Program festivalu Moravský podzim nabídne díla spíše vzácně provozovaná. Přinese skladby od baroka po současnost, mnohdy v české či světové premiéře; kompozice dle pořadatelů neprávem pozapomenuté či opomíjené – takové, které by mohly tvořit tzv. „paralelní dějiny hudby“. Od 1. do 22. října na posluchače čeká celkem čtrnáct koncertů. Nejvíce v Besedním domě, k tomu tři velké v Janáčkově divadle, ale také třeba v krytu 10-Z, ve vile Tugendhat, na Petrově nebo v kostele na náměstí Míru.
Před oficiálním otevřením 55. koncertní sezóny přivítá Státní filharmonie Košice klavíristu z Francie, vítěze mezinárodní Soutěže královny Alžběty, Jonathana Fournela. Na jeho hře kritiky kromě precizní techniky a mimořádného spektra barev zaujímá vyvážená směs rafinovanosti a divokého instinktu. V Domě umění uvede díla Beethovena, Francka i Szymanowského. Klavírní recitál se uskuteční v úterý 5. září.
„Dirigentovi byly aspekty folklorismu v Suchoňově Sinfoniettě evidentně zřejmé a blízké a vedl orchestr se snahou po jejich vystižení, zejména v rytmickém, ale i dynamickém plánu.“
„Housle dostaly zvláštní sólovou příležitost k prezentaci až v Andante sostenuto, které bylo vepsáno do závěru první části dvoudílné skladby. Machowska je uzavřela zdařilou kadencí.“
„Hosprová hrála svůj part se suverénní prstovou technikou, jíž zkrášlila kadence a která zůstala zřetelná i v doprovázených částech koncertu.“
Na pátek 6. ledna byl ohlášen závěrečný slavnostní koncert Mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby 2022, který se měl konat v Kostele sv. Šimona a Judy na Starém Městě v Praze. Byl ale odložen a na druhý pokus se skutečně realizoval ve čtvrtek 15. června 2023. Koncert se konal k příležitosti rozdělení Československa v roce 1993 a spolupořádaly ho Slovenský institut, Maďarský kulturní institut a Polský institut v Praze. Pod heslem Vlastenecké ozvěny na koncertě vystoupily sólistky z Polska a České republiky za doprovodu Rozhlasových symfoniků z Bratislavy pod vedením polského dirigenta Wojciecha Rodeka. Program byl sestaven s hudby skladatelů 20. století a jeho dramaturgie, která je dílem profesora Václava Riedelbaucha, zůstala v původním návrhu.
Závěrečný koncert mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby, který se dlouhodobě zaměřuje na hudbu středoevropského regionu, je určen třicátému výročí vzniku České republiky a Slovenské republiky. Slovenský institut zařídil účast hlavního hudebního tělesa – Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu. Ten bude s polským dirigentem Wojciechem Rodekem 15. června v Praze doprovázet violistku Jitku Hosprovou a polskou houslistku Mariu Machowskou.
První červnový koncert Státní filharmonie Košice s názvem MARTINŮ – BRITTEN – SZYMANOWSKI je zároveň posledním koncertem v aktuální sezóně pod vedením šéfdirigenta Roberta Jindry. Ke spolupráci si přizval tenoristu Petra Nekorance, který se poprvé představí košickému publiku v díle Benjamina Brittena Les Illuminations pro vysoký hlas a smyčcový orchestr. Ve druhé části večera zazní Szymanowského Symfonie č. 4 s podtitulem Symphonie Concertante, napsaná pro sólový klavír a orchestr, a za klavír se posadí Tomáš Vrána. Koncert se koná ve čtvrtek 1. června od devatenácti hodin Domě umění.
„Zimerman je pověstný perfekcionista a každé jeho provedení se dá považovat za vzorové, vládne neuvěřitelnou technikou, vkusem a smyslem pro styl. Rafał Blechacz se snaží jít v jeho stopách.“
„Připomeneme zlaté období houslisty Václava Hudečka a jeho podání Brahmsova Houslového koncertu s Orchestrem FOK a Jiřím Bělohlávkem coby šéfdirigentem.“
„Velmi zajímavý dramaturgický moment se objeví v úterý, kdy zazní nejprve Lullyho Měšťák šlechticem a pak zpracování stejného námětu od Richarda Strausse.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. dubna?
Kostel svatých Šimona a Judy měl v pátek 6. ledna od 19 hodin hostit Závěrečný koncert letošních Českých doteků hudby. Z důvodu virové epidemie byli pořadatelé nuceni změnit termín jeho konání, a to až na 15. června. Polský dirigent Wojciech Rodek bude řídit Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu. V Bartókově Violovém koncertu vystoupí Jitka Hosprová a v Szymanowského Druhém houslovém koncertu zahraje sólo mladá Polka Maria Machowska. Změna termínu ze zimního období na letní ovšem ničeho nemění, naopak, slibuje si minimálně stejný zájem a účast z řad hudbymilovné veřejnosti. O festivalu jsme psali už ZDE a ZDE.
Letošní, čtyřiadvacátý ročník mezinárodního festivalu České doteky hudby do Tří králů nabídne ještě tři koncerty. V tomto ročníku dostávají posluchači velký prostor pro poznání hudby zemí Visegrádské čtyřky. Ve zbylých koncertech se tak mohou těšit na díla Suchoně, Moyzese, Dohnányiho, Góreckého, Pendereckého, Kilara, Szymanowského, Bartóka a Liszta, z Čechů na Dvořáka, Martinů, Temla, Bodorové a Kurze.
V sobotu 17. prosince v Sukově síni Rudolfina od 16 hodin vystoupí polské klavírní duo, které reprezentují Joanna Domańska a Magdalena Lisak. V programu nazvaném Sources/Prameny společně zahrají skladby Fryderyka Chopina a Karola Szymanowského. Koncert je pořádán v rámci cyklu Klasika o čtvrté, který organizuje Ivo Kahánek.
Klavírista Ivo Kahánek opět chystá cyklus komorních koncertů nazvaný podle hodiny jejich začátku Klasika o čtvrté. Konat se budou v Sukově síni pražského Rudolfina vždy od 16 hodin. Po koncertech následují krátké besedy, kde se mohou posluchači potkat s interprety osobně. Zahajovací odpoledne je už zítra, v pátek 11. listopadu. S Ivo Kahánkem vystoupí Kvarteto Apollon.
„Na Lípě Musice budu vystupovat poprvé a velice se na tuto svou premiéru těším.“
„Čím dál tím více zařazuji na svá vystoupení písňový repertoár.“
„Na dramaturgii Phidylé se podílel pan dirigent Robert Jindra, manažer orchestru Ondřej Daněk a já.“
Kateřina Kněžíková otevře 23. srpna 2022 operním recitálem v Liberci Mezinárodní hudební festival Lípa Musica. Zahájí tím i svou novou sezónu 2022/2023, která, jak už je u ní zvykem, bude opět složená z operních představení i koncertů po celé Evropě. A samozřejmá je i její pedagogická činnost. Je až neuvěřitelné, kolik toho tato maminka dvou krásných děvčátek, kterým se jako každá máma chce věnovat, pracovně na té nejvyšší úrovni zvládá. A jak široký má repertoárový záběr.
Vyhlašujeme výherce 10 sólových debutových CD sopranistky Kateřiny Kněžíkové.
Kateřina Kněžíková natočila své první sólové album. Pod názvem Phidylé ho vydává Supraphon. Stále žádanější sopranistka na něj vybrala písně Bohuslava Martinů, Henriho Duparca, Maurice Ravela a Karola Szymanowského. Doprovází ji Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou vede Robert Jindra.
Vyhlašujeme soutěž o 10 sólových debutových CD sopranistky Kateřiny Kněžíkové.
Kateřina Kněžíková natočila své první sólové album. Pod názvem Phidylé ho dnes vydává Supraphon. Stále žádanější sopranistka na něj vybrala písně Bohuslava Martinů, Henriho Duparca, Maurice Ravela a Karola Szymanowského. Doprovází ji Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou vede Robert Jindra.
„Program koncertu bol po dramaturgickej stránke naozaj skvostný.“
„Prevedenie bolo až extatické, rozhodne však nie lacno, prvoplánovo efektné.“
„Pracoval ‚len‘ s tým, čo predpísal autor a dokázal jeho zámeru veľmi spoľahlivo dostáť.“
Nedeľný večer 16. mája patril v rámci Pražského jara recitálu Garricka Ohlssona, skvelého klaviristu, ktorý pred pár dňami predsedal klavírnej súťaže festivalu. Vo skvele zvolenom programe, zloženom z diel prvej polovice 20. storočia, predviedol Ohlsson fascinujúcim spôsobom možnosti klavíru a ponúkol svojim poslucháčom zážitok na tých najvyšších úrovniach interpretačného umenia.
Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.
„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“
„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“
„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“
Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.
„Vojnovičovo provedení obou skladeb přesvědčivě reflektovalo jeho vnitřní souznění s tímto skladatelem.“
„Svůj dramaturgicky i interpretačně pozoruhodný počin Viktor Vojnovič ještě dále podtrhl přizváním pěvkyně Heleny Hozové.“
„Filharmonie Brno i publikum se evidentně bavili, ovace přítomnému skladateli byly srdečné, často i vestoje.“
Jakkoliv jsou mimořádná opatření vyhlašovaná v souvislosti s koronavirem stále přísnější, přece jen se podařilo v Brně uspořádat na konci týdne dvě akce, na jejichž pořadu byly hned čtyři původní, tedy světové premiéry! Jedna událost byla ve čtvrtek na JAMU, druhá v pátek v Besedním domě.
„To, co učitelé, porotci, hudební partneři i posluchači na Ludmilině hře oceňují, je nejen její technická vybavenost, hloubka intelektu a přemýšlivost, ale i značná míra neotřelosti a tvůrčí odvahy.“
„Alena Grešlová byla pozornou a inspirující partnerkou, během večera několikrát zaznělo až „třesknutí mečů o sebe“, což jen podpořilo jadrnost až syrovost výrazu.“
„Druhá věta Griega Allegretto vyzněla v podání obou mladých muzikantek jako orosená pavučinka, na které jsou zavěšeny pizzicata a klavírní tóny plné něhy a citové vřelosti.“
Už delší dobu jé zřejmé, že opomíjet absolventské koncerty či jiná vystoupení mladých muzikantů znamená dobrovolně se ochuzovat o špičková a zajímavá provedení, jež nejsou jen vyvrcholením učňovských let, ale interpretací se svébytným uměleckým názorem. Bylo tomu tak i na absolventském koncertě na pražské HAMU v pátek 10. července, kde svůj počet z let studentských předložila houslistka Ludmila Pavlová.
„Dramaturgia koncertu bola koncipovaná odľahčene, často aj s číslami kratšieho rozsahu.“
„Osobitou kapitolou programu sa stali dve skladby v úprave Miroslava Koptu pre plechové dychové nástroje.“
„Kateřina Kněžíková sa postarala o jeden z highlightov koncertu.“
Koncertom Opera před oponou uzatvorili 12. júna Národní divadlo a Státní opera svoju tohtoročnú, skrátenú sezónu. V komorných úpravách známych operných „hitov“ sa predstavili prední sólisti oboch scén, sprevádzaní hráčmi z oboch orchestrov.
