1000

Vyhlašujeme výherce 10 sólových debutových CD sopranistky Kateřiny Kněžíkové.

Kateřina Kněžíková natočila své první sólové album. Pod názvem Phidylé ho  vydává Supraphon. Stále žádanější sopranistka na něj vybrala písně Bohuslava Martinů, Henriho Duparca, Maurice Ravela a Karola Szymanowského. Doprovází ji Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou vede Robert Jindra.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
1000

Vyhlašujeme soutěž o 10 sólových debutových CD sopranistky Kateřiny Kněžíkové.

Kateřina Kněžíková natočila své první sólové album. Pod názvem Phidylé ho dnes vydává Supraphon. Stále žádanější sopranistka na něj vybrala písně Bohuslava Martinů, Henriho Duparca, Maurice Ravela a Karola Szymanowského. Doprovází ji Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou vede Robert Jindra.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
úterý, 18 květen 2021 09:00

Oslava klavíru. Recitál Garricka Ohlssona

511838149683e8e2eeacbk

„Program koncertu bol po dramaturgickej stránke naozaj skvostný.“

„Prevedenie bolo až extatické, rozhodne však nie lacno, prvoplánovo efektné.“

„Pracoval ‚len‘ s tým, čo predpísal autor a dokázal jeho zámeru veľmi spoľahlivo dostáť.“

Nedeľný večer 16. mája patril v rámci Pražského jara recitálu Garricka Ohlssona, skvelého klaviristu, ktorý pred pár dňami predsedal klavírnej súťaže festivalu. Vo skvele zvolenom programe, zloženom z diel prvej polovice 20. storočia, predviedol Ohlsson fascinujúcim spôsobom možnosti klavíru a ponúkol svojim poslucháčom zážitok na tých najvyšších úrovniach interpretačného umenia.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2000

Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
446

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
DSC08296

„Vojnovičovo provedení obou skladeb přesvědčivě reflektovalo jeho vnitřní souznění s tímto skladatelem.“

„Svůj dramaturgicky i interpretačně pozoruhodný počin Viktor Vojnovič ještě dále podtrhl přizváním pěvkyně Heleny Hozové.“

„Filharmonie Brno i publikum se evidentně bavili, ovace přítomnému skladateli byly srdečné, často i vestoje.“

Jakkoliv jsou mimořádná opatření vyhlašovaná v souvislosti s koronavirem stále přísnější, přece jen se podařilo v Brně uspořádat na konci týdne dvě akce, na jejichž pořadu byly hned čtyři původní, tedy světové premiéry! Jedna událost byla ve čtvrtek na JAMU, druhá v pátek v Besedním domě.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 12 červenec 2020 15:43

Otevřené srdce Ludmily Pavlové

1

„To, co učitelé, porotci, hudební partneři i posluchači na Ludmilině hře oceňují, je nejen její technická vybavenost, hloubka intelektu a přemýšlivost, ale i značná míra neotřelosti a tvůrčí odvahy.“

„Alena Grešlová byla pozornou a inspirující partnerkou, během večera několikrát zaznělo až „třesknutí mečů o sebe“, což jen podpořilo jadrnost až syrovost výrazu.“

„Druhá věta Griega Allegretto vyzněla v podání obou mladých muzikantek jako orosená pavučinka, na které jsou zavěšeny pizzicata a klavírní tóny plné něhy a citové vřelosti.“

Už delší dobu jé zřejmé, že opomíjet absolventské koncerty či jiná vystoupení mladých muzikantů znamená dobrovolně se ochuzovat o špičková a zajímavá provedení, jež nejsou jen vyvrcholením učňovských let, ale interpretací se svébytným uměleckým názorem. Bylo tomu tak i na absolventském koncertě na pražské HAMU v pátek 10. července, kde svůj počet z let studentských předložila houslistka Ludmila Pavlová.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Dramaturgia koncertu bola koncipovaná odľahčene, často aj s číslami kratšieho rozsahu.“

„Osobitou kapitolou programu sa stali dve skladby v úprave Miroslava Koptu pre plechové dychové nástroje.“

„Kateřina Kněžíková sa postarala o jeden z highlightov koncertu.“

Koncertom Opera před oponou uzatvorili 12. júna Národní divadlo a Státní opera svoju tohtoročnú, skrátenú sezónu. V komorných úpravách známych operných „hitov“ sa predstavili prední sólisti oboch scén, sprevádzaní hráčmi z oboch orchestrov.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-DSC3455

Pražskému Národnímu divadlu se podařilo přesunout dvě z plánovaných a kvůli pandemii neuskutečněných jarních operních produkcí na pozdější data. Operu Švanda Dudák Jaroslava Weinbergera uvede soubor za rok, v dubnu 2021. Nové nastudování Smetanovy Prodané nevěsty v režii Alice Nellis se uskuteční až v sezoně 2021/2022. O Krále Rogera od Karola Szymanowského a o Mozartovu Zaide však pražské operní publikum přijde.  

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Koncert s názvem Opera před oponou je jedním z pěti představení, kterými se soubory Národního divadla v Praze rozloučí s letošní divadelní sezónou. V pátek 12. června se na jevišti historické budovy představí operní sólisté, klavíristé a členové orchestrů Národního divadla a Státní opery. Zazní výběr z české i světové opery, zvláštní místo v programu bude mít dílo W. A. Mozarta.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4

„Občas se setkávám s mylným názorem, že Liszt není tak kvalitní autor jako Schumann či Chopin.”

„My klavíristé jsme velmi závislí na kvalitě nástroje.“

„Přiznávám, že mám v českém repertoáru velké resty.“

Vlna streamů přinesla v uplynulých týdnech jedinou možnost slyšet živou hudbu. Jedním z těch, kteří si takové koncerty vyzkoušeli, byl i pianista Miroslav Sekera. V rozhovoru s předním českým pianistou jsme si povídali o úskalích, která na hudebníky online koncertů čekají, o uměleckých plánech a především o nových nahrávkách, které pořídil.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 05 leden 2020 10:21

Pocta první dámě cembala

0

Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové pořádá k nedožitým 93. narozeninám cembalistky prof. Zuzany Růžičkové vzpomínkový koncert. V úterý 14. ledna v půl osmé vystoupí v Sále Martinů v Praze polský houslista Wiktor Dziedzic, dvojnásobný laureát Mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga. Společně s klavíristou Danielem Wiesnerem provedou skladby Fryderyka Chopina, Viktora Kalabise, Camille Saint-Saënse, Karola Szymanowského a Henryka Wieniawského.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Současný trh je obrovský a objevuje se stále mnoho zajímavých lidí.“

„Myslím, že mé útočiště bude opravdu a jen tam nahoře. U nádraží, jak říkáme. Ne dole u řeky…“

„Operety rozhodně nebudou ve Státní opeře zakázány.“

Na první lednovou neděli připadlo po tříleté rekonstrukci znovuotevření pražské Státní opery, jejíž soubor je opět součástí Národního divadla. Budova Neues deutsches Theater s krásným neorokokovým interiérem začala sloužit 5. ledna 1888 a divadlem pražských Němců byla až do konce druhé světové války. Krátce se stala Divadlem 5. května, od roku 1949 jako Smetanovo divadlo patřila k ND a v letech 1992 až 2012 byla samostatnou institucí, Státní operou Praha. Máme na co navazovat, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus německý dirigent Karl-Heinz Steffens, který se loni stal hudebním ředitelem Státní opery a připravil tedy i galakoncert zahajující další éru tohoto divadla.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

Přesně za čtrnáct dní, v neděli 5. ledna, bude po rekonstrukci znovu otevřena Státní opera. Slavnostní operní galakoncert v režii Alice Nellis s podtitulem Státní opera v proměnách času bude v přímém přenosu vysílat Česká televize i německý kanál ARTE. První operní premiéra chystaná na duben příštího roku bude Szymanowského Král Roger, baletní soubor nastuduje ve druhé polovině května Čajkovského Spící krasavici.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
13

„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“

„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.

„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“

Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

Pražské Národní divadlo je na prahu nové sezóny - odstartuje ji zahajovací koncert ve čtvrtek 12. září od 19:00 hodin, kterým divadlo zároveň uctí 30. výročí sametové revoluce. Letošní leitmotiv výmluvně definuje podtitul Třicet let svobody: Hudba poroby, vzpoury a smíření. V historické budově zazní úryvky a scény z Janáčkovy opery Z mrtvého domu, z Verdiho Nabucca, Beethovenova Fidelia, Giordanova Andrey Chéniera a Smetanových oper Dalibor a Libuše. Vyvrcholením koncertu bude provedení Dvořákovy kantáty Te Deum, která na konci roku 1989 provázela prezidentskou inauguraci Václava Havla, jednoho z největších symbolů sametové revoluce.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
veb-ND-IMG20190222111738

„Ščedrinovu Lolitu připraví Sláva Daubnerová. Očekává se osobitý výklad a provokativní vizuální přitažlivost díla.“

„Krále Rogera připraví Národní divadlo v koprodukci s divadly ve Varšavě, Stockholmu a Tokiu.“

„Národní groteska Švanda dudák připomene úspěšného skladatele Weinbergera, po válce zapomenutého a nehraného.“

Národní divadlo připravuje pro příští sezónu na svých čtyřech scénách šest operních premiér a několik koncertů. Na repertoáru zůstane pětatřicet dalších operních inscenací. Velkou událostí sezóny bude znovuotevření budovy Státní opery po několikaleté rekonstrukci. Operní gala, které v někdejším Novém německém divadle zahájí opětovný pravidelný provoz, se bude konat přesně 132 let po prvním večeru. Je ohlášeno na 5. ledna 2020.

 
Zveřejněno v VýhledPlus