„Jedním z nejoddanějších příznivců sboru byl Václav Trojan, kterého veřejnost zná hlavně z loutkových filmů Jiřího Trnky. Spolupráce s Jiřím Trnkou ve Starých pověstech českých, Princovi Bajajovi, Špalíčku a dalších byla další doménou našeho sboru.“

„Někdy jsem si vyčítal, že mám až moc velké, možná přehnané, nároky, a že jsem neúprosný; ve výsledku vidím, že to nebylo zbytečné.“

„Ale pozor, to za Kühna nebylo! Jeho založení jednak dětského sboru a potom založení sboru dospělých, to bylo světové unikum. On byl sám zpěvák a žádný sbormistr nedovedl to, co dovedl Kühn: Naučit amatérské pěvce profesionálnímu pěveckému projevu.“

Právě dnes, 9. května, slaví narozeniny jedna z našich nejvýznačnějších osobností v oboru sborového zpěvu, zejména dětského, Jiří Chvála. Tři dny po jubilantových devadesátých narozeninách se v Dvořákově síni pražského Rudolfina uskuteční výroční koncert k založení Kühnova dětského sboru. Sbormistra i sbor spojuje číslovka devadesát. „Koncert je k výročí sboru, svoje narozeniny se snažím tutlat,“ říká neobyčejně vitální a noblesní pán, notně bilancující i vděčně vzpomínající na zakladatele sboru, Jana Kühna.

Předposlední premiérou letošní sezóny, kterou operní soubor Jihočeského divadla uvede koncertně a pouze ve dvou provedeních, bude nastudování děl Carla Orffa a Bohuslava Martinů. Ve dnech 2. a 4. března v divadelním sále DK Metropol zazní kantáty Carmina burana a Kytice pro sóla, sbor a dětský sbor v podání sopranistek Markéty Klaudové a Lucie Silkenové, altistky Michaely Zajmi, tenoristy Jaroslava Březiny a barytonistů Jakuba Hliněnského a Alexandra Beně. Divadelní sbor vystoupí v nastudování Martina Veselého a dětský sbor Canzonetta pod vedením sbormistryně Petry Nové. Hudebního nastudování se ujal David Švec, šéfdirigent opery Jihočeského divadla.

Listopad Filharmonie Hradec Králové bude opět patřit tamnímu Hudebnímu fóru. Festival každoročně přináší do sálu královéhradecké filharmonie díla soudobé světové orchestrální hudby a svým zaměřením je na naší hudební scéně unikátní. Letos se koná osmnáctý ročník a sestává ze čtyř koncertů v rozmezí 3. až 24. listopadu. Téměř všechny skladby budou uvedeny v české premiéře.

„Snad nikdy se ve Velkém divadle nesešlo v tak velkém počtu obecenstvo složené z interpretů (někdejších i stávajících), kritiků a pracovníků kulturních institucí.“

„Postava rytíře Dalibora a její pojetí ve Smetanově opeře coby neohroženého hrdiny rozhodně není prvním případem, kdy se tento šlechtic stává kladnou postavou.“

„Plzeňská opera jistě znovu vítá do svého souboru Richarda Samka. Dalibor ho pěvecky posouvá do dramatické polohy, s níž se pěvec dokáže obdivuhodně vyrovnat.“

Po šestnáctileté přestávce se na scénu plzeňského divadla vrací Smetanův Dalibor. Jako tradičně „šéfovský titul“ bylo jeho nastudování svěřeno nikoliv Jiřímu Petrdlíkovi stojícímu v čele plzeňského operního ansámblu, ale dlouholetému dirigentu opery Divadla J. K. Tyla Jiřímu Štruncovi, jehož znají posluchači i z jiných operních scén. Premiéra, která byla zároveň v pořadí první inscenací sezóny 2022/2023, se uskutečnila 22. října v plzeňském Velkém divadle.

Divadlo J. K. Tyla v Plzni uvede svou první premiéru, a to operní. Bude jí Smetanův Dalibor. Romantická tragédie volně vycházející z historických událostí poprvé zazní v sobotu 22. října ve Velkém divadle v hudebním nastudování Jiřího Štrunce a v režii Martina Otavy. V titulní roli se v nové inscenaci střídají Richard Samek a hostující Jakub Pustina. Jako Milada vystoupí plzeňská sólistka Ivana Veberová v alternaci s Kateřinou Hebelkovou, coby Vladislava, krále českého, publikum uvidí Jiřího Kubíka nebo čerstvého držitele Ceny Thálie Martina Bártu.

Zřídka uváděná komorní verze světoznámé kantáty Carla Orffa Carmina Burana uzavře 16. roční Klášterních hudebních slavností. Festival tak připomene čtyřicet let od úmrtí tohoto německého skladatele. Čtyřiadvacet zhudebněných středověkých písní uvedou klavíristé Martin a Kristina Kasíkovi a pěvci Lucie Silkenová, Jan Mikušek a Martin Bárta. Spolu s nimi vystoupí Český filharmonický sbor Brno a Motýli Šumperk, dětský pěvecký sbor s padesátiletou tradicí. Součástí této verze provedení je také kompletní sestava bicích nástrojů, kterých se ujmou členové bicí sekce Moravské filharmonie Olomouc. Provedení bude řídit Marek Šedivý. Koncert se koná 30. září v šumperském Klášterním kostele.

Festival Klášterní hudební slavnosti se přehoupl přes svou polovinu. KD Skleník Loučná nad Desnou bude ve středu 24. srpna místem koncertu věnovaného slavnému klavíristovi Alfredu Brendelovi, který se v Loučné před jedenadevadesáti lety narodil. Koncert klavíristy Iva Kahánka je poctou tomuto předchůdci. V programu zazní skladby především pozdního klasicismu a raného romantismu.

„Do litomyšlského kostela nenásilně a citlivě, převážně ztišeně, vstoupil svět filmu. Nejen tématem skladby, ale i ryze hudebními prostředky.“

„Akustika chrámu s dlouhým dozvukem zaobluje a změkčuje linie a přidává hudbě na vznešenosti.“

„Mezi sólisty v nejrozsáhlejším partu svými křišťálově jasnými tóny, zasahujícími až do nejvyšších poloh, vynikla sopranistka Jana Sibera.“

Rekviem za mého přítele od Zbigniewa Preisnera zaznělo v české premiéře na festivalu Smetanova Litomyšl jako skladba na pomezí koncertní a filmové hudby, na rozhraní umění a užitého umění, na hraně duchovní a komerční sféry. Jako skladba minimalisticky prostá a neméně prostě působivá.

„Po celou dobu večera byla cítit přízeň všech přítomných, což mělo pozitivní vliv na celkové neopakovatelné vyznění koncertu.“

„Silný a pevný hlas sboru se dobře doplňoval s kulatým tónem orchestru i v těch největších dynamikách, aniž by ovšem celkový zvuk přehltil sál, který má své limity.“

„Na popředí skvěle instrumentovaného a dobře se pojícího orchestru doplněného například o dvě harfy vynikla Brisceinova barva hlasu i citlivě interpretovaný text staroindické předlohy.“

Minulé úterý hostovala s Pražským filharmonickým sborem a s orchestrem PKF – Prague Philharmonia přední česká dirigentka Miriam Němcová. Pro společný koncert obou těles vybrala repertoár druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Vlajkovou lodí programu se stala Kytice Bohuslava Martinů, která se zároveň symbolicky stala připomínkou dirigentčina oslaveného životního jubilea. K této příležitosti do pražského Rudolfina doputovaly zástupy lidí plných vřelého postoje k oslavenkyni. Ta je společně s dalšími přítomnými hudebníky obdařila skvělým hudebním zážitkem.

Třetí a poslední z řady abonentních koncertů sedmaosmdesáté sezóny Pražského filharmonického sboru bude s opožděním kvůli pandemické přestávce věnován životnímu jubileu přední české dirigentky, sbormistryně a pedagožky Miriam Němcové. Hudební setkání pod taktovkou oslavenkyně se bude ve Dvořákově síni Rudolfina konat v úterý 3. května od 19.30 hodin. PFS také hledá stálého člena do skupiny tenorů a studenty do Akademie sborového zpěvu tělesa. Více informací najdete zde.

„Tento skladatel si nevybral téma anglického renesančního skladatele náhodou – hudba Tudorovců byla totiž v hledáčku jeho pozornosti.“

„V případě Ernsta von Dohnányiho je paradoxní, že ač se jedná o významného maďarského skladatele, klavírního virtuosa, dirigenta a organizátora hudebního života, je takřka neznámý.“

„Po pauze filharmonikové přednesli Symfonii č. 4 d moll Antonína Dvořáka, další málo známé dílo.“

Filharmonie Hradec Králové připravila v rámci své červené abonentní řady koncert s díly, které se často nehrají. O to záslužnější bylo jejich zařazení. Ústřední skladbou večera bylo Stabat mater nedoceněného Ernsta von Dohnányiho, v němž se představil kromě tří sólistek i zdejší ženský pěvecký sbor Jitro. Repertoár večera se nesl, jak by jinak, v duchu nadcházejících Velikonoc a držel tak určitou linku. Koncert řídil současný šéfdirigent tělesa Kaspar Zehnder. Auditorium sálu rozhodně nebylo prázdné a bylo vidět, že se nastudovaný program posluchačům líbil.

Filharmonie Hradec Králové na první polovinu dubna připravila ve svém koncertním sále dva projekty zcela rozdílných žánrů, zato se zajímavými tituly a interprety. Na své si přijdou jak příznivci muzikálových melodií, tak posluchači, kteří dávají přednost hloubce klasické hudby. Prvním ze zmíněných koncertů je The Best of Broadway zítra od 19 hodin. Pro příznivce velkých vokálně-instrumentálních titulů klasické hudby uvede FHK koncert nazvaný Stabat Mater, a to ve středu 13. dubna od 19:30 hodin.

Šestnáctý ročník Klášterních hudebních slavností nese podtitul Odvaha. Od května do září uvede festival celkem jednadvacet koncertů českých i zahraničních interpretů na čtrnácti místech Jeseníků. Dramaturgie festivalu se promítne v několika rovinách. Světovou premiérou pořadatelé připomenou tři sta let od narození českého skladatele Jiřího Antonína Bendy a vzpomenou také na výročí čtyřiceti let od úmrtí Carla Orffa.

„Radek Baborák se projevil jako citlivý dirigent, jenž umí moc dobře pracovat také s vokální složkou, sólovou i sborovou.“

„Všechny tři koncerty se vyznačovaly podstatným společným leitmotivem, kterým byl ohromný výrazový tah, dramatický cit dirigenta pro výstavbu celku.“

„Homogenita zvuku, půvab zvětšiny mladých, svěžích a přirozeně tvořených hlasů, plasticita frázování, dynamické schopnosti, k čemuž docházejí jen a pouze sbory kvalifikovaně vedené.“

Ve dnech 28. až 30. října provedl nový šéfdirigent Radek Baborák se Západočeským symfonickým orchestrem, sólisty a smíšeným sborem Čerchovan skvělé duchovní dílo české hudby – Stabat Mater Antonína Dvořáka. V den státního svátku k výročí vzniku Československé republiky 28. 10. zaznělo Stabat Mater v Chebu, poté 29. 10. v Mariánských Lázních a 30. 10. v Domažlicích. Zde oslavil 120. výročí svého založení participující Pěvecký sbor Čerchovan. Zúčastnil jsem se všech koncertů, které se pokusím souhrnným způsobem přiblížit v reflexi. Již sám fakt původně neplánované účasti na všech třech koncertech za sebou, se stejným programem, vypovídá sám o sobě o zajímavé interpretační úrovni realizovaného Dvořákova duchovního díla.

Nová koncepce sborových koncertů, spolupráce s PKF–Prague Philharmonia, Janáčkova Glagolská mše v Elbphilharmonie, tradiční letní festivaly a v neposlední řadě sice dočasné, ale nové sídlo s vyhovující zkušebnou, které sbor získal v historických prostorách v centru Prahy - to jsou v bodech hlavní novinky 87. sezóny, do které právě vstupuje Pražský filharmonický sbor. A jak nám potvrdil David Mareček, který k České filharmonii převzal i jeho vedení, úkolem do budoucna je i rozšíření zahraničních příležitostí.

„Hudební obsazení bylo vskutku velkorysé.“

„Lucie Silkenová zvládla svůj náročný part doslova excelentně, její plný a intonačně jistý soprán zněl přesvědčivě ve všech polohách.“

„Závěrečné sborové fugato s plénem orchestru a sólistů ve vynikajícím provedení tohoto mohutného hudebního aparátu přineslo silnou emoci a povznášející duchovní zážitek.“

Výročí svaté Ludmily vyprovokovalo v půli září k provedení Dvořákova stejnojmenného oratoria nejeden soubor. Mezi „gratulanty“ se zařadila i Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou Jiřího Petrdlíka. Spolu s ní také čtyři sborová tělesa a pětice výtečných sólistů. V sídle hradecké filharmonie zazněla Dvořákova Svatá Ludmila 15. září.

Svoji 44. sezónu ve čtvrtek zahajuje Filharmonie Hradec Králové. Program složený z děl Dvořáka, Bernsteina, Daughertyho a Gershwina povede šéfdirigent tělesa Kaspar Zehnder, jako sólista vystoupí tympánista Rudolf Kuchárik. Další trojice koncertů pak nabídne klasicistní program na festivalu F. I. Tůmy, Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila v předvečer svátku dávné kněžny a první české světice a pak program nazvaný Labutí písně. V sólových partech postupně zahrají houslista Milan Paľa a violoncellista Jiří Bárta a zazpívají Lucie Silkenová, Stanislava Jirků, Aleš Voráček, František Zahradníček a Ondřej Koplík.

Filharmonie Hradec Králové pravidelně uvádí rozsáhlá díla za účasti sborů. Tyto koncerty jsou součástí každé sezóny a většinou se objevují v Bílé nebo Žluté abonentní řadě – velký a malý symfonický cyklus, případně jsou uváděny jednotlivě mimo předplatné. Pro svou 44. koncertní sezónu však královéhradecká filharmonie nově sestavila z těchto koncertů ucelenou abonentní řadu – Červenou. Vznikl tak vokálně-instrumentální cyklus čtyř koncertů určený zejména příznivcům sborového a sólového zpěvu, ale nejen jim.

„Představení zaujalo především poctivým hudebním nastudováním dirigenta Jakuba Kleckera.“

„Komplexní uchopení náročné titulní role v podání Kateřiny Kněžíkové je obdivuhodné.“

„Princ Martina Šrejmy je příjemným překvapením festivalového večera.“

Národní divadlo moravskoslezské uvedlo na festivalu Smetanova Litomyšl ve dnech 8. a 9. července Dvořákovu operu Rusalka. Autorovo vrcholné operní dílo datem své premiéry (březen 1901) – trochu překvapivě – náleží už hudbě dvacátého století. Rusalku hudebně nastudoval a dirigoval Jakub Klecker, v režii Radovana Lipuse, na scéně Davida Baziky, kostýmy navrhla Ha Thanh Špetlíková. Choreografie byla v rukou Jany Hanušové, v této inscenaci velmi podstatnou videoprojekci realizoval Otakar Mlčoch. Reflexe se vztahuje na představení v pátek 9. července, realizované na inspirativním druhém zámeckém nádvoří. V hlavní trojici rolí opery, na něž se tradičně upíná pozornost, byli Martin Šrejma a František Zahradníček, v titulní roli se představila Kateřina Kněžíková.