6

„V areálu je vybudován amfiteátr, který není zastřešený a obecenstvo sedí na dřevěných lavicích pod žhavým sluncem nebo náhlým deštěm.“

„Režisérka Linda Hejlová Keprtová podtrhla charakter příběhu jako bajky a akcentovala živočišnost a dramatičnost scén. Vznikaly tak mimoděk komické situace, které měly nadhled a moudrý humor.“

„Orchestr měl podle programu dirigovat Martin Doubravský, který inscenaci nastudoval, ale pro náhlé onemocnění za něho pohotově zaskočil Ondrej Olos.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se ke konci svého trvání přestěhoval na Hukvaldy, kde se Leoš Janáček narodil. Nádherné prostředí hukvaldské obory hostilo v sobotu 25. června představení Příhody lišky Bystroušky v podání operního souboru Divadla F. X. Šaldy v Liberci.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00013

„Někde se hudba jakoby dotýká hranic muzikálového žánru. Nicméně instrumentací a celkovým velmi dramatickým výrazem jednoznačně zůstává na straně nejnáročnějšího operního umění.“

„V roli císaře, krutého tyrana, prototypu všech dalších diktátorů v lidských dějinách, exceloval pěvecky i herecky Philippe Castagner.“

„Režie Martina Otavy nesklouzla do příliš snadných paralel se současností.“

Operní událost, která se neděje každý den. Přesněji řečeno neudála se v tuzemsku už dlouhá léta. Totiž premiéra celovečerní současné závažné opery – přesně tím byl sobotní večer na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla, kde poprvé zazněla jako novinka opera Quo vadis Sylvie Bodorové, dílo s historickým námětem, dramatické a koncipované jako velká podívaná, přes veškerou modernost vstřícně přístupné a navíc s velkým nadčasovým poselstvím.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

„Titusz Tóbisz, svalnatý a tetovaný, tvrdý „macho“, je v našich končinách těžko napodobitelný.“

„Martin Bárta Jaga nehraje a nezpívá jako odpudivého křiváka, ale jako silnou a cílevědomou osobnost, nikoli skrytě intrikující, ale chladně a bezcitně kalkulující.“

„Režisér Oldřich Kříž příběhem doprovází tradičním, zkušeným, divácky přehledným způsobem.“

Otello je zralé a mistrovské dílo romantického hudebního divadla. Díky Verdiho hudbě i díky Boitově libretu. Plně o tom přesvědčuje také nová liberecká inscenace, třebaže Divadlo F. X. Šaldy neposkytuje ani na jevišti, ani v orchestřišti příliš velký prostor. Za pátečním premiérovým představením stáli dirigent Martin Doubravský a režisér Oldřich Kříž a v hlavních rolích pěvci Titusz Tóbisz, Lívia Obručník Vénosová a Martin Bárta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

1111 Verdiho mistrovské dílo o tragické lásce, žárlivosti a intrikách Otello se v libereckém Divadle F. X. Šaldy dočká nového zpracování. Premiéry se tam budou konat zítra a v neděli od 19 hodin. V hlavních rolích se alternují pěvci Titusz Tóbisz a Michal Lehotský, Lívia Obručník Vénosová a Věra Poláchová, Martin Bárta a Andrij Shkurhan. V menších rolích se představí Sergey Kostov, Dušan Růžička, Josef Kovačič, Hynek Grania, Petra Vondrová nebo Martin Bělohlávek. Inscenační tým tvoří režisér Oldřich Kříž, scénograf Daniel Dvořák a kostýmní výtvarník Roman Šolc. Sbory nastudoval Lukáš Kozubík a celé dílo pak Martin Doubravský. Giuseppe Verdi má za sebou v době vzniku Otella dlouhou kompoziční pauzu, od jeho poslední opery Aidy uplynulo šestnáct let. Premiéra se konala roku 1887, pod libretem je podepsán básník Arrigo Boito. „Operní drama Otello stojí právem na piedestalu světové operní literatury. Je to drama plné pravdivých momentů, drama lámající lidské charaktery. A v neposlední řadě dílo ohromně cenné, protože je samo sebou usvědčeno z faktu, jak může být operní umění strhující a krásné,“ zve na novou inscenaci DFXŠ.

Zveřejněno v AktuálněPlus
400

„Keprtovej riešenia smerujú viac k ľudskému pojatiu Lišky Bystroušky a považujem ich za absolútne legitímne, režisérka sa nimi nespreneveruje Janáčkovej opere, ani jej predlohe.“

„Čo sa týka ansámblu sólistov, jednoznačne mu podľa mňa dominovali Lívia Obručník Vénosová ako Bystrouška a Pavel Vančura ako Revírník.“

„Očarujúce bolo pôsobenie detských účinkujúcich.“

V nedeľu 16. januára započal 15. ročník jedinečného Festivalu hudebního divadla Opera. Ako prvú z dvadsiatky inscenácií tohtoročného programu sme pritom videli Janáčkovy Příhody Lišky Bystroušky v naštudovaní Divadla F. X. Šaldy Liberec. Podarená réžia Lindy Keprtovej sa stala podkladom pre niekoľko pozoruhodných hudobných kreácií a aktívne pripomínala, že okrem rozprávkového rozmeru má opera ešte jeden, dôležitejší, ktorý zahrnuje rôznorodé otázky týkajúce sa ľudského bytia.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
01AlcesteDJKT2022-root-1129

Divadlo J. K. Tyla v Plzni připomíná premiéru Gluckovy opery Alceste, která se bude konat zítra od 19 hodin ve Velkém divadle. Alceste byla napsána v roce 1767. Její děj se odehrává několik let po trojské válce v řecké Thesálii, kde se manželka smrtelně nemocného krále Adméta obětuje za jeho uzdravení a má zemřít. Nakonec bůh Apollon, pohnut vzájemnou láskou obou manželů, nechává oba žít. V titulní roli se objeví Barbora de Nunes-Cambraia v alternaci s Karolínou Plickovou. Plzeňské nastudování bude také uvedeno ve dvou reprízách na prestižním festivalu Musica Bayreuth v květnu tohoto roku. Opera zazní v italském originále s českými a německými titulky. Hudebně ji nastudoval Michael Hofstetter, režie se ujal Tomáš Ondřej Pilař.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

1001 Pardubická Komorní filharmonie přichystala na neděli 19. prosince Vánoční koncert, který se bude konat od 19 hodin v Sukově síni místního Domu hudby. Na programu budou předehra k Mozartově opeře La clemenza di Tito, pásmo koled Splnilo se písmo svaté od Jiřího Temla a Rybova Česká mše vánoční. Jako sólisté se představí Eva Esterková, Pavla Mlčáková, Vít Nosek a Josef Kovačič. Spoluúčinkovat budou varhaník Jaroslav Tůma, Královéhradecký dětský sbor Jitro, Smíšený sbor Jitro a Continuo Pardubice, které připravili sbormistři Jiří Skopal, Lukáš Mekiňa a Lucie Gregorovič Fárová. Koncert bude řídit Sébastien Bagnoud. Silvestrovský koncert se na stejném místě bude konat 31. prosince od 16 hodin a ve známých italských písních a melodiích v symfonické úpravě pro orchestr bude účinkovat mladý tenorista Daniel Matoušek. Dirigentské taktovky se ujme Jan Kučera.

Zveřejněno v AktuálněPlus
117

„Csaba Kotlár se pro roli Oněgina hodí svým atraktivním zevnějškem, věkem i hlasovými dispozicemi.“

„Jana Šrejma Kačírková postavila v roli Taťány další ze svých pozoruhodných jevištních kreací.“

„Moc dobrým tahem inscenátorů byl Gremin Josefa Kovačiče. Měkký, kultivovaný bas, s citem pro plynulost frázování, až delikátně kulatého charakteru a krásně znělých hloubek.“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla ve dvou premiérách – 1. a 2. října 2021 – Čajkovského slavné operní dílo Eugen Oněgin na Puškinův text. Lyrické scény na text podle A. S. Puškina, jak zní přesný název v partituře, nastudoval hudebně dirigent Martin Peschík, režisérem inscenace je Lubor Cukr, scénu a kostýmy realizoval David Janošek. Důležitou choreografii v tomto skvostném díle obstarala Lucie Mertová. Sborové scény nastudoval sbormistr Martin Veselý. Představení proběhla ve dvou rovnocenných, za sebou jdoucích premiérách. Pro reflexi jsem zvolil druhou premiéru dne 2. října 2021.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

601 Divadlo F. X. Šaldy v Liberci přichystalo na pátek 28. května od 19 hodin premiéru Donizettiho komické opery Dcera pluku. Věnuje ji památce československých legionářů, zejména příslušníkům 21. střeleckého pluku Čs. legií ve Francii. Inscenace se ujali režisér Tomáš Studený, dirigent Miloslav Oswald, scénograf Michal Syrový a kostýmní výtvarník Tomáš Kypta. V roli Marie vystoupí Jana Sibera, Sulpice ztvární Jan Hnyk, Markýzu Marii Vilemínu z Bergenschwarzu Lenka Šmídová, slavnou Toniovu árii s devíti vysokými „c“ ve své roli zazpívá Ondřej Koplík, Hortensia představí Josef Kovačič, Kaprála Pavel Kobrle a vystoupí i další členové operního souboru. Sborové scény hudebně nastudoval Martin Buchta, který zároveň doslovně přeložil libreto jako podklad pro režiséra. „Dcera pluku je slavným mistrovským dílem italského belcanta, a to jistě nejen kvůli populární tenorové árii s devíti vysokými cé. Donizetti premiéroval svou komickou operu podle francouzského střihu v Paříži roku 1840 a krátce na to už se hrála v mnoha operních domech po celém světě. V Liberci ji uvádíme vůbec poprvé,“ uvádí divadlo a upozorňuje, že v představení budou kouřové a stroboskopické efekty a zazní jeden výstřel. Druhá premiéra se uskuteční v neděli 30. května.

Zveřejněno v AktuálněPlus
100

Po premiéře Prodané nevěsty z minulého týdne přicházejí soubory plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla s dalšími premiérami. Tomáš Ondřej Pilař a Vojtěch Spurný představí v sobotu 15. srpna od sedmi Monteverdiho Konunovaci Poppey. V hlavních rolích nové operní inscenace alternují Filip Dámec a Vojtěch Pelka jako Nerone, Lucie Kaňková a Anastasia Terranova jako Poppea a Markéta Böhmová a Markéta Cukrová jako Ottavia. V roli historické postavy filosofa Seneky, napsanou pro hluboký bas, se budou střídat Josef Kovačič a Jaromír Nosek. Hned o den později pak premiéru chystá plzeňský baletní soubor; uvede inscenaci Anastázie – poslední dcera cara. Choreograf Youri Vámos využil hudbu z Čajkovského baletu Spící krasavice a vystavěl příběh o dívce, která údajně přežila vyvraždění carské rodiny. Obě premiéry se měly uskutečnit na jaře tohoto roku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
img91394

„Je zřetelné, že režisérka vnímá Janáčkovu hudbu a pracuje v souladu s ní.“

„Příhody lišky Bystroušky končí nesmrtelnou, bezedně krásnou scénou.“

„Není to kontroverzní. Janáčkova hudba i takový výklad umožňuje.“

V Liberci jsou od pátku na repertoáru Příhody lišky Bystroušky. Inscenace je kaleidoskopická. Stejně jako Janáčkova hudba, stejně jako obrázky v novinách, které byly skladateli předlohou. Režisérka Linda Keprtová našla silnou invenci a prokázala schopnost ji realizovat a prosadit. Nezůstala přitom vůbec u očekávatelného tradičního výkladu díla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 19 prosinec 2019 07:48

Liška Bystrouška v Liberci

8103480629887323511380663858470710305357824o

Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, českou operní klasiku, uvádí liberecké Divadlo F. X. Šaldy v premiérách v pátek 20. a v neděli 22. prosince od sedmi hodin. Lidský a zvířecí svět se tentokrát bude prolínat v hudebním nastudování Martina Doubravského a v režii Lindy Keprtové. Choreografie se ujala Ladislava Košíková, scénu vytvořil Michal Syrový, kostýmy Tomáš Kypta. Jako Liška Bystrouška se představí Lívia Obručník Vénosová, jejím partnerem, Lišákem Zlatohřbítkem, bude Alžběta Vomáčková, Revírníkem Pavel Vančura a Revírníkovou Barbora Rajnišová Kmentová nebo Jaroslava Schillerová. V dalších rolích vystoupí Dušan Růžička, Josef Kovačič, Sergey Kostov, Blanka Černá, Petra Vondrová nebo Csaba Kotlár.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Dirigent Mario De Rose vedl představení s přehledem a spolehlivě.“

„Na první premiéře dle očekávání dominoval Aleš Briscein.“

„Role Milady byla velmi pěkně ztvárněna mladou sopranistkou Lucií Kašpárkovou.“

Operní soubor Jihočeského divadla v Českých Budějovicích představil na dvou premiérách ve dnech 21. a 22. listopadu Smetanovu operu Dalibor. Poprvé v historii předvedl nemilosrdně zkrácenou verzi připravenou filmovým režisérem Milošem Formanem. Navíc s nově vytvořeným textem Pavla Drábka a Tomáše Studeného, který se současně chopil režie. Hudebního nastudování se ujal Mario De Rose, scénografie a kostýmů Sylva Marková a světelného designu Ondřej Šesták. V titulní roli se představili tenoristé Aleš Briscein a Josef Moravec.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Dvě desítky hudebních akcí, to je letošní ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica s centrem v České Lípě, rozvržený do 26. října na patnáct míst Liberecka, Ústecka a saského pohraničí. Dramaturgicky se letos přehlídka hlásí k odkazu sametové revoluce a ideálů revoluce, svobody, naděje a víry a zůstává věrná i své ideji prohlubování česko-německého kulturního dialogu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC4714

„Předsednictvo spolku tvoří publicista Václav Fiala, režisér Michal Lieberzeit a architekt Daniel Špička.“

„Koncert byl koncipován jako hudební akademie - mozaika instrumentálních i vokálních čísel.“

„V programu se vystřídali mladí pěvci Lucie Vagenknechtová, Daniel Klánský a Josef Kovačič.“

Spolek Mozarteum Praga hodlá vytvořit v Praze Mozartovo muzeum a postavit skladateli v metropoli pomník, organizovat mezinárodní interpretační soutěž a pořádat koncerty, tvůrčí dílny, besedy a přednášky i edukativní programy pro školy. Přirozeným centrem pražské mozartovské tradice bývala smíchovská usedlost Bertramka. Dnes je však situace naprosto jiná a jednání majitele Bertramky v posledním desetiletí nedává naději na změnu, zaznělo v neděli při koncertu k zahájení činnosti spolku.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus