„Je to soutěž primárně pro středoškolskou mládež, takže se tu sešly sbory především z gymnázií. Ale nechyběly ani sbory základních uměleckých škol.“
„Kdo studuje umělecký obor, je současně i studentem naší základní umělecké školy, a kdo studuje hudbu, je také členem pěveckého sboru Gymum.“
„Sborové zpívání přináší zázemí přátel, na které se můžete spolehnout.“
Soutěž 14. ročníku celostátní přehlídky pěveckých sborů mládeže Mezzochori 2023 v Hradci Králové se konala v termínu 10. až 12. listopadu. Jde o celostátní aktivitu k podpoře sborového zpěvu, kterou pořádají Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) – útvar Artama, spolek Královéhradecké sborové slavnosti, Centrum uměleckých aktivit Hradec Králové a ZUŠ Jitro Hradec Králové. Přehlídky se účastnilo devět sborů z České republiky a sbor s názvem Gymum, vedený sbormistryní Natalií Chirilenco, z brněnského Gymnázia s uměleckou profilací soutěžní přehlídku vyhrál.
„Provedení opery Prodaná nevěsta se přizpůsobilo dětským měřítkům.“
„Samozřejmě že nejvíc na sebe poutaly pozornost figurky Hurvínka, Spejbla a Máničky, ale největší aplaus měl pes Žeryk.“
„Dobrá věc se podařila, vzniklo úžasně vtipné a živé představení, které má spád a děti baví.“
Spojení Janáčkovy opery s produkcí Divadla Spejbla a Hurvínka je nápad, jehož výsledkem je veselé a inspirativní představení pro nejmenší diváky, které mělo premiéru v brněnském divadle Reduta 24. listopadu. Autorkou projektu je dramaturgyně opery Patricie Částková, hudební nastudování je dílem dirigenta Ondreje Olose, režie se ujala Hana Mikolášková a autorem scény a kostýmů je David Janošek. Ten je také uměleckým šéfem Divadla Spejbla a Hurvínka a vodičem Hurvínka. Spojením dvou českých divadelních ikon vzniklo kouzelné představení, při kterém se děti prostřednictvím humoru seznámily s operou.
„Passacaglia immaginaria je skladbou, která vychází z barokní formy a postupně vstřebává i renesanční a neoromantické prvky.“
„Anton Bruckner není dramaturgicky příliš frekventovaným skladatelem. V podvědomí publika jde o těžké skladby, náročné na pochopení i interpretaci.“
„Pohroužení do filosofie této mohutné symfonie bylo zřetelné a pomalá a rozvážná tempa dávala provedení patřičnou hloubku.“
Prvním abonentním koncertem Filharmonie Brno v Janáčkově divadle byl koncert ve čtvrtek 23. listopadu. Představil publiku náročný repertoár, Symfonii č. 6 A dur Antona Brucknera a Passacagliu immaginariu Stanisława Skrowaczewského. Orchestr Filharmonie Brno řídil jeho šéfdirigent Dennis Russell Davies.
„Zajímavostí je, že operu tehdy režírovala mladá Alena Vaňáková, která se na dnešní inscenaci podílela jako pedagog budoucího režiséra Vladimíra Johna.“
„Vizuál inscenace se musel podřídit velikosti a technickým i finančním možnostem školy, což bylo pro realizátory velkou výzvou.“
„U všech účinkujících je nutné vyslovit obdiv za pečlivost a důkladnost, s jakou k přistoupili k práci. Mnohé výkony vykazují parametry profesionální.“
Komorní opera Hudební fakulty JAMU představila veřejnosti další výsledek svého studijního programu. Tentokrát to byla barokní opera Claudia Monteverdiho Korunovace Poppey, ve které se představili studenti i absolventi operního zpěvu, katedry dirigování a operní režie, studenti varhanní a historické interpretace i ostatních nástrojových kateder, to vše ve spolupráci s Divadelní fakultou JAMU. Pod vedením svých pedagogů odvedli poctivou a stylově přesvědčivou inscenaci.
„Postavy, které se objevují, uvolňují své nejvnitřnější pudy a dávají průchod svým emocím. Je to panoptikum mistrně vykreslených a herecky i pěvecky provedených charakteristik.“
„Do této směsi hudby a hluku se musí pěvci ‚strefovat‘ a zvládat technicky krkolomné úkoly.“
„Podařilo se vytvořit pevný a sdělný celek, přes všechnu proklamovanou hrůzostrašnost prošpikovaný gagy a nadsázkou.“
Hudební svět si letos připomíná 100. výročí narození maďarsko-rakouského židovského skladatele Gyorgy Sándora Ligetiho, narozeného v Transylvánii. Ve Vídni, kam uprchl, se stal uznávaným skladatelem. Tamní Státní opera proto uvedla jeho jedinou apokalyptickou „operu“ s názvem Le Grande Macabre, zkomponovanou na text Michaela Meschkeho. Hudebního nastudování se ujal Pablo Heras-Casado, režijního a scénického zpracování se zhostil Jan Lauwers.
„Režisér na jeviště vpustil moderní lid a ukázal sexuální, a dokonce i pornografické scény.“
„Do tří dlouhých meziher použil režisér video s dotočenými scénami Jonase Dahla a Manuela Brauna.“
„Dirigent Petr Popelka dal do projevu orchestru silnou emoci; taneční části měly spád i potřebnou dravost.“
Theater an der Wien uvedl další inscenaci. V sobotu 18. listopadu zde na první premiéře zněla hudba Jaromíra Weinbergera k opeře Švanda Dudák, pod názvem Schwanda, der Dudelsackpfeifer. V inscenaci excelují čeští umělci, především dirigent Petr Popelka.
„Pocta Leoši Janáčkovi pro varhany a orchestr je skladbou jednovětou, má formu předehry a jsou v ní použity citace z Janáčkovy Glagolské mše, které Fiala rozvádí.“
„Sólových partů dechového kvinteta se ujali členové Filharmonie Brno, všichni sólisté prokázali, že jsou mistry svého nástroje a jejich souhra byla obdivuhodná.“
„Partu houslí se chopil Roman Patočka a violoncella Václav Petr, oba výsostní umělci, dokonale se doplňující, ovládající nejen brilantně své nástroje, ale především se ideálně doplňující jako interpreti.“
Filharmonie Brno postavila pro svůj první abonentní koncert v Besedním domě vedle sebe skladby dvou jubilantů, Johannesa Brahmse a Petra Fialy. U druhého si objednala skladbu – s názvem Pocta Leoši Janáčkovi pro varhany a orchestr večer 9. listopadu 2023 zazněla s varhaníkem Petrem Kolařem pod vedením dirigenta Roberta Kružíka její světová premiéra. Poté zahráli filharmonici ještě Koncert pro dechové kvinteto a komorní orchestr, což byla česká premiéra skladby Petra Fialy. Johannes Brahms byl připomenut Koncertem pro housle, violoncello a orchestr a moll, který přednesli sólisté Roman Patočka a Václav Petr. Repríza koncertu se koná dnes od devatenácti hodin.
„Studie pro smyčce je skladba, kterou Haas napsal v Terezíně. Dirigoval ji tam také zachránil Karel Ančerl.“
„Druhým číslem byl Koncert pro trubku a smyčcový orchestr dalšího brněnského skladatele, Petra Fialy.“
„Po přestávce zaznělo Rekviem d moll Wolfganga Amadea Mozarta, na které se publikum především těšilo. V podání Jihočeské filharmonie znělo v sále Besedního domu úměrně prostředí.“
Český filharmonický sbor Brno má za sebou rušnou zahraniční sezónu, ale ve svém městě nezapomíná na abonenty. Na druhém abonentním koncertě, který se konal v neděli 5. listopadu v Besedním domě, se představil sbor spolu s Jihočeskou filharmonií z Českých Budějovic, kterou řídil Marek Šedivý, dirigent opery Národního divadla moravskoslezského.
„Každou operní inscenaci připravujeme ve dvojím dirigentském obsazení. Je vždy výhodou mít k sobě kolegu, na kterého je člověk zvyklý. Vědět, co můžeme jeden od druhého očekávat.“
„Každá repríza opery je vždy svým způsobem novou premiérou. Takový adrenalin na symfonickém koncertě nezažijete.“
„Na léta strávená v Kantiléně se nedá zapomenout. Tyto okamžiky mi jasně nasměrovaly cestu uměleckého i osobnostního růstu.“
Jakub Klecker patří ke střední generaci dirigentů a sbormistrů, kteří se dokáží energicky prosazovat. Působí stabilně v Janáčkově opeře Národního divadla Brno, pravidelně hostuje v opeře Národního divadla moravskoslezského a diriguje tuzemské symfonické orchestry. V současné době má za sebou dvě stěžejní premiéry českých oper, v Brně nastudoval a provedl Dvořákova Jakobína, v Ostravě obnovenou premiéru Smetanova Tajemství. V uplynulém měsíci připravil a dirigoval řadu úspěšných symfonických koncertů s Komorní filharmonií Pardubice, Státní filharmonií Košice, Karlovarským symfonickým orchestrem a také Janáčkovým akademickým orchestrem. Je vedoucím Katedry dirigování a operní režie na brněnské JAMU a byl donedávna dlouholetým sbormistrem sboru dětí a mládeže Kantiléna.
„Martin Glaser a šéf opery Jiří Heřman připravili velké entrée ministru kultury Martinu Baxovi, aby společně, před zraky publika, stvrdili podpisem Memorandum o spolupráci.“
„Na jevišti seděli členové orchestru Janáčkovy opery a čekali na svoji příležitost se konečně ukázat v záři reflektorů, zatímco jindy jsou bezpečně ukryti v příšeří orchestřiště.“
„Zdá se, že Festival Janáček Brno 2024 má dobře našlápnuto a je se na co těšit, ta smršť světových Janáčkovských inscenací v hvězdném provedení, to v Brně ještě nebylo!“
Festival Janáček Brno je bienále, které bude realizováno v listopadu roku 2024, tedy v roce České hudby. Jeho „nastartování“ koncertem už v sobotu 4. listopadu 2023 však mělo své důvody. Byla odtajněna dramaturgie festivalu a jednotlivé tituly jdou již do prodeje a představitelé Národního divadla v Brně, kteří jsou organizátory, dostali dar od Ministerstva kultury – memorandum o spolupráci pro rok 2024 i 2026 a zajištěné financování. Tohle velkorysé startovné přijel stvrdit ministr kultury osobně.
„Dnes je budova pro koncertní provoz velmi žádaná a přitahuje návštěvníky do města i jako architektonická rarita.“
„Jednotlivé nástroje srozumitelně artikulovaly a přitom se ve skupinách prolínaly do kompaktní materie, která se s ostatními nástroji propojovala do jednotného, barevně se lesknoucího proudu.“
„Postludium varhaník Petr Kolář zahrál s neuvěřitelným nábojem na místních nových varhanách, mohutná vlna zalila prostor a valila se na posluchače, kteří zůstávali ohromeni.“
V polské Wroclavi hostovala 3. listopadu 2023 Filharmonie Brno. V novém koncertním sále brněnští hudebníci uvedli Glagolskou mši Leoše Janáčka. Zpívali Pavla Vykopalová, Jana Hrochová, Aleš Briscein a Jozef Benci a Chór Národoweho Fóra Muzyki se sbormistrem Lionelem Sowem. Pod vedením dirigenta Dennise Russella Daviese zazněla ještě Symfonie č. 7 Antonína Dvořáka.
„Vídeňská státní opera postupovala ve jménu tradice a přání Giacoma Pucciniho a uvádí všechny tři části triptychu tak, jak si to autor přál.“
„Tatjana Gürbaca, německá divadelní ředitelka a režisérka sjednotila části triptychu větou: ‚Wie schwer es ist, glücklich zu sein…‘ (Jak těžké je být šťastný…)“
„Je tu nespoutaný mix všech kostýmů a postav, které si může fantazie vymyslet a Silke Willrett si tu viditelně nekladla hranice.“
Giacomo Puccini je operním autorem oblíbeným, přesto dílo, které uvedla v premiéře 4. října Wiener Staatsoper, není příliš známé. Recenzovaná repríza v první premiérové řadě je z představení 20. října 2023. Triptych obsahuje díla Il Tabarro (Plášť), Suor Angelica (Sestra Angelika) a Gianni Schicchi. Režijně Triptych připravila Tatjana Gürbaca, orchestr Vídeňské státní opery řídil Philippe Jordan, scénu vytvořil Henric Ahr a kostýmy Silke Willrett. Chor připravil sbormistr Martin Schebesta.
„Tomáš Netopil patří dnes k evropské dirigentské elitě a Jan Schulmeister je i přes své sedmnáctileté mládí již ostříleným klavíristou.“
„Klavírista zahrál ještě přídavek, Transcendentální etudu č. 1 s názvem Preludium od Ferenze Liszta.“
„Tempo, jež dirigent nasadil, se zdálo být vražedné, fortissimo ještě zvýšily trombony spolu s trubkami, které se neudržely a daly průchod radostnému ‚teď je to naše, teď hrajeme konečně my!‘“
Na Mezinárodním hudebním festivalu Harmonia Moraviae vystoupili ve čtvrtek 26. října spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů dva rodáci z Kroměříže. Dirigent Tomáš Netopil a mladý klavírista Jan Schulmeister. V programu Hudební velikáni zahráli Zasvěcení domu od Ludwiga van Beethovena, Koncert č. 20 d moll pro klavír a orchestr Wolfganga Amadea Mozarta a Symfonii č. 5 F dur od Antonína Dvořáka. Enthusiasmus, muzikalita a technické mistrovství mladého klavíristy spolu s euforickým nasazením dirigenta strhlo zcela vyprodaný sál k nadšeným ovacím.
„V oratoriu Theodora ožívají hluboké lidské emoce, založené na vzájemné lásce a respektu, které ústí do smrti jako největší hodnoty života.“
„Režie Stefana Herheima, současného intendanta Theater an der Wien, překvapila úměrností, vycházející z emočního hnutí postav a koncepční prací se sborem.“
„Scéna se po celou dobu trvání příběhu nemění, je stále stejně funkční, ať se příběh odehrává ‚v katedrále, či v katakombách‘.“
Theater an der Wien uvedlo 19. října další premiéru. Tentokrát bylo vybráno oratorium Georga Friedricha Händela Theodora na libreto Thomase Morella. Recenzované představení, konané jako první repríza 21. října, bylo na špičkové úrovni a bylo euforicky přijato publikem.
„Slovenský houslista spjatý s Brnem, získal pověst charismatického sólisty se specifickým výrazem, který je schopen plnohodnotně koncertovat na housle i violu.“
„Rytmizovaná plocha orchestru podpořila urputnost houslového zvuku a vrcholila do extáze za acceleranda celého orchestru do efektního závěru.“
„Souhra orchestru a houslí byla stoprocentní a dirigent Lukasz Borowicz dokázal celou hudební masu udržet v pomalu narůstajícím napětí, které plně korespondovalo s gradací houslového projevu.“
Festival Moravský podzim se v Janáčkově divadle v Brně uzavřel 22. října posledním koncertem. Představila se na něm Poznaňská filharmonie, orchestr z města, které má partnerské vztahy s městem Brnem. Sólistou byl Milan Paľa, jenž v jednom večeru vystřídal housle s violou. Zazněly skladby polských skladatelů, Krzysztofa Pendereckého a Karola Szymanowského, ale i brněnské skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Dirigentem koncertu byl Lukasz Borowicz, šéfdirigent zmíněného tělesa.
„Moving Silhouettes českého klavíristy a skladatele Martina Brunnera hráli hudebníci ve světové premiéře bez projekce. Skladba překvapila měkkostí a melancholickou melodičností.“
„Pozornost upoutala realizace skladby, kdy trio hrálo s akusticky zesílenými nástroji, společně s elektronickou stopou, která přinášela do sálu nejrůznější zvuky přírody i civilizace.“
„Soubor vyniká skvělou souhrou a specifickou barvou nástrojů, které se šťastně doplňují.“
V úterý 17. října 2023 zazněl v Besedním domě další z koncertů Moravského podzimu. Komorní koncert sliboval hledat ztracenou krásu ve dvou premiérovaných skladbách. První byly Moving Silhoulettes (Pohyblivé siluety), skladba Martina Brunnera, kterou napsal na objednávku festivalu a zazněla zde ve světové premiéře. Následovala skladba litevské skladatelky Žibuoklė Martinaitytė Prarasto grožio beieškant… (Hledání ztracené krásy…), která zazněla v české premiéře. Interprety byli členové souboru Trio Bohémo Matouš Pěruška (housle), Kristina Vocetková (violoncello) a Jan Vojtek (klavír).
„Netuším, jestli někoho z lipské či brněnské strany napadlo, do jaké míry jinak zní koncert v opravdu kvalitním koncertním sále, co má k dispozici lipská strana, a v prostředí Janáčkova divadla, které to štěstí na koncertní akustiku nemá.“
„Klavírní koncert přednesl v české premiéře italský klavírista Emanuele Arciuli, který se na soudobou americkou hudbu specializuje.“
„Provedení lipského orchestru však ztrácelo na lesku, celek zněl poněkud ploše a chyběla plasticita, zejména smyčcových skupin, ale i dřevěných nástrojů.“
Koncert rozhlasového tělesa MDR-Sinfonieorchester sídlícího v Lipsku se stal jedním z vrcholů festivalu Moravský podzim. Řídil jej jeho šéfdirigent Dennis Russell Davies, který je současně i šéfdirigentem Filharmonie Brno. V pátek 13. října zazněly v Janáčkově divadle méně známé skladby Roberta Schumanna, v české premiéře Klavírní koncert č. 2 Williama Bolcoma v podání Emanuela Arciuliho, Zednářská smuteční hudba Wolfganga Amadea Mozarta a na závěr symfonická báseň Tak pravil Zarathustra Richarda Strausse, která dala název celému večeru.
„Hudební nastudování je výsledkem práce dirigenta Jakuba Kleckera, který stál za dirigentským pultem i při této obnovené premiéře.“
„Orchestr hrál soutředěně, s intonační i rytmickou souhrou a ctil úlohy pěvců.“
„Režijně inscenaci připravil Tomáš Studený a vsadil na jednoduchost a přirozenost jednání postav.“
Záměr vedení ostravské opery uvést v Roce české hudby cyklus všech oper Bedřicha Smetany se naplňuje. Ve čtvrtek 12. října byla po šesti letech opět uvedena inscenace opery Tajemství. Jen málo účinkujících se vyměnilo a podoba inscenace, která měla premiéru 27. dubna 2017, zůstala stejná. Hudební nastudování Jakuba Kleckera a sbormistra Jurije Galatenka v režii Tomáše Studeného na scéně Davida Janoška a v kostýmech Evy Jiřikovské podtrhlo realizaci kvalitní inscenace.
„Z realizace čiší oslava vlastenectví a české vesnice a zůstávají vykresleny s laskavým nadhledem i negativní vlastnosti české povahy. To vše zabalené do krásné hudby a zasazené do půvabného ladovského obrázku a do espritu krkonošských pohádek.“
„Dirigent Jakub Klecker se opíral do temp i do dynamiky, a niterné lyrické části měly patřičnou kantabilitu i sladkost, orchestr zněl hutně a bezpečně.“
„Výkony sólistů jsou vzácně vyrovnané a všechny špičkově podané, a to jak po stránce herecké, tak především pěvecké.“
Soubor opery Národního divadla v Brně se připravuje na Rok české hudby, a proto uvedl v neděli 8. října na scéně Janáčkova divadla premiéru opery Antonína Dvořáka Jakobín. Režijní zpracování je dílem ředitele Národního divadla Martina Glasera, hudebního nastudování i dirigování premiéry se ujal dirigent Jakub Klecker, sbormistrem byl Pavel Koňárek.
„Šťastnou náhodou se podařilo norského umělce nahradit stejně starým bulharským virtuosem Victorem Teodosievem ze Sofie. Ten se představil publiku v úvodní skladbě, kterou byla brilantní Espana Vitalie Buyanovského.“
„Obsazení Orquestriny bylo poněkud neobvyklé, ale odvíjelo se od barokních zvyklostí.“
„Radek Baborák má dar sdělnosti a schopnost získat si posluchače milým humorem.“
Lednicko-valtický hudební festival, který se letos odehrával od 26. srpna do 7. října, je minulostí. Závěrečný koncert se konal v sobotu 7. října v jízdárně zámku v Lednici a účinkujícími byli Radek Baborák a jeho Orquestrina. Hráli skladby barokní i ty lehčího charakteru. Pro uskupení je všechny zaranžoval dirigent Baborák.
