„Inscenace neakcentuje lyrický náboj, především hudebně je bližší Wagnerovi než Debussymu. Pohybuje se mezi podobenstvím o fanatismu zabíjejícím lásku a barvitou podívanou.“

„Nejvýraznější pěveckou a hereckou kreací je postava Ismena, jak ji vytvořil vášnivě hrající a mimořádně kantabilně i výrazově zpívající, vzorně deklamující barytonista Svatopluk Sem.“

„Výtvarně výrazným nápadem jsou tančící derviši, roztáčející piruetami v nekonečném reji široké bílé suknice do kružnic.“

Pražské Národní divadlo po třech desetiletích hraje Dvořákovu operu Armida. Za inscenací stojí o kvalitách díla neochvějně přesvědčený, energicky dirigující Robert Jindra a v dokonale promyšlené a sladěné vizuálně dramatické rovině tandem režiséra Jiřího Heřmana a scénografa Dragana Stojčevského. Páteční premiéra se silným pěveckým obsazením byla komplexním zážitkem ze skutečného hudebního divadla.

Armida, poslední dokončené Dvořákovo dílo, bude po třech dekádách opět uvedena v Praze. Premiéra se uskuteční 19. května v Národním divadle. Robert Jindra, dirigent a hlavní iniciátor realizace, ve svém prvním hudebním nastudování ve funkci hudebního ředitele opery Národního divadla má dle svých slov hlavní přání splatit dluh; rehabilitovat Národní divadlo, protože premiéru proběhlou před téměř 120 lety provázejí zkazky o odbyté práci a obecné inscenační nedostatečnosti.

„Dvořákův kvintet obsahuje jeho dvě charakteristické věty, jednak pomalou Dumku, jednu z nejkrásnějších pomalých vět komorní hudby, a také český tanec Furiant.“

„Středa večer pravidelně patří Evropské vysílací unii a tentokrát koncertu Berlínských filharmoniků… zazní Requiem Giuseppe Verdiho pod taktovkou Daniela Barenboima.“

„Hudba Johannesa Brahmse vždy hudební svět dělila na dva nesmiřitelné tábory, jedni jí milovali a druzí nenáviděli. Chladným ale nenechala nikoho. Během víkendu zkusíme objevit i některá méně známá Brahmsova díla.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. 5. do 7. 5. 2023?

„Ve Strakonicích letos vystoupily tři desítky českých a devatenáct zahraničních souborů a kapel a téměř pět desítek dudáků – jednotlivců.“

„Dudy ‚zampogna‘ nám okamžitě připomenou vánoční atmosféru a melodie české pastorální tvorby.“

„Pozornost se pochopitelně soustředila i na hosty z Oravské Podhory, kde tamější gajdošská kultura v roce 2015 získala právo zápisu do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.“

Pražské Národní divadlo chystá na začátek října novou inscenaci opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera, která měla premiéru roku 1927 právě na této scéně a dostala se později na cestě světem až do Metropolitní opery. Kontextem tématu dud a dudáků v české kultuře, mezinárodně koncipovaným dudáckým festivalem ve Strakonicích i nástrojem samotným se zabývá článek, který vznikl po letošním strakonickém setkání, čtyřiadvacátém od založení v roce 1967. Bienále se tradičně koná poslední srpnový víkend a je sice ukotveno především ve folkloru, ale něco zajímavého s dudáky a dudami může zažít i příznivec klasiky. Ostatně – vždyť dudák je vymalován i na oponě plzeňského Velkého divadla…

„Hudební obsazení bylo vskutku velkorysé.“

„Lucie Silkenová zvládla svůj náročný part doslova excelentně, její plný a intonačně jistý soprán zněl přesvědčivě ve všech polohách.“

„Závěrečné sborové fugato s plénem orchestru a sólistů ve vynikajícím provedení tohoto mohutného hudebního aparátu přineslo silnou emoci a povznášející duchovní zážitek.“

Výročí svaté Ludmily vyprovokovalo v půli září k provedení Dvořákova stejnojmenného oratoria nejeden soubor. Mezi „gratulanty“ se zařadila i Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou Jiřího Petrdlíka. Spolu s ní také čtyři sborová tělesa a pětice výtečných sólistů. V sídle hradecké filharmonie zazněla Dvořákova Svatá Ludmila 15. září.

Svoji 44. sezónu ve čtvrtek zahajuje Filharmonie Hradec Králové. Program složený z děl Dvořáka, Bernsteina, Daughertyho a Gershwina povede šéfdirigent tělesa Kaspar Zehnder, jako sólista vystoupí tympánista Rudolf Kuchárik. Další trojice koncertů pak nabídne klasicistní program na festivalu F. I. Tůmy, Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila v předvečer svátku dávné kněžny a první české světice a pak program nazvaný Labutí písně. V sólových partech postupně zahrají houslista Milan Paľa a violoncellista Jiří Bárta a zazpívají Lucie Silkenová, Stanislava Jirků, Aleš Voráček, František Zahradníček a Ondřej Koplík.

„Hráči Volantes Orchestra, rezidenčního orchestru celého festivalu, už díky prvním tónům prokázali smysl pro jemnost.“

„Celému ansámblu nakonec spíše vyhovovaly rychlejší, razantnější a virtuóznější části.“

„Intervaly, jež každé ucho očekávalo v podobě takto známého díla, nejspíš nezazněly v souladu se zápisem skladatele.“

Klidná Olomouc, která nás vždy okouzlí svým historickým architektonickým kouzlem, se pravidelně právem stává kulturním centrem klasické hudby, zejména pak útočištěm předního festivalu staré hudby v Česku – Olomouckých barokních slavností, které své příznivce baví letos již devátým rokem. Během čtvrtečního večera 29. července nás hudba přenesla do Itálie, konkrétně do Benátek, rodného města a dlouholetého působiště barokního velikána Antonia Vivaldiho. Dům U Parku přes zdánlivě moderní vizáž nabídl ideální prostředí svým sálem z 19. století s půvabným historizujícím podtónem.

Filharmonie Hradec Králové pravidelně uvádí rozsáhlá díla za účasti sborů. Tyto koncerty jsou součástí každé sezóny a většinou se objevují v Bílé nebo Žluté abonentní řadě – velký a malý symfonický cyklus, případně jsou uváděny jednotlivě mimo předplatné. Pro svou 44. koncertní sezónu však královéhradecká filharmonie nově sestavila z těchto koncertů ucelenou abonentní řadu – Červenou. Vznikl tak vokálně-instrumentální cyklus čtyř koncertů určený zejména příznivcům sborového a sólového zpěvu, ale nejen jim.

Studenti a pedagogové prestižní americké konzervatoře věnují dnešní koncert Leoši Janáčkovi. Ve velmi neobvyklém aranžmá připraveném Mannes School of Music s The New School zazní navíc verše Janáčkových současníků Jaroslava Vrchlického a Otokara Březiny. Projekt, který iniciovalo České centrum New York, je součástí každoroční přehlídky vážné hudby Mannes Sounds. Letos poprvé bude koncert, jindy tradičně připravený pro Českou národní budovu v New Yorku, pouze online, a to od 19 hodin. Studenti tím ale získávají možnost oslovit díky Janáčkovu věhlasu světové publikum.

„Za vším u sborů a jeho kvalit nezapomeňme hledat sbormistra.“

„Zřetelná Hrůšova avíza k nástupům musí naplňovat sbor i sólisty pocitem důvěry v souznění s jednotlivými výkony.“

„Kateřina Kněžíková imponovala nevšední muzikalitou, výborným frázováním a niterností výrazového prožitku.“

Hned druhým koncertem přinesl 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl večer, na který se nezapomíná - provedení závažného oratoria Svatá Ludmila, opus 71 Antonína Dvořáka na slova básně Jaroslava Vrchlického, o příchodu křesťanství do Čech a na Moravu. Koncert se uskutečnil v pátek 14. června na nádvoří litomyšlského zámku. Účinkovala Česká filharmonie a Český filharmonický sbor z Brna se sbormistrem Petrem Fialaou, sólisty byli Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík. To vše v hudebním nastudování předního českého dirigenta Jakuba Hrůši.

„Hned v introdukci jsme slyšeli nádherná pianissima orchestru následovaná sytou barvou mužského sboru.“

„Jakubu Kleckerovi bezpochyby vděčí toto provedení Svaté Ludmily za téměř dokonalou souhru. Současně nebylo možné přeslechnout, jak plasticky pracuje s dynamikou orchestru.“

„Po závěrečném akordu prakticky okamžitě povstal zaplněný kostel a potleskem si vyžádal trojnásobný návrat dirigenta a sólistů na pódium.“

Oratorium Svatá Ludmila, které představuje jeden z pilířů bohaté vokálně-instrumentální tvorby Antonína Dvořáka, v neděli uzavřelo abonentní řadu koncertů Českého filharmonického sboru Brno. Spolu s ním vystoupili orchestr Czech Virtuosi a sólisté Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová, Tomáš Černý, Peter Mikuláš a Petr Levíček. Provedení v téměř zaplněném kostele sv. Janů řídil Jakub Klecker.