PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Speciální představení v roce 2003 inicioval slavný japonský dirigent Seiji Ozawa společně s Ioanem Holenderem, tehdejším ředitelem Státní opery.“

„Děti spontánně reagují, tu se smějí, tu tleskají, tu křičí či naopak zcela ztichnou.“

„Kdo ví, kolik návštěvníků díky speciálnímu projektu Kouzelné flétny našlo zalíbení nejenom v Mozartovi či opeře, ale v umění vůbec?“

Ještě před několika hodinami se na obrovském tanečním parketu, ve který se už po šestašedesáté proměnila vídeňská Státní opera, nejenom ve valčíkovém rytmu vlnily stovky párů v plesových robách a vzduchem se vznášela vůně parfémů a pudřenek. Vystřídaly je svetříky i bavlněné punčocháče s medvídky…

„V libretu Kouzelné flétny najdeme všechno možné, je to vlastně taková první revue.“

„Vedení MET k nastudování Kouzelné flétny pozvalo Nathalii Stutzmann, což se jako příliš šťastné neukázalo.“

„Režie Simona McBurneyho se snažila o to, aby se na jevišti neustále něco dělo. Když zpěv jednotlivých protagonistů nerušila hra jejich kolegů, rušila množstvím videoprojekcí (často velmi primitivních) a zejména nejrůznějšími neoperními zvuky, které někdy dokreslovaly herectví na jevišti.“

V závěru svého krátkého, leč velice plodného života, pracoval Wolfgang Amadeus Mozart mimojiné na dvou operách, La clemenza di Tito a Kouzelná flétna. Jestliže první operu psal na objednávku pro Prahu jako slavnostní operu ke korunovaci Leopolda II. za českého krále, Kouzelná flétna vznikla pro lidové, tehdy předměstské, divadlo Emanuela Schickanedera ve Vídni. Přenos Kouzelné flétny 3. června 2023 byl posledním z letošních operních přenosů z Metropolitní opery do kin celého světa v rámci programu The Met: Live in HD.

„Zřejmě i proto mohla vyjít nahrávka Sira Colina Davise také pod hlavičkou Supraphonu.“

„Mezinárodní obsazení korunuje německý basista Kurt Moll, skutečný basso profondo.“

„Nahrávka připomíná rolí Tamina umění tenoristy Petera Schreiera, umělce se světovou kariérou, který byl doma právě v Drážďanech.“

Premiéra Kouzelné flétny v Divadle Na Vídeňce v září 1791 vnesla díky velkému úspěchu do života pětatřicetiletého Wolfganga Amadea Mozarta příjemné rozjasnění. Že necelé tři měsíce poté už nebyl mezi živými, je z mnoha důvodů paradoxem, který nás dodnes nenechává lhostejnými. Kompletních nahrávek jeho poslední opery existuje řada. Krásné místo mezi nimi zaujímá ta, kterou v první polovině osmdesátých let dvacátého století pořídil v Drážďanech Sir Colin Davis. Dnešní Mozartovy 264. narozeniny byly dobrou příležitostí si album a také dirigentovu dlouholetou vazbu na Staatskapelle Dresden připomenout.

„V Salcburku se cítím zase jako čerstvý dvacátník.“

„Budoucnost našich dětí mi leží na srdci víc, než ztvárnění operní role.“

„Tentokrát budu mít první představení už po čtyřech měsících od porodu.“

„Spíš než „znovu zkrotit“ hlas, je náročná veškerá organizace kolem dcer.“

„Raritní materiál si necháme na příští CD.“

Posedmé a naposledy zítra vystoupí jako Papageno basbarytonista Adam Plachetka na Salcburském festivalu. Uzavře tak své pracovní léto v Mozartově rodišti, kde od konce června účinkuje v inscenaci Mozartovy Kouzelné flétny. Nedávno navíc vyšlo u Deutsche Grammophon CD s loňským záznamem Mozartovy opery La Clemenza di Tito z Festspielhausu v Baden-Badenu, kde Adam zpívá Publia. Pilně v práci už je ale i jeho žena, sopranistka Kateřina Kněžíková…