„Titusz Tóbisz, svalnatý a tetovaný, tvrdý „macho“, je v našich končinách těžko napodobitelný.“
„Martin Bárta Jaga nehraje a nezpívá jako odpudivého křiváka, ale jako silnou a cílevědomou osobnost, nikoli skrytě intrikující, ale chladně a bezcitně kalkulující.“
„Režisér Oldřich Kříž příběhem doprovází tradičním, zkušeným, divácky přehledným způsobem.“
Otello je zralé a mistrovské dílo romantického hudebního divadla. Díky Verdiho hudbě i díky Boitově libretu. Plně o tom přesvědčuje také nová liberecká inscenace, třebaže Divadlo F. X. Šaldy neposkytuje ani na jevišti, ani v orchestřišti příliš velký prostor. Za pátečním premiérovým představením stáli dirigent Martin Doubravský a režisér Oldřich Kříž a v hlavních rolích pěvci Titusz Tóbisz, Lívia Obručník Vénosová a Martin Bárta.
Verdiho mistrovské dílo o tragické lásce, žárlivosti a intrikách Otello se v libereckém Divadle F. X. Šaldy dočká nového zpracování. Premiéry se tam budou konat zítra a v neděli od 19 hodin. V hlavních rolích se alternují pěvci Titusz Tóbisz a Michal Lehotský, Lívia Obručník Vénosová a Věra Poláchová, Martin Bárta a Andrij Shkurhan. V menších rolích se představí Sergey Kostov, Dušan Růžička, Josef Kovačič, Hynek Grania, Petra Vondrová nebo Martin Bělohlávek. Inscenační tým tvoří režisér Oldřich Kříž, scénograf Daniel Dvořák a kostýmní výtvarník Roman Šolc. Sbory nastudoval Lukáš Kozubík a celé dílo pak Martin Doubravský. Giuseppe Verdi má za sebou v době vzniku Otella dlouhou kompoziční pauzu, od jeho poslední opery Aidy uplynulo šestnáct let. Premiéra se konala roku 1887, pod libretem je podepsán básník Arrigo Boito. „Operní drama Otello stojí právem na piedestalu světové operní literatury. Je to drama plné pravdivých momentů, drama lámající lidské charaktery. A v neposlední řadě dílo ohromně cenné, protože je samo sebou usvědčeno z faktu, jak může být operní umění strhující a krásné,“ zve na novou inscenaci DFXŠ.
Orchestr libereckého Divadla F. X. Šaldy zve na zítřejší symfonický koncert od 19 hodin. Za řízení šéfdirigenta Martina Doubravského v první polovině zazní Koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll Sergeje Rachmaninova. V něm se sólového partu ujme Adam Skoumal, který nahradí původně avizovanou klavíristku Natalii Schwamovou. Vrcholem večera budou Musorgského Obrázky z výstavy. „Zatímco Rachmaninovův Třetí klavírní koncert d moll náleží k technicky nejnáročnějším klavírním partům a je dílem výsostné intelektuální hloubky, Musorgského Obrázky z výstavy (v orchestraci Maurice Ravela) jsou expresivním zhudebněním pocitů, které autora provázely během promenád a jednotlivých zastávek na výstavě obrazů jeho zesnulého přítele,“ uvádí dramaturgie a doplňuje, že hudební suita, kterou Musorgskij v klavírní verzi vytvořil během jediného emočního zápalu, patří právem k legendárním dílům světové hudební literatury pozdního devatenáctého století.
„Keprtovej riešenia smerujú viac k ľudskému pojatiu Lišky Bystroušky a považujem ich za absolútne legitímne, režisérka sa nimi nespreneveruje Janáčkovej opere, ani jej predlohe.“
„Čo sa týka ansámblu sólistov, jednoznačne mu podľa mňa dominovali Lívia Obručník Vénosová ako Bystrouška a Pavel Vančura ako Revírník.“
„Očarujúce bolo pôsobenie detských účinkujúcich.“
V nedeľu 16. januára započal 15. ročník jedinečného Festivalu hudebního divadla Opera. Ako prvú z dvadsiatky inscenácií tohtoročného programu sme pritom videli Janáčkovy Příhody Lišky Bystroušky v naštudovaní Divadla F. X. Šaldy Liberec. Podarená réžia Lindy Keprtovej sa stala podkladom pre niekoľko pozoruhodných hudobných kreácií a aktívne pripomínala, že okrem rozprávkového rozmeru má opera ešte jeden, dôležitejší, ktorý zahrnuje rôznorodé otázky týkajúce sa ľudského bytia.
„Vidím, jaký je v divadlech hlad po tom, předvést se před publikem, před plným sálem.“
„Národní divadlo Brno se stalo vlastně první covidovou obětí ještě před tím, než festival začal.“
„Snažíme se oslovit každého, kdo v uplynulých dvou letech něco významného hudebně-divadelního, respektive operního vytvořil.“
Devatenáct operních inscenací v deseti týdnech, to je bilance letošního Festivalu Opera 2022. Začne teď v neděli 16. ledna a potrvá do 29. března. Přehlídka se koná už po patnácté. Letošní bienále otevřou Příhody lišky Bystroušky, které přiveze Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Postavě mluvící lišky z Bílovic nad Svitavou je přitom už celých sto let. Jak se dočtete v našem SeriáluPlus Janáček v souvislostech, Janáček napsal nejen hudbu k této své sedmé a „nejbrněnštější“ opeře, ale i vlastní libreto; práci na Příhodách lišky Bystroušky začal na samém kraji roku 1922. O dalším programu letošního operního bienále, ale hlavně o práci s festivalem spojené mluví podrobně v RozhovoruPlus jeho ředitelka Lenka Šaldová.
Divadlo F. X. Šaldy v Liberci přichystalo na středu 20. a čtvrtek 21. října od 19 hodin hudební večery v rámci cyklu Symfonické koncerty. Na programu budou Janáčkova legenda Věčné evangelium a Orffova kantáta Carmina Burana. Pod taktovkou šéfdirigenta Martina Doubravského se představí orchestr a sbor Divadla F. X. Šaldy, sólisté Lívia Obručník Vénosová, Dušan Růžička a Pavol Kubáň, dále pak dětský pěvecký sbor Severáček. „Dramaturgie koncertu je zdánlivě kontrastní – méně uváděné dílo a jedna z nejhranějších vokálních skladeb. Obě díla spojuje mistrovství jejich autorů, geniální spojení vokální a instrumentální hudby. Atraktivitě večera určitě přispěje i stosedmdesátičlenný provozovací aparát, který si zejména Orffova kantáta žádá,“ zve na oba koncerty dirigent Martin Doubravský.
„Děj nese ušlechtile vznícená, líbezná, něžná i náruživá, podmanivá Čajkovského hudba, nijak bolestná, ale ani idylická.“
„David Janošek vytvořil barvité kostýmy a jednoduchou scénu, prostředí pro pohádku, která je trochu naivním, ale přesto milým příběhem.“
„Se zkušeností činoherce a s napojením na příběh a jeho poselství se Petr Jeništa intuitivně ve svém operním režijním debutu dobral správného klíče.“
Liberecké Divadlo F. X. Šaldy předkládá publiku Čajkovského operu Jolanta. Inscenace, kterou musel soubor na jaře kvůli bezprecedentním celostátním omezením nedlouho před premiérou zmrazit, je režijním operním debutem Petra Jeništy. Jednoaktovka o slepé princezně, o moudrosti, síle lásky a touhy a o vděčnosti Stvořiteli je hudebním skvostem, stupňovaným až k extatické citovosti, dílem se zápletkou oproštěnou až k podstatě, inscenací s pozitivním vyzněním dovedeným až k upřímnému duchovnímu patosu.
Divadlo F. X. Šaldy v Liberci nabídne v nové sezóně osm hudebních a tanečních premiér. Z oper to budou Čajkovského Jolanta, která bude mít premiéry za pár dní, a sice 9. a 12. září, a Verdiho Otello. Ten přijde na řadu v březnu příštího roku. V říjnu a listopadu orchestr zahraje dva symfonické koncerty, říjnový s díly Carmina Burana Carla Orffa a Věčné evangelium Leoše Janáčka, listopadový se skladbami Josefa Suka, Wolfganga Amadea Mozarta a Petra Iljiče Čajkovského. Před Vánoci se uskuteční premiéry muzikálu Hledá se tenor. Balet nabídne 24. a 26. září premiéry Mauglího s hudbou Aleše Březiny v choreografii umělecké vedoucí baletního souboru Mariky Mikanové. V listopadu tanečníci obohatí svůj repertoár o tragikomickou taneční gangsterku MašínGun Brothers. Na inscenaci vycházející ze skutečných událostí naší historie balet spolupracuje s tvůrci uznávaného uměleckého uskupení Dekkadancers. V květnu příštího roku čeká diváky společný projekt všech tří souborů divadla s názvem Trojzemí. Autorem hudby a také dirigentem představení je skladatel, dirigent a klavírista Jan Kučera.
Liberecká opera bude mít od listopadu nové vedení. Současného šéfa, dirigenta Martina Doubravského, vystřídá režisérka a dosavadní dramaturgyně operního souboru Linda Keprtová. Výměna vedení souboru byla v plánu už déle, včera ale rozhodnutí urychlila ředitelka Divadla F. X. Šaldy Jarmila Levko. Důvodem je údajné selhání komunikace v divadle během pandemie koronaviru.
„Opera je zřetelným pomníkem Dvořákovu někdejšímu zlonickému učiteli, všestrannému kantorovi Antonínu Liehmannovi.“
„Učitel Benda je v nové liberecké inscenaci – přinejmenším díky Jaroslavu Březinovi, jeho představiteli při první premiéře – výraznou, možná i klíčovou postavou.“
„Martin Doubravský vedl premiérový páteční večer v příjemných tempech a náladě k pocitu, že se teď hraje ta pravá, důvěrně známá česká klasika.“
Liberecké divadlo není velké a i opravdová opera jako Dvořákův Jakobín na jeho jevišti vyznívá jako milá pohádka, ve které závažnější okamžiky snad ani nejsou. Požadovat zrovna zde nové pohledy, existenciální výklady, překvapivá spojení, nevídané souvislosti, odlišné nasvícení a nacházení odpovědí na všelidské problémy není nutné, pro ty se chodí spíše do velkých prostor, na ambiciózní produkce zařazující se do mezinárodního kontextu. A na jiná díla. Režisérka Kateřina Dušková přistoupila v Liberci k idylickému maloměstskému výjevu z 25. září 1793 jako k příběhu, který chce v podobně kontaktním prostředí především potěšit a který se vypráví vlastně sám.
Operní soubor libereckého Divadla F. X. Šaldy intenzivně zkouší a připravuje se na premiéru Dvořákovy opery Jakobín, a to v režii Kateřiny Duškové. V pátek 25. září a v neděli 27. září od 19 hodin dojde k prvním dvěma představením. V hlavních rolích vystoupí například Pavel Vančura, Jiří Rajniš ml., Lívia Obručník Vénosová, Zdeněk Plech a další. Scénu tvořil Pavel Kodeda a kostýmy Roman Šolc. Vedení divadla ke spolupráci přizvalo Dětský pěvecký sbor Severáček, operu nastudoval a bude řídit Martin Doubravský. Další představení jsou plánována na 13. a 24. října.
Premiéra poutavého celovečerního baletu Sedmero krkavců byla plánována na začátek letošního dubna. K vidění v libereckém Divadle F. X. Šaldy bude ale až zítra, v pátek 4. září, od 19 hodin. Druhá premiéra je naplánovaná na neděli 6. září. Tvůrci nového baletu, režisér a choreograf Richard Ševčík a hudební skladatel a textař Jan Matásek pomocí kouzelné hudby, originální choreografie, scény, individuality interpretů a fantazie, nechávají ožít zdánlivě primitivní pohádkový příběh, vycházející především z předlohy české spisovatelky Boženy Němcové a také německých autorů tvorby pro děti, bratří Grimmů.
Celou řadu novinek pod mnohoznačným heslem RESTART připravilo pro své diváky v příští sezóně Národní divadlo moravskoslezské. Měsíce září a říjen budou plné odložených premiér i novinek 102. sezóny. Zazní opera Nabucco, balet nabídne Coppélii, činohra komedie Ach, ty Češky!, Testosteron a Revizor, muzikál připraví Květiny pro paní Harrisovou. Novým hudebním ředitelem opery se stane dirigent Marek Šedivý. Dny premiér se přesouvají na sobotu. Na 11. září je naplánován speciální muzikálový večer jako poděkování zdravotníkům a dílnám divadla za jejich práci v době koronavirové.
„Inscenácia bola premiérovaná v decembri 2018 a vyslúžila si množstvo pozitívnych až nadšených komentárov.“
„Kubáňovo majstrovské herecké stvárnenie oboch špecifických postáv malo pre inscenáciu v podstate nosný charakter.“
„Dej sa vrezáva pod kožu s tým, že pojednávané otázky hodnôt a morálky sa predsa stále týkajú všetkých z nás.“
Dvakrát o večnom zatratení: aj tak by sme mohli označiť dvojtitul libereckého Divadla F. X. Šaldy Francesca da Rimini – Lakomý rytier. Dve jednoaktovky od Sergeja Rachmaninova predviedol súbor 5. januára v Národním divadle ako súčasť festivalu Opera.
„Je zřetelné, že režisérka vnímá Janáčkovu hudbu a pracuje v souladu s ní.“
„Příhody lišky Bystroušky končí nesmrtelnou, bezedně krásnou scénou.“
„Není to kontroverzní. Janáčkova hudba i takový výklad umožňuje.“
V Liberci jsou od pátku na repertoáru Příhody lišky Bystroušky. Inscenace je kaleidoskopická. Stejně jako Janáčkova hudba, stejně jako obrázky v novinách, které byly skladateli předlohou. Režisérka Linda Keprtová našla silnou invenci a prokázala schopnost ji realizovat a prosadit. Nezůstala přitom vůbec u očekávatelného tradičního výkladu díla.
Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, českou operní klasiku, uvádí liberecké Divadlo F. X. Šaldy v premiérách v pátek 20. a v neděli 22. prosince od sedmi hodin. Lidský a zvířecí svět se tentokrát bude prolínat v hudebním nastudování Martina Doubravského a v režii Lindy Keprtové. Choreografie se ujala Ladislava Košíková, scénu vytvořil Michal Syrový, kostýmy Tomáš Kypta. Jako Liška Bystrouška se představí Lívia Obručník Vénosová, jejím partnerem, Lišákem Zlatohřbítkem, bude Alžběta Vomáčková, Revírníkem Pavel Vančura a Revírníkovou Barbora Rajnišová Kmentová nebo Jaroslava Schillerová. V dalších rolích vystoupí Dušan Růžička, Josef Kovačič, Sergey Kostov, Blanka Černá, Petra Vondrová nebo Csaba Kotlár.
To nejzajímavější z tvorby představí operní soubory kamenných divadel i nezávislé projekty v rámci 14. ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2020. Cílem festivalu je ukázat, že vynikající operní inscenace vznikají nejen ve velkých centrech, ale i v menších regionálních divadlech. Kromě domácí tvorby českých, moravských a slezských divadel zřizovaných státem nebo obcemi uvede operní soubory ze Slovenska i projekty vzniklé nezávisle na tradiční operní síti divadel. Koná se v Praze od 4. ledna do 2. března 2020.
Po pětiměsíční odstávce kvůli rekonstrukci otevře svou historickou budovu liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Orchestr opery a pěvci s ní spojení chystají slavnostní galakoncert nazvaný OPERA GALA. Vystoupí na nich trojice kmenových sólistů divadla, Věra Poláchová, Lívia Obručník Vénosová a Sergey Kostov a jako host večera basista Luděk Vele, který je významně kulturně propojen s libereckou operou i regionem. Dirigentem galakoncertu, který zazní dvě po sobě následující soboty 2. a 9. listopadu vždy od sedmi hodin, bude šéf opery Martin Doubravský.
Třemi operními tituly, čtyřmi symfonickými koncerty, jedním operním gala a třemi baletními představeními vstoupí do sezóny 2019/2020 Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Slavnostní zahájení nadcházejícího divadelního roku sezony proběhne na Náměstí dr. Edvarda Beneše 8. září v 19:30 hodin. Diváci uvidí kabaret SIALská trojčata a dozví se výsledky ankety Liberecká Thálie.
