102Zítra se uskuteční další online hudební setkání z řady varhanních koncertů z katedrály v anglickém městě Norwich a bude patřit hudebnímu řediteli místního anglikánského duchovního stánku: Ashley Grote od 20:30 hodin přednese slavné duchovní dílo Oliviera Messiaena La Nativité du Seigneur, u nás známé pod názvem Narození Páně. Skladba, o které jsme přinesli informace v článku Ondřeje Valenty, bude k zhlédnutí na YouTube stránkách katedrály. Detaily o nadcházejících streamovaných koncertech budou zveřejněny zde a bude o nich informovat i náš portál.

Zveřejněno v AktuálněPlus
102

„Hlavní skříň s pozitivem i hracím stolem stojí na chórové přepážce uprostřed hlavní chrámové lodi, jak bývá u anglických katedrál obvyklé.“

„Vedle vcelku obvyklé výbavy se posluchač u těchto varhan může těšit na bohatou divizi smykových rejstříků.“

„Messiaen představuje mnoho ze svého novátorského jazyka. Vybírá zcela neotřele rejstříkové kombinace, ale i sazbu, kterou jednotlivým rejstříkům připisuje.“

Nabídka „hudby na dálku“ se v průběhu pěti týdnů od 13. ledna do 10. února rozrůstá o příspěvky z města Norwich, metropole hrabství Norfolk na jihovýchodě Británie. Anglikánská katedrála Nejsvětější Trojice, dvouchórová trojlodní bazilika z přelomu 11. a 12. století, je jednou z nejvýznamnějších normanských staveb v Anglii. Tamní tři varhaníci připravují řadu pěti koncertů. Ohlížíme se za třemi z nich.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
100

Katedrála zasvěcená Nejsvětější Trojici je stánkem anglikánské církve nacházejícím se v anglickém městě Norwich. Hudebním ředitelem je tam od roku 2012 varhaník Ashley Grote. Ten hned prvního ledna nabídl živý stream svého novoročního recitálu, kterým provází i slovem. Katedrála však publikuje i další varhanní koncerty, a to na svých YouTube stránkách. Čerstvě tak lze zhlédnout recitál varhaníka George Inscoea z minulého týdne  s hudbou Marcela Duprého, Dietricha Buxtehudeho, Maurice Duruflého, Johanna Sebastiana Bacha, Maxe Regera či Césara Francka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„V Bartókovej Sonáte pre klavír nájdeme mnoho z prvkov, ktoré sa v rámci skladateľovej hudobnej reči považujú za signifikantné.“

„Kristýna Kůstková pristúpila k piesňam s vrúcnym, bezprostredným prejavom.“

„Mráček, Bárta, Venyš a Kasík prezentovali Messiaenovo dielo ako znepokojivé, strhujúce a dojemné zároveň.“

Deň boja za slobodu a demokraciu oslávila pražská HAMU tradičným Koncertom proti totalite. Podujatie sa konalo už siedmykrát a, ako býva zvykom, zazneli predovšetkým diela autorov, ktorých život a tvorbu totalitné režimy ovplyvňovali. Tentokrát to boli skladby Bélu Bartóka, Bohuslava Martinů a Oliviera Messiaena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze ve spolupráci s Akademií výtvarných umění a Knihovnou Václava Havla na letošní 17. listopad přichystaly tradiční Koncert proti totalitě s doprovodnou výstavou. Online přenos koncertu ze Sálu Martinů se přespříští úterý uskuteční od 19 hodin na sociálních sítích AVU, AMU, HAMU, Knihovny Václava Havla a na webových stránkách www.koncertprotitotalite.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Každý koncert teď beru jako velký svátek.“

„Jako Bible je tahle hudba stále aktuální a stále v ní nacházíme odpovědi na otázky naší doby.“

„Nemyslím, že lze přenést cembalový idiom do klavíru. Je to jiný zvukový prostor, který vyžaduje jiný přístup.“

Koncertní cyklus Hybatelé rezonance v této sezóně pokračuje v Anežském klášteře v Praze pondělním recitálem klavíristy Martina Kasíka. Koncert je podle sólisty koncipován jako tři velká B - Bach, Beethoven, Brahms, jen s malou odbočkou k Mendelssohnovi. Od Bacha zazní Francouzská suita E dur, jedna z jeho z nejrokokovějších skladeb. Od Beethovena Měsíční sonáta, přelomové dílo kombinující sonátovou formu s volnou fantazií. Mendelssohnovy Písně beze slov jsou obdobou Chopinových nokturen. A závěrem zazní jeden z posledních Brahmsových opusů, šest hlubokých hudebních vizí. Martin Kasík v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program večera, uvažuje o Beethovenovi a Bachovi a přiznává, že zklamání z počtu koncertů, o které přišel kvůli koronaviru, vyvažuje tím, že každý koncert teď bere jako velký svátek…. A jako skladatele, který čeká na objevení a kterého má velmi rád, jmenuje Klementa Slavického.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

V pondělí 21. září otevře PKF – Prague Philharmonia novou sezónu komorních koncertů, které se konají pravidelně v barokním refektáři Profesního domu v Praze od 19:30 hodin. Úvodní koncert zahraje Zemlinského kvarteto, se kterým se představí hráčky orchestru Jaroslava Tajanovská (hoboj) a Lenka Filová (anglický roh). Společně přednesou skladby Eugèna Bozzy, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Benjamina Brittena, Ástora Piazzolly a Jeana Françaixe. Kromě nových projektů jsou v sezóně v plánu i tři koncerty přesunuté z minulé řady.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 12 září 2020 11:10

Michalovičová u Jakuba

DSC3714

„Ivana Michalovičová zahrála skladbu Ad vitam aeternam s velkou empatií a dá se očekávat, že Hurník pro tuto interpretku bude jistě v kompozici pro královský nástroj pokračovat.“

„Fantasie a fuga c moll Johanna Sebastiana Bacha nalezla v sólistce poučenou interpretku, která se bezpečně orientuje ve světě Bachovy hudby a hraje ji s velkým potěšením.“

„Závěrečná devátá část cyklu ‚Bůh mezi námi‘ ve stylizaci francouzské toccaty rozbouřila svatojakubský nástroj očekávaným fortissimem.“

Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba dostala velkou koncertní příležitost nedávná absolventka Pražské konzervatoře, hudební fakulty AMU i roční stáže ve Štrasburku Ivana Michalovičová. Své vystoupení pečlivě připravila a provedla na vysoké úrovni. Je technicky jistá, stylově poučená a přecházela bez problémů mezi jednotlivými čísly programu, který působil značně mozaikovitě s příkrými kontrasty mezi jednotlivými skladbami. Klasicismus, 21. století, francouzská romantika, Bach a Messiaen za sebou tvoří značně nesourodou kombinaci. Dá se ovšem předpokládat, že sólistka chtěla ukázat své umění ze všech myslitelných stran a uspěla. Jen v rejstříkování všech skladeb si uložila zbytečnou askezi a překvapující nízkou dynamiku. Jakubský nástroj však nabízí mnohem barevnější paletu a neskonale víc možností, které ještě umocňuje vynikající akustický prostor chrámu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Šestý koncert Mezinárodního varhanního festivalu, který pořádá spolek Audite Organum, se v bazilice sv. Jakuba v Praze uskuteční pozítří, ve čtvrtek 10. září, od 19 hodin. Nese podtitul Hudba na rozhraní a mladá varhanice Ivana Michalovičová v úvodu přednese Mozartovu Předehru C dur, KV 399 a poté Passacagliu a fugu Ad vitam aeternam (Za život věčný) Lukáše Hurníka ve světové premiéře.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Jsou koncerty, na kterých lze slyšet interpretace vymykající se běžné posluchačské zkušenosti. Ten sobotní na Slezské Ostravě k nim patřil.“

„V Beethovenově sonátě se Jiří Vodička a Martin Kasík ukázali jako zkušení muzikanti, které komorní hra velmi baví a dává jim prostor k vyjádření vlastní osobnosti.“

„Igor Františák krásnými prodlužovanými tóny vyvolával touhu po věčnosti, vroucnost a naléhavost vzbuzovaly zdání osamělosti.“

Severomoravský Svatováclavský hudební festival je znám zajímavou dramaturgií. Koncert v ostravském Husově sboru v sobotu 5. září stál však ještě o stupínek výš. Beethovenova Kreutzerova sonáta a Messiaenův Kvartet pro konec času jsou základní hudební kameny, které vynikající interpreti dokážou povznést k nezapomenutelným posluchačským zážitkům.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Věčná naděje je název hudební přehlídky, která už čtvrtým rokem v Praze připomíná v širším kontextu hudbu z Terezína. Nadační fond stejného názvu jejím pořádáním sleduje jako hlavní cíl zpřítomňování odkazu tvůrců působících v Československu v první polovině dvacátého století, a to zejména těch, jejichž životní a umělecká dráha byla násilně přerušena nebo ukončena za druhé světové války, během holocaustu. Jde o hudebníky české i německé národnosti, židovského i křesťanského vyznání. Od 13. do 24. října se uskuteční sedm koncertních programů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
15

„Dotýkat se cítění lidí minulosti je zásadně důležité, pokud chce být člověk kultivovaným a komplexním interpretem.“

„Směřuju tam, kam mě vedou moje zájmy, senzitivita a vkus.“

„Považuji se víc za milovníka umění než za patriota.“

Pětadvacátý Mezinárodní varhanní festival Audite Organum v pražské bazilice sv. Jakuba otevře první srpnový čtvrtek mladý francouzský varhaník David Cassan, rozkročený jako pedagog mezi metropoli a východofrancouzské město Nancy a jako interpret mezi svou vlast a velkou část světa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program svého koncertu, ale také se zamýšlí nad francouzskou a německou hudbou a nad typy nástrojů, přibližuje své názory na vyučování a hlavně uvažuje o odlišnostech i styčných bodech interpretace a improvizace.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 03 prosinec 2019 10:45

Dvě tria, dva světy: Trio Catch a POING

0

„Děvčata hrála s přesností a pragmatickým zanícením.“

„Dohromady se spojovaly v soubor s vkladem ženské jemnosti, přizpůsobivosti i schopností stát samostatně v sólových myšlenkách.“

„Akordeon dostál svým virtuózním možnostem a hned na začátku si užil exponovanější plochu. Saxofonista nezůstal pozadu a na hudební motivky živě reagoval.“

Pražský festival soudobé hudby Contempuls si pro letošní ročník připravil mimo jiné tři světové premiéry. Tu z dílny Jakuba Rataje jsme mohli vyslechnout v centru současného umění DOX v podání německého Tria Catch – tři ženy. Ve druhém poločase se představilo POING, trio z Norska – tři muži. Večer ve formě dvou kratších koncertů měl mnoho odstínů a nálad, od zahloubanosti po veselou, avšak ukotvenou ztřeštěnost. Každopádně gradoval a posluchač mohl odcházet s úsměvem, možná i s (Beethovenovou) písničkou na rtech.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

Další koncert Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum bude ve čtvrtek patřit dvěma českým varhaníkům – Pavle Salvové a Janu Rotreklovi. Oba mají společného jmenovatele - studovali u ředitelky festivalu a titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové. V bazilice od 19:00 hodin zahrají díla Jana Dismase Zelenky, Arvo Pärta, Antonína Rejchy, Jehana Alaina, Césara Francka, Oliviera Messiaena a Denise Bédarda, dvě z nich na čtyři ruce.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
47832460832bdf23ac970k

„Voseček vytvořil něco, co bych se opovážil shrnout jako uhrančivě dekadentní hudební zátiší.“

„Alexandre Collard se partu ujal se sametovým zvukem, členové PKF ho lehce provokovali v dobrém smyslu lehkovážným doprovodem.“

„Krásná podmanivá práce s dynamikou, velice pěkná sóla, detailní práce s akcenty.“

Sympatický a svěží večer čekal návštěvníky koncertu 19. 5. v Rudolfinu v rámci festivalu Pražské jaro. Usměvavý francouzský hornista Alexandre Collard, který zvítězil v 70. ročníku mezinárodní hudební soutěže Pražského jara, se tu sešel s energickým a skromným Britem Benem Glassbergem, vítězem 55. ročníku Mezinárodní soutěže pro mladé dirigenty v Besançonu z roku 2017. Pro oba mladé a začínající umělce se jednalo o velké a důležité vystoupení a oba ho pojali s velkou radostí pro hudbu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 04 březen 2019 11:51

Olivier Latry netradiční

Deyan-Parouchev-HR

„Už dlouho jsme v Praze neslyšeli tak fantastický výkon na varhanním koncertě.“

„Veškerá nástrojová ekvilibristika působila samozřejmě při naprosté zřetelnosti jednotlivých hlasů.“

„Čistota vedení hlasů Bachova originálu byla Lisztovi značně cizí a posunula skladbu do série jeho virtuózních klavírních transkripcí.“

Varhaníci z Francie, kteří u nás vystupují, se většinou přidržují osvědčeného schématu pro vystoupení v cizině – hrají téměř výhradně skladby své země všech slohových období v kombinaci s improvizací, ve které jsou světovou velmocí. Titulární varhaník pařížského chrámu Notre-Dame a profesor na Conservatoire National Supérieur de Paris Olivier Latry šel jinou cestou. Na koncertě, který musel Symfonický orchestr hl. m. FOK přeložit ze Smetanovy síně do Rudolfina na neděli 3. března 2019 odpoledne, se věnoval Bachovi a skladbám zamýšleným k jeho poctě na téma B-A-C-H.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 22 leden 2019 08:18

Klasik Petr Eben a jeho varhanní výzvy

CD-61hjykByy3LSY355

„Lidem, kteří chodí na varhanní koncerty, moderní varhanní hudba většinou nepřipadá nezajímavá či nesrozumitelná.“

„Eben býval častým interpretem svých varhanních opusů, většinou se ovšem jednalo ještě spíše o improvizace. Ale nezaznamenal jsem, že by někdy koncertně provedl třeba Nedělní hudbu či Laudes.“

„Potkávám interpretace, jaké se zrodily zdánlivě bez kontinuity, nepřejímají vyzkoušené a zažité postupy, ale zároveň se mi zdá, že míří k podstatě věci.“

Varhanní tvorba významného českého hudebního skladatele Petra Ebena, jehož nedožitých devadesátých narozenin vzpomínáme právě dnes, 22. ledna, patří k tomu nejdůležitějšímu, čím obohatilo české umělecké prostředí ve druhé polovině dvacátého století kulturní svět. Nebo upřesněme: obohatilo tu výseč evropské a světové kultury, jež se vztahuje ke křesťanským kořenům. - Varhaník a profesor AMU Jaroslav Tůma uvažuje o tradici provádění Ebenových varhanních děl a o výchozích parametrech jejich interpretace. Ebenovy opusy se mu už stávají klasikou, něčím, co bude patřit do repertoáru varhan zřejmě už napořád.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus