sobota, 19 září 2020 09:32

Mladý rakouský laureát u Jakuba

DSC4108

„Je vidět, že Tanz-Toccatu psal varhanní virtuóz. Sólista splnil tento obtížný úkol bez jakýchkoliv nesnází.“

„Adagio E dur Franka Bridge v pozdně romantickém duchu našlo v Zeinlerovi citlivého interpreta, který rozezpíval jeho široké linie.“

„Koncert zakončila jedna z posledních rozsáhlých skladeb německého novoromantika, ale zároveň pěstitele barokních forem a pilného varhanního autora Maxe Regera.“

Mladý rakouský varhaník Johannes Zeinler je vítězem dvou prestižních mezinárodních varhanních soutěží v St Albans 2015 a Chartres 2018. Studoval ve Vídni, následně v Toulouse a v současné době pokračuje ve studiích na Vysoké škole hudby a divadla v Hamburku. Jako další současní mladí laureáti mezinárodních soutěží jeho generace je technicky neomylný a prošel studiem u vynikajících pedagogů Piera Damiana Perettiho, Michela Bouvarda, Jana Willema Jansena nebo Wolfganga Zerera. Je vybaven po všech stránkách pro úspěšnou mezinárodní kariéru. Možná, že by se dal očekávat temperamentnější přístup k interpretovaným skladbám, ale to závisí na jeho dalším uměleckém vývoji a lidském zrání.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Festival Klášterní slavnosti je pevnou součástí kulturního života Olomouckého kraje (kde se koná naprostá většina koncertů), ale přesahuje i do krajů Moravskoslezského a Pardubického. Kongresový sál PLL Jeseník bude 20. září od 20 hodin místem sólového recitálu houslisty Pavla Šporcla. Koncert s podtitulem „Pocta Paganinimu“ nabídne skladby Johanna Sebastiana Bacha, Eugèna Ysaÿe, Niccoly Paganiniho, ale i hudbu vystupujícího umělce.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Dramaturgie byla postavena na netradičním spojení cembala a varhan.“

„Sebejistý a soustředěný výkon Bernharda Klapprotta byl lahodným soustem pro všechny barokní labužníky.“

„Bachova Anglická suita č. 3 byla poměrně posluchačsky náročná a hrozilo lehké přesycení barokem.“

Mezinárodní varhanní festival Olomouc 2020 směle pokračuje a v pondělí večer byl přichystán další zajímavý interpret se sofistikovaným programem. Koncert se jako jediný v tomto 52. ročníku nekonal v katedrále sv. Václava, ale v rámci festivalu vůbec poprvé v chrámu Panny Marie Sněžné, jak připomněl dramaturg festivalu Karel Martínek. Program náramně slušel této barokní stavbě, která byla postavena na počátku 18. století, tedy v období velmi blízkém vzniku všech skladeb večera.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 14 září 2020 14:26

S Collegiem 1704 v Sudetech

7

„Nešíří kolem sebe auru nedotknutelného posvátného soustředění jako kdysi Herbert von Karajan a všichni ti skvělí pánové minulosti.“

„Není to samozřejmost, právě v tom spočívá opravdové umění: hudba opravdu zní upřímně a krásně.“

„Sbor z Mesiáše, v němž se cítí přes jeho bravurní náročný průběh evidentně velmi pohodově, obdařují zpěváci s nesmírnou chutí radostnými tóny.“

Nastaly mimořádně teplé dny babího léta a nedělní odpoledne v Konojedech na úpatí východního Českého Středohoří, mezi Litoměřicemi a Českou Lípou, jim ani trochu nedělá ostudu. Zlaté slunce na obloze se zářijovými šmouhami pomalu směřuje k západu a nad střechami obce, před kostelním průčelím na terase porostlé travou, hosté se skleničkou v ruce uzavírají program Slavnostního koncertu česko-německého přátelství. Měl kulturně-politický, mezinárodní i regionální podtext, ale jeho středobodem byla Bachova, Händelova a Zelenkova hudba. Ta, která v podání Collegia 1704 zaznívá v tuzemsku i po Evropě na nahrávkách, v koncertních síních i sakrálních prostorech. Konojedský barokní kostel byl teď dějištěm jejich vystoupení s opravdu svátečními důvody.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
2

Obnovený kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěka bude v neděli 13. září od 15 hodin místem Slavnostního koncertu česko-německé vzájemnosti, jedinečné události přesahující svým významem hranice regionu. V prostoru s výjimečnou atmosférou a jedinečnou akustikou zazní díla Johanna Sebastiana Bacha, Georga Friedricha Händela a Jana Dismase Zelenky v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 se sopranistkou Terezou Zimkovou pod taktovkou dirigenta Václava Lukse.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 08 září 2020 14:05

Koncert pro Amati

55

„Má-li být s Amati Kraslice amen, ať se alespoň do světa nerozkutálí cenná sbírka historických dechových nástrojů!“

„S pomocí producenta Radka Hraběte byl jako „tahák večera“ získán Václav Hudeček.“

„Snad časem uslyšíme, že do prostoru se vrací značka, která mnohé z nás provází životem od mládí. Amati Kraslice.“

V Itálii se traduje historka, jejíž protagonisté se v pointě pružně střídají podle toho, kdo z vyprávějících ctí víc tu či onu houslařskou školu. Jedna z variant zní takto. Žily nežily před mnoha lety na jedné ulici v Cremoně tři houslařské rody. Guarneriové, Stradivariové a Amatiové. A protože už tenkrát existoval marketing a PR, jednoho krásného dne se nad vchodem do houslařské dílny Guarneriů objevil hrdý nápis: „Nejlepší housle v Itálii!“ To si Stradivariové samosebou nemohli nechat líbit a brzy kontrovali štítem se sloganem: „Nejlepší housle na světě!“ Amatiové se nesplašili; nechali si to projít hlavou a pak nad své dveře umístili lakonické: „Nejlepší housle v této ulici...“

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
1

Šestý koncert Mezinárodního varhanního festivalu, který pořádá spolek Audite Organum, se v bazilice sv. Jakuba v Praze uskuteční pozítří, ve čtvrtek 10. září, od 19 hodin. Nese podtitul Hudba na rozhraní a mladá varhanice Ivana Michalovičová v úvodu přednese Mozartovu Předehru C dur, KV 399 a poté Passacagliu a fugu Ad vitam aeternam (Za život věčný) Lukáše Hurníka ve světové premiéře.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 08 září 2020 10:57

Nedělní varhanní hudba u Ludmily

2

„Kohoutova muzikálnost je velmi přesvědčivá, podtržená neselhávající brilantní technikou.“

„Nádherná sólová flétna v sopránové poloze ukázala přednosti varhan v celé jejich kráse a opojně zpívala.“

„Ani přes Kohoutovu snahu a zcela mimořádnou brilanci v manuálovém partu úprava Vltavy kvality originálu nedosáhla.“

Romantické varhany v kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech postavil Emanuel Štěpán Petr v roce 1898. Mají tři manuály a čtyřicet šest rejstříků. Před dvěma lety je úspěšně rekonstruovala firma Kánský-Brachtl. Zároveň Spolek přátel kostela sv. Ludmily začal pořádat cyklus pravidelných varhanních koncertů. Letos se konají čtyři v podzimním období. Na prvním koncertu rozezněl cenný nástroj Pavel Kohout.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

Festival pojmenovaný podle Bachova současníka Johanna Caspara Ferdinanda Fischera, konající se na Karlovarsku, případně v sousedních regionech, nabízí v září návštěvníkům ještě tři hudební setkání, a to v neděli 13. září v kostele Navštívení Panny Marie v Rudném, následující pondělí (14. 9.) v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Plzni a v neděli 27. září v kostele sv. Petra a Pavla v Krajkové. Na koncertech vystoupí lipský Sjaella Ensemble, složený pouze z žen, a naše dva soubory, Concerto Aventino a Ensemble Damian.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
200

Vystoupení předního představitele mladší pěvecké generace, barytonisty Romana Hozy, který se s úspěchem etabluje na tuzemských i zahraničních operních scénách, se uskuteční ve středu 9. září v rámci Českolipského komorního cyklu v kostele Mistra Jana Husa od 19 hodin. V programu složeném převážně z barokních děl jej doprovodí renomovaná cembalistka a varhanice Barbara Maria Willi a violoncellista Michal Rajtmajer.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
13

„Nástrojová technika Karola Mossakowského nemá hranice a dovoluje zahrát cokoliv z varhanní literatury v nejrychlejších tempech.“

„Improvizace na chorál Svatý Václave byla naprosto ve francouzském duchu.“

„Z díla polského pozdního romantika Felikse Nowowiejského zvolil Mossakowski krátké preludium. Škoda, že nezvolil rozsáhlejší skladbu.“

Letos třicetiletý polský špičkový varhaník Karol Mossakowski není v Praze neznámým jménem. V roce 2013 zvítězil v Mezinárodní varhanní soutěži Pražského jara a o rok později v rámci festivalu vystoupil na recitálu v kostele sv. Ignáce. Vyrostl v hudebnické rodině, jeho otec je varhaníkem. Po studiích v Poznani pokračoval na Pařížské konzervatoři a získával další první ceny – při Mezinárodní varhanní soutěži Felikse Nowowiejského v Poznani už v roce 2010 a ve velmi prestižní mezinárodní soutěži, Velké ceně v Chartres roku 2016. V současné době je titulárním varhaníkem katedrály v Lille, vyučuje improvizaci na Vysoké hudební škole ve španělském San Sebastianu a loňského roku byl jmenován rezidenčním varhaníkem Radia France v Paříži.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

Místo obvyklého letního termínu se letošní 29. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov uskuteční od 18. září do 3. října. Program slibuje recitál tenoristy Pavla Černocha, hostování České filharmonie s klavíristou Ivem Kahánkem, vystoupení Pavla Šporcla nebo Jiřího Bárty, večer filmových melodií a řadu dalších koncertů. A Jihočeská filharmonie pod vedením dirigenta Jana Talicha propluje městem na voru a zahraje při tom Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Na této hudební empoře stály varhany již v roce 1705. Byly dílem Tobiase Flecka.

„Kontakt varhaníka s nástrojem je vynikající a můžeme si jen přát, aby takových nástrojů pro prsty (a nohy) našich varhaníků bylo u nás více.“

„Zdejší nový nástroj je velmi zdařilým dílem, na které bude radost hrát a také jej poslouchat.“

Horní Police v Libereckém kraji se pyšní dokončením rozsáhlé rekonstrukce poutního areálu kostela Navštívení Panny Marie. Jeho součástí jsou i varhany, které rovněž prošly obnovou a od jejichž kolaudace v létě uběhl už jeden rok.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
3

„Skladbami se prolínal jeho pevný smysl pro stavbu hudebního díla, která tak stojí na pevných pilířích právě jako zdobená klenba chrámu.“

„Skladba inspirovaná známým biblickým příběhem přinesla řadu nápaditých barev a ploch, v nichž autor nechal varhany hrát ve stylizacích, které jim skutečně sluší.“

„Z kůru se nápaditě a barvitě linul stylizovaný zvuk kádinek a kotlíků alchymistů v rudolfinské Praze…“

Poslední srpnový čtvrtek patřil v pražské bazilice sv. Jakuba na Mezinárodním varhanním festivalu, který pořádá Audite Organum, koncertu Jana Hory. Lavice baziliky zaplnili posluchači téměř do posledního místa, aby vyslechli recitál jednoho z našich nejvýznamnějších varhaníků a varhanních pedagogů. Rád bych se podělil o zážitek, který se naskytl nám, kdo jsme ve zšeřelém kostele naslouchali (a díky videoprojekci i přihlíželi) „Alchymii varhan“, jak zněl podtitul koncertu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Dva koncerty nabídne letošní 8. ročník Litoměřických svátků hudby. Pořadatelé tak reagují na současnou situaci, které přizpůsobili i program. Původně plánované Mozartovo Requiem nahradili v sobotu 29. srpna radostnějším večerem v podobě operního gala. Účinkovat budou Barbora Řeřichová Perná, Václava Krejčí Housková, Martin Šrejma, Jan Šťáva a Plzeňská filharmonie, kterou povede Tomáš Brauner. V neděli pak naváží v převážně barokním programu Václav Hudeček, Pavel Svoboda a Barocco sempre giovane.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

V českobudějovických kostelích se bude konat v září a říjnu festival staré hudby Hudba na soutoku. Na sedmi koncertech se kromě domácích souborů Cappella Mariana nebo Barocco sempre giovane představí také brazilsko-portugalské duo Camerata galante nebo duo Cantar alla viola.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„K setrvalému standardu festivalových tradic, již pětadvacetiletých, přispěl služebným způsobem, spolehlivým poctivým výkonem, prostým okázalosti.“

„Ropkovu nejznámější a nejhranější skladbu obdařil poučeným nadhledem a gradací k přiměřeně monumentálnímu vrcholu.“

„Nepřidal pak nic malého, nic jen lacině efektního.“

Přemysl Kšica, nenápadný pražský chrámový varhaník mladšího středního věku, hrál jako druhý z letošních osmi umělců na Mezinárodním varhanním festivalu v bazilice sv. Jakuba v Praze k poctě varhaníků Jiřího Ropka a Otto Nováka. Program zarámoval do Bachovy hudby, důstojně připomněl nejznámější Ropkovu kompozici, zaimprovizoval a úctyhodně se popasoval s proslulým půlhodinovým monumentem od Franze Liszta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Hlavní varhany v krásné barokní skříni bohužel u Mikuláše již téměř třicet let nehrají.“

„Varhanní hudba Franze Liszta je podobně virtuózní jako jeho klavírní dílo.“

„S Otto Novákem mohl člověk nahlédnout do dávných časů již často zaniklé dobové hudební praxe.“

Přemysl Kšica je stejně jako jeho otec profesionálním chrámovým varhaníkem a koncertním umělcem. Dnes večer vystoupí jako druhý z osmi letošních umělců na Mezinárodním varhanním festivalu, který v Praze v bazilice sv. Jakuba do konce září pořádá Audite Organum. Hraje Bacha, Liszta, Jiřího Ropka… a bude také improvizovat. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje varhany, na které pravidelně hraje u sv. Mikuláše na Malé Straně, a porovnává je se svatojakubskými, zamýšlí se nad inspiracemi pro improvizování, říká, že ho čeká „obvyklý koncertní provoz v různých městech naší krásné země“, ale nezmiňuje, že bude mít adventní varhanní koncert v Obecním domě. Ten, který je ohlášen na 12. prosince.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
8

Dvojici vystoupení svých koncertních mistrů a dva komorní koncerty nasměrovala Česká filharmonie od 13. do 18. srpna do obou sálů pražského Rudolfina. Ve Dvořákově síni zahraje houslista Jiří Vodička za doprovodu Komorního orchestru České filharmonie, violoncellista Václav Petr se tam představí v sólovém recitálu. V Sukově síni vystoupí soubor Česká dechová harmonie a komorní ansámbl České filharmonie nesoucí název koncertního sálu, Kvarteto Sukovy síně.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Bylo by zajímavé slyšet v Cassanově podání Viernovu symfonii celou.“

"Toccatu Jeana Guillou, skladbu nejvyšší obtížnosti, hrál David Cassan s naprostou suverenitou.“

„Cassanovy enormní improvizační schopnosti jsou tak výrazné, že bychom ho v budoucnosti rádi slyšeli v Praze při ryze improvizačním koncertu.“

Mezinárodní varhanní festival v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil mladý francouzský varhaník David Cassan, který velmi zaujal suverénním výkonem už na festivalu před dvěma léty. Vítězství v deseti mezinárodních varhanních soutěžích, mezi nimi v Chartres, St Albans a Haarlemu, ho katapultovalo mezi elitu světových varhaníků. Je vybaven obdivuhodnou hudební představivostí a vynikajícím smyslem pro zvukové barvy a jejich finesy, kterých bohatě využil u jakubského nástroje. Přistupuje ke skladbám osobitě a více výrazově ve srovnání se svým vystoupením před dvěma léty. Podpořen fantastickou technikou manuálovou i pedálovou, která nemá hranice, může si na královském nástroji dovolit naprosto všechno, což koriguje vynikajícím smyslem pro vystižení stylu interpretovaných děl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 9