200

Vyhlášení vítěze architektonické soutěže o podobu Vltavské filharmonie se stane exkluzivní součástí Pražského jara. Festivalový program nově také obsahuje koncert Kyjevských sólistů: souboru, který se po ruské invazi stal jedním z vyslanců ukrajinské kultury v Evropě. Pražské jaro zároveň zveřejnilo program Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, který je plánován na začátek listopadu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0Rudolf-Firkun-po-koncert-v-Brn-na-potku-90-let

„V době života ve Francii se pianista napojil na skupinu českých umělců, s nimiž jej po dlouhá léta pojilo pevné přátelství.“

„Cestoval doslova po celém světě v rámci hojných koncertních turné, ve zbytku času vyučoval klavír na newyorské Juilliard School, jedné z nejprestižnějších světových vysokých uměleckých škol na světě.“

„Bez vzdělanosti nelze si dnes představit ani jakoukoliv tvůrčí činnost, včetně tvorby umělecké. Potvrzuje mi to veškerá má životní a umělecká zkušenost.“

Světově proslulý pianista Rudolf Firkušný (1912–1994) se narodil před rovnými 110 lety v moravských Napajedlech jako nejmladší ze tří dětí do rodiny místního notáře. Otec bohužel předčasně zemřel, když byly Rudolfovi pouhé tři roky, a maminka byla nucena se o rodinu sama postarat. Přestěhovala se za větší možností obživy do Brna, kde malý Rudolf, u nějž byl rozpoznán mimořádný hudební talent, získal možnost hudebního vzdělání. Patronát si nad ním vzal sám Leoš Janáček, který jej učil hudební teorii a věnoval se mu i v osobním čase – brával ho na koncerty či divadelní představení. Hru na klavír Firkušného učila Růžena Kurzová, manželka nejvýznamnějšího českého klavírního pedagoga Viléma Kurze. Poprvé Firkušný sólově vystoupil v pouhých osmi letech a ohlas byl enormní. Koncertoval stále častěji a na významných místech: například v jedenácti letech v Praze jako sólista Mozartova koncertu doprovázen Českou filharmonií, o tři roky později ve Vídni (1926), dále v Berlíně (1927) a Paříži (1928). Jako patnáctiletý také zahrál prezidentu Masarykovi na zámku v Lánech. Masaryk ho ocenil vysokým honorářem a poskytl mu stipendium k dalšímu studiu. To Firkušného zavedlo do Paříže k proslulému profesoru Cortotovi, současně rozšiřoval i svou koncertní činnost. Tak se stalo, že jméno osmnáctiletého virtuosa už znala celá hudební Evropa.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
114

„Být vychován v chrámové hudbě vám dává ten správný základ pro hraní Bacha, protože i když nejste věřící, pochopíte, že je to hudba psaná k oslavě Boha a že ta síla z toho hodně pramení.“

„Opravdu nemůžete hrát Bacha a být přilepený k zemi. Ta hudba vás musí nutit vstát a tančit!“

„Myslím, že je důležité kultivovat toto umění poslouchat se a vědět, co můžete udělat líp.“

V sobotu 6. listopadu vystoupila v Praze na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného kanadská klavíristka Angela Hewitt jako náhradnice za zraněnou Marii João Pires. Den po koncertě poskytla pro KlasikuPlus rozhovor, ve kterém mluví o svých hudebních začátcích, vztahu k Bachovi a francouzské hudbě, ale také o svých dalších plánech. Originální anglickou verzi rozhovoru najdete níže. (See below for the original English version.)

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 11 listopad 2021 10:37

Být Volodosovým posluchačem

516611

„Bol vždy vysielač medzi estetikou starého a estetikou nového, čo je rozhodne niečo hodné obrovského obdivu.“

„Pre mnohých klaviristov môže byť značne frustrujúce vedieť, aký zvuk sa dá pri rôznorodom materiáli dosiahnuť, a zároveň vedomie, že na úrovni Volodosa je to až neviditeľne vzdialené schopnostiam väčšiny klaviristov.“

„Donútil ma všetku pozornosť nasmerovať smerom k hudbe, ktorú hral, nie k nemu samotnému.“

Program Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného uzavřel v  úterý recitál devětačtyřicetiletého ruského pianisty Arkadije Volodose. Hudebníka, který se začal nástroji věnovat naplno až v patnácti. Interpreta, podle kterého soutěže ničí ducha hudby, a proto se nikdy žádné nezúčastnil. Umělce zvaného do prestižních koncertních síní světa. Nad jeho dosavadní kariérou i pražským programem  se aktuálně zamýšlí klavírista Adam Stráňavský.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
pondělí, 08 listopad 2021 15:24

Angela Hewitt si získala pražské publikum

100

„Hewitt je ve svém pojetí velmi precizní a věrná originálním požadavkům.“

„Nalezla svůj vlastní přístup, který je velmi oddaný původnímu textu, ale pracuje s dynamikou, artikulací a plasticitou hlasů, které by na původním nástroji možné nebyly.“

„Volba repertoáru jejích koncertů rozhodně nevychází z idey zalíbit se posluchačům. To ji staví do nelehké situace, a i přesto posluchače dokáže okouzlit.“

Namísto dlouho očekávané portugalské klavíristky Marie João Pires, která se zotavuje z úrazu, dorazila do Prahy na Firkušného festival kanadská pianistka Angela Hewitt. A náhrada to byla více než adekvátní. Pražskému publiku se představila v dílech Françoise Couperina, Wolfganga Amadea Mozarta a samozřejmě Johanna Sebastiana Bacha.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 05 listopad 2021 09:04

Kontrasty Igora Levita

101

„Levit, ako klavirista zameraný skôr na detail, si nenechal ujsť žiadnu možnosť vyostriť dynamické, tempové, výrazové či artikulačné zmeny a kontrasty.“

„To všetko si môže dovoliť vďaka perfektnej technike, obzvlášť jeho brilantná prstová zbehlosť je naozaj obdivuhodná.“

„Levit napriek potlesku v stoji nepridával, akoby už jednoducho povedal všetko.“

Klavírní festival Rudolfa Firkušného priviedol do Prahy Igora Levita. Pred tunajšie publikum pritom tento neprehliadnuteľný umelec predstúpil prvýkrát. Obecenstvu v Rudolfinu sa predstavil v troch posledných sonátach Ludwiga van Beethovena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 04 listopad 2021 10:37

Fenomén Vondráček

8002

„Skladby mu často vycházejí s náhlými a prudkými kontrasty a nárazy.“

„U Josefa Suka se třeba v případě Smyčcové serenády nechce ani věřit, že jde o dílo mladíka sotva plnoletého. Platí to i o Klavírních kusech op. 7 ze stejné doby…“

„Klavírista nacházel v Schumannovi nové a nové drobné podněty a detaily a nenechal ani na chvíli opadnout pozornost.“

Třetí ze šesti položek letošního Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného byl recitál Lukáše Vondráčka. Ve Dvořákově síni Rudolfina zahrál ve středu Beethovena, Suka a Schumanna. Původně ohlášená Skrjabinova Fantazie h moll nakonec v programu nebyla. Čerstvě pětatřicetiletý pianista potvrdil, že je špičkovým, mimořádným, neortodoxním, nenapodobitelně osobitým interpretem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

508 Klavírní festival Rudolfa Firkušného dnes chystá recitál, na kterém vystoupí Igor Levit. Půjde zároveň o vůbec první vystoupení tohoto ve světě oslavovaného hudebníka u nás. Levit je celkově zajímavou osobností s přesahy ke společenským tématům a politice, který dalece překračuje hranice klasické hudby. V německy mluvících zemích často vystupuje v televizních pořadech, kde se vyjadřuje k současným tématům, vyslovuje se zvláště proti antisemitismu a pravicovému extremismu. Sám se označuje za "občana, Evropana a klavíristu." Umělecky připravil už řadu netypických projektů. Se známou performerkou Marinou Abramovič třeba uvedl Goldbergovské variace v newyorské Park Avenue Armory a na sociálních sítích streamoval v době koronavirové karantény přes pět desítek koncertů na svůj twitterový účet. Na sklonku roku 2019 mu vyšla nahrávka kompletu dvaatřiceti Beethovenových klavírních sonát, která vzbudila nadšené ohlasy. Byl za to nominován na cenu Grammy 2021 v kategorii Best Classical Instrumental Solo, obdržel prestižní cenu Opus Klassik 2020 a řadu dalších ocenění. V Praze dnes Igor Levit představí Beethovenovy tři poslední sonáty.

Zveřejněno v AktuálněPlus
pondělí, 01 listopad 2021 09:47

Díky kavárníku Zimmermannovi a Davidu Frayovi

99

„Koncertování v Zimmermannově kavárně dalo Bachovi možnost psát kromě liturgické hudby i hudbu ryze světskou.“

„Výsledkem skvělé party bylo natočení Bachových koncertů pro dva, tři a čtyři klavíry s doprovodem smyčců v roce 2018.“

„Co říci k interpretaci? Fantastická.“

Nestává se často, aby pražské, mnoha festivaly a koncerty zmlsané publikum klasické hudby zažilo koncert, který se dává zřídka. V České republice výjimečně zazněl po letech v PETROF Gallery v Hradci Králové v roce 2019, jinak se na našich koncertních pódiích prakticky neobjevuje. Sobotní večer 30. října a zahájení Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného takovým koncertem byl. Však také Rudolfinum bylo naplněno k prasknutí. Nebylo divu. Kdo by si nechal ujít příležitost slyšet koncert pro čtyři klavíry a smyčcový orchestr živě?

 
Zveřejněno v ReflexePlus

101 Klavírista Lukáš Vondráček byl prvním Čechem, který v roce 2013 vystoupil na úvodním ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Po osmi letech se na festivalové pódium vrací jako vyzrálý umělec mezinárodního renomé. Pro svůj recitál ve středu 3. listopadu v pražském Rudolfinu zvolil kombinaci německé a slovanské klasicko-romantické hudby skladatelů, kteří jsou jeho uměleckému naturelu obzvláště blízcí – Ludwiga van Beethovena, Roberta Schumanna, Josefa Suka a Alexandra Skrjabina. Na otázku, jací skladatelé jsou jeho nejoblíbenější, Lukáš Vondráček na besedě v rodné Opavě v dubnu 2019 odpověděl: „Zejména ti němečtí. Klavírní literatura má tři hlavní směry – ruská je pro nás nejuchopitelnější, je o emocích a velmi expresivní. Francouzská je o zvukových efektech podobně jako u impresionistických malířů. A německá je o lidství, vztahu člověka k vesmíru, zabývá se otázkami mezi nebem a zemí. Je v ní spousta překvapivých momentů, i když danou skladbu znám roky, pořád mě nepřestává překvapovat.“ Koncert začíná v 19:30 hodin.

Zveřejněno v AktuálněPlus
51279722832dae5f8f3e4k

„Nemáme v úmyslu používat klavír jako bicí nástroj. Častý způsob hraní Bacha skutečně je mechanický. Ale to není úplně přesně to, co se mi líbí.“

„Bachova hudba je mnohem, mnohem větší než kterýkoliv z instrumentů, které užil. Jde o hudbu, která existuje sama o sobě, v jakési dokonalé podobě.“

„Smetanova Vltava pro nás doma byla téměř národní hymnou. V nahrávce České filharmonie a Karla Ančerla. Nejen proto, že to byli skvělí muzikanti, ale i proto, že Československo je zemí mé babičky.“

David Fray je francouzský pianista, který přijel do Prahy na Festival Rudolfa Firkušného. Spolu se členy Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a se třemi dalšími kolegy, jimiž jsou Jacques Rouvier, Emmanuel Christien a Audrey Vigoureux, zahrají v sobotu v Rudolfinu pět skladeb Johanna Sebastiana Bacha, pětici koncertů pro dva, tři a čtyři klavíry. David Fray v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje nad Bachovou hudbou, přibližuje festival, který založil v Tarbes na úpatí Pyrenejí, ale také přiznává, že asi není typický Francouz, protože v podstatě nehraje Debussyho. Ale možná jím není také proto, že jeho babička pocházela z Moravy.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

222 Klavírní festival Rudolfa Firkušného má změnu programu. Klavíristka Maria João Pires byla ze zdravotních důvodů nucena odříct svůj listopadový recitál. Namísto ní vystoupí kanadská klavíristka Angela Hewitt. „Velmi si vážíme toho, že paní Hewitt v této nelehké situaci obratem přijala naši nabídku,“ dodává ředitel festivalu Roman Bělor. V jejím podání zazní Osmnáctá suita z Třetí knihy Skladeb pro cembalo Françoise CouperinaSonáta pro klavír č. 3 B dur W. A. Mozarta a tři skladby J. S. BachaPreludium a fuga a mollAnglická suita č. 4 F dur a Passacaglia c moll v arr. Eugena d'Alberta„Hewitt patří mezi ty současné umělkyně, které se profilují interpretací barokní hudby na moderní klavír. Na rozdíl od řady jiných nehraje skvěle jen Bacha, ale také skutečně ‚cembalové’ skladby Françoise Couperina,“ doplňuje dramaturg festivalu Josef Třeštík. Termín koncertu se nemění, koná se 6. listopadu od půl osmé ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Vstupenky zůstávají v platnosti. 

Zveřejněno v AktuálněPlus
PJ-Roman-Belor

„Posluchači a diváci jsou na historicky poučenou interpretaci mnohem připravenější.“

„Podařilo se nám zachovat interpretační soutěž v obou letošních oborech. Diskontinuita nás v loňském roce docela trápila.“

„Kdyby se v průběhu festivalu situace zlepšila a bylo by možné oživit účast diváků na některých koncertech, tak to okamžitě uděláme. Pravidla ovšem musí být definována jasně a v předstihu.“

Roman Bělor vede Pražské jaro už dvě desetiletí. Loňský a letošní ročník festivalu je však kvůli pandemie od všech dosavadních zkušeností zcela odlišný. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel porovnává roky 2020 a 2021, přibližuje způsoby plánování i předpokládané budoucí proměny na mezinárodní hudební scéně a uvažuje také nad zahajovacím koncertem, na kterém 12. května zazní Má vlast jinak: v historicky poučené interpretaci, s dobovými nástroji.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 04 listopad 2020 17:18

Virtuózní Avdějeva online z Rudolfina

001

„Avdejeva bola snímaná v pozadí s hľadiskovou časťou sály a výsledný vizuálny efekt bol naozaj pôsobivý.“

„Brilantná polonéza potom bola skutočne brilantnou, iskrivou prehliadkou klaviristkinej bravúry.“

„Plnú šírku umenia tejto ruskej virtuózky sme však spoznali, aspoň podľa mňa, až v Prokofievovi.“

Zatiaľ posledná ženská víťazka prestížnej Medzinárodnej klavírnej súťaže Fryderyka Chopina Julianna Avdejeva zahrala v utorok 3. novembra v pražskom Rudolfine. V rámci Klavírneho festivalu Rudolfa Firkušného vystúpila pred online publikum s dielami Fryderyka Chopina a Sergeja Prokofieva.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
004

„Vďaka svojej vysokej technickej úrovni nebol prenos len nevyhnutným výsledkom snahy zachovať festival aspoň online.“

„Schubertovej Sonáty č. 18 sa Piemontesi ujal podľa mňa s veľkým pochopením a preukázal svoj povestný zmysel pre detaily.“

„Hustým faktúram dokázal dať hierarchiu, správne zorganizoval vrstvy štruktúry tak, aby dôležité myšlienky nezanikli.“

Recitál talianskeho klaviristu Francesca Piemontesiho otvoril tohtoročný Klavírny festival Rudolfa Firkušného. Ten prebieha, ako inak, online: diela Lachenmanna, Schuberta a Liszta sme si tak 1. novembra užili virtuálne.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
006

Mezinárodní festival klasické hudby Pražské jaro v neděli 1. listopadu zahájí osmý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Sérii pěti klavírních recitálů odstartuje rodák ze švýcarského Locarna Francesco Piemontesi. Koncert ve Dvořákově síni pražského Rudolfina se s ohledem na platná vládní opatření uskuteční bez diváků. Ti jej však budou moci od 20 hodin bezplatně sledovat na webových stránkách festivalu. Průvodcem hudebním večerem bude klavírista Ivo Kahánek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 25 listopad 2019 19:42

Nadpozemská syntéza racionality a lyriky

3

"Jeho tón je v nejlepším smyslu slova reklamou na ruskou klavírní školu."

"Kissin vystavěl tyto monumentální variace naprosto přehledně, s obrovským tahem, ale zároveň s velkou dávkou humoru."

"Jednalo se bezesporu o koncert světové úrovně."

Klavírní festival Rudolfa Firkušného završil sobotním koncertem v pražském Rudolfinu Jevgenij Kissin. Ruský pianista žijicí v Praze pro tento večer zvolil pouze díla Ludwiga van Beethovena. Vybral si skladatele, jehož interpretaci se v posledních letech intenzivně věnuje, ačkoli beethovenské výročí připadá až na příští rok. Zařadil skladby, které má rád a které si společně s publikem užije. Koncert by mohl být nazván také jako velkolepá oslava Beethovenových 250. narozenin takříkajíc "v předvečer".

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 23 listopad 2019 10:15

Mužný klavír Jana Bartoše

2

„V preludiích klavírista prokázal, že nezná technické hranice.“

„Způsob úhozu Jana Bartoše by vydal na celou studii – natolik je jedinečný.“

„Po přídavcích se publikum jednohlasně rozhodlo poděkovat interpretovi potleskem vestoje.“

Klavírní festival Rudolfa Firkušného pokračoval ve čtvrtek 21. listopadu třetím večerem – tentokrát v podání Jana Bartoše. Dlužno podotknout, že přivést v průběhu jednoho týdne na pódium tak odlišné osobnosti, jako jsou Beatrice Rana, Marc-André Hamelin, Jan Bartoš, Aaron Diehl a Jevgenij Kissin, je jedinečnou příležitostí poznat a porovnat současné špičkové hráče a zamyslet se nad tím, co každý z nich klavírní interpretaci přináší.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 21 listopad 2019 10:30

Kultivovaná virtuozita Marc-André Hamelina

1

„Namiesto toho, aby Hamelin svoje technické dispozície využíval k exhibícii, ich naplno venuje v prospech vyznenia diela, jeho zvukových a artikulačných nuáns.“

„V podaní Hamelina bola Fantázia fascinujúcim, zvukovo perfektne vystavaným kusom.“

„Hamelinovo pojatie krehkého Schubetovho sveta postavilo Rudolfinum na nohy.“

Kanadský klavirista a jeden z najuznávanejších virtuózov súčasnosti Marc-André Hamelin sa v útorok predstavil na Klavírnom festivale Rudolfa Firkušného. V programe z diel Skrjabina, Prokofjeva, Fejnberga a Schuberta očaril kultivovanosťou prejavu a absolútne zvládnutou technikou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Janáček je prostě Janáček. Nikdo jiný není jako on.“

„I když se Glenn Gould sám velmi identifikoval s tím, že je Kanaďan, nic zvláštní kanadského v jeho hře není.“

„Je škoda a možná i hanba, že se tak málo ví o Samuilu Fejnbergovi.“

Na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného hraje dnes večer v pražském Rudolfinu uznávaný kanadský pianista a také skladatel Marc-André Hamelin. Má na programu Schubertovu Sonátu B dur, kterou nedávno natočil, a v první polovině večera díla Alexandra Skrjabina, Sergeje Prokofjeva a Samuila Fejnberga. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se zamýšlí nad odkazem tohoto zapomenutého sovětského hudebníka, jehož život se uzavřel ve dvaasedmdesáti letech v roce 1962, nad výhodami skladatelských zkušeností pro interpreta i nad národními školami. A přiznává, že to byl svými nahrávkami Rudolf Firkušný, kdo mu otevřel cestu k pochopení Janáčkovy hudby.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 2