„Passacaglia immaginaria je skladbou, která vychází z barokní formy a postupně vstřebává i renesanční a neoromantické prvky.“
„Anton Bruckner není dramaturgicky příliš frekventovaným skladatelem. V podvědomí publika jde o těžké skladby, náročné na pochopení i interpretaci.“
„Pohroužení do filosofie této mohutné symfonie bylo zřetelné a pomalá a rozvážná tempa dávala provedení patřičnou hloubku.“
Prvním abonentním koncertem Filharmonie Brno v Janáčkově divadle byl koncert ve čtvrtek 23. listopadu. Představil publiku náročný repertoár, Symfonii č. 6 A dur Antona Brucknera a Passacagliu immaginariu Stanisława Skrowaczewského. Orchestr Filharmonie Brno řídil jeho šéfdirigent Dennis Russell Davies.
„Velvyslanec Japonska, pan Suzuki Hideo v anglickém projevu k publiku překvapil znalostí české kultury i situace Filharmonie Brno, když podpořil záměr výstavby nového koncertního sálu.“
„První věta je obrazem smrti hrdiny, při jehož pohřbu se vynořují filosofické otázky o smyslu života a smrti.“
„Vize vzkříšení, neskutečně působivá a přesvědčivá, vyvolala po zaraženém tichu explozi ovací. Jestli opravdu duše Gustava Mahlera, vzkříšená v jakékoli podobě, byla přítomná tomuto provedení, byla s ním jistě navýsost spokojená.“
Filharmonie Brno vstoupila slavnostním koncertem ve čtvrtek 14. září do své 68. sezóny. Sál Janáčkova divadla byl vyprodaný a jeviště bylo také zcela zaplněno. Hrála se Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“ pro soprán, alt, sbor a orchestr Gustava Mahlera. Ke spolupráci byli přizváni Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, sopranistka Pavla Vykopalová a mezzosopranistka Jana Hrochová. U dirigentského pultu stanul šéf Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, pro kterého tímto začala již šestá sezóna v čele orchestru.
Festival České doteky hudby zahajuje další ročník a první tři jeho koncerty se budou konat ještě teď v prosinci. První bude v úterý 21. prosince v Zrcadlové kapli Klementina, druhý ve středu 29. prosince v klášteru bosých karmelitánů na Hradčanech a třetí o den později v kostele sv. Šimona a Judy. Všechna hudební setkání začínají v 19 hodin. V Zrcadlové kapli Klementina vystoupí klavíristka Terezie Fialová, španělský flétnista Claudi Arimany a u nás žijící albánský violoncellista Bledar Zajmi. Znít bude hudba Mozarta, Schumanna a Friedricha Kuhlaua. Hudebně pantomimický večer k stému výročí narození Ástora Piazzolly v klášteru bosých karmelitánů na Hradčanech bude v režii souboru Tango Quartetto Re Campo – akordeonisty Petra Zámečníka, flétnistky Pavlíny Kavulové, violoncellisty Štěpána Filípka a perkusisty Lukáše Krejčího. Pantomimu předvede Vlado Kulíšek. „Quartetto Re Campo v unikátním spojení se slovenským pantomimem Vlado Kulíškem ztvárňuje atmosféru v hudebně pohybové performanci od počátků tanga přes Ástora Piazzollu až po osobité kompozice Petra Zámečníka, kde tango nemusí být hudebně důležité a kde jeho jediný význam je ten, který mu dáme…,“ zvou umělci. V kostele sv. Šimona a Judy vystoupí slovenský Mucha Quartet, a to se zpěvačkou a houslistkou Ivou Bittovou. Program nese název Slovenské zpěvy a zazní v něm hudba Bély Bartóka, Leoše Janáčka, Alexandera Moyzese a Eugena Suchoně. Náhradní termíny neuskutečněných koncertů festivalu přinášíme níže.
Celkem osm koncertů ve čtyřech dnech nabídne od úterý 26. května Projekt brněnské filharmonie s názvem Konec streamu. Hrajeme zase živě!. Po bezmála třech měsících se tak do Besedního domu vrátí koncerty pro veřejnost, samozřejmě zatím komorní. Orchestr představí své violoncellisty, smyčcové kvarteto, duo kontrabasu a harfy a členy skupiny bicích nástrojů.
„Všichni doufáme, že od září už se pojede normálně.“
„Mnohokrát jsem sonátu provedl, a to i předtím, než pan Emmert zemřel, takže jsem nositelem autorizované zkušenosti.“
„Na Moravě žiju a asi by analytici nějaké vlivy dokázali i v tom, co píšu, najít.“
Tóny jeho nástroje tvoří jednu z osmi desítek zvukových stop ve společné písni, se kterou muzikanti z Janáčkovy opery lámou od dubna rekordy na sociálních sítích. Corona Song tvrdí, že „Hudbou se to nepřenáší“. Text napsala Jana Infeldová, hudbu Marko Ivanović, hudebníci natočili doma své party, další lidé v divadle video sestříhali. Violoncellista Štěpán Filípek vedle toho celou jednou polovinou stojí i za obdobně inspirovaným domácím videem zpěvačky Radůzy s její písní "Jednou to pomine“. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus však hovoří nejen o příležitostné tvorbě z doby karantény, ale hlavně o vlastních dlouhodobějších projektech, o komorní hudbě a svých nejbližších spolupracovnících, o natáčení děl Františka Emmerta i o tom, kdy se zase vrátí normální provoz do Národního divadla Brno, v jehož orchestru hraje.
