000

„Gesta, jimiž mužští sólisté jasně naznačovali psychologii a děj, ukazovala směrem ke scénickému pojetí.“

„Provedení pěvecky i herecky vévodil německý barytonista Thomas Gazheli v roli skřeta Albericha.“

„Loge v Margitově podání není žádná mytická bytost severských bájí, ale božstvo z masa a kostí, jako bývalo to na jihu.“

Ojedinělou událostí na pomezí hudby a divadla bylo v Praze čtvrteční koncertní provedení Wagnerovy opery Zlato Rýna, připravené Národním divadlem. Ve Fóru Karlín se sešli vesměs velmi zajímaví zahraniční pěvci s několika tuzemskými, kteří za nimi nezůstali pozadu, a s orchestrem Státní opery, který se zhostil dvouapůlhodinového úkolu se ctí. Pevné obrysy dal večeru dirigent Andreas Sebastian Weiser.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
MG8367

„Základní otázka – po zhlédnutí premiéry – zní: kolik prostoru ponechává Tramvestie jako dominantně slovesný projekt hudbě?“

„Komorně-orchestrální část partitury je koncipována s představou ansámblu na úrovni moderních komorních souborů, v nichž obstojí pouze hudebníci sólistických kvalit.“

„Tramvestie je i operou o osamělosti mezi lidmi – postavy vystupují každá sama za sebe a jakoby pro sebe, vztahy mezi sebou nenavazují.“

Pražské Národní divadlo uvádí na Nové scéně výrazně výtvarnou operu skladatele Petra Wajsara s názvem Tramvestie. Inspirací pro její slovesný základ byly promluvy cestujících v tramvaji jezdící mezi Libercem a Jabloncem. Wanda Dobrovská přemýšlí v reflexi středečního premiérového představení mimo jiné i nad tím, jestli v díle jde víc o psychologii lidí jezdících hromadnou dopravou, nebo o magii kultovní tramvajové linky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus