pondělí, 05 říjen 2020 18:01

Janáček a jeho doba komorně

31olb504150418216863o

„Klavírní kvarteto Josefa Suka působí nádherně sehraně, hraje vášnivě a přesně.“

„Silnou stránkou souboru je společně cítěný tah na potřebných místech, otevřenost netlumeným emocím a společně cítěné gesto.“

„Hra dosáhla vrcholu v opusu 1 Josefa Suka. Studentská práce je zručně koncipovaná a působivě zvládnutá.“

Vnímat festival Janáček Brno, i když ho pořádá tamní Národní divadlo, pouze jako festival operní, není správné. Koncertní nabídka je neméně hodnotná. Tedy byla by úplně, kdyby do její další části, stejně jako do té operní, ode dneška nezasáhla vládní opatření proti viru. Nedělní odpolední koncert v Mozartově sále Reduty byl poslední normální. A Klavírní kvarteto Josefa Suka na něm hrálo na vlně, slyšitelně převyšující obyčejné standardy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
555

Přesunuté termíny, zrušené inscenace nebo náhradní program – tak reaguje právě probíhající festival Janáček Brno na nová vládní opatření. Nejbližším a posledním operním vrcholem festivalu bude 3. a pak hned 4. října inscenace Její pastorkyně s Karitou Mattilou v roli Kostelničky. Další opery se ruší, konkrétně premiéra Řeckých pašijí (ta je zatím přeložena na 20.10.) a Salome, kterou měla přivézt Maďarská státní opera. Koncertní řada zůstane z velké části zachována kromě vokálních děl. Závěrečný koncert Bamberských symfoniků 16. října se bude živě streamovat z koncertní síně v Bamberku, a to do hlediště Janáčkova divadla, na webu festivalu a na webu Bamberských symfoniků.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Kulturní ztráty nevyčíslíte. A ekonomické jdou jenom u nás v divadle už do desítek milionů.“

„Už několik měsíců jedeme v neustálé improvizaci.“

„Vypnout lze sice okamžitě, ale zapnout nelze ani náhodou tak rychle!“

Brněnské Národní divadlo pořádá v těchto dnech mezinárodní festival Janáček Brno s programem operních představení a koncertů, v jeho rámci se příští středu měla konat premiéra nové inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, přeložená z jarního termínu. Vládní opatření proti šíření druhé vlny pandemie, k nimž patří i zákaz zpěvu jako údajně příliš rizikové činnosti, ale i ekonomické i kulturní dopady koronavirové krize, mnohaměsíční pořadatelské improvizování a další a další vynucované změny v programu komentuje v aktuálních souvislostech v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel divadla Martin Glaser. Následky budou podle něj nedozírné.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 01 říjen 2020 14:25

Sborové hody na festivalu Janáček Brno

2

„Už první frází, tak fantasticky změkčenou, ztišenou a odtaženou v závěru, sbor potvrdil superlativy, které ho předcházejí.“

„Z dosud spíš komorně znějícího seskupení najednou vycházel mohutný zvuk, který naplnil sál do poslední skulinky.“

„Valčíkový soubor nabídl celou škálu výrazů – v jednu chvíli sbor skotačil, v druhou ladně plul do parketu jako na plese.“

Proslulý Arnold Schoenberg Chor, který už stojí takřka za rohem svého půlstoletí, přijal pozvání do Brna, aby sborovým koncertem obohatil další ročník festivalu Janáček Brno. Kupodivu, nedá se říct, že by Mozartův sál v Redutě zrovna praskal ve švech (zatímco před čtyřmi lety při stejné příležitosti rozhodně ano). Účinkujícím ale prázdné židle v zadních řadách vynahradilo přítomné publikum o to srdečnějším potleskem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
osud-6

„Carsen si na Janáčkově Osudu zuby nevylámal.“

„Janáčkovo operní uchopení civilních situací je odvážné, nevyzkoušené.“

„V Brně při zahájení festivalu nabídli publiku skutečnou událost.“

Osud se pomalu, ale jistě zařazuje do janáčkovského operního kompletu. Každou další inscenací se dostává dál a dál od občas oživované kuriozity směrem k normální součásti repertoáru. Nejnovější nastudování, kterým v pondělí v Janáčkově divadle otevřel operní soubor Národního divadla Brno program festivalu Janáček Brno 2020, by mohlo zejména díky režijnímu vkladu Roberta Carsena pomoci dílu postoupit zase o jeden velký krok. I proto, že se přijatelně vypořádává s časovými rovinami příběhu a dalšími úskalími libreta. U Osudu totiž v poslední době, vlastně už dlouho, nikdo nezpochybňuje hudbu. Pokud něco, tak jen námět a text.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Na začátku října zazní v Brně pestrá směs klavírních skladeb, komorní hudby i oper Leoše Janáčka. Hlavní hvězdou opery Její pastorkyňa bude finská sopranistka Karita Mattila, slovenský tenorista Pavol Breslik uvede Zápisník zmizelého podle scénických poznámek autora.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 28 září 2020 15:10

Robert Carsen: Janáček je jako řeka

5

„Ticho v reálném životě, to je hudba v opeře.“

„Pracuju docela hodně intuitivně.“

„Janáček se často pokouší popsat něco vnitřního, něco, co se ve skutečnosti ani popsat nedá.“

Robert Carsen je jedním z nejuznávanějších operních režisérů současnosti. V paměti je například jeho působivé ztvárnění Janáčovy Káti Kabanové, hrané v koprodukcích postupně v několika evropských divadlech, včetně Janáčkova divadla v Brně. Přímo pro Brno teď nastudoval se souborem Národního divadla Brno Osud, čtvrtou z devíti Janáčkových oper. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad Janáčkovou genialitou a jeho jedinečnou hudební řečí a poetikou, popisuje spolupráci s dirigenty a pěvci, dává nahlédnout do svého vidění žánru opery a přiznává, že tvoří hodně instinktivně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus