„Se zkušenostmi z ciziny vnímal pražské prostředí, zejména koncertní a operní život, jako zaostalé a povrchní. K úsilí o další emancipaci českého národního společenství přispíval jako autor i jako organizátor.“
„I když se ještě hledal, jeho první opera jasně ukázala, že bude schopen své cíle naplňovat.“
„Přesvědčivé vítězství skladatele, jehož dílo hudebně předčilo vše, co se doposud z domácí tvorby dávalo, ale navíc neméně přesvědčivé vítězství interpreta, který dokázal rozeznít takové nuance, o jakých se rutinérům nesnilo.“
Mladočeši a staročeši, pokrokovost a konzervativnost, čeština a němčina, umělecká nekompromisnost a rutina… To je jen několik protikladů, které hýbaly pražskou společností v šedesátých letech devatenáctého století. Tedy v době, kdy Bedřich Smetana pracoval na svých prvních dvou operách. Obě měly v Prozatímním divadle premiéru v roce 1866. Prodanou nevěstou se skladatel začal zabývat na začátku léta 1863, brzy poté, co měl hotovou prvotinu – Branibory v Čechách. Ty dokončil 23. dubna před sto šedesáti lety.
„Cílem školy je „vychovat vysoce vzdělané, ale i empatické osobnosti, kterým právě toto studium pomůže porozumět současné situaci a zorientovat se ve světě vědy i umění tak, aby byli schopni kultivovat prostředí, ve kterém budou žít.“
„Vznikl tak silný a expresivní večer, naplněný euforií mladých lidí, vrstevníků těch, kterých se v minulosti líčené události přímo dotýkaly. V šesti obrazech, 1. Masopust, 2. Svatby, 3. Odvod, 4. Hřbitov, 5. V zázemí, 6. Na frontě, se prolínaly časy a události.“
„Pásmo prostupuje lidová moudrost a folklórní estetika, humor, který mrazí, satira, která bolí, zlobný humor je bez laskavosti, je tu všudypřítomná nadsázka a stylizace, lidový masopust prostupuje zoufalství. Asi dvacet mladých studentů oktávy, pro které to byl současně maturitní výkon, dávalo do projevu přesvědčivost a zaujetí, které zatlačovalo publikum do sedadel.“
Mladí lidé, hrající pásmo proti válce v den, kdy už rok trvá válka na Ukrajině, to je silný motiv. Přesvědčivě zní tohle téma ve voicebandové montáži E. F. Buriana z roku 1935 v podání studentů před maturitou, kteří vystudovali Gymnázium Pavla Křížkovského s uměleckou profilací. Brněnské gymnázium slaví letos 30. výročí založení a inscenace voicebandu Válka, která se uskutečnila v pátek 24. února 2023 v Divadle na Provázku, patřila k vrcholům oslav.
„Programová skladba obou koncertů nezapřela Güttlera coby vášnivého badatele, který na základě svých archivních rešerší, bohatých hráčských zkušeností a enormních znalostí širokého repertoáru porovnává a nachází souvislosti i tam, kde bychom je zprvu nečekali.“
„Vokální či instrumentální kompozice zazněly v úpravách pro žesťové nástroje. Güttler si s velkou erudicí zdařile pohrává s jejich kombinacemi, v nichž v zájmu výsledného homogenního a měkkého zvuku uplatňuje trubku, corno di caccia, lesní roh, altový, tenorový a basový pozoun, tubu a tympány.“
„Výtečnou schopnost orientace v oblasti vokální hudby nakonec pánové prokázali i svými pěveckými výkony ve dvou závěrečných adventních písních.“
Na dvou odpoledních koncertech v klášterní bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Evangelisty v hornofalckém Waldassenu ohlásil známý německý trumpetista Ludwig Güttler konec své koncertní kariéry. První koncert jím vedeného drážďanského komorního ansámblu žesťových nástrojů se odehrál v sobotu 26. 11. vpředvečer adventu, druhý pak následující den u příležitosti první adventní neděle. V obou případech byla bazilika do posledních míst vyprodána.
„V rozezpívaném orchestru zaznívaly poetické tóny a Magdalena Kožená dala písním punc slovní i hudební poezie, milou výslovnost a lahodné hloubky i výšky.“
„Simon Rattle neomylně a jasně podněcuje drobné detaily vystupující na pozadí zásadnějších proporcí, nachází neobvyklá nasvícení známých, nenápadných či zdánlivě nedůležitých míst nebo dokonce přináší celé nové pohledy.“
„Málokdy je možné slyšet partituru Tarase Bulby rozehranou do takových nuancí, do takové jemnosti i ráznosti, básnivosti i reálnosti, do tak podrobně dynamicky tvořené polyfonie, jak se ten večer podařilo.“
Druhý týden rezidence, kterou v této sezóně realizují u České filharmonie Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle, přinesl méně známé písňové cykly a nesmírně zajímavě provedené symfonické skladby českých klasiků – Dvořákovu báseň Holoubek a Janáčkovu rapsodii Taras Bulba.
Jedinečný projekt Balet NdB 2, který je prvním svého druhu ve střední a východní Evropě, zahájil svoji první sezónu letos v září. První komponovaný večer se skládá ze tří choreografií s názvem Uroboros, Na krásném modrém… a Vodník. Podíleli se na nich demisólista Baletu NdB Uladzimir Ivanou, baletní mistryně Markéta Pimek Habalová a umělecký šéf Baletu NdB Mário Radačovský. Premiéru bude mít Balet NdB 2 v pondělí 31. října v 19 hodin v divadle Reduta.
„Brahmsův Koncert a moll pro housle, violoncello a orchestr oplývá decentní kultivovaností, zdrženlivou vášnivostí, zpěvnými tématy a nenápadnou virtuozitou ve službě výrazu.“
„Dvořákova symfonická báseň Polednice šikovně těží z kontrastu idyly a hrůzostrašnosti.“
„Kančeliho skladba je srozumitelné, obecně duchovní sdělení, nezastřené konstrukcemi a disonancemi ani ryze náboženskými odkazy.“
Program pátečního koncertu Moravské filharmonie Olomouc byl trojnásobě zajímavý. Prvním důvodem byla Dvořákova Polednice, která nezaznívá zdaleka tak často jako některé jeho symfonie. Druhým se stal Brahmsův Dvojkoncert, vděčná příležitost pro emotivní kantilény, a to v podání významných sólistů Jana Mráčka a Michaely Fukačové. A tím třetím důvodem byla česká premiéra díla nazvaného Nu. Mu. Zu – efektní, ale i výrazně burcující kompozice skutečného klasika moderní hudby Giji Kančeliho. Jakub Klecker, do letošního léta šéfdirigent tělesa, vedl orchestr k zaujaté intenzivní hře.
„Kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr podle Erbenovy balady, kterou složil Antonín Dvořák, to je dílo, které spolehlivě okouzlí a dojme.“
„Filharmonie Hradec Králové se zhostila svého úkolu se ctí. Vedená dirigentem Tomášem Braunerem zněla v chrámovém prostředí hutně a kompaktně.“
„Výrazným spoluhráčem orchestru byl Český filharmonický sbor Brno, který má v kantátě úlohu vypravěče a který dokázal vygradovat účinnost díla na maximum.“
Závěr Svatováclavského hudebního festivalu se konal na svátek svatého Václava, 28. září v Katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Vystoupila Filharmonie Hradec Králové, Český filharmonický sbor Brno a sólisté Pavla Vykopalová, Richard Samek a Svatopluk Sem, za řízení dirigenta Tomáše Braunera. Obecenstvo projevilo nadšení a odměnilo účinkující dlouhotrvajícím potleskem.
„S nástupem brněnského filharmonického sboru se orchestr stáhl do ústraní, aby mu nabídl prostor se vyjádřit.“
„Z projevu Pavly Vykopalové vyzařovala pokora a její decentní procítěnost pěveckého partu adekvátně přilnula k roli dívky.“
„Ohromující výkon při zahajovacím koncertu festivalu předvedl barytonista Svatopluk Sem. Dechberoucí byl však i jeho hudební výraz vypravěče.“
V nedělní podvečer 25. září odstartoval devětadvacátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Svatováclavskou katedrálou se při této příležitosti rozezněly hlasy předních českých pěvců – Pavly Vykopalové, Tomáše Černého a Svatopluka Sema. Pod taktovkou renomovaného dirigenta Tomáše Braunera sólisty obezřetně doprovodila Filharmonie Hradec Králové a společně předvedli jedno z nejvýznamnějších Dvořákových vokálně-instrumentálních děl, světskou kantátu podle balady Karla Jaromíra Erbena – Svatební košile. Jako i v loňském roce vsadila dramaturgie na Český filharmonický sbor Brno, který, opět jako v loňském roce, nezklamal.
„Hosté ze Švédska do svého prestižního vystoupení vpadli imponujícím způsobem, když mimořádně poutavě uvedli Dvořákovu Polednici.“
„Polyfonní zpěv v úvodu Bartókova koncertu se s velkou empatií podařilo naplnit závažným obsahem a soustředěným výrazem.“
„Hardingovi se podařilo vytvořit ze čtyř vět symfonie, v případě třetí a čtvrté dychtivě propojených, jeden velký obraz, plný různých odstínů.“
Festival Dvořákova Praha se uzavřel v neděli koncertem posledního ze čtyř zahraničních hostujících těles, Symfonického orchestru Švédského rozhlasu. Hudba Antonína Dvořáka se v programu dostala do sousedství tvorby Bély Bartóka. Oba autory těleso prezentovalo zajímavým, barvitým a epickým způsobem, a to velkým dílem díky vynikajícímu vedení dirigenta Daniela Hardinga. Neméně výraznou postavou posledního večera festivalu byla houslistka Veronika Eberle.
Devětadvacátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc se bude konat v termínu od 25. září do 22. října. Zachovává tradiční dobu konání, počet koncertů i kvalitu pozvaných interpretů jako ročníky předešlé. Návštěvníci jsou zváni na sedm koncertů do arcidiecézního muzea a do pěti dominant města: dómu svatého Václava, chrámu Panny Marie Sněžné, baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, kaple Božího těla / Konvikt a do Husova sboru. Program letošního ročníku nabízí ojedinělý a žánrově i druhově pestrý program složený z duchovní hudby více než šesti století.
Festival Klášterní hudební slavnosti zve na tento víkend. V sobotu od 19 hodin v chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku vystoupí chlapecký sbor Boni pueri a orchestr Wranitzky Kapelle s dirigentem Markem Štilcem. V neděli 18. září v jesenickém Kongresovém sále PLL od 19 hodin zaznějí melodramy v podání herce Petra Mikesky a klavíristy Miroslava Sekery.
V neděli 12. června se Olomouc stane dějištěm ojedinělé události. Do České republiky vůbec poprvé zavítá Evropský orchestr lékařů (European Doctors Orchestra), který u nás benefičním koncertem podpoří nemocniční zařízení na Ukrajině. Pořadatelem je Studio Volantes, partnerskou podporu poskytly nezisková organizace Crosspoint Olomouc a Moravská filharmonie Olomouc. Ta dala hostům k dispozici svůj koncertní sál. Dále se zapojily město Olomouc a Olomoucký kraj. Na programu koncertu zaznějí skladby Édouarda Lala, Antonína Dvořáka a Johannesa Brahmse. Evropský orchestr lékařů bude řídit dirigent Rupert Bond. Koncert začne v 19 hodin v olomoucké Redutě, bude ho ale možné sledovat i online.
„Po celou dobu večera byla cítit přízeň všech přítomných, což mělo pozitivní vliv na celkové neopakovatelné vyznění koncertu.“
„Silný a pevný hlas sboru se dobře doplňoval s kulatým tónem orchestru i v těch největších dynamikách, aniž by ovšem celkový zvuk přehltil sál, který má své limity.“
„Na popředí skvěle instrumentovaného a dobře se pojícího orchestru doplněného například o dvě harfy vynikla Brisceinova barva hlasu i citlivě interpretovaný text staroindické předlohy.“
Minulé úterý hostovala s Pražským filharmonickým sborem a s orchestrem PKF – Prague Philharmonia přední česká dirigentka Miriam Němcová. Pro společný koncert obou těles vybrala repertoár druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Vlajkovou lodí programu se stala Kytice Bohuslava Martinů, která se zároveň symbolicky stala připomínkou dirigentčina oslaveného životního jubilea. K této příležitosti do pražského Rudolfina doputovaly zástupy lidí plných vřelého postoje k oslavenkyni. Ta je společně s dalšími přítomnými hudebníky obdařila skvělým hudebním zážitkem.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede kantátu Svatební košile Antonína Dvořáka. Koncerty se konají 27. a 28. dubna, vždy od půl osmé ve Smetanově síni Obecního domu. Silné dílo na motivy stejnojmenné balady Karla Jaromíra Erbena povede šéfdirigent orchestru Tomáš Brauner. V sólových partech se představí Kateřina Kněžíková jako Dívka, Aleš Briscein jako Umrlec a jako vypravěč Svatopluk Sem, s nimi Pražský filharmonický sbor.
„Do té doby povznesená nálada švitořících ptáčků v sále, kteří zde zůstávali po Rautavaarovi, se ráz změnil v magické očekávání pohádkového temna.“
„V samém závěru skladby, kdy posouval všechny možné, ba i téměř nemožné hranice hry na klarinet, odloží Karel Dohnal svůj nástroj. Do úplného ticha rozpřáhne ruce a kostým, ve kterém odehrál celý koncert, vytvoří vějíř rozevřeného pavího ocasu.“
„Skladba v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením Petra Popelky působila velice naléhavě. Dirigent nechal rozeznít orchestr v plném symfonickém zvuku naproti jemným částem díla, které vynikaly svojí křehkostí.“
Čtvrteční kulturní dění v Ostravě zcela jistě ovládla Janáčkova filharmonie Ostrava spolu se sólistou Karlem Dohnalem a dirigentem Petrem Popelkou. Společným tématem celého večera se stala ptačí říše promítnutá do světa hudby. V programu tak vedle sebe stála jména Einojuhani Rautavaara, Anders Hillborg, Antonín Dvořák a Igor Stravinskij a jejich díla posluchačům předestřela pestrý obraz toho, jakým způsobem autoři k tématu přistupovali.
Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 10. února uvede v 19:30 hodin veřejnou premiéru kantáty pro sóla, sbor a orchestr podle předlohy Karla Jaromíra Erbena nazvané Záhořovo lože aneb Vykoupení. Toto dílo už mělo svou premiéru televizní a rozhlasovou, obě byly vysílány v době loňských koronavirových opatření, kdy musely být koncertní sály veřejnosti uzavřeny. Nyní se konečně může odehrát premiéra před publikem v sále Filharmonie Hradec Králové. Autorem kantáty je nedávno zesnulý Juraj Filas, jehož památce je koncert také věnován. Poslední rozloučení se skladatelem se uskuteční v sobotu 26. února od 14:00 hodin v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.
Filharmonie Hradec Králové pravidelně uvádí rozsáhlá díla za účasti sborů. Tyto koncerty jsou součástí každé sezóny a většinou se objevují v Bílé nebo Žluté abonentní řadě – velký a malý symfonický cyklus, případně jsou uváděny jednotlivě mimo předplatné. Pro svou 44. koncertní sezónu však královéhradecká filharmonie nově sestavila z těchto koncertů ucelenou abonentní řadu – Červenou. Vznikl tak vokálně-instrumentální cyklus čtyř koncertů určený zejména příznivcům sborového a sólového zpěvu, ale nejen jim.
Pražský komorní balet připravil pestrý program na červen a červenec. Taneční divadlo Petra Zusky Kytice vzniklo na motivy Erbenovy sbírky veršovaných balad, která patří k pokladům české poezie. Pokud jste doposud neměli možnost oceňovanou inscenaci zhlédnout, nepromeškejte jedinečné dva termíny uvedení. Na Kytici se můžou návštěvníci těšit už dnes od 19:00 v Divadle na Vinohradech a za necelý měsíc, opět v neděli 4. července, ve stejný čas na stejném místě.
„Spíše než dodržování tradičních velikonočních rituálů byly tyto velikonoční pobyty pro Martinů možností odpočinku v předjarní přírodě.“
„Martinů měl moc rád veškerá zvířata, i když s manželkou vzhledem k častému stěhování nikdy žádné trvale neměli.“
„Posledním drobnějším velikonočně laděným dílkem jsou Písničky pro dětský sbor, které komponoval na sklonku života, v únoru 1959.“
Další díl seriálu o Bohuslavu Martinů je laděn tematicky – jarně a velikonočně. Zobrazuje Bohuslava Martinů především jako člověka svázaného s přírodou, zvláště tou jarní, a představuje jeho díla spjatá s obdobím Velikonoc.
