Státní filharmonie Košice zve na koncert s názvem Gluck – Mozart. Pod taktovkou dirigenta Maroše Potokára se v Mozartově Requiem vedle orchestru představí sopranistka Michaela Várady, mezzosopranistka Myroslava Havryliuk, tenorista Maksym Kutsenko, basista Michal Onufer, sbor Collegium Technicum připravený Tatianou Švajkovou a Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy Praha pod vedením Jakuba Zichy. Ještě před Requiem zazní předehra k opeře Ifigenie v Aulidě Christopha Willibalda Glucka. Koncert je součástí Festivalu sakrálneho umenia a bude se konat ve čtvrtek 21. října v místním Domě umění.
„Januschke celou operu dirigoval zpaměti, nepoužíval dirigentskou taktovku, ale oběma rukama přímo modeloval dobře vypracovanou dynamiku, jen by to chtělo občas trochu větší plasticitu.“
„Alexander Mørk-Eidem pro uvedení v Praze vybral vídeňskou verzi.“
„Výteční byli všichni sólisté.“
Don Giovanni je opera, kterou jsme si zvykli považovat tak trochu „za naši“. Mozart ji napsal pro pražskou divadelní společnost Pasquala Bondiniho, významná část byla napsána přímo v Praze a světovou premiéru zažilo Nosticovo (dnes Stavovské) divadlo. Od roku 1787 zůstala trvale na jeho repertoáru. Kvůli covidu několikrát odloženou premiéru mělo po televizní premiéře nové nastudování 28. srpna, druhá premiéra se konala hned o den později. Jak to dopadlo s operou, která je pro nás srdeční záležitostí?
„Učinil tak zručně, nebyl už úplný začátečník, ale v nezralosti také jasně nekriticky.“
„Nejen Dvořák, ale ani dirigent Tomáš Brauner nešetřil dynamikou.“
„Prostřední dějství, s úlohou lyrického zastavení, vykázalo už nejeden hudební moment prozrazující budoucí Dvořákovo směřování.“
Koncertní uvedení neznámé a nehrané rané opery je přesně jednou z věcí, která dokáže přidat hudebnímu festivalu na váze, jedinečnosti, přitažlivosti a historickém významu. Král a uhlíř ve čtvrtek večer v Rudolfinu na Dvořákově Praze byl sice velkou, opravdu velkou porcí not a zvuku, ale stálo za to ji vydržet. Nejen pro intelektuální poznání, ale určitě i pro potěšení. Mladý autor řídký příběh zhudebněním několikanásobně předimenzoval, ale zejména druhé dějství se zároveň ukázalo být hudbou, kterou by si člověk rád znovu poslechl.
Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha pomalu vrcholí. Dnes večer nabídne výjimečnou událost, koncertní verzi raného díla z odkazu Antonína Dvořáka, první podobu opery Král a uhlíř. Od zítřka do pondělí pak ještě čtyři koncerty. Klavírní recitály budou mít Boris Giltburg a Ivo Pogorelich. Ještě jednou vystoupí Česká filharmonie a jako její host tentokrát houslista Renaud Capuçon. Závěrečný koncert bude potom v režii Estonského národního symfonického orchestru pod taktovkou Neeme Järviho.
Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha se dostal za svou polovinu a i v druhé přinese další zajímavé projekty. V pondělí od 20:00 hodin se ve Dvořákově síni Rudolfina uskuteční poslední koncert komorní řady, další skladby Čajkovského nabídne Česká filharmonie, Semjon Byčkov a francouzský violoncellista Gautier Capuçon a publikum se může těšit i na další Dvořákův unikát - první zhudebnění libreta opery Král a uhlíř, jehož uvedení se skladatel za svého života nedočkal.
