v hudebním životě Prahy i celé republiky. Ani letos, přes všechnu nepřízeň koronavirové infekce, se nemusel žádný koncert zrušit, žádný účinkující ani program změnit. I zahraniční účinkující dorazili, což je ve srovnání se současnými provozními potížemi jiných pořadatelů víc než obdivuhodné. Za hladkým chodem festivalu stojí neúnavná práce organizátorky a dramaturgyně, titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové, jejíž nasazení je třeba vysoko ocenit.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 19 září 2020 09:32

Mladý rakouský laureát u Jakuba

DSC4108

„Je vidět, že Tanz-Toccatu psal varhanní virtuóz. Sólista splnil tento obtížný úkol bez jakýchkoliv nesnází.“

„Adagio E dur Franka Bridge v pozdně romantickém duchu našlo v Zeinlerovi citlivého interpreta, který rozezpíval jeho široké linie.“

„Koncert zakončila jedna z posledních rozsáhlých skladeb německého novoromantika, ale zároveň pěstitele barokních forem a pilného varhanního autora Maxe Regera.“

Mladý rakouský varhaník Johannes Zeinler je vítězem dvou prestižních mezinárodních varhanních soutěží v St Albans 2015 a Chartres 2018. Studoval ve Vídni, následně v Toulouse a v současné době pokračuje ve studiích na Vysoké škole hudby a divadla v Hamburku. Jako další současní mladí laureáti mezinárodních soutěží jeho generace je technicky neomylný a prošel studiem u vynikajících pedagogů Piera Damiana Perettiho, Michela Bouvarda, Jana Willema Jansena nebo Wolfganga Zerera. Je vybaven po všech stránkách pro úspěšnou mezinárodní kariéru. Možná, že by se dal očekávat temperamentnější přístup k interpretovaným skladbám, ale to závisí na jeho dalším uměleckém vývoji a lidském zrání.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 12 září 2020 11:10

Michalovičová u Jakuba

DSC3714

„Ivana Michalovičová zahrála skladbu Ad vitam aeternam s velkou empatií a dá se očekávat, že Hurník pro tuto interpretku bude jistě v kompozici pro královský nástroj pokračovat.“

„Fantasie a fuga c moll Johanna Sebastiana Bacha nalezla v sólistce poučenou interpretku, která se bezpečně orientuje ve světě Bachovy hudby a hraje ji s velkým potěšením.“

„Závěrečná devátá část cyklu ‚Bůh mezi námi‘ ve stylizaci francouzské toccaty rozbouřila svatojakubský nástroj očekávaným fortissimem.“

Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba dostala velkou koncertní příležitost nedávná absolventka Pražské konzervatoře, hudební fakulty AMU i roční stáže ve Štrasburku Ivana Michalovičová. Své vystoupení pečlivě připravila a provedla na vysoké úrovni. Je technicky jistá, stylově poučená a přecházela bez problémů mezi jednotlivými čísly programu, který působil značně mozaikovitě s příkrými kontrasty mezi jednotlivými skladbami. Klasicismus, 21. století, francouzská romantika, Bach a Messiaen za sebou tvoří značně nesourodou kombinaci. Dá se ovšem předpokládat, že sólistka chtěla ukázat své umění ze všech myslitelných stran a uspěla. Jen v rejstříkování všech skladeb si uložila zbytečnou askezi a překvapující nízkou dynamiku. Jakubský nástroj však nabízí mnohem barevnější paletu a neskonale víc možností, které ještě umocňuje vynikající akustický prostor chrámu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 08 září 2020 10:57

Nedělní varhanní hudba u Ludmily

2

„Kohoutova muzikálnost je velmi přesvědčivá, podtržená neselhávající brilantní technikou.“

„Nádherná sólová flétna v sopránové poloze ukázala přednosti varhan v celé jejich kráse a opojně zpívala.“

„Ani přes Kohoutovu snahu a zcela mimořádnou brilanci v manuálovém partu úprava Vltavy kvality originálu nedosáhla.“

Romantické varhany v kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech postavil Emanuel Štěpán Petr v roce 1898. Mají tři manuály a čtyřicet šest rejstříků. Před dvěma lety je úspěšně rekonstruovala firma Kánský-Brachtl. Zároveň Spolek přátel kostela sv. Ludmily začal pořádat cyklus pravidelných varhanních koncertů. Letos se konají čtyři v podzimním období. Na prvním koncertu rozezněl cenný nástroj Pavel Kohout.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„Nástrojová technika Karola Mossakowského nemá hranice a dovoluje zahrát cokoliv z varhanní literatury v nejrychlejších tempech.“

„Improvizace na chorál Svatý Václave byla naprosto ve francouzském duchu.“

„Z díla polského pozdního romantika Felikse Nowowiejského zvolil Mossakowski krátké preludium. Škoda, že nezvolil rozsáhlejší skladbu.“

Letos třicetiletý polský špičkový varhaník Karol Mossakowski není v Praze neznámým jménem. V roce 2013 zvítězil v Mezinárodní varhanní soutěži Pražského jara a o rok později v rámci festivalu vystoupil na recitálu v kostele sv. Ignáce. Vyrostl v hudebnické rodině, jeho otec je varhaníkem. Po studiích v Poznani pokračoval na Pařížské konzervatoři a získával další první ceny – při Mezinárodní varhanní soutěži Felikse Nowowiejského v Poznani už v roce 2010 a ve velmi prestižní mezinárodní soutěži, Velké ceně v Chartres roku 2016. V současné době je titulárním varhaníkem katedrály v Lille, vyučuje improvizaci na Vysoké hudební škole ve španělském San Sebastianu a loňského roku byl jmenován rezidenčním varhaníkem Radia France v Paříži.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Skladbami se prolínal jeho pevný smysl pro stavbu hudebního díla, která tak stojí na pevných pilířích právě jako zdobená klenba chrámu.“

„Skladba inspirovaná známým biblickým příběhem přinesla řadu nápaditých barev a ploch, v nichž autor nechal varhany hrát ve stylizacích, které jim skutečně sluší.“

„Z kůru se nápaditě a barvitě linul stylizovaný zvuk kádinek a kotlíků alchymistů v rudolfinské Praze…“

Poslední srpnový čtvrtek patřil v pražské bazilice sv. Jakuba na Mezinárodním varhanním festivalu, který pořádá Audite Organum, koncertu Jana Hory. Lavice baziliky zaplnili posluchači téměř do posledního místa, aby vyslechli recitál jednoho z našich nejvýznamnějších varhaníků a varhanních pedagogů. Rád bych se podělil o zážitek, který se naskytl nám, kdo jsme ve zšeřelém kostele naslouchali (a díky videoprojekci i přihlíželi) „Alchymii varhan“, jak zněl podtitul koncertu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Vycpálka jsem vídal pravidelně z uctivé vzdálenosti při koncertech v Rudolfinu, vždy na balkoně vpravo.“

„Významnou součástí Temlova kompozičního talentu je neobyčejná schopnost vyhledat nové a neotřelé způsoby instrumentálního řešení nejen u varhan, ale i u dalších nástrojů.“

„U všech kompozic tohoto typu je námět jen celkovou inspirací a blíž se skladatel k programu nevyjadřuje.“

Mezinárodní varhanní festival Audite Organum ve staroměstské bazilice sv. Jakuba pokračuje dnes večer koncertem Jana Hory. Varhaník a dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře a profesor hudební fakulty AMU, známý jako interpret evropských klasiků baroka a romantismu a děl starých českých mistrů i současné hudby, zvolil pro svůj recitál skladby Johanna Sebastiana Bacha a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a kompozice Ladislava Vycpálka a Jiřího Temla. Právě k nim se vyjadřuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz nejobsáhleji.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

„Bylo by zajímavé slyšet v Cassanově podání Viernovu symfonii celou.“

"Toccatu Jeana Guillou, skladbu nejvyšší obtížnosti, hrál David Cassan s naprostou suverenitou.“

„Cassanovy enormní improvizační schopnosti jsou tak výrazné, že bychom ho v budoucnosti rádi slyšeli v Praze při ryze improvizačním koncertu.“

Mezinárodní varhanní festival v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil mladý francouzský varhaník David Cassan, který velmi zaujal suverénním výkonem už na festivalu před dvěma léty. Vítězství v deseti mezinárodních varhanních soutěžích, mezi nimi v Chartres, St Albans a Haarlemu, ho katapultovalo mezi elitu světových varhaníků. Je vybaven obdivuhodnou hudební představivostí a vynikajícím smyslem pro zvukové barvy a jejich finesy, kterých bohatě využil u jakubského nástroje. Přistupuje ke skladbám osobitě a více výrazově ve srovnání se svým vystoupením před dvěma léty. Podpořen fantastickou technikou manuálovou i pedálovou, která nemá hranice, může si na královském nástroji dovolit naprosto všechno, což koriguje vynikajícím smyslem pro vystižení stylu interpretovaných děl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Bazilika svatého Jakuba v Praze je od 6. srpna do 24. září dějištěm pětadvacátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum. V rámci přehlídky rozezní největší pražské varhany interpreti z Francie, České republiky, Ruska, Polska a Rakouska. Řadu osmi koncertů zahájí francouzský varhaník David Cassan, závěrečný koncert bude patřit ředitelce festivalu Ireně Chřibkové. Ke čtvrtstoletí své existence vydává festival DVD mapující poslední roky festivalových vystoupení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
7

„V roce 950. výročí vzniku kolegiátní kapituly na Vyšehradě v kostele sv. Petra a Pavla byl uspořádán první ročník varhanních koncertů Varhanní Vyšehrad.“

„Petr Kolař se představil v programu, který výrazně akcentoval moravské autory.“

„Sympatickým zakončením koncertu byl přídavek – vtipná, nápaditá a stručná improvizace.“

Při příležitosti výročí vzniku starobylé kapituly na památném Vyšehradě byl uspořádán z iniciativy mladého místního varhaníka Ondřeje Valenty cyklus čtyř koncertů „Varhanní Vyšehrad“ – na přelomu června a července za účasti našich varhaníků a s výhledem i mezinárodního obsazení pro další ročníky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Na svatomikulášském kůru v 18. století působil známý skladatel a pedagog František Václav Habermann.“

„Příznivý posudek Josefa Vocknera vyzdvihl jasnou intonaci jednotlivých hlasů i v plenu a technickou spolehlivost nástroje.“

„Můžeme jen litovat, že unikátní Zausovy romantické varhany nejsou víc využívány.“

Romantické varhany v hlavním městském kostele v Chebu postavil místní mistr varhanář Martin Zaus v roce 1894. Jsou dokladem vysoké úrovně jeho umění ovlivněného pobytem v Paříži u významného varhanáře Josepha Merklina a poznáním francouzského varhanářství. Jsou jeho největším nástrojem a shodou okolností se zachovaly v téměř nezměněné podobě do dnešní doby.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
3

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Za první republiky zazněly pod rukama nejvýznamnějšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna v letech 1920 až 1932 na 102 matiné, při kterých seznamoval pražské obecenstvo s varhanní literaturou od baroka po současnost. Cenný nástroj sice trpěl po celou dobu existence malým zájmem provozovatele o údržbu a pravidelné ladění, zažil zcela nepovedenou přestavbu a nerozumné rozšíření, ale po rekonstrukci do původního stavu, dokončené roku 1997, slouží při varhanních matiné dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan. Po vzniku Československa bylo Rudolfinum přeměněno na nový parlament a varhany odvezeny do Brna. Po vzniku Protektorátu byl sál navrácen zpět ke koncertním účelům a postaveny nové varhany, které byly ještě roku 1957 rozšiřovány. Až v sedmdesátých letech minulého století bylo rozhodnuto o stavbě dalšího – už třetího – nástroje, který by odpovídal současným požadavkům na stavbu varhan. Tento nástroj stojí a slouží dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

„Nejstarší barokní varhany v Praze se shodou příznivých okolností zachovaly v unikátním nezměněném stavu ze 17. století.“

„Dá se předpokládat, že už v době gotiky stály v Týnském chrámu varhany, ale doložen je až renesanční nástroj z roku 1574.“

„Pro hudební Prahu 18. století bylo neobyčejně přínosné 41leté působení na týnském kůru Josefa Segera, skladatele a významného pedagoga.“

Týnské varhany jsou nejkrásnějším barokním nástrojem v Praze a pozoruhodným příkladem úrovně varhanářského umění 17. století. Jsou jedním ze tří nástrojů spolu s varhanami ve františkánském kostele ve Vídni a blízkém Klosterneuburgu (oba byly dostavěny roku 1642), které se zachovaly do dnešní doby v původním stavu. Týnské varhany se stylově řadí k varhanářství jihoněmeckému s krátkou oktávou v pedálu a rozsahem do malého a. Jsou vhodné především k interpretaci jihoněmecké barokní školy, italských barokních skladatelů a rakouských a českých mistrů 18. století. Máme málo tak zvukově kvalitních nástrojů a neumíme je využít k většímu počtu nahrávek i koncertů. Tak varhany Hanse Heinricha Mundta tiše čekají jako spící Šípková Růženka, až je někdo probudí a budou moci prokázat své vynikající zvukové kvality, které jsou při výhradně liturgickém provozu jen velmi málo využity.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
111

„Vysoká muzikálnost a sympatické pohroužení do hudby oslovily obecenstvo především ve skladbách Petra Ebena a Lukáše Hurníka.“

„Nápaditý program měl vhodně zvolené dominanty i jejich odlehčení.“

„Půvabným zpestřením byly Haydnovy miniatury pro mechanický píšťalový hrací stroj.“

Již 80. varhanní podvečer v evangelickém kostele U Salvátora potvrzuje, že nenápadné koncerty první středu v měsíci na nové varhany firmy Eule z německého Bautzenu si od roku 2011 našly své obecenstvo a obohacují pražský hudební život. Příležitost k vystoupení dostávají spíš naši mladší varhaníci a varhanice, kteří této možnosti rádi využívají a svým hráčským elánem a nadšením oživují velebné zvuky královského nástroje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Zájem provází skladatelskou soutěž ke slavnostnímu uvedení nových varhan Gerharda Grenzinga v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, kterou loni vyhlásily Hudební nakladatelství Českého rozhlasu a Nadační fond Svatovítské varhany. Přišlo už 47 skladeb, z toho osm zahraničních. Nový nástroj bude představen letos 15. června.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 24 prosinec 2019 09:34

Varhanní matiné po francouzsku

Svoboda-2

„Pavel Svoboda je vybaven neselhávající technikou, neobyčejnou hráčskou jistotou a imponující zvukovou představivostí.“

„Gotická suita Léona Boëllmanna zazněla monumentálně v Introdukci a svižně a velmi rytmicky v Menuetu.“

„Vigilii Luboše Sluky zařazuje Svoboda často do svých recitálů a z jeho hry je patrné zaujetí touto skladbou.“

Díky pořadateli, Symfonickému orchestru hlavního města Prahy FOK, jsou v této sezóně uspořádána tři varhanní matiné na cenný romantický nástroj Smetanovy síně z doby postavení pražského Obecního domu – dílo varhanářské firmy Voit z Durlachu u Karlsruhe, které bylo různými přestavbami uvedeno do původního stavu. Program, složený z převážně romantické francouzské hudby, i interpret Pavel Svoboda přilákali v neděli před polednem četné publikum, které nešetřilo uznáním. Zdá se, že nápad pořadatelů s organizováním varhanních matiné padl na úrodnou půdu, a snad by se dalo uvažovat i o rozšíření jejich počtu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Vaníček se projevil jako velmi temperamentní interpret s mezinárodní zkušeností.“

„Již první skladba předznamenala celkový radostný charakter vyznění koncertu.“

„František Vaníček zvládl ovládat mechanické varhany sám, což je víc než obdivuhodné a i fyzicky velmi náročné.“

Na 78. koncertě na nové Euleho varhany z roku 2011 v evangelickém kostele U Salvátora vystoupil František Vaníček, který po studiích v Pardubicích, Praze a holandském Utrechtu zakotvil na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde vybudoval oddělení chrámové hudby i hry na varhany, je zde docentem a v současné době i jejím děkanem. Pohledem do programu jeho vystoupení bylo možno konstatovat, že vypadá jako průřez skladbami varhanní hudby od renesance do současnosti a mohl by svádět k suchému odehrání, vhodnému spíš k ilustraci k přednášce o vývoji varhanní literatury v Evropě. Opak však byl pravdou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 25 srpen 2019 08:00

Varhanní duchovní hudba ve Filipově

3

„V 70. letech 20. století hrozilo zřícení kostela. Díky zájmu místních se tak ale naštěstí nestalo.“

„V roce 2009 se uskutečnila generální rekonstrukce nástroje, a to opět firmou Eule, což bylo vynikající řešení.“

„Koncerty se těší velkému zájmu posluchačů, bazilika je vždy takřka zaplněna.“

Už třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Varhanní duchovní hudba ve Filipově se opět konal během léta v bazilice minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově v obci Jiříkov nedaleko města Rumburk v severních Čechách. Program nabídl osm různých koncertů, které začínaly vždy v neděli od 14:00 hodin. Na festival přijíždějí účinkovat umělci i sbory z České republiky i ze zahraničí a vždy se rozezní i místní varhany od firmy Herman Eule z nedalekého Budyšína. Poslední koncert letošního ročníku se koná dnes, v neděli 25. srpna.

 
Zveřejněno v NedělePlus
Strana 1 z 2