„V provizorních podmínkách ghetta byl hybatelem a hlavním protagonistou koncertních uvedení Verdiho díla, ale mimo jiné také nastudování Smetanových oper, dirigent Rafael Schächter.“
„V profesionálním prostředí v Praze Verdiho Requiem zaznělo s pouhým klavírním doprovodem nyní poprvé.“
„Sbor ani sólisté se nemohli opřít o masu či barvy orchestrálního zvuku, vztahovat se k nim a trochu se tam i bezpečně skrýt.“
Těžko si představit spojnici mezi katolickou mší za zemřelé a židovskou komunitou. Terezínské ghetto, kam byly za druhé světové války deportovány desetitisíce Židů, však takovým průsečíkem je. Věznění lidé, umělci i nesčetní amatéři, tam nastudovali a uvedli na podzim roku 1943 a pak ještě od ledna 1944 nejméně tucetkrát Verdiho Requiem. Připomínkou a svého druhu i rekonstrukcí těchto neuvěřitelných počinů byl čtvrteční koncert v rámci pražského festivalu Věčná naděje. Messa da Requiem Giuseppe Verdiho zazněla, tak jako v Terezíně, za pouhého klavírního doprovodu.
Šestý ročník festivalu Věčná naděje se bude konat od 23. února do 30. března. Zahajovací koncert představí ve čtvrtek v kostele sv. Šimona a Judy v Praze Rekviem (Messa da Requiem) Giuseppe Verdiho, a to v provedení, které se konalo v terezínském ghettu roku 1943, to znamená se sólisty, sborem a pouhým klavírním doprovodem. Na koncertě vystoupí Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy a sólisté Jana Sibera, Jana Sýkorová, Tomáš Černý a Jozef Benci s klavírním doprovodem Heleny Fialové za řízení dirigenta Tomáše Braunera. Festival pak nabídne také koncerty Iva Kahánka, souborů Krása Quartet a Trio Bohémo, přednášku o hudbě v ghettu Terezín či filmovou projekci dokumentu Defiant Requiem a mnoho dalšího.
"Dramaturgie vsadila na jistotu a na českou klasiku s tím, že je nutno na začátku nového roku posluchače pohladit po duši a zazněly árie z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka."
"Na závěr zazněly části z opery Petra Fialy Kráska a zvíře, která se na jevišti ještě nikdy neobjevila. “Je to první a zřejmě i poslední provedení”, skepticky pronesl autor."
"Na Novoročním koncertě slyšelo publikum premiéru, která překvapila instrumentální barevností a impresionistickým výrazem, kterému nechyběly silné výrazové prvky. Osvěžující bylo použití kytary v orchestru, která přinášela do proudu hudby francouzský šarm."
Novoroční koncert, uskutečněný v neděli 8. ledna v Besedním domě v Brně, měl na programu části ze známých klasických českých oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Na jeho závěr pak zazněla premiéra částí z jediné opery sbormistra Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy. Spolu se sborem vystoupil soubor Czech Virtuosi s dirigentem Tomášem Hanákem, sólisty byli sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Sýkorová, tenorista Tomáš Černý a barytonista Jiří Brückler. Zcela vyprodaný sál přijal vděčně dramaturgii a sólisty zahrnul nadšenými ovacemi.
„Mladá islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir je do role Oktaviána obsazena ideálně.“
„Také finský basista Timo Riihonen se setkal se svou rolí poprvé – a je v inscenaci jako baron Ochs druhým skvěle obsazeným sólistou.“
„Lyrické pasáže, vyzpívané zkušeným komponistou v melodice sólových partů i v orchestru k nesmírné intenzitě.“
Pražské Národní divadlo sáhlo ke světové operní klasice. Straussova Růžového kavalíra inscenovalo v podobě, která je lehce dotvořeným remakem dávného projektu berlínské Komické opery. Inscenace, která měla ve čtvrtek premiéru ve Státní opeře, bude u publika sklízet body tradičně pojatou, ale nápaditou režií, která si je vědoma, že jde o veselohru. Hlavní role byly obsazeny silně a hudební nastudování má pevné obrysy. Orchestr nicméně mezinárodních parametrů nedosahuje.
Národní divadlo připravilo na konec listopadu premiéru opery Růžový kavalír od Richarda Strausse. Operní ředitel Per Boye Hansen se rozhodl přinést do Prahy úspěšné zpracování, které už léta těší berlínské milovníky opery. Inscenaci v režii Andrease Homokiho a v hudebním nastudování Gabriela Feltze návštěvníci pražské Státní opery poprvé uvidí 24. listopadu.
Státní opera v Praze nabídne trojí provedení opery Richarda Wagnera Bludný Holanďan, a to 23. září a 2. a 7. října. Orchestr Státní opery povede dirigent Richard Hein, v titulní roli znovu vystoupí německý barytonista Joachim Goltz, člen ansámblu Národního divadla v Mannheimu, v roli Senty vystoupí také německá pěvkyně – Dorothea Herbert, kterou znají diváci festivalu Glyndebourne nebo Semperovy opery v Drážďanech. Do role Erika vstupuje výrazný slovenský tenorista Michal Lehotský, jako Mary se opět představí Jana Sýkorová a v roli Dalanda Zdeněk Plech. Role Dalandova kormidelníka se ujme Daniel Matoušek. Více informací najdete zde, naši ReflexiPlus z představení v SOP, kde barytonista už Goltz vystupoval, najdete zde a náš RozhovorPlus s ním si můžete připomenout tady.
Stovku účastníků jako každoročně očekávají v Karlových Varech pořadatelé 56. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. Koná se na začátku listopadu, závěrečný koncert vítězů a laureátů se za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru uskuteční v Městském divadle 11. listopadu. Nyní se blíží uzávěrka pro zaslání přihlášky – datem je 1. říjen.
„Orchestrální předehra poměrně rychle uplynula, přesto však neztratila nic ze svého napětí a skryté předtuchy toho, co přijde dál.“
„Senzačním způsobem vyzněly společné gradace, které Dvořák pečlivě vystavěl a v tomto podání měly tah, sílu a pokaždé ohromný vrchol.“
„V monumentálním, imitačně zpracovaném Amen excelovali úplně všichni, především pak dirigent, který nedopustil, aby tentokrát došlo k jakýmkoliv nesouhrám.“
Blížící se Velikonoce s sebou tradičně přinášejí vlnu tematických koncertů. Tradicí je v tomto čase mimo jiné uvádění Dvořákova Stabat Mater Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK. Tentokrát se koncert konal ve středu večer v Obecním domě za přítomnosti početného publika. Originální spojení českého orchestru a sboru, polského dirigenta a sólistů českých a slovenských operních domů přineslo do společného díla osobité prvky, které když ve výsledné skládačce zapadly dohromady, vytvořily krásný hudební zážitek.
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pozval do svého cyklu varhanních recitálů Aleše Bártu. Zítřejší hudební dopoledne tak zahájí sérii velikonočně laděných programů z produkce FOK. Bárta pro svůj recitál zvolil díla Bacha, Regera, Francka a Messiaena. Koncert se bude konat ve Smetanově síni Obecního domu v 11:00 hodin. Dále se pořadatelé zaměří na oratorium Stabat mater, které uvedou hned ve dvou různých pojetích. Dílo od skladatele Jakuba Jana Ryby zazní v komornějším prostředí kostela svatých Šimona a Judy v úterý 12. dubna v 19:30 hodin a o den později se ve Smetanově síni Obecního domu ve stejný čas rozezní slavná verze Antonína Dvořáka.
„Janáčkova filharmonie Ostrava hrála zcela spolehlivě a Petr Popelka řídil celý aparát zkušeně, pevným gestem.“
„Na mě osobně nejvíce zapůsobil právě výkon sboru, který byl naprosto spolehlivý v rytmu, intonaci, výrazu i dynamice. Hned začátek byl jeho zásluhou zcela mystický.“
„Dalším výjimečně krásným momentem bylo například sólistické Domine Jesu v Offertoriu nebo sborové Hosanna v Sanctus.“
Český filharmonický sbor Brno se svým sbormistrem Petrem Fialou chtěl v roce 2020 oslavit třicáté výročí. Cestu velkolepým plánům však zkřížil covid, a proto druhý oslavný koncert k tomuto jubileu sbor uvedl s ročním odkladem, v neděli 12. září 2021. V katedrále svatých Petra a Pavla v Brně spolu se sólisty Veronikou Dzhioevou, Janou Sýkorovou, Michalem Lehotským a Jozefem Bencim a Janáčkovou filharmonií Ostrava provedl Verdiho Requiem. Celý kolos řídil Petr Popelka.
„Estonský sbor Collegium Musicale, řazený do absolutní špičky evropské vokální hudby, přiváží duchovní skladby Arvo Pärta.“
„V podání souboru La Grande Chapelle zaznějí neznámé skladby v novodobé premiéře právě na Svatováclavském hudebním festivalu.“
„Na žádném jiném festivalu Colegium 1704 neodehrálo tolik koncertů a žádný jiný pořadatel mu neposkytl tak velkou dramaturgickou svobodu.“
Svatováclavský hudební festival, odehrávající se až do 28. září v kostelích Moravskoslezského kraje, má za sebou první týden. Dnes večer pokračuje ostravským uvedením Verdiho Requiem. V sobotu přehlídka hostí estonský sbor Collegium Musicale s duchovními vokálními díly Arvo Pärta, v pondělí a v úterý se pak zaměří na starou hudbu. Hvězdami programu budou v ty dny španělský vokální a instrumentální soubor La Grande Chapelle s repertoárem hudby pro královskou kapli a český barokní orchestr Collegium 1704 se sborem Collegium Vocale 1704 s duchovními díly Johanna Sebastiana Bacha a Jana Dismase Zelenky. Na 15. září je pak připraveno provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila.
Zářijový Svatováclavský hudební festival odehrávající se v kostelích Moravskoslezského kraje letos nabídne přes třicet koncertů i různé besedy. Bude tradičně zahájen v ostravské Katedrále Božského Spasitele, a to už zítra, 3. září, v 19 hodin slavnostní mší Petite messe solennelle Gioacchina Rossiniho. Přednesou ji Národní orchestr Polského rozhlasu, pod taktovkou svého šéfdirigenta Lawrence Fostera, společně s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty Simonou Šaturovou, Markétou Cukrovou, Johannesem Straußem a Petrem Mikulášem. Festivalové koncerty se budou konat až do 28. září. Hned v sobotu vystoupí v odpoledním programu Klavírní trio Josefa Suka s díly Suka, Janáčka a Vaskse a ve večerním pak Bennewitzovo kvarteto, které zahraje znovu v neděli odpoledne. Nejprve představí ruskou komorní hudbu a v neděli Dvořákovy kvintety, ke kterým si přizvalo klavíristu Martina Kasíka a kontrabasistu Petra Riese. Podrobný program festivalu je k dispozici zde.
Český filharmonický sbor Brno vstupuje do nabité 31. koncertní sezóny. V pátek 3. září zahajuje v Ostravě Svatováclavský hudební festival jako jeho rezidenční těleso. Ve spolupráci s Národním symfonickým orchestrem Polského rozhlasu uvedou Malou slavnostní mši Gioacchina Rossiniho. Dirigentem bude Lawrence Foster. V září také sbor zavítá na Bystřické zámecké slavnosti, na Podzimní festival duchovní hudby a na pozvání Bruckner Orchester Linz do lineckého Brucknerhausu. Na zahajovacím koncertě svého abonentního cyklu 12. září provede Verdiho Rekviem. A ve Štrasburku natočil Janáčkovu Glagolskou mši.
„Představení zaujalo především poctivým hudebním nastudováním dirigenta Jakuba Kleckera.“
„Komplexní uchopení náročné titulní role v podání Kateřiny Kněžíkové je obdivuhodné.“
„Princ Martina Šrejmy je příjemným překvapením festivalového večera.“
Národní divadlo moravskoslezské uvedlo na festivalu Smetanova Litomyšl ve dnech 8. a 9. července Dvořákovu operu Rusalka. Autorovo vrcholné operní dílo datem své premiéry (březen 1901) – trochu překvapivě – náleží už hudbě dvacátého století. Rusalku hudebně nastudoval a dirigoval Jakub Klecker, v režii Radovana Lipuse, na scéně Davida Baziky, kostýmy navrhla Ha Thanh Špetlíková. Choreografie byla v rukou Jany Hanušové, v této inscenaci velmi podstatnou videoprojekci realizoval Otakar Mlčoch. Reflexe se vztahuje na představení v pátek 9. července, realizované na inspirativním druhém zámeckém nádvoří. V hlavní trojici rolí opery, na něž se tradičně upíná pozornost, byli Martin Šrejma a František Zahradníček, v titulní roli se představila Kateřina Kněžíková.
Na dnešní den přichystali pořadatelé festivalu Smetanova Litomyšl tři projekty. Už v dopoledních hodinách zazní recitál klavíristů Iva Kahánka a Miroslava Sekery. V brzkém odpoledni mohou posluchači zavítat na duchovní koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a od 20 hodin se na zámeckém nádvoří odehraje koncert České Sinfonietty se sólisty pod vedením Radka Baboráka. V úterý se návštěvníci mohou těšit na koncert stipendistů Akademie MenART, na odpoledne ve společnosti Českého hornového sboru a na večerní program v podání Adama Plachetky a SOČRu. Ve středu mají svá místa v programu pořad Zápisník zmizelého a Gala Simony Šaturové a Petra Nekorance a ve čtvrtek přijede Český filharmonický sbor Brno. Týden pak vyvrcholí Dvořákovou Rusalkou.
„Orchestr, sbor i sólisté se dirigentovi celý večer odvděčovali tím, že jeho gesto důsledně následovali.“
„Tomáš Černý se blýskl zejména v části šesté: slavném Fac me vere pro sólový tenor a mužský sbor.“
„Nejen díky dokonalému pianu ženského sboru, ale také díky mírnému podsazení tempa, které dirigent Vavřínek pro tento úsek zvolil, to byl doslova magický okamžik.“
Český filharmonický sbor Brno zakončil sezónu abonentních koncertů „hitem“ sborové literatury: Stabat mater Antonína Dvořáka. Slavné dílo zaznělo v doprovodu orchestru Czech Virtuosi, sólové kvarteto obsadili Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová, Tomáš Černý a Martin Gurbaľ a vše řídil Stanislav Vavřínek.
Také Český filharmonický sbor Brno uzavře svoji sezónu s diváky. Závěrečný koncert 15. ročníku Cyklu abonentních koncertů se uskuteční v neděli 6. června od 19 hodin v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. Zazní na něm Stabat Mater Antonína Dvořáka. Sólisty večera budou Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová, Tomáš Černý a Martin Gurbaľ. Koncert bude řídit Stanislav Vavřínek. Koncert se uskuteční za zpřísněných hygienických podmínek v souladu s aktuálními nařízeními.
Český filharmonický sbor Brno je dnes hostem festivalu Pražské jaro. Do Rudolfina přiveze duchovní skladby Antona Brucknera, Henryka Góreckého, Leoše Janáčka i skladbou Petra Fialy, který stojí v čele sboru od jeho založení v roce 1990. Koncert začíná tradičně ve 20 hodin a bude opět určený jak pro omezené publikum v sále, tak pro diváky internetového streamu. Vysílat ho bude také KlasikaPlus.cz na svém Facebooku.
„Je jasné, že nový Rigoletto pražského Národního divadla rozpoltí odbornou i laickou veřejnost, ale také že jde o hudebně velmi kvalitní inscenaci.“
„Inscenace je i přes veškeré počáteční výhrady logická. Jen je možná třeba ji vidět víckrát a sžít se s ní.“
„Tato premiéra dává tušit, že minimálně soubor Státní opery se po změně vedení a po znovuotevření své budovy vydává světovou cestou. Reakce českého publika se ale asi dá očekávat jiná než například u německy mluvícího.“
Historicky první operní premiéru Národního divadla v Praze, kterou bylo možné sledovat pouze v televizi a ne v divadle, nabídla včera večer Česká televize na programu ČT art. Místo diváků obsadily Státní operu kamery a zprostředkovaly Verdiho Rigoletta v moderní režii Barbory Horákové Joly. Hudebně ji nastudoval mladý italský dirigent Vincenzo Milletarì. V hlavních rolích vystoupili Daniel Luis de Vicente, Olga Jelínková, Long Long, Zdeněk Plech a Jana Sýkorová. Od prvních momentů bylo jasné, že půjde o kontroverzní podívanou, ale zároveň o kus poctivé hudební práce.
