0

„Opera je velká škola, protože to, co vás potká tam, vás na koncertě potkat nemůže.“

„Oproti tomu, kdy jako dirigent musím držet supervizi nad celkem, si u violoncella bytostně užívám zodpovědnosti jen sám nad sebou.“

„To, co profesor může předat mladému dirigentovi na vysoké škole, je především osobní zkušenost.“

Robert Kružík je jedním z našich nejmladších dirigentů, přesto má na kontě angažmá ve dvou operních domech a spolupráci s řadou renomovaných orchestrů. Mimo jiné je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a letos v květnu by měl debutovat na Pražském jaru. Náš rozhovor se uskutečnil v době prvních omezení s ohledem na epidemii koronaviru. Od té doby situace prošla výraznou proměnou, nicméně držme sobě i jemu palce, aby to vyšlo!

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Nad ostatní slavná jména vyniká Abbado hlubokým citem a niternou vnímavostí k obsahu skladby.“

„V prvých třech slabikách jako by bylo obsaženo vše: něžný nástup, sotva patrné rozvinutí a lehký odtah poslední noty.“

„Bryn Terfel zpívá zpaměti a ve tváři se mu zračí každé slovo.“

Abbado, Gardiner, Karajan, Herreweghe, Rattle, Solti, Blomstedt, Järvi, Furchtwängler, Celibidache, Gergiev… Mezi top dirigenty světa lze jen těžko najít některého, který by nebyl podepsán pod nahrávkou Brahmsova Německého requiem, a pokud náhodou není, zcela jistě ho provedl alespoň koncertně. A přestože každý z těchto velikánů do této geniální skladby přenesl maximum svého mistrovství, žádná ze studiových nahrávek se nevyrovná živému provedení pod taktovkou Claudia Abbada z roku 1997. Dokonce ani ta Abbadova ne…

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
sobota, 29 únor 2020 16:26

Orchestr zrcadlem dirigenta

0

„Sólový part je prodchnut pianovými a pianissimovými plochami, které Castaldi prováděl jako samozřejmost.“

„Castaldi s Kružíkem se museli přijít třikrát děkovat, než publikum propustilo orchestr na přestávku.“

„Dokonalost dirigenta se jednoznačně odrazila ve hře celého orchestru.“

Filharmonie Brno naposledy vystoupila v prozatímním zázemí Kulturního centra Babylon a pro zbytek sezóny se navrátí částí svých koncertů pod křídla Janáčkova divadla. Tuto skutečnost se rozhodla oslavit mimořádně zábavným programem z děl Leoše Janáčka, Mieczysława Weinberga a Bohuslava Martinů pod taktovkou svého stálého hostujícího dirigenta Roberta Kružíka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Ve spolupráci s velvyslanectvím jsme uspořádali společný projekt – venkovní Festival České republiky v Moskvě s návštěvností 55000 diváků.“

„Takové zázemí v Moskvě má pouze Česká republika a Slovenská republika.“

„Český dům poskytl zázemí Pražskému filharmonickému sboru poprvé a doufáme, že ne naposled.“

Pražskému filharmonickému sboru poskytl v Moskvě při jeho nedávném zájezdu zázemí Český dům, který je součástí Českého centra. Jeho ředitelka Hana Skládalová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje rozmanité činnosti centra a také postavení české kultury v Rusku. A připomíná i další koncerty českých hudebníků v ruské metropoli.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Dva samostatné sborové koncerty ve dvou nejprestižnějších sálech Hongkongu, to považuji za událost sezóny. Bohužel zasáhl osud.“

„S Velkým divadlem jednáme o možném samostatném koncertě, a to dokonce ještě letos.“

„V Moskvě máme skvělé zázemí v Českém domě – člověk si tady připadá jako doma.“

Pražský filharmonický sbor se na konci února měl vypravit nejen do Moskvy, kde v posledních letech navázal blízké vztahy, ale poprvé se měl představit také v Hongkongu, a to na prestižním Hong Kong Arts Festival. Vzhledem k okolnostem byl však nucen asijskou část turné zrušit. Vycestoval tedy alespoň do Moskvy, kde vystoupil s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského ve zbrusu novém moderním sále v Zarjaďje, a to jako teprve třetí český interpret v krátké historii tohoto centra. Ředitel sboru Radim Dolanský přibližuje zákulisí jednání s Hongkongem i s Moskvou a také vize do budoucna.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 23 únor 2020 19:46

Pražský filharmonický sbor v Zarjaďje

107

„Velký symfonický orchestr P. I. Čajkovského je tělesem s bohatou a dlouhou historií.“

„Sál je už na pohled velmi elegantní a jeho akustické podmínky jsou opravdu výjimečné.“

„Pražský filharmonický sbor dělal čest sobě i svému sbormistru velmi inteligentní interpretací a kromě toho i dokonalou výslovností.“

Naše přední profesionální sborové těleso navštívilo v uplynulých dnech Moskvu, kde ve spolupráci s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského a Vladimirem Fedosejevem zahájilo v sobotu večer festival k výročí narození Ludwiga van Beethovena a Petra Iljiče Čajkovského. Stalo se tak teprve třetím českým interpretem, který vystoupil v nové chloubě ruské metropole – koncertním sále v Zarjaďje.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
4

„Mým cílem bylo vypracovat právě dokonalý zvuk, protože dokonalou techniku mají všichni.“

„Od té doby jsem pochopil, že samotné ruce o hudbě hodně řeknou.“

„Čajkovskij nikdy nebyl sentimentální, ale západní umělci jej tak často interpretují.“

Vladimir Fedosejev letos oslaví 88. narozeniny. Je tedy jen o dva roky mladší než orchestr, u kterého, a to už přes 45 let, zastává pozici šéfdirigenta. S Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského pořádá koncerty po celém světě a v posledních letech se opakovaně objevoval i v České republice. S Pražským filharmonickým sborem jsou v podstatě už staří známí. Společně se představí také při dnešním zahájení Festivalu hudby Beethovena a Čajkovského v moderním moskevském Koncertním sále Zarjaďje. V rozhovoru po portál KlasikaPlus pan dirigent uvažuje o zvuku svého tělesa, o ruské dirigentské škole i o hudbě obecně. Nelze bez ní žít, říká…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Teď, když slavíme 90 let, jsme nachystali tři velké zájezdy do Číny, Japonska a Koreje.“

„Náš orchestr premiéroval celou řadu děl. V tom chceme pokračovat, a proto hrajeme skladby autorů 20. a 21. století.“

„Náš orchestr byl jediný, který zůstal tady v Moskvě v roce 1941 a hrál a posílal své nahrávky na frontu vojákům.“

Pražský filharmonický sbor v rámci hostování v Moskvě spolupracuje s Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského. Těleso bylo založeno v roce 1930 jako Moskevský rozhlasový orchestr a až v roce 1993 přijalo současný název. S Taťjanou Nazarbekovovou, jeho uměleckou ředitelkou, jsme si v pátek v den orchestrální zkoušky, v předvečer společného koncertu, povídaly o minulosti i budoucnosti orchestru. Nemusela jsem ani pokládat první otázku – vše, co jsem si mohla přát vyzvědět, mi vylíčila sama a jedním dechem…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Hlasy Dětského sboru Brno jsou křišťálově čisté a souzvuk byl dokonalý.“

„Hudební zpracování a libreto se v Monumentu dokonale protkly.“

„Slova autorů o neuvěřitelném dramatickém potenciálu příběhu byla naplněna.“

Opera Národního divadla Brno uvedla svou třetí premiéru sezóny: Monument. Pod operou v desíti obrazech jsou podepsáni šéfdirigent opery Marko Ivanović jako skladatel a David Radok, který je současně autorem libreta a scény a režisérem. Příběh inspirovaný životním údělem sochaře Otakara Švece, autora Stalinova pomníku v Praze, zformovali do působivé, hodinu a půl trvající inscenace.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2225

„Jedná se tam o konflikt mezi jednotlivcem a režimem, to je aktuální téma v každé době.“

„Námět s neuvěřitelným dramatickým potenciálem nebyl zpracován jako dokument. Jde o nastolení atmosféry totalitního režimu.“

„Národní divadlo operu uvede pouze čtyřikrát.“

Operní soubor Národního divadla Brno uvede v pátek 7. února světovou premiéru díla Monument. Autory opery jsou režisér David Radok a šéfdirigent NdB Marko Ivanović – oba pochopitelně své dílo provázeli i procesem nastudování. Navazují tak na svou úspěšnou spolupráci na brněnských prknech v uplynulých sezónách.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
107

„Filharmonie Brno mi psala před dvěma lety, že bude dělat českou premiéru, a zvala mě. Tehdy jsem odpověděl, že pokud tou dobou budu živ, pak mi bude potěšením zavítat do Janáčkova města.“

„Arménská hudba je modální. Současně s tím lidové písně používají vše velmi umírněně, ekonomicky.“

„Hudební život v Brně je svědectvím místního hudebního bohatství. Chovám nejhlubší obdiv k lidem, kteří se na tomto podílejí.“

Tigran Mansurjan přijal pozvání do Brna, aby byl přítomen provedení svého Requiem věnovaného obětem genocidy Arménů v době první světové války. Vedle toho, že se skladba poprvé dostala k uším českých posluchačů, byl koncert unikátní i obsazením. Requiem přijeli českému publiku představit s Filharmonií Brno a se sborem Czech Ensemble Baroque ti, kteří stojí za jeho vznikem, prvním nastudováním vůbec a také za oslnivou nahrávkou, která pak získala prestižní ocenění: dirigent Alexander Liebreich a sólisté Anja Petersen a Andrew Redmond. Rozhovor s jedenaosmdesátiletým autorem, dotýkající se arménské kultury, české premiéry skladby i jeho vazeb na české země, se uskutečnil dopoledne po prvním uvedení. Chodbami Besedního domu už se nesly nadšené ohlasy – a právem. Mansurjanovo Requiem zprostředkovalo životní zážitek; jak zdůrazňuje autorka rozhovoru, zdaleka ne jenom jí. Sama dílo slyšela teprve při druhém z brněnských večerů. „Až mě mrzelo, že jsem se s nesmírně sympatickým a galantním skladatelem setkala ještě před koncertem – moc bych si přála mu poděkovat za to úžasně silné dílo, kterým nás obohatil…,“ přiznává.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
12

„Výborně vystavěná dramaturgie stupňovala napětí až k samotnému vrcholu v podobě soudobého arménského klenotu.“

„Celou skladbou se prolínal zpěv nesoucí znaky východní melodiky tak podmanivé, že dokázala způsobit běhání mrazu po zádech.“

„Ticho neslyšné a bezdeché, které ale současně promlouvalo tou nejhlubší pokorou před dílem přítomného autora.“

Jen stěží lze slovy popsat zážitek, který brněnskému publiku zprostředkoval arménský skladatel Tigran Mansurjan svým Requiem, uvedeným v české premiéře. Skladba, která v nahrávce pod taktovkou Alexandera Liebreicha dosáhla na International Classical Music Award i k nominaci na Grammy, doslova vzala posluchačům dech. Když se vzpamatovali, nekonečné ticho nahradily nekončící ovace.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„První věta nabídla krásně vynesená sóla jednotlivých nástrojových sekcí.“

„Óda na radost byla provedena s hudebním citem a vkusem, tedy slavnostně a burácivě, ale přitom s vědomím vedení fráze.“

„Sólisté předvedli obrovské mistrovství, totiž nejen své sólistické kvality, ale také schopnost spolupracovat s ostatními.“

Nejen Vídeňští, ale i brněnští filharmonikové pořádají pravidelně novoroční koncerty, a to už od roku 1956. Na rozdíl od svých rakouských kolegů, Filharmonie Brno evidentně počítala s tím, že oslavy příchodu nového roku mohou významně ovlivnit průběh Nového roku, a tak se k branám Janáčkova divadla začali posluchači scházet až před osmou hodinou večerní. Program koncertu zrcadlil slavnostní charakter události i motto nadcházejícího roku: oslavy 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 03 prosinec 2019 16:00

Filmové hity naživo i s obrazem

0

„Dojem umně dotvářely sestřihy ze samotných filmů promítané na velkou obrazovku za orchestrem.“

„V Gladiátorovi dokreslila Anna Slováčková hru orchestru vokály a Chuhei Iwasaki tanečními kreacemi.“

„Hudba Johna Williamse dokonale ladila s obrazem a zanechala hluboký dojem.“

První prosincové pondělí zavítal do brněnského SONO Centra Moravia Brass Band se svou Film Music Tour. Za řízení Chuheie Iwasakiho a průvodního slova i zpěvu Anny Slováčkové a Milana Peroutky zazněl výběr nejslavnějších filmových melodií v úpravě pro žestě a bicí, některé z dílny aranžéra a přítomného trumpetisty Ondřeje Moťky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 24 listopad 2019 13:16

Ve Zkoušce lásky studenti JAMU uspěli

4

„Hráči orchestru odhaleni publiku – zvukem i pohledem – hráli svou úlohu bravurně.“

„Výstupy dámského tria byly zcela excelentní – hlasově, souhrou a i ztřeštěnou hereckou akcí.“

„Patrik Červák řídil instrumentální ansámbl i zpěváky jistou rukou a kromě toho se zhostil také role herecké.“

Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v sobotu uvedla premiéru Rossiniho opery Zkouška lásky, v originále La pietra del paragone. V inscenaci spojili své síly studenti obou fakult JAMU a přivedli k životu vskutku neotřelou a zejména svěží inscenaci – co do mládí samotných interpretů i celkového pojetí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Vůbec největší poklonu si zaslouží hoboje, které svou úlohu hrály naprosto famózně.“

„Role vypravěče se ujala Laurie Anderson, která současně hrála na elektrifikované housle a obsluhovala další elektronické podkresy.“

„Skladba je vypointovaná k samému závěru, kdy pilotka ztrácí kontakt s pevninou a nakonec utichá. Stejně tak do ticha odešla i hudba.“

Filharmonie Brno odstartovala další ze svých abonentních cyklů, tentokrát s názvem „Klasicky i moderně“. Klasickou část přestavovala Dvořákova Šestá symfonie, tu moderní skladba Američanky Laurie Anderson s názvem Amelia, která zde zazněla v české, potažmo světové premiéře. Filharmonii Brno řídil její šéfdirigent Dennis Russell Davies, který v čele orchestru stojí již druhým rokem. Svou Amelii představila sama autorka, která si přivedla ještě jednoho hosta. Tím byl albánský violoncellista Rubin Kodheli.

 
Zveřejněno v ReflexePlus