„Mám se Zlatým sálem Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni spojeno mnoho vzpomínek, radostných zážitků a šťastných okamžiků z mého dětství i mé kariéry.“
„U Berlínských filharmoniků je mi ctí spolupracovat s mnoha inspirativními hudebníky orchestru.“
„Při interpretaci skladeb Carla Marii von Webera, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Johannese Brahmse se cítím velmi příjemně.“
Proslulý sóloklarinetista Berlínských filharmoniků Andreas Ottensamer, který pochází z Vídně a exkluzivně nahrává pro prestižní label Deutsche Grammophon, vystoupí 2. listopadu 2022 s PKF – Prague Philharmonia. V Císařském sále Lobkowiczkého paláce se představí i z pozice dirigenta. Na programu jsou díla Samuela Barbera, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Petra Iljiče Čajkovského. Při této příležitosti poskytl portálu KlasikaPlus.cz rozhovor.
„Valčíkové melodie dirigent Iván Fischer lehce krátil, takže spíše než tanečně působily akademicky.“
„Sólisté Wenzel Fuchs i fagotista Stefan Schweigert Duett-Concertino Richarda Strausse interpretovali s brilancí, hravostí, jemností a zpěvností.“
„Do čtvrté věty Mahlerovy První symfonie dostal dirigent Iván Fischer vnitřní gradaci s velkými tahy ostrých kontur.“
Velký sál Filharmonie byl v Berlíně minulý týden vyprodán na třech abonentních koncertech světoznámého orchestru pod taktovkou proslulého maďarského dirigenta Ivána Fischera. Dlouholetí sóloví hráči Berlínských filharmoniků, klarinetista Wenzel Fuchs a fagotista Stefan Schweigert, s brilancí a hravostí excelovali v provedení vzácně uváděné skladby Duett-Concertino Richarda Strausse. Velmi citlivě koncipovaný program nabídl návštěvníkům skladby současníků – Gustava Mahlera a Richarda Strausse.
„Celibidache mně hlavně otevřel oči. Pochopil jsem, že to, co jsem dosud považoval za pilnou studentskou práci, je vlastně jen sladké nicnedělání.“
„První místo v soutěži byla samozřejmě ohromná vzpruha, začal jsem dostávat nabídky nejen tuzemské, ale už i do ciziny.“
„Obě nabídky přišly oficiálně na Pragokoncert, ale ten je obě z politických důvodů bojkotoval.“
V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a tisíci statistickými údaji. Do sesbíraného materiálu nechává podrobně nahlížet. Tentokrát jde o další část vzpomínek, které pro něj na diktafon zaznamenal sám Jiří Bělohlávek, a to především o zásadním vlivu, který na něj měl během pražských seminářů a pak během stáží ve Švédsku světoznámý dirigent a vášnivý pedagog Sergiu Celibidache.
„Dvořákova hudba otevírá nezkušenému posluchači mnoho dveří, kterými může do světa hudby vkročit, a nabízí různé cesty, jak z ní mít potěšení.“
„Pro mě jako dirigenta není důležité být expertem na toho či onoho skladatele, mým hlavním cílem je nechat proudit pocit, emoce skladatele nebo určité skladby.“
„Protože ať diriguji ve Vídni, ve Frankfurtu, v Houstonu nebo v Praze, nepracuji rozdílně. Vkládám do svého dirigování stejnou energii, stejného ducha, stejné naděje.“
Původem kolumbijský dirigent usazený ve Vídni, dosavadní šéf Frankfurtského rozhlasového orchestru a Houstonských filharmoniků, se v příští sezoně stane uměleckým ředitelem a šéfdirigentem Vídeňských symfoniků. Ještě předtím si však tento ve světě uznávaný dirigent odbyde svůj pražský debut. S orchestrem Filarmonica della Scala a violoncellistou Danielem Müller-Schottem vystoupí 6. září na zahajovacím koncertě Dvořákovy Prahy s Koncertem h moll a Devátou symfonií Antonína Dvořáka. Den nato se Andrés Orozco-Estrada na festivalu ještě představí s jiným programem, s Weberem, Mozartem a Brahmsem.
„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“
„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“
„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“
Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“. Kromě hlavního ocenění, věnovaného významné osobnosti, se ovšem udělují ještě další. V roce 2020 se tak mezi vítěze rozdělilo 5,6 miliónů eur. Neboli pro nás, přivyklým domácím poměrům v hudební kultuře, nepředstavitelná částka 140 miliónů korun. A to vše díky jednomu jedinému muži, který se kdysi zároveň nudil i styděl.
„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“
„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“
„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“
Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.
„Tradiční předvánoční koncerty ‚Kubelíkova orchestru‘ nabízejí každoročně speciální zážitek.“
„Od počáteční, prosebné Griegovy hudby přes lahodného Mozarta po hudebně a technicky náročného Schuberta na závěr koncertu prosvítalo skrze tóny světlo, které se pomalu, ale jistě dere na povrchu po končícím složitém roce.“
„Pro ruskou sopranistku Julii Lezhnevu byl koncert zároveň debutem u Rozhlasového orchestru.“
Svět se přizpůsobuje nové situaci a v klasické hudbě tomu není jinak. Předvánoční koncert Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu byl letos online, a přesto nabídl mimořádnou hudební kvalitu. Orchestr řídil Herbert Blomstedt, účinkovali sopranistka Julia Lezhneva a Sbor Bavorského rozhlasu.
„Dnes jsou Novoroční koncerty přenášeny do devadesáti zemí světa a sleduje je padesát milionů diváků. Včetně těch, kteří si v 11 hodin a 15 minut naladí ČT2.“
„Při vší úctě k tomu, co Johann Strauss a jeho synové zkomponovali, si podoba Novoročních koncertů žádala osvěžení. Každý rok bude tento koncert dirigovat někdo jiný!“
„V závěru roku 2019 byl k záskoku do Vídně přizván Jakub Hrůša. Zanechal u filharmoniků výtečný dojem. Bude mu za pár let svěřen i „píárově“ neocenitelný Novoroční koncert z Vídně?“
Po rozporuplné předpremiéře s datem 31. 12. 1939 se první skutečně Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků uskutečnil 1. ledna 1941. Blíží se tudíž jeho osmdesátiny. Osm dekád lze rozdělit do čtyř etap. První zahrnuje období druhé světové války a po něm hledání morálně přijatelného dirigenta. Druhé vévodí nedostižný výkon prvního houslisty tohoto orchestru, který se v rámci Novoročních koncertů chopil taktovky na celé čtvrtstoletí. Po něm – coby intermezzo – stanul na dirigentském stupínku „muž od vedle“, tehdejší umělecký šéf Vídeňské státní opery. A ve druhé polovině osmdesátých let 20. století se z lokální vídeňské atrakce vyklubal projekt globální slávy. Včetně divácky lákavého střídání špičkových dirigentů světa, kteří se od té doby ve Vídni pokaždé na Nový rok mění. Jak rozhlasové, tak především televizní přenosy či záznamy putující do celého světa potvrzují skutečnost, že Novoroční koncert z Vídně už dávno není jen svátkem hudby, ale také prestižní společenskou záležitostí. Že se na Nový rok ještě nikdy nechopil taktovky český dirigent, se může do několika let změnit. Vždyť jeden ze současných má k tomu, myslím, slibně našlápnuto.
„Moje kulturní DNA je ruská, ale stejně tak se po celý život cítím být Evropanem.“
„Být umělcem, to není volba profese, to není to, co děláme, ale to, co jsme.“
„Slovenská filharmonie se mi jeví být ideální kombinací dvou směrů.“
Daniel Raiskin, nový šéfdirigent Slovenské filharmonie, má dnes večer v Bratislavě inaugurační koncert. Bez publika, v přímém přenosu, ve streamu. Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa, původně hrál na violu, ale už tři desetiletí žije v západní Evropě. Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory, a to i v Americe nebo v Jihoafrické republice. Padesátiletý umělec ruského původu vystřídal Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje Daniel Raiskin o svých kořenech, o kulturních hodnotách euroamerické civilizace, o současné pandemii i o cílech, které si klade v Bratislavě.
„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“
„Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“
„Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“
Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od poloviny července do poloviny září obvyklý termín, ale prvních šest z nich se odehrává jen ve virtuálním prostoru – vše z nahrávek. Jen poslední dva týdny by se měly uskutečnit už živě v Royal Albert Hall, i když zřejmě bez publika. Festivalu je letos rovných 125 let, ale jeho průběh se musel podřídit opatřením přijatým v Británii proti šíření pandemie.
„Každoroční Evropský koncert Berlínských filharmoniků se uskutečnil v Praze hned třikrát.“
„Hrůšovi viditelně i slyšitelně bohatý a mnohovrstevnatý zvuk berlínského orchestru sedí.“
„Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho z prosince 2015 je dokonalou ukázkou specifického scénického provedení, jež Simon Rattle v Berlíně uváděl.“
Hudba českých skladatelů má u Berlínských filharmoniků důležité místo. Z její pokladnice pravidelně vybírají jak stálí šéfdirigenti, tak i ti, co u tohoto slavného orchestru jen hostují. A nejde jen o Novosvětskou nebo o předehru z Prodané nevěsty. Stále častěji jsou uváděna méně populární díla jako třeba Symfonie Asrael Josefa Suka. A pak jsou tu čeští umělci, co jsou do Berlína zváni. Digital Concert Hall je stále zdarma, a protože koronavirová krize nadále trvá, přináším další výběr zajímavých interpretačních počinů z berlínského sálu Filharmonie. Tentokrát s českou stopou.
„Podle vzpomínek doprovázela koncert elektrizující atmosféra.“
„Právě operní repertoár pod Abbadovou taktovou dostává opravdu grády.“
„Murray Perahia se v interpretaci nepodobá žádnému jinému.“
Digital Concert Hall je z důvodu koronavirové pandemie zdarma. Nabízí hodiny a hodiny kvalitní hudby napříč hudební historií, dirigenty i sólisty. Je plná nejrůznějších perliček, dokumentů, výpovědí a vzdělávacích programů. Já předkládám svůj osobní playlist, ke kterému se pravidelně vracím. Snad udělá radost i vám.
„Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa.“
„O hráčích hovoří jako o vášnivých a talentovaných hudebnících.“
„Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory.“
Slovenská filharmonie bude mít od podzimu nového šéfdirigenta. Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017, vystřídá padesátiletý ruský umělec Daniel Raiskin. V současnosti je hudebním ředitelem Winnipeg Symphony Orchestra a hlavním hostujícím dirigentem Bělehradské filharmonie.
„Mezi přídavky nechybí nejznámější valčík Na krásném modrém Dunaji a Radeckého pochod.“
„V historii koncertů na Nový rok je překvapivé to, že Vídeňští filharmonikové hledali cestu k hudbě rodiny Straussů dlouhá desetiletí.“
„V roce 2020 se poprvé ujímá taktovky krajan a žák Marisse Jansonse – Andris Nelsons, rovněž rodák z Rigy.“
Polední hodiny prvního lednového dne patří v rakouské metropoli ve Zlatém sále Hudebního spolku, v síni Wiener Musikverein, od čtyřicátých let dvacátého století každým rokem Vídeňským filharmonikům. Tradice určují program, atmosféru, výzdobu a velmi silně i způsob interpretace. Hudba Straussů a dalších autorů patřících neoddělitelně k hudební Vídni se hraje s lehkostí a trochou ležérnosti, přesně a muzikálně, s nakažlivým espritem, neodolatelně. Při řízení Novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků už se vystřídaly bezmála dvě desítky dirigentů, většina se vracela a vrací. Mariss Jansons (1943-2019) tak vystoupil třikrát. Mezi nahrávkami hodnými pozoru připomínáme záznamem z roku 2006 právě jeho první „Neujahrskonzert“.
„Sawallisch na snímku, který je k dispozici na LP deskách i na CD, neomylně vystihuje mužný smutek.“
„Spolu s nahrávkou Stabat mater jde v diskografii ČF o jedinečnou, trvalou, jen těžko překonatelnou klasickou hodnotu.“
„Dílo nikoli pro liturgii, ale pro soustředěný poslech.“
Dušičky, Památka všech věrných zemřelých… Druhý listopad je v liturgickém kalendáři římskokatolické církve dnem modliteb za zesnulé. Mše za zemřelé, která k této tradici patří, začíná slovy Odpočinutí věčné dejž jim, Pane… Requiem aeternam dona eis, Domine. Díky mimořádně dramatickému zhudebnění části pojednávající o posledním soudu vstoupilo do dějin Requiem od Giuseppe Verdiho, přirovnávané často k jeho operám. Dvořákovo Dies irae si s tím Verdiho nezadá. Ale Requiem českého mistra jako celek přece jen k opeře nikdo nepřirovnává. Je niternější. I v referenční pražské nahrávce Wolfganga Sawallische.
„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“
„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“
„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“
Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.
