středa, 04 březen 2020 20:50

100 rokov SND, 100 % emócií

1

„Svadobný obraz na pieseň Páslo dievča pávy vzbudzoval podvedomú hrdosť na kultúrne dedičstvo od našich predkov.“

„Mohutný a istý hlasový prejav Petra Mikuláša bol okorenený o presvedčivý herecký výkon vzbudzujúci súcit nad tragickým osudom muža.“

„O dychberúci zážitok sa postarali Martin Kreml ako Ivan, Adrian Szelle ako Alexej a zbor baletu SND.“

Od momentu, kedy sa slávnostne zodvihla opona Bratislavského mestského divadla prvýkrát v mene novovzniknutého Slovenského národného divadla, nás delí už celých 100 rokov. Sto rokov umenia, hľadania pravdy, odvahy, krásy, vzostupov a pádov – skrátka sto rokov rozvoja profesionálneho divadelníctva na Slovensku. Dňa 1. marca 2020 sa opona historickej budovy SND dvíhala s rovnakým napätím, ako tomu bolo v marci roku 1920. Tentokrát však s cieľom obzrieť sa za seba a osláviť storočnú púť, ktorú táto vrcholná umelecká inštitúcia ubehla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Česká filharmonie odjíždí na začátku března na týdenní turné do Německa. Vystoupí tam pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Violoncellistku Sol Gabettu doprovodí ve vybraných německých městech ve Dvořákově Violoncellovém koncertu h moll. Na konci dubna se pak náš první orchestr po roce vrátí do hamburské Labské filharmonie. Během dvoudenní rezidence zopakuje program ze začátku března a koncertně provede Janáčkovu operu Káťa Kabanová, která předtím zazní třikrát v Praze.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 20 únor 2020 16:23

Do Bratislavy se vrací Rusalka

1

„Režisérem je Martin Kákoš, jde o jeho první operní titul.“

„Celý inscenační tým i kompletní pěvecké obsazení je slovenské.“

„Rusalka je vlastně stále sama. Sama se musí rozhodovat a také se potýkat s důsledky svých rozhodnutí.“

Slovenské národní divadlo vzniklo v roce 1920, v současné sezóně si připomíná sté výročí. Prvním operním představením tehdy byla Smetanova Hubička a samozřejmě se dávala i Dvořákova Rusalka. A ta se zrovna opět do Bratislavy už poněkolikáté vrací. Nová inscenace má premiéry dnes večer a v sobotu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Jozef Benci obdařil písně pochopením a vystižením jejich ducha, vzorovou deklamací a velmi znělými hloubkami.“

„Brittenovu hudbu, vyňatou z přímo opery a vděčným způsobem vyvolávající asociace směřující k moři, modeloval Svárovský plasticky, s velkou fantazií.“

„A že se publikum opět, potisící, i tentokrát nechalo v Patetické nachytat a začalo tleskat po třetí větě…? Není v lidských silách tomu zabránit.“

Rusko-britský večer rozhlasových symfoniků, první abonentní koncert v novém kalendářním roce, měl sofistikovanou dramaturgii a štěstí na interprety. Na programu byli Britten, Šostakovič a Čajkovskij. Hostující dirigent Leoš Svárovský vnesl do všech skladeb přesvědčivou energii a prokázal sílu k jejich zřetelnému vytvarování. Aniž by přeháněl okázalý patos, bezpečně předal všechnu naléhavost hrané hudby – trojí různou. Basista Jozef Benci k tomu přidal šesti Šostakovičovým písním pravou ruskou duši.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
10

„Pod taktovkou Ondreje Lenárda se tento večer hrála opera mající jak folklorní kolorit, tak patos velkého dramatu.“

„Větší prostor než Katrena mají v této opeře dvě mužské postavy: Ondrej - a Štelina, otec zabitého Jana.“

„Basista Jozef Benci se obdivuhodně proměnil ve vnitřně opravdového starého muže.“

Sedmdesát let od premiéry díla, dvacet let od premiéry inscenace. Suchoňova opera Krútňava se drží historické budovy Slovenského národního divadla. A stala se v ní už klasikou. Přinejmenším slovenskou. První ze čtyř představení naplánovaných v reprízách do současné sté jubilejní sezóny mělo v sobotu parametry setkání se zavedenou, usazenou hodnotou, sdělnou a nezpochybnitelnou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Slovenský filharmonický sbor byl Jozefem Chabroněm výborně připraven. Nadchla zejména dynamika jeho projevu.“

„Převažovaly nesmírně povedené momenty, které umocnily celkově nadstandardní kvalitu nastudování Ronaldem Zollmanem.“

„Bylo jen dobře, že dílo zaznělo v Plzni bez přestávky.“

Přestože Plzeňská filharmonie již v září natočila kompletní symfonie Jana Václava Tomáška a účinkovala i na open–air koncertě na Náměstí Republiky v Plzni při příležitosti slavnostního průvodu Vendelín, oficiálně zahájila novou koncertní sezónu až nyní svým prvním abonentním koncertem řady Diamant. Uvedla ve čtvrtek Missu solemnis Ludwiga van Beethovena. Dílo, které zaznívá spíše na festivalech, řídil při příležitosti stého výročí vzniku orchestru v Plzni nynější šéfdirigent Ronald Zollman. Přizván byl Slovenský filharmonický sbor a sólisté Marie Fajtová, Markéta Cukrová, Jaroslav Březina a Jozef Benci.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Učinil tak zručně, nebyl už úplný začátečník, ale v nezralosti také jasně nekriticky.“

„Nejen Dvořák, ale ani dirigent Tomáš Brauner nešetřil dynamikou.“

„Prostřední dějství, s úlohou lyrického zastavení, vykázalo už nejeden hudební moment prozrazující budoucí Dvořákovo směřování.“

Koncertní uvedení neznámé a nehrané rané opery je přesně jednou z věcí, která dokáže přidat hudebnímu festivalu na váze, jedinečnosti, přitažlivosti a historickém významu. Král a uhlíř ve čtvrtek večer v Rudolfinu na Dvořákově Praze byl sice velkou, opravdu velkou porcí not a zvuku, ale stálo za to ji vydržet. Nejen pro intelektuální poznání, ale určitě i pro potěšení. Mladý autor řídký příběh zhudebněním několikanásobně předimenzoval, ale zejména druhé dějství se zároveň ukázalo být hudbou, kterou by si člověk rád znovu poslechl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha pomalu vrcholí. Dnes večer nabídne výjimečnou událost, koncertní verzi raného díla z odkazu Antonína Dvořáka, první podobu opery Král a uhlíř. Od zítřka do pondělí pak ještě čtyři koncerty. Klavírní recitály budou mít Boris Giltburg a Ivo Pogorelich. Ještě jednou vystoupí Česká filharmonie a jako její host tentokrát houslista Renaud Capuçon. Závěrečný koncert bude potom v režii Estonského národního symfonického orchestru pod taktovkou Neeme Järviho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha se dostal za svou polovinu a i v druhé přinese další zajímavé projekty. V pondělí od 20:00 hodin se ve Dvořákově síni Rudolfina uskuteční poslední koncert komorní řady, další skladby Čajkovského nabídne Česká filharmonie, Semjon Byčkov a francouzský violoncellista Gautier Capuçon a publikum se může těšit i na další Dvořákův unikát - první zhudebnění libreta opery Král a uhlíř, jehož uvedení se skladatel za svého života nedočkal.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Za vším u sborů a jeho kvalit nezapomeňme hledat sbormistra.“

„Zřetelná Hrůšova avíza k nástupům musí naplňovat sbor i sólisty pocitem důvěry v souznění s jednotlivými výkony.“

„Kateřina Kněžíková imponovala nevšední muzikalitou, výborným frázováním a niterností výrazového prožitku.“

Hned druhým koncertem přinesl 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl večer, na který se nezapomíná - provedení závažného oratoria Svatá Ludmila, opus 71 Antonína Dvořáka na slova básně Jaroslava Vrchlického, o příchodu křesťanství do Čech a na Moravu. Koncert se uskutečnil v pátek 14. června na nádvoří litomyšlského zámku. Účinkovala Česká filharmonie a Český filharmonický sbor z Brna se sbormistrem Petrem Fialaou, sólisty byli Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík. To vše v hudebním nastudování předního českého dirigenta Jakuba Hrůši.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Gesta, jimiž mužští sólisté jasně naznačovali psychologii a děj, ukazovala směrem ke scénickému pojetí.“

„Provedení pěvecky i herecky vévodil německý barytonista Thomas Gazheli v roli skřeta Albericha.“

„Loge v Margitově podání není žádná mytická bytost severských bájí, ale božstvo z masa a kostí, jako bývalo to na jihu.“

Ojedinělou událostí na pomezí hudby a divadla bylo v Praze čtvrteční koncertní provedení Wagnerovy opery Zlato Rýna, připravené Národním divadlem. Ve Fóru Karlín se sešli vesměs velmi zajímaví zahraniční pěvci s několika tuzemskými, kteří za nimi nezůstali pozadu, a s orchestrem Státní opery, který se zhostil dvouapůlhodinového úkolu se ctí. Pevné obrysy dal večeru dirigent Andreas Sebastian Weiser.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

201609HerzauJakubHrusa-956872dpi„Nemám nic proti škrtům, ale Svatá Ludmila má už ve svých genech velkorysou monumentalitu.“

„Nezkrácená podoba mi připomíná největší liturgické události.“

„Dvořák je srozumitelnější, někdy až příliš, Janáček je ten pro náročnější publikum.“

Velkolepé oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka zazní po sto letech v původním rozsahu – festival Dvořákova Praha tak dnes přispěje k letošním jubilejním oslavám československé státnosti. Nastudování se ujala špičková tělesa a sólisté z obou zemí. Pod taktovkou Jakuba Hrůši vystoupí Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík, Pražský filharmonický sbor a Česká filharmonie. Dílo patří mezi mistrovy nejrozměrnější a nejhlubší kompozice, spojuje v sobě křesťanskou symboliku i linii vlasteneckou.

Zveřejněno v RozhovorPlus