„Idomeneo bývá považován za skladatelovu první mistrovskou operu. A vskutku je to dílo v mnohém nové, nejen v Mozartově tvorbě samotné, ale i v kontextu evropského operního vývoje.“

„Inscenace je dílem skotského režiséra Davida McVicara, hudebně operu nastudoval a řídil pravidelný spolupracovník divadla Sir Simon Rattle. Inscenace se dá označit jako klasická, hraje se na prázdné scéně, které vévodí zavěšená lebka. Režisér děj opery nikam nepřekládá ani nepřekrucuje vztahy mezi jednotlivými postavami.“

„U Magdaleny Kožené jsme mohli obdivovat její mimořádné herecké nasazení v roli Idomeneova syna, který svého otce miluje a ctí a který miluje i svou Illii.“

Poslední premiérou v berlínské Státní opeře Pod lipami, uskutečněnou 19. března, byla opera Wolfganga Amadea Mozarta Idomeneo, celým názvem Idomeneo, Re di Creta (Idomeneus, král krétský). Mozart ji napsal v roce 1780 jako svou desátou dokončenou operu (před ním vznikly i fragmenty oper Thamos nebo Zaida), po něm následovalo dalších sedm dokončených oper. Idomeneo totiž bývá považován za skladatelovu první mistrovskou operu. Za inscenací stojí režisér David McVicar a dirigent Sir Simon Rattle, v jedné z hlavních rolí účinkuje Magdalena Kožená. 

„Magdalena Kožená umí zvýraznit význam slov, umí jim dát hudební tvar a přesný výraz.“

„V doprovodu písní Simon Rattle působil téměř neviditelně, neznamená to však, že by neměl vše pevně a hlavně podrobně v rukou.“

„Vystupuje s taktovkou jako opravdový velitel, přesto však ani trochu ne jako dirigentský despota. Nevznáší se nad orchestrem, neopájí se, ale je na všechny strany v blízkém kontaktu – a z detailní práce mu zároveň zřetelně vyvstávají proporce a velké plochy díla.“

Sobotní koncert České filharmonie byl výjimečným setkáním s neokázalým pěveckým uměním Magdaleny Kožené a s dirigentským mistrovstvím, jímž obdobně nenápadně vládne Sir Simon Rattle. Schumann a Martinů, oba v programu dvakrát, spolu sice nijak nesouviseli, ale hodnota koncertu spočívala v něčem jiném než ve vycizelované dramaturgické lince. Společným jmenovatelem písní moderního českého klasika a symfonické tvorby německého romantika bylo oživování partitur, interpretace, tvoření znějící hudby, a to způsobem, který se autoritu nemusí snažit dávat najevo – prostě ji má.

Sir Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená završí svou rezidenturu u České filharmonie mimořádným koncertem, který se bude konat ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 25. února od půl osmé večer. Na programu budou dvě skladby Roberta Schumanna. Předehra k opeře Jenovéfa a Druhá symfonie. Magdalena Kožená se představí ve dvou písňových cyklech Bohuslava Martinů, jež následně nahraje pro hudební vydavatelství Pentatone. Na připravovaném disku bude i výběr z písní Bély Bartóka, Maurice Ravela, Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina, které s prvním českým orchestrem zazněly na listopadových koncertech.

„Mezzosopranistka Magdalena Kožená vytvořila v roli Elvíry zjevně zoufalou, životem smýkanou a téměř vyšinutou postavu, jíž lze bez potíží uvěřit i jinak nepravděpodobnou schopnost splést si svého někdejšího milence s jeho plebejským sluhou.“

„Zkrátka a dobře, Mozartův týden měl v čele s Rolandem Villazonem našlápnuto více než znamenitě, a jak se zdálo, dveře měl otevřené i pro špičkové interprety z České republiky.“

„Dámy a pánové, vypněte si prosím své mobilní telefony. Nahrávání a fotografování je během koncertu zakázáno. Věřím, že si užijete fantastický a neopakovatelný večer, Mozart žije!"

O tom, komu patří hlas, který promlouval k návštěvníkům před začátkem jednotlivých programů letošního ročníku Mozartwoche, pochyboval asi jen málokdo z přítomných. Extravagantní festivalový intendant Rolando Villazón byl totiž ve dnech 26. ledna až 5. února 2023 osobně či obrazně v Salcburku přítomen prakticky všude. Pokud jste ho na některém z koncertů nezastihli jako pěvce, recitátora, moderátora či režiséra, určitě se jeho portrét nedal přehlédnout v novinách, časopisech nebo festivalových tiskovinách. A to nemluvím o obchodech, které si kladly za čest prodávat exkluzívní kávové šálky s designem, navrženým samotným panem ředitelem.

Stipendijní Akademie MenART, která podporuje vyhledávání, rozvoj a podporu mladých talentů, přijímá od 11. ledna přihlášky do nadcházejícího šestého ročníku. Až do 31. března se tak mohou přihlásit žáci základních uměleckých škol, žáci druhého stupně základních škol nebo studenti gymnázií a středních škol, a to i společně se svými pedagogy. I ti mají v MenARTu tradičně své místo a mohou rozvíjet své znalosti a čerpat novou inspiraci.

„V londýnském koncertním uvedení Káti Kabanové zpívá Varvaru mezzosopranistka Magdalena Kožená.“

„Filharmonie Brno zahraje v Americe vedle Glasse, Dvořáka a Martinů také Janáčkovu rapsodii Taras Bulba, Sinfoniettu a Glagolskou mši.“

„Konvergencie nabídnou v Bratislavě od 9. do 12. března všechny zásadní Janáčkovy komorní opusy.“

Březnový komorní festival Konvergencie je letos věnován v Bratislavě Leoši Janáčkovi. Tři jeho klíčové symfonické skladby, spolu s partiturami Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Philipa Glasse a dalších autorů, poveze v únoru na americké turné Filharmonie Brno. A v Evropě se jen do konce května uskuteční desítka premiér nových inscenací Janáčkových oper. Nejbližší událostí je nicméně opera na koncertním pódiu – Káťa Kabanová už dnes v britské metropoli.

„V rozezpívaném orchestru zaznívaly poetické tóny a Magdalena Kožená dala písním punc slovní i hudební poezie, milou výslovnost a lahodné hloubky i výšky.“

„Simon Rattle neomylně a jasně podněcuje drobné detaily vystupující na pozadí zásadnějších proporcí, nachází neobvyklá nasvícení známých, nenápadných či zdánlivě nedůležitých míst nebo dokonce přináší celé nové pohledy.“

„Málokdy je možné slyšet partituru Tarase Bulby rozehranou do takových nuancí, do takové jemnosti i ráznosti, básnivosti i reálnosti, do tak podrobně dynamicky tvořené polyfonie, jak se ten večer podařilo.“

Druhý týden rezidence, kterou v této sezóně realizují u České filharmonie Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle, přinesl méně známé písňové cykly a nesmírně zajímavě provedené symfonické skladby českých klasiků – Dvořákovu báseň Holoubek a Janáčkovu rapsodii Taras Bulba.

„Sólistka poskytla písním všechny charakteristické znaky svého projevu: lahodnost, emotivnost a pečlivou deklamaci dávající slovům nejen jejich vlastní, ale i hudební smysl.“

„Dirigent vytvářel hudební obrazy plné výrazu, nálad, obsahů a průhledů k věčnosti.“

„Hudba se nekonečně dlouho vytrácela, až se nesmírně jemně vytratila do ticha.“

Koncert pro svobodu a demokracii Česká filharmonie naplnila v Rudolfinu 17. listopadu hudbou zdánlivě, na první i na druhý pohled, se sametovou revolucí nesouvisející. Nicméně skutečnost, že dirigoval Sir Simon Rattle a že zpívala Magdalena Kožená, byla zcela výjimečná, skutečně sváteční. A takové bylo i provedení Mahlerovy Deváté symfonie.

Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze a Společnost koncertních umělců tradičně 17. listopadu pořádá Koncert proti totalitě k připomínce Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva v Sále Martinů. Program představí díla skladatelů perzekvovaných totalitními režimy dvacátého století. Koncertu bude předcházet vernisáž výstavy fotografií Sametová revoluce > 1989 Dany Kyndrové a Radovana Bočka v Respiriu HAMU. Česká filharmonie vystoupí k výročí sametové revoluce se Simonem Rattlem a Magdalenou Koženou 16. i 17. listopadu. V pátek 18. listopadu zazní ke stejné příležitosti tradiční koncert Univerzity Pardubice a Komorní filharmonie Pardubice. Ve čtvrtek 17. listopadu v Sukově síni hudby v Pardubicích, v sobotu 19. a v neděli 20. listopadu v sokolovně v Novém Městě nad Metují se smetanovsko-dvořákovským programem vystoupí mládežnický orchestr Novoměstská filharmonie (NoFi) s dirigentem Markem Klimešem.

Česká filharmonie na Koncertech pro svobodu a demokracii 16. a 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina uvede Řecké a Maďarské lidové písně v úpravě Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera. K prvnímu českému orchestru se připojí rezidenční umělci letošní koncertní sezóny, dirigent Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená. Druhý koncert vysílá Česká televize na programu ČT art v opožděném přímém přenosu.

„Po letech zazní Beethovenova Devátá s Ódou na radost, ale nestane se z toho nová tradice.“

„Česká filharmonie vystoupí se dvěma pražskými debutanty. Jsou jimi šestadvacetiletý dirigent Klaus Mäkelä a americký skladatel a dirigent John Adams.“

„Koncert nazvaný již tradičně Debut Pražského jara představí mladou dirigentku Alenu Jelínkovou.“

Láska a hudba jako podtitul a stopy české interpretační školy v zahraničí jako téma, to budou dva z hlavních motivů festivalu Pražské jaro v roce 2023. Mou vlast na úvodním koncertě přednese Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Hostovat mají v české metropoli také Essenští filharmonikové s šéfdirigentem Tomášem Netopilem a pak i Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, který kdysi léta vedl Rafael Kubelík. Na dobu od 12. května do 2. června je připraveno více než třicet koncertů.

Česká filharmonie oslavuje mimořádným koncertem události, které měly klíčový význam pro nové hodnotové směřování naší společnosti. Sametová revoluce roku 1989 bezesporu k takovýmto milníkům patří. Náš první orchestr uvede symbolický Koncert pro svobodu a demokracii, který se bude konat ve čtvrtek 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Program večera sestavili rezidenční umělci sezóny, renomovaný dirigent Simon Rattle a světově uznávaná česká mezzosopranistka Magdalena Kožená. Pro tuto jedinečnou příležitost vybrali písně Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera, významného hudebního skladatele s českými kořeny.

Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova uvede tento týden od 2. do 4. listopadu Sedmou symfonii Gustava Mahlera. Byčkov Mahlerovu Sedmou symfonii s Českou filharmonií poprvé provedl letos v srpnu na letních festivalech ve skotském Edinburghu a španělských městech San Sebastian a Santander a před několika dny v Paříži a Lucemburku. V Praze ji nyní nahraje pro Pentatone, u něhož pod jeho taktovkou v podání prvního českého orchestru zatím vyšly dvě Mahlerovy symfonie, Čtvrtá a Pátá. V letošní sezóně pak ještě nahraje Šestou symfonii, která po koncertech v Rakousku, Srbsku, Itálii, Francii a Německu zazní v červnu i ve Dvořákově síni Rudolfina.

„Brněnské hudební školství by se bez Janáčkovy celoživotní dřiny začalo rozvíjet později.“

„Stejně jako JAMU, i Janáčkovo kvarteto slaví letos pětasedmdesáté narozeniny.“

„Kniha s názvem ‚…vždy svou hřivnou přispívat…‘ je věnovaná devatenácti držitelům titulu doctor honoris causa.“

Přestože se jejího založení Janáček nedožil, dnes by na její počest jistojistě složil nějakou oslavnou skladbu a byl by nadšen z toho, že jeho celoživotní snažení založit vysokou uměleckou školu mělo přece jen nějaký smysl. Historie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně je dlouhá tři čtvrtiny století a za tu dobu se toho opravdu hodně událo. Institucí prošla řada významných pedagogů, absolventů a jiných předních hudebních a divadelních osobností. Koncerty k oslavám výročí pětasedmdesáti let od založení akademie probíhaly po celý rok a vygradovaly 16. října, kdy vystoupilo v Besedním domě v Brně nemalé osazenstvo z obou fakult v čele s dirigentem Jakubem Kleckerem. Na programu nemohl chybět Leoš Janáček. Zazněla ale i díla jiných českých a světových skladatelů. „JAMU na cestě k uzavření kruhu přeji odvahu, nasazení a schopnosti táhnout za jeden provaz. JAMU je 1,“ vzkazuje rektor Petr Michálek.

„Založili jsme Cello Republic s určitou vizí rovnosti a demokracie pro všechny členy kvarteta. Aby v něm každý z nás měl pocit bezpečí, jistoty, volnosti a tvůrčí svobody.“

„Díky Matějovi můžou být do budoucna koncerty Cello Republic daleko víc o improvizaci, o větší interpretační volnosti a už teď je jisté, že umělecky nás to posune zase dál.“

„Je to tak, že my si pódiové texty necháme dopředu přeložit do japonštiny, naučíme se je nazpaměť a na koncertech pak skutečně mluvíme japonsky.“

Přestože crossoverové violoncellové kvarteto s názvem „Cello Republic“ je na české hudební scéně momentálně žhavou novinkou, jeho členové jsou naopak už zasloužilé stálice, mající za sebou vyprodané koncerty po celém světě, desítky milionů zhlédnutí na YouTube, několik mimořádně úspěšných CD nahrávek a nespočet nadšených fanoušků. Tři ze čtyř členů Cello Republic jsou totiž zároveň i bývalí členové Prague Cello Quartet, ve kterém působili bezmála deset let. Nyní, po rozpadu souboru se rozhodli pokračovat ve své původní vizi – na nejvyšší umělecké úrovni provádět originální, kvalitně propracované aranže známých světových melodií a s vysokou dávkou humoru přibližovat širokému publiku svět klasického violoncella, které zdaleka nemusí být jen „vážné“. Přes svoje krátké působení pod novým názvem mají už Cello Republic plný diář koncertů (včetně nadcházejícího turné po Japonsku) a právě vydávají své první CD. V RozhovoruPlus jsme si o jejich novém souboru povídali se dvěma zástupci kvarteta – Janem Zemenem a Matějem Štěpánkem.

„Vrcholem festivalu byl bezesporu písňový koncert mezzosopranistky Magdaleny Kožené, ve kterém vystoupila společně s manželem Sirem Simonem Rattlem, který se ujal partu klavíru.“

„Magdalena Kožená se představila jako královna písní, výsostná interpretka se smyslem pro hudební sdělení, pro efekt i vyjádření vnitřních emocí.“

„Byl to kouzelný večer plný poezie a niterného výrazu, který pomáhali velkou měrou nastolit spoluúčinkující špičkoví instrumentalisté.“

Písňový recitál Magdaleny Kožené uzavřel v pondělí 27. června festival Concentus Moraviae. Zlínské Kongresové centrum spolu s ní přivítalo mezinárodní seskupení hudebníků v čele se Sirem Simonem Rattlem a dramaturgem letošního ročníku Kasparem Zehnderem.

„Podobně jako Salcburk, je i Litomyšl nejen malebným městem a rodištěm hudebního génia, ale také městem, které po několik festivalových týdnů doslova dýchá hudbou a které se stává po dobu trvání festivalu hudebním srdcem země.“

„Provedení Mesiáše na nádvoří zámku není důsledkem úvah, jak koncert zatraktivnit, ale naopak reakcí na očekávaný zájem publika, který by mohl být v případě koncertu v kostele uspokojen pouze částečně.“

„Domnívám se, že jsme již natolik známí, že posluchač, který si kupuje vstupenku na náš koncert, celkem přesně ví, jaký druh interpretace od nás lze očekávat.“

Myslivečkův Abrahám a Izák na Salcburském festivalu, o měsíc dřív, právě tento víkend, Händelův Mesiáš na Smetanově Litomyšli… V srpnu Chopinův festival ve Varšavě, v září Svatováclavský festival v Ostravě… I léto je pro Collegium 1704 naplněno prestižními úkoly. O jejich nesamozřejmosti, o staré hudbě v kontextu velkých letních koncertů, o hledání a objevování repertoáru, o plánování i o akustice při open air akcích přemýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks, zakladatel, umělecký vedoucí a dirigent předního tuzemského barokního orchestru a jeho sboru.

„Úpravy pana Temla se opravdu povedly, jsou krásné, udělané s citem a velkou pokorou, není to nic svévolného.“

„Barokní hudba vyžaduje určitou kázeň, kterou v romantické hudbě zpěvák ne vždycky musí mít. Myslím kázeň technickou.“

„Do velkého operního světa jsem ještě nepronikla. Člověk se vyvíjí, budu ráda, když se budu moci romantické operní tvorbě věnovat víc.“

Na křídlech písně. Tak je nazván koncert festivalu České doteky hudby, jehož pěveckou protagonistkou je první červnovou neděli v Praze na Hradčanech Karolína Janů. Mladá sopranistka, kterou si publikum v Plzni pamatuje ze dvou Monteverdiho oper a se kterou se mnozí setkali také na nejrůznějších pódiích jako s koncertní umělkyní. Sólistka, která bude v srpnu zpívat ve scénickém projektu Jihočeského divadla na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově v Händelově Mesiáši. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nejen nad vztahem k barokní a k romantické hudbě, ale také nad repertoárem svého CD, natočeného s Plzeňskou filharmonií a věnovaného z větší části písním. Hovoří o něm jako o typickém „covidovém dítku“.

Letošní Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zve na zázračné putování prostorem i časem. Od úterý 31. května do pondělí 27. června nabídne cestu kolem hudebního světa. Na třech desítkách koncertů a v množství doprovodných akcí zamíří k hudebním kořenům umělců a nabídne možnosti, jak lze tímto jedinečným dědictvím okouzlit současného posluchače. K množství výjimečných účinkujících se připojí i patronka festivalu Magdalena Kožená společně se Simonem Rattlem.