„Skvěle se pohyboval v agogických proměnách, účelně pracoval s rytmem v mnoha stylových variantách od folkové a folklórní podstaty k jazzovým názvukům i klasické uměřenosti.“
„V ojedinělých, ale emočně případných momentech, využíval překvapivého závěru s následným psychologickým nárazem ticha.“
„Vedle Vodičkovy zářivé virtuosity a bohatého spektra báječné hudební barvy jeho nástroje měl klavírní part předem tušený určitý handicap.“
Jízdárna Pražského hradu 25. září otevřela své prostory jedinečnému koncertu pianisty Tomáše Kača, jenž přijel z Los Angeles také proto, aby svým koncertem vyjádřil symbolické poděkování „všem, kteří ho na jeho cestě podpořili a dali mu důvěru“. Ale nejen to, současně chce poděkovat a váží si všech, co bez jakýchkoli zištných pohnutek pomáhají ostatním, neboť taková pomoc v konečném důsledku obdarovává oba, obdarované i dávající. To ve svém úvodním slově na koncertě v Jízdárně Pražského hradu zdůraznila paní profesorka Noemi Zárubová-Pfeffermannová; ta je jednou z těch, kteří pomáhali. Vždy s nadšením hovořila o nevšedním talentu romského studenta Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, poté Hudební Akademie múzických umění v Praze a konečně Berklee College of Music v Bostonu.
Olomoucký dómský varhaník a regenschori Karel Martínek přichází s ojedinělým hudebním projektem, během kterého na sérii koncertů provede v olomoucké katedrále sv. Václava kompletní varhanní dílo Johanna Sebastiana Bacha. Projekt nese název A teď Bacha, z čehož je patrná snaha o popularizaci Bachova díla. První koncert se koná 29. září od devatenácti hodin.
Sukova síň pražského Rudolfina bude dějištěm slavnostního koncertu laureátů Mezinárodní soutěže pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. V úterý 26. září se od devatenácti hodin představí vítězové všech čtyř kategorií letošního třináctého ročníku – Liliana Fejtová, Anna Chmurova, Jaroslav Skalka, Eva Emilia Rautner a Semjon Yakimov. Vstupné na koncert je dobrovolné.
„Musíme zdůraznit, že zejména Schiffův jasnozřivý vhled do složitých kontrapunktických struktur jej vyšvihl mezi vrcholné klavírní interprety J. S. Bacha.“
„Místy zavalitě působící témbrový profil moderního orchestru se nemohl vyrovnat s náročnými stylovými požadavky barokního slohu.“
„V následující větě se naplno projevila do té chvíle pouze implicitní niternost Schiffova interpretačního umění: měkkost a ladnost tu klavírista vynesl do vzdušných výšin, v nichž se namísto zvukově-fyzikální materiality prosadila téměř éterická čistota mozartovské melodicko-harmonické formy.“
Páteční večer 22. září se nesl v mimořádně slavnostním duchu: Dvořákova síň pražského Rudolfina bouřlivým potleskem přivítala legendu klavírního olympu Andráse Schiffa. Britský klavírista před dychtivým publikem představil klasický a pro svůj hudební um typický repertoár. Slavné skladby J. S. Bacha a W. A. Mozarta Schiff provedl historicky poučeně bez rušivé příměsi romantických prvků a díky vybroušené technické brilanci potvrdil své výsadní místo v klavírní interpretaci barokní a klasicistní hudby. Příjemné oživení přinesla druhá polovina večera: Schiff vyměnil klavír za dirigentskou taktovku, postavil se do čela České filharmonie a s nadhledem profesionála provedl Symfonii č. 3 Es dur Ludwiga van Beethovena. Eroica v Schiffově podání působila jako řemeslně dobře zpracovaný celek, jemuž ovšem občas chyběla individuálnější a osobitější interpretační perspektiva.
„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“
„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“
„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?
Třetí ročník festivalu Varhanní Vysočina chystá na neděli 24. září druhý koncert. Nese podtitul Do nikam a koná se k poctě Hanuše Bartoně v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě. Začátek je v 16 hodin. Texty z poémy Jany Štroblové přednese herečka Radka Fidlerová, na varhany zazní hudba Hanuše Bartoně v podání Alfreda Habermanna. Festival představuje zajímavé nástroje Kraje Vysočina a letos připomíná 300. výročí Jana Blažeje Santiniho, výročí Bedřicha Antonína Wiedermanna nebo soudobého skladatele Luboše Sluky. Hvězdou je americký varhaník Nathan Laube, který zahraje 8. října a povede také mistrovské kurzy.
„Szabó dobře zužitkoval barevné možnosti místních varhan a efektní interpretací zanechal stopu přidanou hodnotou osobité emocionality.“
„Se ctí se popasoval s výzvou, která mu umožnila projevit technickou brilanci, a současně zachoval autentičnost radostného maďarského folklóru.“
„Mezinárodní varhanní festival v Olomouci dal především jasný signál, že varhany nejsou pouze barokní služkou, ale mají široké uplatnění napříč všemi žánry až po hudbu 20. století, jež byla na festivalu v poměrně hojném zastoupení.“
Půlkulatý pětapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci završil koncert s podtitulem Max Reger jubilující, oslavující 150 let od narození tohoto významného, Bachem hluboce inspirovaného skladatele a varhaníka. Skladby oslavence i dalších interpretoval zástupce mladší generace umělců, který se věnuje hře na široké spektrum klávesových nástrojů, jako je klavír, cembalo, harmonium d’art a samozřejmě varhany, Balázs Szabó z Maďarska.
„Skladbu zahráli tak, jak by ji možná Beethoven napsal, kdyby žil o více než sto let později a stihl být políben jazzem a trochou bluesu a kdyby měl k dispozici dva ďábly hrající mu v hlavě bez přestání v šíleném tempu na housle.“
„Rázem je jasné, proč Janoška Ensemble jezdí po všech světadílech. Všude, kde rozbalí své nářadí, v tu ránu vznikne dav, který chce žít, plakat, smát se, pít, cokoliv, jenom se mu nechce domů.“
„Je to styl, který vyžaduje od interpretů hodně energie, ale odpočinout nedá ani posluchačům – bere si i dává.“
Festival Lípa Musica je ve svém regionu v severních Čechách nositelem vysoké úrovně klasické hudby. Zároveň se ale v každém ročníku nebojí přijít s projektem neklasickým, alternativním, osobitým. Během koncertu 18. září v nově otevřeném Jiráskově divadle v České Lípě se podařilo tato dvě různá a často protipólná předznamenání skloubit. Stačilo pozvat Janoska Ensemble.
„S prvními tóny úvodní pomalejší, poklidné bachovské improvizace s jasným barokním nádechem se před návštěvníky na projekčním plátně rozprostřel nádherný pohled na nově zrekonstruované a čerstvě posvěcené varhany.“
„Cassan v závěrečné gradaci uchvacuje mimořádně rychlou pedálovou hrou, což povzbuzuje pocit strhující interpretace. Tato symfonie je strůjcem nevšedního a neotřelého zážitku.“
„Improvizace neodmyslitelně patří k festivalu a již dávno náleží k vrcholným disciplínám varhanické hry.“
Mezinárodní varhanní festival Olomouc se svým čtvrtým koncertem vrátil do chrámu sv. Mořice. Program s podtitulem Když hranice mezi kompozicí a improvizací mizí byl svěřen do rukou jediného interpreta – eklektického hudebníka s mezinárodní reputací, kritiky uznávaného umělce, vášnivého a kreativního improvizátora, který se s nasazením zabývá celým varhaním repertoárem, se zvláštním zaměřením na dílo Johanna Sebastiana Bacha a francouzské skladatele 19. a 20. století – francouzského varhaníka a klavíristy Davida Cassana. Program sestával ze dvou improvizací na dané téma, jež od sebe oddělila Varhanní symfonie č. 3 fis moll op. 28 Louise Vierna.
Mezinárodní hudební festival Lípa Musica ve třetím festivalovém týdnu nabídne koncerty v Hrádku nad Nisou a Liberci. V pátek 15. září se v hrádeckém kostele sv. Bartoloměje představí houslista Josef Špaček v duu s violoncellistou Tomášem Jamníkem s projektem Cesty. Sobotní program nabídne návrat souboru Collegium 1704, který do libereckého kostela sv. Antonína Velikého přiveze vivaldiovský program s mezzosopranistkou Lucile Richardot. V pondělí 18. září se pak v rámci programu k znovuotevření zrekonstruovaného českolipského Jiráskova divadla představí soubor Janoska Ensemble se svým projektem The Big B’s.
V pořadí dvaapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Ivana Sokola (MOFIS) letos klade důraz na varhanní improvizaci. Státní filharmonie Košice jako organizátor akce připravila pro návštěvníky dva čistě improvizační koncerty i tematický workshop. Sólisté se inspirovali leitmotivem festivalu a improvizace zařadili do svých koncertů. MOFIS se koná od 14. do 30. září v Košicích, Rimavské Sobotě, Markušovcích, Sabinově, Jasově, Prešově, Spišské Nové Vsi a Kežmarku.
„Cesta z temnoty ke světlu byla ztvárněna bez okázalé výstavby. Skromně a pokorně, snad s určitou dokumentární pravdivostí, jako stenografický záznam prožité bolesti.“
„Občas bylo vidět, že Josef Špaček má plné ruce práce, když musel přepínat jednotlivé stránky během provedení rukou. Na kvalitě a souhře však toto nepohodlí nebylo nijak znát.“
„Zažít dva muzikanty, kteří nejsou zahledění sami do sebe, dokáží publikum potěšit, rozesmát a navíc i nenásilně vzdělávat, je obrovské privilegium.“
Brilantní smyčce – podtitul koncertu se v případě houslisty Josefa Špačka a violoncellisty Tomáše Jamníka naplnil nanejvýš zajímavě. Dva z nejvýraznějších interpretů klasické hudby mladší generace vystoupili na Svatováclavském hudebním festivalu. Moravskoslezský kraj díky tomuto svátku duchovní, staré i multižánrové hudby už zažil mnoho znamenitých koncertů. Vystoupení skvělých hráčů na smyčcové nástroje bylo v něčem klasické, ale i hodně netradiční. O tom, zdali patří do zlatého fondu kostelních zážitků festivalu, přemítá následující reflexe.
„Tón Shahamových houslí, pokud měly prostor mezi bravurními virtuózními běhy, akordickými ataky a prodléváním ve vzdušném pianissimu, zněl lahodně a stával se stále zřetelněji vroucným.“
„Je ovšem na místě vzpomenout skvělých rad Brahmsova přítele a houslisty Josepha Joachima, který mu při práci na koncertu vnukl nejen kadenci v první větě, ale i ostatní houslistické finesy.“
„Dirigent Lahav Shani vedl orchestr bravurně, škála jeho gest zprvu neohebných, snad více direktivních, byla pro trochu nezvyklá, ale pravda, dirigoval orchestr, ne publikum.“
Nedělní večer v Rudolfinu dne 10. září zhmotnil slova ředitele festivalu Jana Simona, neboť se tam opravdu symbolicky poprvé setkali Dvořák s Brahmsem. Poprvé v plánovaném programu festivalu, kde by mělo zaznít celkem pět skladeb vídeňského velikána. Festival Dvořákova Praha, Dvořákova síň Rudolfina a Brahmsův Houslový koncert – to je stručné shrnutí události. A připojím-li druhou skladbu programu, Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, a interprety, Izraelskou filharmonii, dirigenta Lahava Shaniho a houslového virtuosa Gila Shahama, řekl jsem už vše. A podotýkám, že to dopadlo grandiózně.
„Dirigent Marek Štilec živě hrnul a vrstvil melodiku smyčců vyváženě opřenou o cembalové continuo. Předehra pod jeho sympaticky suverénním vedením gradovala v nadějeplném nástinu děje.“
„Lucie Laubová se s náročnými koloraturními ozdobami a záludnými hlasovými kličkami doslova mazlila a publikum napínavě sledovalo její úžasnou práci s dechem.“
„Ani Jakub Trnečka nezůstával s jistou technikou hlasu pozadu a společně dokázali se vzdušnou lehkostí, ale i s náležitou technickou precizností přednést nádherný duet, za což si vysloužili nadšený potlesk.“
Dvaadvacátý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců se překlenul do své podzimní části. Do stálé dramaturgie festivalu patří dlouhodobá vstřícná spolupráce s Kanonií premonstrátů a kulturním spolkem v Nové Říši. Zdejší apoštolský kostel sv. Petra a Pavla přiléhající k premonstrátskému klášteru tak ve středu 6. září zaplnilo publikum do posledních míst, aby si s nadšením vyslechlo výběr z biblického oratoria Ester skladatele Karla Ditterse.
„Suk si naopak tohoto svého díla moc nevážil. Označoval je za ‚duchaplné nic‘.“
„Orchestr se vypjal k mimořádnému výkonu.“
„Hraje na zcela mimořádný nástroj – Castelbarco/Fau z dílny Stradivariho z roku 1707.“
Málokterá evropská země se může pochlubit, že má mezi svými hudebními tělesy takové, které oslaví více než dvě let souvislé existence. A přitom nemusejí být ani v hlavním městě – Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně vstupuje letos do své 210. sezóny. Oproti nim existují soubory, které jsou mladé, ale už si vydobyly respekt odborné kritiky i oblibu u posluchačů. Mezi ně zcela jistě patří PKF – Prague Philharmonia, která načala svou třicátou sezónu. Oslavila to úvodním koncertem orchestrálního cyklu A ve Dvořákově síni Rudolfina ve středu 6. září 2023.
„Od 22:00 ve středu začíná další záznam, a sice Orchestru BBC z Londýna pod taktovkou Sakariho Orama s Borisem Giltburgem v partu Klavírního koncertu c moll Sergeje Rachmaninova.“
„Sobotní den uzavře od 22:43 Beethovenova Missa solemnis s Johnem Eliotem Gardinerem.“
„Opera v 16:00 je bonbónkem pro milovníky italské opery, zazní Děvče ze Západu Giacoma Pucciniho, kterou skladatel komponoval pro Metropolitní operu a pro Carusa s Destinnovou.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 11. do 17. září?
Milovníci hudby se mohou tento týden těšit na dva koncerty v bratislavské Redutě. Hudba v interpretaci těles Slovenské filharmonie bude znít v její Koncertní síni ve čtvrtek 7. září od devatenácti hodin a v pátek 8. září v její Sloupové síni od osmnácti hodin. Tématy koncertů jsou v prvním případě slovensko-japonské přátelství a v druhém solidarita s lidmi v těžších životních podmínkách.
Dvaadvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, který zahájil v pátek 1. září v libereckém Divadle F. X. Šaldy Koncert pro Liberecký kraj s klavíristou Lukášem Vondráčkem, bude v prvním zářijovém týdnu pokračovat tradičním koncertem při svíčkách. V kostele sv. Barbory v Zahrádkách u České Lípy vystoupí v pátek 8. září od devatenácti hodin častý festivalový host, soubor Collegium Marianum. Ten pod uměleckým vedením flétnistky Jany Semerádové představí svůj projekt Cachua serranita, který festivalové návštěvníky zavede na hudební pouť z Moravy až do „barbarských“ zemí Nového světa – Peru a Bolívie.
„Moravia Brass Band zazářil ve Vivaldiho třívětém Houslovém koncertu D dur v transkripci pro sólovou trubku a žeště.“
„Kateřina Málková se představila jako spolehlivá interpretka, jejíž doménou je hudba 20. století.“
„Generální oprava nástroji velmi prospěla a zvukově se změnil skoro k nepoznání – zní o dost plněji a barevněji než dříve.“
Prvním zářijovým pondělím byl zahájen Mezinárodní varhanní festival Olomouc, nejstarší událost tohoto druhu u nás. Koncert se uskutečnil na nově generálně opravených a čerstvě požehnaných varhanách Michaela Englera v chrámu sv. Mořice. Karel Martínek na něj přizval českou varhanici Kateřinu Málkovou a ansámbl Moravia Brass Band s dirigentem Chuheiem Iwasakim. Všichni zmínění zde vystoupili poprvé. Na závěr pro posluchače společně připravili úspěšnou premiéru skladby vynikajícího trumpetisty a člena Moravské filharmonie Olomouc, Ondřeje Moťky. Celý chrám byl do posledního místa zaplněn, což je pro tento festival typické.
