„Novákova Bouře byla a je v České republice i ve světě uváděna velmi zřídka, ačkoliv se jedná o dílo, které bylo už na premiéře veřejností i kritikou vřele přijato.“

„Na některých místech se mi zdálo, že v důsledku delších dynamických ploch zanikaly drobné nuance, které by Novákovu hudbu předvedly v ještě větší pestrosti, barevnosti a vrstevnatosti.“

„Monumentální durové sborové vstupy byly klidným, ale důrazným vyvrcholením kompozice jak po hudební, tak obsahové stránce.“

V sobotu 11. listopadu bylo v Národním divadle v Praze provedeno dílo Vítězslava Nováka z jeho vrcholného tvůrčího období – Bouře, mořská fantazie pro sóla, sbor a orchestr na text básně Svatopluka Čecha, op. 42. Od posledního uvedení této monumentální kompozice v Národním divadle uběhlo více než půl století, jednalo se tedy o výjimečnou událost.

Výročí Českého rozhlasu připomene Pražský filharmonický sbor pátečním koncertem, který s tělesem připravil sbormistr Lukáš Kozubík. Svou 89. sezonu zahájí pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana a za doprovodu PKF – Prague Philharmonia. Zazní romantická balada Felixe Mendelssohna-Bartholdyho na text Johanna Wolfganga Goetha První Valpuržina noc. Sólových partů se ujmou altistka Lucie Hilscherová, tenorista Aleš Briscein, barytonista Jiři Brückler a basista Štefan Kocán. V první polovině se představí Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, který pod vedením sbormistryně Věry Hrdinkové nastuduje Rorando coeli Jana Campana Vodňanského a Tři nokturna Josefa Myslivečka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček, jehož kariéra je od počátku také spojena s Českým rozhlasem, přednese Houslový koncert č. 5 Wolfganga Amadea Mozarta. Koncert se koná v pátek 29. září od půl osmé hodin v Paláci Žofín.

Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.

„Jekatěrina Krovatěva učarovala lehkostí a jemností svého hlasu a osobitým hereckým projevem.“

„Kdyby každý z diváků chtěl takto bez respektu vyjadřovat názor, propukla by v hledišti bouře.“

„Zcela bez soucitu hrabě plivne na Zuzanu, která v této inscenaci zcela pozbyla své vychytralosti a věrnosti.“

Základní kus operního repertoáru, Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta, byl předveden v novém kabátě. Postaral se o to soubor pražského Národního divadla v čele s režisérkou Barborou Horákovou Joly. Šéfkou hudební stránky inscenace se stala Julia Jones. Premiéra se uskutečnila v pátek 9. června 2023 a do značné míry překvapila.

Pražský filharmonický sbor v rámci nově vznikající koncepce edukačních programů uvede v úterý v Ledeburské zahradě pod taktovkou Lukáše Kozubíka Jarní piknikový koncert pro rodiny s dětmi od šesti do dvanácti let. Těleso veřejnými koncerty rozšiřuje nabídku vzdělávacích pořadů, která dosud cílila pouze na žáky základních a středních škol. Sezónu pak PFS uzavře ve Valdštejnské zahradě ve středu 7. června koncertem „Jazzové spirituály“ v rámci projektu Senát pro kulturu.

Armida, poslední dokončené Dvořákovo dílo, bude po třech dekádách opět uvedena v Praze. Premiéra se uskuteční 19. května v Národním divadle. Robert Jindra, dirigent a hlavní iniciátor realizace, ve svém prvním hudebním nastudování ve funkci hudebního ředitele opery Národního divadla má dle svých slov hlavní přání splatit dluh; rehabilitovat Národní divadlo, protože premiéru proběhlou před téměř 120 lety provázejí zkazky o odbyté práci a obecné inscenační nedostatečnosti.

„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“

„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“

„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“

Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.

Na scéně Národního divadla v pátek 20. a v neděli 22. ledna zaznějí mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Společným jmenovatelem programu je fakt, že jde o autory, kteří našli osobní i tvůrčí svobodu a zadostiučinění až v emigraci. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně povede americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje poněkolikáté. Návštěvníci se mohou těšit na Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Po skončení nedělního představení bude na programu autogramiáda protagonistů večera.

„Je obdivuhodné, jakým způsobem se Avdeeva zvládne popasovat s výzvou. Jak se bez známky únavy a s přehledem pouští do dalších a dalších taktů rozsáhlé skladby.“

„Nasvícení sálu příjemně korespondovalo s tokem hudby. Na strop byla ovšem použita točící ornamentální světla, což už možná stálo za hranou vkusného pojetí.“

„Pražské publikum bezesporu zažilo jeden ze skutečně nevšedních koncertů, který lze zařadit mezi dramaturgicky nejodvážnější a zároveň nejzajímavější z celé sezóny.“

Ve středeční podvečer patřila Smetanova síň Obecního domu orchestru FOK pod taktovkou Andreje Borejka. Orchestr doplnila skvělá klavíristka Yulianna Avdeeva. Tajuplně nazvaný koncert lákal při bližším pohledu zejména svým zaměřením na pozdně romantická a modernistická díla 20. století. Za nejpřitažlivější kousky se dají na první pohled označit Prokofjevův Druhý klavírní koncert a kompletní provedení Skrjabinovy Páté symfonie Prométheus. Tragicky příjemným objevem se však stala i Karłowiczova symfonická báseň. Velmi dobrého provedení se dočkalo také Kabeláčovo Mysterium času.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK bude po delší době řídit dirigent Andrej Borejko. V programu složeném výhradně z hudby slovanských skladatelů vystoupí uznávaná klavíristka Yulianna Avdeeva a Pražský filharmonický sbor připravený Lukášem Kozubíkem. Koncerty, jejichž součástí bude i light design, se budou konat ve středu 11. a ve čtvrtek 12. ledna ve Smetanově síni Obecního domu od 19:30 hodin. V úterý 10. ledna se stejný koncert uskuteční v rakouském Linci.

„Miluju, když se na sebe se sborem dokážeme napojit tak, že si můžu dovolit hrát si s hudbou podle chuti a momentální inspirace.“

„Rozptyl mých zájmů, myšlenek a tužeb je tak velký, že není moc pravděpodobné, že by mě to i napodruhé smýklo stejným směrem.“

„Poselství toho díla mě teď ve stínu všech lidských tragédií, co se odehrávají na východ od nás, opravdu naplňuje.“

Už patnáct let stojí Lukáš Vasilek v čele Pražského filharmonického sboru, ten v letošním roce získává prestižní ocenění v podobě Ceny Antonína Dvořáka. Stojí rovněž za řadou celosvětově oceňovaných nahrávek a připravuje další. Kromě projektů s tímto sborem však založil ještě komorní sbor Martinů Voices, s kterým uvádí dramaturgicky poutavé a netradiční programy. V únoru příštího roku ho pak čeká velký projekt v podobě Brittenova Válečného requiem.

„Je škoda, že se na pódiu nepotkali dva specialisté nebo alespoň podobně stylově uvažující hudebníci.“

„Musím říct, že toto provedení pro mne bylo velkým zklamáním, protože jsem přesvědčený, že Orchestr FOK by měl na daleko lepší výkon.“

„Ačkoliv Marie Fajtová předvedla obdivuhodný výkon, měl jsem po celou dobu pocit, že se necítí zcela komfortně.“

Na středu 7. a čtvrtek 8. prosince připravil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK koncerty s názvem Vánoce v Paříži. Posluchače ve Smetanově síni Obecního domu měla do tohoto francouzského velkoměsta přenést hudba Francise Poulenca a nečekaně i Wolfganga Amadea Mozarta. K orchestru se připojily dvě výjimečné sólistky – kanadská klavíristka Angela Hewitt a česká sopranistka Marie Fajtová – a Pražský filharmonický sbor. Nastudování řídil nizozemský dirigent Jac van Steen.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK chystá vánoční koncert věnovaný Paříži. Program nabídne skladby, které se v hlavním městě Francie pravidelně uvádějí ve vánočním čase. Pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta FOK Jac van Steena zazní Poulencova suita z baletu Laně, Gloria pro soprán, sbor a orchestr v podání sopranistky Marie Fajtové a Pražského filharmonického sboru, Mozartovo moteto Exsultate, jubilate a Klavírní koncert C dur, ve kterém vystoupí kanadská klavíristka Angela Hewitt. Koncerty, nad kterými převzala záštitu primátorka Paříže, se konají 7. a 8. prosince vždy od půl osmé v Obecním domě.

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let, podepsal kontrakt na dalších pět let a pětiletou smlouvu má nyní i druhý sbormistr Lukáš Kozubík.

„Titusz Tóbisz, svalnatý a tetovaný, tvrdý „macho“, je v našich končinách těžko napodobitelný.“

„Martin Bárta Jaga nehraje a nezpívá jako odpudivého křiváka, ale jako silnou a cílevědomou osobnost, nikoli skrytě intrikující, ale chladně a bezcitně kalkulující.“

„Režisér Oldřich Kříž příběhem doprovází tradičním, zkušeným, divácky přehledným způsobem.“

Otello je zralé a mistrovské dílo romantického hudebního divadla. Díky Verdiho hudbě i díky Boitově libretu. Plně o tom přesvědčuje také nová liberecká inscenace, třebaže Divadlo F. X. Šaldy neposkytuje ani na jevišti, ani v orchestřišti příliš velký prostor. Za pátečním premiérovým představením stáli dirigent Martin Doubravský a režisér Oldřich Kříž a v hlavních rolích pěvci Titusz Tóbisz, Lívia Obručník Vénosová a Martin Bárta.

Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 10. února uvede v 19:30 hodin veřejnou premiéru kantáty pro sóla, sbor a orchestr podle předlohy Karla Jaromíra Erbena nazvané Záhořovo lože aneb Vykoupení. Toto dílo už mělo svou premiéru televizní a rozhlasovou, obě byly vysílány v době loňských koronavirových opatření, kdy musely být koncertní sály veřejnosti uzavřeny. Nyní se konečně může odehrát premiéra před publikem v sále Filharmonie Hradec Králové. Autorem kantáty je nedávno zesnulý Juraj Filas, jehož památce je koncert také věnován. Poslední rozloučení se skladatelem se uskuteční v sobotu 26. února od 14:00 hodin v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.

„Pražský filharmonický sbor zahajuje tradici adventních koncertů, chceme je profilovat neotřele, s originálním programem a v netradičním prostředí.“

„Akademici by měli mít jak frekvence na zkouškách, tak výstup v podobě koncertu, zájezdu nebo nahrávání a dalších věcí.“

„Druhý sbormistr má z velké části dělat právě asistentskou v práci a k ní mít několik samostatných projektů.“ 

Adventním koncertem v pátek otevře svůj cyklus samostatných sborových koncertů Pražský filharmonický sbor. Zazní dvě skladby Oly Gjeila, Gloria od Johna Ruttera a koledy Luboše Fišera. Pod taktovkou Lukáše Vasilka se sborem vystoupí PKF – Prague Philharmonia a jako sólisté houslista Jan Fišer, sopranistka Pavla Vykopalová, tenorista Richard Samek a barytonista Jiří Brückler. Partu recitátora ve Fišerových koledách se ujme herec Jiří Dvořák. Světelným designem koncert obohatí režisér Jiří Strach. Adventní koncert se koná ve Velkém sále paláce Žofín 17. prosince od půl osmé. Nejen na nadcházející koncert, ale také na Akademii sborového zpěvu a další směřování jsme se v RozhovoruPlus zeptali hlavního i druhého sbormistra tělesa, Lukáše Vasilka a Lukáše Kozubíka. 87. sezona sboru je totiž celkově jiná v důsledku změny vedení, podrobněji jsme o ní psali v RozhovoruPlus s Davidem Marečkem.

Nová koncepce sborových koncertů, spolupráce s PKF–Prague Philharmonia, Janáčkova Glagolská mše v Elbphilharmonie, tradiční letní festivaly a v neposlední řadě sice dočasné, ale nové sídlo s vyhovující zkušebnou, které sbor získal v historických prostorách v centru Prahy - to jsou v bodech hlavní novinky 87. sezóny, do které právě vstupuje Pražský filharmonický sbor. A jak nám potvrdil David Mareček, který k České filharmonii převzal i jeho vedení, úkolem do budoucna je i rozšíření zahraničních příležitostí.

„Příprava opery Notre Dame byla náročná, protože – i když se nejedná o operu takzvaně sborovou – jednotlivé vstupy vyžadují více instrumentální vedení hlasu.“

„Soudě podle festivalu v St. Gallen, kulturní život se ve Švýcarsku vrací v plném rozsahu.“

„V Pražském filharmonickém sboru pociťuji kromě radosti zejména pokoru.“

Na letním festivalu ve švýcarském městě St. Gallen se na uvedení málokdy hrané opery Notre Dame od pozdně romantického rakouského autora Franze Schmidta podílí i Pražský filharmonický sbor. Skladatel se nechal na začátku dvacátého století inspirovat historickým románem Zvoník u Matky Boží od Victora Huga. Po páteční premiéře následuje ještě několik repríz. Mezinárodně uznávané české sborové těleso hostuje na tomto místě v podobně objevných produkcích pozapomenutých děl pravidelně od roku 2009. Tentokrát ho připravil jeho druhý sbormistr Lukáš Kozubík. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje operu i práci, která hostování předcházela. A zmiňuje i pocity, se kterými před rokem do sboru nastoupil.