2022-12-03-FB-Asrael-1

„Dramaturg vybral díla, která byla všechna vytvořena ještě mladými skladateli, kteří se potýkali s ranami osudu a ve své tvorbě se snažili se s nimi vyrovnat.“

„Následovaly Písně potulného tovaryše Gustava Mahlera, písňový cyklus na vlastní slova skladatele, který zazněl v podání barytonisty Romana Hozy.“

„Po přestávce přišlo nejrozsáhlejší dílo, Symfonie ‚Asrael‘ Josefa Suka, a posluchače čekalo plných šedesát minut nádherné, ale na poslech velmi obtížné hudby.“

Filharmonie Brno zahrála ve čtvrtek 1. prosince 2022 první abonentní koncert v cyklu Filharmonie v divadle II. Byl to večer, který přinesl náročný, a přitom krásný repertoár. Před orchestr se postavil mladý dirigent Robert Kružík, který od prvního kroku na pódium dal najevo ráznost a maximální připravenost a soustředěnost, aby v Janáčkově divadle přednesl raná díla Leoše Janáčka, Gustava Mahlera a Josefa Suka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2022-11-27-Straka-zlodejka-06

„Straka zlodějka je opera o krásné mladé služebné, která je odsouzena k smrti za krádež stříbrné lžičky. Je sice už po válce, ale platí ještě válečné zákony.“

„Jeviště je podle vzoru alžbětinského divadla rozdělené horizontálně na dvě poschodí a vertikálně na pravou a levou stranu a uprostřed zůstává pátý hrací prostor.“

„ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod taktovkou dirigenta Antonina Foglianiho zněl plně a hudba plynula v rychlých tempech bez nejmenšího zaváhání.“

Rekonstrukce operního domu způsobila, že rakouský Theater an der Wien si musel načas najít útočiště v hale E komplexu MuseumsQuartier. Prostředí pro operu nekonvenční, které vyzývá i k nekonvenčním zpracováním. Německý režisér Tobias Kratzer toho využil pro operu Straka zlodějka od Gioacchina Rossiniho, která zde měla premiéru 16. listopadu 2022. Recenze je psána z reprízy, která se hrála v pátek 25. listopadu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Závěr to měl být monumentální, ale popravdě řečeno, byl to jen apendix k předešlým projektům.“

„Schulhoffův nihilismus, chaos a chtíč, který spaluje člověka a který režisér Calixto Bieito dovedl ad absurdum, vedl k vnitřnímu odmítnutí díla publikem.“

„Orchestr Státní opery pod taktovkou Jiřího Rožně hrál velmi kompaktně a instrumentálně barevně. Sólisté se vydávali ze všech svých nejlepších sil.“

Festival Janáček Brno 2022, který zahájil 2. listopadu monumentální projekt ze spojených Janáčkových děl Z mrtvého domu a Glagolská mše, ukončila v neděli 20. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa. Dílo, které mělo premiéru 27. ledna 1932 právě v Brně, se tam po devadesáti letech zase vrátilo. Tentokrát jako inscenace Národního divadla v Praze, kde byla poprvé uvedena 12. června 2022 v rámci mezinárodního kulturního a hudebního projektu Musica non grata, na němž participuje Česká republika a Spolková republika Německo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Bylo jasné, že hudebníci jsou disponováni a motivováni, aby podali ten nejlepší výkon.“

„Závažnou částí programu byl cyklus Biblických písní Antonína Dvořáka, který je jako celek slyšet málokdy. Nastudoval je a uvedl basbarytonista Adam Plachetka.“

„Sinfonietta v podání dirigenta Tomáše Hanuse a jeho orchestru Velšské národní opery dostala neobvykle silný náboj, naléhavý, jásavý a burcující.“

Vystoupení Velšské národní opery na festivalu Janáček Brno 2022 patřilo k těm, od kterých se očekával výjimečný zážitek. Přivezli zajímavou dramaturgii, kde lákal především Antonín Dvořák, jehož Biblické písně zpíval Adam Plachetka, a nechyběl ani Leoš Janáček a jeho Sinfonietta. Koncert, který se odehrál na výročí sametové revoluce, ve čtvrtek 17. listopadu v Janáčkově divadle, dirigoval brněnský rodák Tomáš Hanus, který se po létech práce v zahraničí zase měl možnost ukázat v Brně. A byl to bez nadsázky návrat triumfální.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00000

„Adam Václav Michna z Otradovic byl v Čechách postupně zapomenut, přesto všichni známe jeho ukolébavku ‚Chtíc, aby spal‘, která téměř zlidověla.“

„Deset pěvců zaručilo plný zvuk a barevnost provedení a upoutalo přesností intonace i rytmu, zejména při proplétání jednotlivých hlasů.“

„V první polovině koncertu zaznělo ze sbírky Sacra et litaniae nejrozsáhlejší dílo Missa pro defunctis. Po přestávce následovala Missa I.“

Cyklus koncertů staré hudby pod názvem Bacha na Mozarta v Brně pravidelně realizuje soubor Czech Ensemble Baroque. Pod vedením dirigenta Romana Válka seznamují místní publikum s klasickými díly především barokních autorů. Letos už je to jedenáctá sezóna a za tu dobu si soubor získal své stálé posluchače. Ve středu 16. listopadu se konal koncert v katedrále na Petrově a byl věnován představiteli raného českého baroka, Adamu Václavu Michnovi z Otradovic.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00

„Houslistka Viktoria Mullova má za sebou hvězdnou kariéru. Její styl hry tomu nasvědčuje, je věcná a rázná, se smyslem pro efekt.“

„Zazněla světová premiéra suity z opery Leoše Janáčka Věc Makropulos, kterou pro letošní festival vytvořil skladatel Tomáš Ille podle návrhu Tomáše Netopila.“

„Orchestr pod vedením Tomáše Netopila podal Obrázky z výstavy s impresionisticky laděnými barvami, se strašidelně napjatými pianissimy i velebnou mohutnou klenbou Velké brány kyjevské v závěru.“

Smyslem festivalu Janáček Brno 2022 je nejen ukázat, jak se v Brně hraje hudba Leoše Janáčka, ale také mít možnost slyšet, jak díla našeho skladatele interpretují zahraniční umělci. Poté, co Velké divadlo ze Ženevy předvedlo operu Káťa Kabanová, dostal v úterý 15. listopadu v Janáčkově divadle prostor její Orchestre de la Suisse Romande se samostatným programem, který dirigoval Tomáš Netopil. Vedle světové premiéry suity z Janáčkovy opery Věc Makropulos zazněl i Koncert č. 1 a moll pro housle a orchestr, op. 77 Dmitrije Dmitrijeviče Šostakoviče a Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
777

„V rámci festivalu Janáček Brno se představení odehrálo v místním divadle Reduta dokonce ve dvou večerech.“

„Koláž byla postavena na dopisech, které Olga psala otci z cesty do Petrohradu. Dopisy prosté i jímavé, plné optimismu. A to i přesto, že měla slabé srdce a že tyfus byl proto pro ni fatální.“

„Druhá polovina představení patřila zcela hudbě Leoše Janáčka, především opeře Její pastorkyňa, o které už Olga věděla, že v divadle neuslyší.“

Konzervatoř Brno vděčí za svůj vznik právě Leoši Janáčkovi. Kdyby viděl dnes, kolik studentů zde studuje a s jakými výsledky, měl by jistě radost. A ještě větší radost by měl, kdyby viděl, jaké půvabné pásmo si na jeho počest připravili na festival Janáček Brno. A to pod titulem Plačící fontána, který si vypůjčili z jeho sbírky Hradčanské písničky. Představení provedli dvakrát, v neděli 6. a v úterý 8. listopadu v divadle Reduta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Calixto Bieito se v operním světě uvedl jako kontroverzní tvůrce, schopný přinést na jeviště jakékoli šokující scény. Kdo čekal, že bude šokovat i zde, byl zklamán.“

„Jaroslav Kyzlink dal Janáčkově hudbě razantnost i něhu, jímavé pasáže byly klenuté a sladká piana se chvěla v prostoru.“

„Brněnské obecenstvo bylo nadšené a aplaudovalo vestoje, včetně anglicky mluvících diváků, jejichž počet byl nepřehlédnutelný.“

Druhá z přehlídky operních titulů Leoše Janáčka na letošním Festivalu Janáček Brno byla Káťa Kabanová. Intimní a dojemný příběh Bouře z pera Alexandra Ostrovského zkomponoval Leoš Janáček a světová premiéra se odehrála v Brně v listopadu roku 1921. Od té doby prošla Káťa Kabanová mnoha světovými scénami. Pražská opera Národního divadla v Praze uvedla její poslední premiéru 28. ledna roku 2022, aby ji 9. listopadu předvedla na brněnském Festivalu Janáček.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
204

„Kvarteto bylo založeno v roce 2002 a jeho jméno schválila dcera Pavla Haase Olga Smrčková-Haasová.“

„První housle hraje žena, Veronika Jarůšková, a je zřetelné, že právě její energie je ta vůdčí a že je to právě ona, která dává souboru duši.“

„Hrají-li všechny nástroje společně, vychází jim nádherný souzvuk, vyvážený a vyrovnaný. Samozřejmě k tomu přistupuje ještě dokonalá souhra jak technická, tak dynamická.“

Festival Janáček Brno 2022 nabral na otáčkách a nezastavil ho ani víkend. V neděli 6. listopadu v 15 hodin odpoledne se sešli hudbymilovní návštěvníci festivalu v rudě zářícím Mozartově sále v divadle Reduta, aby se zde potkali s Pavel Haas Quartetem. I když se tato odpolední doba spíš hodí pro poobědové lenošení, sál byl plný posluchačů, kteří s napětím očekávali slavné kvarteto.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Na festivalu zazněla verze s komorním orchestrem, v instrumentaci Miloše Štědroně a Miloše Orsona Štědroně a hrál Brno Contemporary Orchestra.“

„Tenorového partu se zhostil Jaroslav Březina, vyprávěl příběh vesnického chlapce lehce, šetřil hlas, měkce našlapoval a roli dokresloval psychologicky zdařilou mimikou.“

„Vystoupení Ivy Bittové bylo velmi originální a přirozené, i když part spíš parlandovala, byla autentická.“

Festival Janáček Brno představil novou verzi Janáčkova Zápisníku zmizelého. Kompozici premiérovanou před sto a jedním rokem obdařili orchestrací Miloš Štědroň a Miloš Orson Štědroň. Interpretace se zhostil Brno Contemporary Orchestra s Pavlem Šnajdrem, zpěváky Jaroslavem Březinou a Ivou Bittovou a „chórem“, který tvořily Iva Táborská, Veronika Slavíčková a Tereza Krejčí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Česká divadla, orchestry a festivaly ta videa samozřejmě taky chtějí natáčet, ale nikdy jim nezbyl čas, peníze ani energie. Covid všem posunul preference – najednou chtěli videa všichni.“

„Na rozdíl od streamu či přímého přenosu můžete záznam koncertu nebo opery do detailu vykonstruovat a udělat tak z koncertu nebo opery opravdu dramatický zážitek.“

„Některé věci, které fungují na divadle, ve filmu nefungují, a tady nastupuje překlad z divadelní do filmové řeči.“

Covidová pandemie přinesla kultuře hodně strádání a omezení, ale přinesla i nové možnosti. Divadelní představení, opery i koncerty se začaly streamovat a výstupy uchovávat jako paměť doby. Ukázalo se, že to nemusí být jen o mechanickém zaznamenání akce, ale že je možné ke každé události přistoupit specificky a pracovat s novými prostředky. Významnou postavou, která tak vytváří ze streamů nový umělecký obor, je brněnský televizní režisér Jakub Kořínek.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
006

„Ve Vídni jsem našla přátelskou a naprosto pohodovou pracovní atmosféru. Jistě k tomu přispěl i dirigent Tomáš Hanus.“

„Mám za sebou postavy, jako je například Milada, Libuše, Turandot, Ortruda, Abigail, stále víc se posunuji k dramatickému sopránu, kde se cítím nejkomfortněji.“

„Jsem na volné noze. Mohu alespoň působit v projektech v různých divadlech, Prahou, kde žiji, počínaje a dále třeba v Košicích, Ústí, Cardiffu nebo nyní ve Vídni.“

Pěvkyně Eliška Weissová se stala v poslední době fenoménem. Doma se sice ještě příliš nedostala do povědomí publika, přesto se jí podařilo přesvědčit vedení Vídeňské státní opery a získat v konkurzu roli Kostelničky v Janáčkově Její pastorkyni, které v zahraničí říkají Jenůfa. A důvěru v ni vloženou nezklamala, naopak nadchla vedení opery, odbornou kritiku i publikum.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
012

„Potěšila hudba slovenského skladatele Jána Cikkera, která se v našich zemích téměř nehraje, a je to škoda.“

„Houslového partu se ujal renomovaný houslista Ivan Ženatý. Využil všech příležitostí a dal koncertu oduševnělost i dramatickou žalostnost.“

„Dirigent má zájem objevovat a přinášet divákům díla, která jsou méně známá, ale neméně krásná.“

Moravská filharmonie Olomouc uvedla k 104. výročí republiky slavnostní koncert, který věnovala inauguraci nového šéfdirigenta. Je jím maďarský dirigent z Budapešti, nedávný hudební ředitel Maďarské národní filharmonie a profesor dirigování na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti, Zsolt Hamar, nositel Rytířského kříže Řádu Maďarské republiky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0005

„Bylo to ukázkové provedení Janáčkovy hudby, které strhávalo publikum, které po představení vybuchovalo v nadšené emotivní ovace.“

„Hudební proud byl hutný a barevný a pečlivě propracovaný, hudební plochy reagovaly dynamicky na emocionální projevy pěvců a tvořily komplexní celek.“

„Do představení vstoupil náhle a neplánovaně záskok za onemocnělého Michaela Laurenze, který byl obsazen do role Števy. Teď si ji zazpíval slovenský pěvec Pavol Breslik.“

Janáčkova opera Její pastorkyňa se stává stále více uváděnou operou na všech světových scénách, kde ji ovšem nazývají Jenůfa. Ve Vídni poprvé slavila úspěch v roce 1918, a to i díky tomu, že byla uvedena v německém překladu Maxe Broda. Poslední inscenace ve Státní opeře měla premiéru v roce 2002 a opět se tehdy zpívalo německy. Nyní byla tatáž inscenace znovu uvedena na scénu v původní režii i výpravě, ale s novým pěveckým obsazením a s novým dirigentem. A konečně se na scéně Vídeňské státní opery zpívalo česky a u dirigentského pultu stál český dirigent Tomáš Hanus, který dal Janáčkově hudbě autentický náboj.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000A

„Režisér Stefan Herheim přistoupil k inscenaci s fantazií a s humorem, okořeněným poněkud absurdními špílci, které však nepřekročily rámec laskavého nadhledu.“

„Dirigovala Giedrė Šlekytė, potlačila janáčkovskou dravost a úsečnost, vyzvedla poetiku a lyričnost hudby a dala jí široké fráze a měkkost a současně hravost.“

„Hvězdami večera je liščí pár, Bystroušku zpívá Mélissa Petit, Lišáka Zlatohřbítka česká mezzosopranistka Jana Kurucová.“

Opera Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky je ve Vídni inscenována dost často. Z poslední doby připomeňme velkou pohádkovou inscenaci režiséra Otty Schenka, která se hrála ve Státní opeře v roce 2014. O tři roky později, v roce 2017, byla realizována umělecká instalace v Musikvereinu, kdy se za Cleveland Orchestra, který dirigoval Franz Welser-Möst, promítaly obrazy z přírody a Lišku zpívala Martina Janková. Nyní se Bystrouška prohání ve Vídni opět, tentokrát jde o inscenaci souboru Theater an der Wien. Kvůli rekonstrukci objektu divadla byla zvolena pro jejich provoz náhradní lokace, v hale E Museums Quartiere. Vzniklo tam pozoruhodné představení, oscilující mezi operou, loutkovým divadlem a muzikálem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00005

„Virtuozita Iva Kahánka byla vybičována na maximum a posluchači ho odměňovali bouřlivými ovacemi.“

„Jakub Hrůša by Fibicha rád rehabilitoval a probudil opět zájem o jeho hudbu. A zdálo se, že se mu to toho večera dařilo.“

„Hrůša je dnes skutečným mistrem ve svém oboru a dal najevo, že na post hudebního ředitele londýnské Královské opery dosáhl právem.“

Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně je každoročním pořadatelem festivalu Harmonia Moraviae, letos se odehrál už dvacátý ročník, který současně připomínal i sedm set let od první písemné zmínky o existenci města. Sedm koncertů během jednoho měsíce bylo vyprodaných a hostilo především umělce se vztahem k městu. Ten závěrečný, který se konal ve čtvrtek 20. října, byl očekáván s napětím, neboť Jakub Hrůša a Ivo Kahánek jsou vždy dramaturgickou jistotou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„První polovina koncertu přinesla niterný vhled do tvorby motet, skladeb, které byly původně přísně liturgické, postupně se však osamostatnily.“

„Zajímavostí bylo, že se i tak skromné obsazení rozdělilo a dva muži a dvě dívky odešli ‚za scénu‘ a zpívali v echu odpovědi k větám, které zněly na jevišti.“

„Provedli Korunovační mši C dur KV 317 Wolfganga Amadea Mozarta. Pohodová a půvabná mše těší publikum na celém světě už téměř 250 let a nikdy se neomrzí.“

Český filharmonický sbor Brno se po zahraničních koncertech v létě předvedl doma v Besedním domě v Brně. V čisté formě a cappella zpívali v neděli 9. října s mladým sbormistrem Michaelem Dvořákem. Na programu byly skladby Johannesa Brahmse, Charlese Villierse Stanforda, Benjamina Brittena, Petra Ebena a Petra Fialy. Po přestávce společně s Czech Virtuosi překvapili Korunovační mší C dur Wolfganga Amadea Mozarta, ve které se představili v sólových partech sopranistka Pavlína Švestková, altistka Marie Vrbová, tenorista Michal Kuča a basista Václav Jeřábek. I když návštěvnost byla menší než obvykle, koncert byl přijat s nadšením z krásné hudby a poctivých muzikantských výkonů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
198

„Sólista, basbarytonista David Bizic, musel na poslední chvíli pro nemoc koncert odříct a místo něho pohotově nastoupil mladý basbarytonista Boris Prýgl.“

„Dirigent Marko Ivanović vzal zahájení koncertu od podlahy a Finale z předehry k opeře Vilém Tell Gioacchina Rossiniho vzal útokem.“

„Rozdováděné a nadšené publikum si vytleskalo hned dva přídavky.“

Na galakoncertu, který v sobotu 8. října ukončil Lednicko-Valtický hudební festival, vystoupila Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou dirigoval Marko Ivanović a spolupracovali slovinská sopranistka Nika Gorič a český basbarytonista Boris Prýgl. Koncert se konal v jízdárně zámku Valtice a těšil se nadšeným ovacím. Přítomni byli i velvyslanci Slovinska a Srbska a koncert uváděl Jiří Vejvoda.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Jak realizovat varhanní koncert v sále, kde varhany nejsou? Překvapivě jednoduché. Prostě je tam přineseme a postavíme.“

„Pozitiv pochází z počátku 18. století. Od 20. století byl složený v bednách a v roce 2000 ho koupil Pavel Černý a nechal ho zrestaurovat.“

„Na osmou skladbu ohlásil kalkant Ondřej Múčka, že už je unavený, a žádal muže v publiku, aby ho někdo vystřídal.“

Barbara Maria Willi uvádí svůj cyklus staré hudby podevatenácté. Ve čtvrtek 6. října se koncert musel konat ve Sněmovním sále Nové radnice. Vystoupil varhaník Pavel Černý, který hrál na vlastní pozitiv skladby barokních autorů od nejstarších dochovaných až po Bohuslava Matěje Černohorského. Kalkantem a moderátorem mu byl Ondřej Múčka. Ukázky prokládal zajímavostmi z historie stavby varhan a zapojil do prezentace i obecenstvo. Vznikl z toho poutavý a zajímavý večer, strávený mezi přáteli.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG7047

„Předsedkyně a současně i někdejší rektorka JAMU, profesorka Alena Veselá na pódiu přála kvartetu hodně dalších úspěchů.“

„Pamětník, druhý houslista a profesor JAMU Adolf Sýkora zavzpomínal na začátky, které se všechny vázaly k Besednímu domu, který označil za rodný dům kvarteta.“

„Elizabeth Leonskaja zde překvapila ukázněností, byla součástí týmu se samozřejmostí a muzikantskou pokorou.“

Janáčkovo kvarteto oslavilo pětasedmdesát let činnosti koncertem pro brněnský Spolek přátel hudby, který si letos připomíná čtvrtstoletí existence. Spolu s kvartetem vystoupila klavíristka Elizabeth Leonskaja a společně přednesli Klavírní kvintet č. 2 A dur, op. 81 Antonína Dvořáka. Soubor hrál také Janáčkův Smyčcový kvartet č. 1 „Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty“ a Smyčcový kvartet č. 1 Erwina Schulhoffa. Besední dům zaplnili především posluchači, kteří pamatují začátky i slavnou historii kvarteta, a ovace nebraly konce.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 6