„Dvořákovy hbité, rychlé úhozy do klapek byly slyšet až dole v hlavní lodi kostela.“

„Jako druhý se představil pravidelný frekventant kurzů Martin Droppa, který svou část večera zahájil skladbou Fuga F dur neznámého skladatele.“

„Mozartovo dílo často klade důraz na zvukovou vyváženost a eleganci a tuto estetiku se Adamu Sukovi povedlo přenést do své interpretace.“

Další z řady koncertů Olomouckých barokních slavností zavítal v úterý 6. září netradičně do města Štěpánov. Večer s podtitulem Mekka varhaníků představil v téměř zaplněném kostele sv. Vavřince tři výjimečně nadané, mladé varhaníky Adama Suka, Martina Droppu a za indisponovaného Alfreda Habermanna zastupujícího Lukáše Dvořáka, kteří zde interpretovali skladby autorů jako Wolfgang Amadeus Mozart, Georg Böhm, Jan Křtitel Vaňhal anebo Bohuslav Matěj Černohorský.

„Podle dobové praxe se k varhanám připojilo i trombónové kvarteto, které tvořili hudebníci Moravské filharmonie Olomouc. Měkkost i znělost jejich nástrojů se velmi dobře zvukově snoubila s citlivým varhanním doprovodem.“

„Zejména pak překvapila hutnost hlubokých basů.“

„Závěrečná skladba byla provedena 25. srpna 1863 v brněnských Lužánkách u příležitosti oslav tisíce let příchodu Cyrila a Metoděje jedenácti sty pěvců a s velkým dechovým orchestrem, který dirigoval sám Pavel Křížkovský.“

Olomoucké barokní slavnosti oživují město Olomouc v letních měsících a lákají publikum do starobylých a krásných prostor. A Pavel Křížkovský (1820–1885), který byl povolán z augustiniánského kláštera do olomoucké katedrály jako dómský kapelník, je osobností, jehož hudba dodnes překvapuje. Na koncertě 8. srpna v rámci zmíněného festivalu dominovalo jeho Requiem in d a v závěru Kantáta Sv. Cyril a Metoděj na text Františka Sušila, kterou Křížkovský napsal a provedl k tisícímu výročí příchodu světců na Moravu.

„Úvodní skladbou večera byla Cantata a flauto solo německo-italského skladatele Johanna Adolfa Hasseho, která hned prvními tóny navodila typickou barokní atmosféru."

„Soubor Concerto Aventino svým autentickým provedením skladeb doslova oživil hudbu 15. až 18. století. Každý hudebník vynikl svým mistrovstvím hry na dobové nástroje."

„Olomoucké barokní slavnosti nám přinášejí výjimečný kulturní zážitek, ale také otevírají dveře do světa hudby minulých staletí."

V pořadí pátý koncert přinesl festival Olomoucké barokní slavnosti. Odehrál se v úterý 2. srpna v jedinečných prostorách nenápadné budovy olomoucké Základní školy Komenium, v překrásném Slavnostním freskovém sále, jehož stěny i strop jsou vyzdobeny ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. O autentický zážitek se postaral soubor Concerto Aventino, zaměřující se na provozování evropské hudby 15. až 18. století na dobové nástroje, ve složení Věra Kousalíková (violoncello), Lukáš Vendl (cembalo/varhanní pozitiv), Jan Krejča (theorba) a v záskoku za indisponovaného Jakuba Kydlíčka Michala Roubalová (flétny).

Především italské autory, jejichž díla byla oblíbena v Londýně kolem roku 1720, představí v kostele sv. Ducha v Ostravě-Zábřehu soubor starých nástrojů Concerto Aventino s flétnistkou Michalou Roubalovou. Ve středu 2. srpna provedou barokní sonáty a toccaty Manciniho, Kerlla či Corelliho. Stejný repertoár soubor představí už o den dříve v rámci Olomouckých barokních slavností.

V rámci letních prázdnin mohou příznivci Olomouckých barokních slavností navštívit ještě tři koncerty. Nejbližší z nich se koná už 30. července v neděli v kostele sv. Michala. Jedná se o koncert barokních mistrů, jehož výjimečnost spočívá v provedení mše Pavla Josefa Vejvanovského Missa Martialis v novodobé premiéře. Z díla Adama Michny z Otradovic navíc v podání souboru Societas Incognitorum s uměleckým vedoucím Eduardem Tomaštíkem zazní čtyřhlasé české písně reflektující Slavnost Zvěstování Páně. Dva dny poté patří podium Freskového sálu základní školy Komenium flétnistovi Jakubu Kydlíčkovi, cellistce Věře Kousalíkové, cembalistovi a varhaníkovi Lukáši Vendlovi a hráči na theorbu Janu Krejčovi. Koncert představí zvláště italské autory, jejichž díla byla oblíbena v Londýně kolem roku 1720. A katedrála sv. Václava bude 8. srpna svědkem interpretace Requiem Pavla Křížkovského k poctě tohoto olomouckého kapelníka u příležitosti 140. výročí ukončení jeho služby. Requiem hraje Trombónové kvarteto Moravské filharmonie a varhaník Jiří Stodůlka.

„Joseph Puschmann po sobě zanechal mnoho chrámových, instrumentálních i vokálních, plných života a emocí, expresivní harmonie a chromatiky, smyslu pro humor i dramatičnost.“

„Soubor Musica figuralis je souborem dobových smyčcových nástrojů, doplněných o dvojice barokních fléten, fagot, dva lesní rohy, dvě clariny a tympány za spolupráce continua, na které Marek Čermák hraje a od kterého diriguje.“

„Violista Martin Stupka překvapil zasněným měkkým tónem violy, který se překvapivě dobře nesl, dal skladbě nadhled a virtuozitu, kterou předváděl s lehkostí a muzikantským espritem.“

Olomoucké barokní slavnosti prožívají svůj už jedenáctý ročník a letos trvají od 7. července do 9. září. Jejich koncerty se konají v krásných sálech, o kterých by se veřejnost jinak jen s obtížemi dozvěděla. Je to ideální propojení hudby, výtvarného umění a architektury, spadající právě do doby rozkvětu Olomouce, období baroka. V úterý 25. července se konal koncert ve Slavnostním sále Klášterní Hradisko, který je součástí Vojenské nemocnice. Impozantní areál má neobyčejný barokní sál, v němž autenticky zazněla hudba zapomenutého kapelníka olomoucké katedrály Josepha Puschmanna. Hrál soubor Musica figuralis s dirigentem Markem Čermákem a sólistou na violu byl Martin Stupka.

Festival Olomoucké barokní slavnosti v příštích dnech přinese další dva projekty. Jeden komorní, druhý symfonický. 22. července to bude nejprve koncert s lákavým názvem Renesanční jazz vzniklý spojením dvou žánrů, z nichž ten starší je reprezentovaný vokálním souborem staré hudby Societas Incognitorum a ten novejší slovenskými instrumentalisty (housle, cimbál, kontrabas) etnojazzového PaCoRa tria. Umělci se snaží o vzájemně se inspirující hudební dialog obou hudebních epoch. 25. července pak posluchače čeká symfonický zvuk děl někdejšího kapelníka olomoucké katedrály Josepha Puschmanna. V poctě jeho osobě zazní jeho dvě symfonie a violový koncert v podání sólisty Martina Stupky a uskupení Musica figuralis v uměleckém vedení Marka Čermáka.

„Kdo čekal tradiční model spočívající na formálně striktně koncipovaných skladbách známých či méně známých jmen barokní hudby, byl zřejmě hodně překvapen.“

„Solamente naturali a Barokksolistene dohromady sestavili těleso o počtu pouhých devíti muzikantů, ale jejich zvuk byl místy tak mohutný, vrstevnatý a vášnivý, jako by před lidmi seděl velký orchestr.“

„Nezáleží na tom, v jakém čase se nacházíme. Stejně to nemůžeme změnit. Důležité je, jestli se dovedeme radovat z toho, co hudba přináší.“

Svůj jedenáctý ročník letos Olomoucké barokní slavnosti otevíraly nekonvenčním způsobem. Prestižní hudební a divadelní festival zahájily soubory Solamente naturali ze Slovenska a Barokksolistene z Norska. Název koncertu One Music není nutné překládat. Sluší se jen dodat, že premisa „hudba je jen jedna“ byla toho večera dokonale naplněna.

Zahajovací koncert dva měsíce trvajícího festivalu Olomouckých barokních slavností 2023 se koná už zítra, 7. července. Vystoupí norští Barokksolistene a slovenští Solamente Naturali se svými vedoucími Bjarte Eikem a Milošem Valentem. Koncert s názvem ‚One Music – hudba je jen jedna‘ ve Slavnostní dvoraně Arcibiskupského paláce představí repertoár 17. a 18. století.

Letošní festival Olomoucké barokní slavnosti nabídne od 7. července do 9. září osm koncertů. Pořadatelé tentokrát pozvali soubory Barokksolistene, Solamente Naturali, Pacora Trio, Societas Incognitorum, Musica figuralis, Concerto Aventino, Trombónové kvarteto Moravské filharmonie a vystoupí také talentovaní varhaníci pod vedením Jaroslava Tůmy.

„Už tak velmi nápaditý program dokázali obohatit o pestrou paletu nejrůznějších barev a jejich odstínů. V tom jim napomáhala také sólistka na krásný nástroj, jakým je kladívkový klavír, Petra Matějová.“

„Romantický náboj skladbě dodávala nejen progresivní harmonie, ale také samotné četné pasáže v klavírním partu. Naopak klasicistní se mohla zdát uhlazená hra ansámblu, čehož pravděpodobně docílili sehranou artikulací.“

„Dali jasně najevo, že hra v rychlém tempu, ale se zachovaným jasným frázováním, artikulací a ostatními hudebně-vyjadřovacími náležitostmi jim nečiní sebemenší potíže.“

S pozoruhodným programem na rozhraní klasicismu a raného romantismu se představila v sobotu 27. srpna v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti Musica Florea se sólistkou na kladívkový klavír Petrou Matějovou. Ta se přítomným neostýchala předvést jak svoji brilantní hru, tak i smysl pro vytváření barevných ploch. Spojovacím článkem mezi ní a celým ansámblem se stal Marek Štryncl, umělecký vedoucí souboru, který se nebál vložit do hudby maximum ze své energie a nadšení pro hudbu. Návštěvníkům k tomu všemu opět učarovaly prostory překrásného zrenovovaného freskového sálu ZŠ Komenium.

„Povídali si spolu pomocí nástrojů, které jako by se proměnily v hlasy. A kromě výšek not intonaci určovala právě artikulace a nespočet dalších výrazových prostředků, se kterými hráči experimentovali.“

„Těžko však říci, kdo komu lépe naslouchal a kdo pro koho byl větším zdrojem inspirace, zdali sólistka pro členy ansámblu, či oni jí.“

„Nálady se měnily po pár frázích, nelze však říci, že by posluchače mátly, ba naopak. Měla jsem pocit, že jsem chvíli přítomna na rockovém koncertě, který se rázem přenáší až do zemí Orientu.“

O naprosto fenomenální představení výběru děl nedávno znovuobjeveného skladatele Antona Neumanna se ve čtvrtek 25. srpna zasloužila Musica Figuralis pod vedením nenahraditelného Marka Čermáka. Dva skladatelovy flétnové koncerty za jejich doprovodu osobitě premiérovala Jana Semerádová. Afektovaností společně pohlcovali všechno kolem sebe a skvostné prostory sálu Arcibiskupského paláce v Olomouci dobovou atmosféru dokonale podtrhly. Příznivci Olomouckých barokních slavností měli možnost prožít jednoznačně jeden z nejsilnějších zážitků v rámci desátého ročníku tohoto festivalu.

„Akční herecké scénky daly operní inscenaci místy až cimrmanovský ráz, projekce libretisty a skladatele do děje byla rovněž trefou do černého.“

„Osobní zkušenost se Škroupovou hudbou ve vynikající režii Kateřiny Křivánkové a minuciózním hudebním nastudování Marka Čermáka je nesmírně příjemná.“

„Režisérka Kateřina Křivánková usoudila, že inscenovat Dráteníka v původním rozsahu zavání uměleckou sebevraždou.“

Na festivalu Olomoucké barokní slavnosti zazněla nová inscenace komické opery Dráteník skladatele Františka Škroupa. Režie první původní české opery psané na české libreto se ujala Kateřina Křivánková, kostýmy a scénu připravila Sylva Marková. Hudební nastudování zajistil dirigent Marek Čermák, jehož vytříbené interpretace hudby starších slohových období jsou obvykle na vysoké úrovni. Premiéra nového nastudování Dráteníka se konala ve čtvrtek 18. srpna v olomouckém Domu u parku. Hlavní role ztvárnili Matúš Šimko, Lenka Cafourková Ďuricová, Vincenc Ignác Novotný, Zuzana Badárová, Aleš Janiga, Jiří Miroslav Procházka, Martin Vodrážka a Martin Mihál. Spoluúčinkoval Orchestr Volantes pod taktovkou Marka Čermáka.

Olomoucké barokní slavnosti v tomto týdnu nabídnou premiéru zpěvohry Dráteník od Františka Škroupa. Veřejná generálka se koná 17. srpna, slavnostní premiéra ve čtvrtek 18. srpna a repríza v pátek 19. tohoto měsíce, vždy od 19:30 hodin v Domu u parku v Olomouci. Festival pořádá Studio Volantes.

„Roman Válek si naplánoval oratorium pro dvacáté výročí kurzů už během prvního ročníku, kdy budoucnost Letní školy nebyla ještě vůbec jistá.“

„Letos se otevřelo 23 tříd. Zastoupeny jsou takřka všechny skupiny nástrojů, zkrátka nepřijdou ani zpěváci a postaráno je i o vzdělávání dorostu v dětské hudební a taneční třídě.“

„Šťastlivci, kteří se umístili na stupních vítězů, si budou moci zahrát také na příštím ročníku Hudebního festivalu Znojmo.“

Dvacátý ročník Letní školy barokní hudby uzavře Händelovo oratorium Triumf času a pravdy, a to na třech koncertech. V pátek na zámku v Holešově, o den později v kostele v Kelči a v neděli 14. srpna odpoledne pak v rámci Olomouckých barokních slavností v kostele Panny Marie Sněžné v hanácké metropoli. Provedení díla se v těchto dnech rodí na sólových a sborových lekcích. O nich, obecněji o znovuobjevování baroka i o tom, že některým účastníkům holešovské kurzy doslova změnily život, čtěte v ReportážiPlus.

Kaple Božího Těla v Olomouci bude ve čtvrtek 11. srpna od 19:30 hodin místem koncertu mladých talentů. Hráčka na zobcové flétny Johana Chlupáčová ze třídy Jakuba Kydlíčka a cembalista Maxmilián Pilmaier, žák Edity Keglerové, tam návštěvníky provedou hudební tvorbou z období raného baroka až po vrcholný klasicismus. V neděli 14. srpna se publikum Olomouckých barokních slavností může těšit na koncert v kostele Panny Marie Sněžné. Od 15 hodin tam vystoupí žáci a lektoři kurzů Letní školy barokní hudby pod vedením Romana a Terezy Válkových. Na programu bude druhá verze Händelova oratoria Triumf času a pravdy z roku 1737.

„Orchestru dominoval kladívkový klavír, který zapůjčila Hudební fakulta JAMU, a prostor zaplnil zvukem historických nástrojů Volantes Orchestra.“

„Před Volantes Orchestra se postavil belgický dirigent Jos van Immerseel, který založil symfonický orchestr Anima Eterna Brugge, se kterým se věnuje historicky poučené interpretaci.“

„Dominika Maszczyńska zaujala energickým projevem, muzikalitou a technickou vybaveností. Její napojení a komunikace s orchestrem byly dokonalé.“

Pátý koncert Olomouckých barokních slavností, který se konal ve čtvrtek 4. srpna, přivedl návštěvníky do objektu, kam by se kdokoli stěží vypravil. Současná Vojenská nemocnice, která slouží plně svému účelu, je zařízení, které málokdo dobrovolně navštěvuje, a když se tak stane, jistě se nedostane do reprezentačních prostor. Nicméně je to objekt obdivuhodný, bohatý na historii a disponuje krásným Slavnostním sálem i předsálím. Zde vystoupil Volantes Orchestra s klavíristkou Dominikou Maszczyńskou pod taktovkou Jose van Immerseela.

V pátek 5. srpna začíná v Kroměříži dvoudenní multižánrový festival Hortus Magicus. Kromě klasické hudby představí také divadlo, balet, floristické exhibice či edukační programy. Letošní téma zní „Za zrcadlem“. Pořadatelé vnímají bytí člověka jako odraz na vodní hladině, vzdálený často reálnému životu – protože pod vodní hladinou se odehrává mnohé, jen ne to, co vidíme v jejím odraze. Akce jsou pořádány v místním Arcibiskupském zámku a Podzámecké zahradě. V rámci festivalu vystoupí soubory Musica Figuralis, Volantes Orchestra, Trio Emila Viklického či pěvecké duo  Leandro Lafont a Lucie Fišerová a jako vzácný host dirigent Jos van Immerseel.

„Festival vyhledává méně známá místa jak v Olomouci, tak i v okolí, a proto krásná historická hudba zní i v prostorách, které jsou dnes zapomenutými klenoty.“

„Vystoupil brněnský soubor Societas Incognitorum s programem nazvaným Slavnostní nešpory.“

„Dle tvrzení dirigenta a dramaturga večera Eduarda Tomaštíka takto uchopené dílo v daném rozsahu u nás ještě nebylo provedeno.“

Soubor Societas Incognitorum pod vedením Eduarda Tomaštíka se zařadil mezi interprety, kteří obohatili letošní ročník Olomouckých barokních slavností. V sobotu 30. července vystoupil v Dubu nad Moravou s programem z díla Giovanniho Antonia Rigattiho.