neděle, 15 listopad 2020 16:32

Komenského a Ebenův ráj srdce

2

„Pro Petra Ebena byl Komenský zcela jasně inspirací jako křesťan.“

„Těžko kdo jiný dokáže dát květnatému textu tak komplexní výraz jako Marek Eben.“

„Nejde zdaleka jen o krásu, potěšení nebo pobavení. Vnímavý posluchač je pohnut, proměněn.“

V málokterém hudebním díle dostává tolik prostoru tak závažné mluvené slovo jako v Labyrintu světa a ráji srdce Petra Ebena. Hodinová varhanní skladba s významným podílem přednášeného textu vznikla před dvěma desetiletími fixací improvizací. Živý snímek z jednoho z mnoha koncertů, při nichž autor vystupoval se synem Markem, zachycuje ještě původní improvizovanou podobu projektu. Snímek z roku 1996 připomínáme v den 350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského, jehož život se uzavřel v exilu v Amsterdamu 15. listopadu 1670 a jehož myšlenky toto dílo neobyčejným způsobem prezentuje.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
001

„S premiérou Hymnu Dědicové Bílé hory, který je dnes možné slyšet koncertně jen vzácně, se Dvořákovi na jaře roku 1873 dostalo prvního obecného uznání.“

„V dané politické situaci námět u tuzemské veřejnosti silně rezonoval, aniž by tehdy byla důležitá náboženská stránka historické události.“

„V české hudbě po Dvořákovi bělohorské téma už příliš nefiguruje. Snad pouze zprostředkovaně v případě inspirace dílem a odkazem Komenského… A pak u Karla Kryla.“

Premiéra kantáty Hymnus Dědicové Bílé hory se stala pro začínajícího skladatele Antonína Dvořáka významným okamžikem. Vlastenecké dílo zaznělo poprvé v Praze v březnu 1873 a bylo dobovým triumfem. V den čtyřstého výročí bitvy na Bílé hoře nedlouhou skladbu pro sbor a orchestr připomínáme nejen jako počátek vnímání violisty a varhaníka Dvořáka coby autora, ale i jako jeden z překvapivě vzácných příkladů hudebního díla bezprostředně inspirovaného dalekosáhlými následky události z 8. listopadu 1620.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
5555

„Klidný meditativní charakter postního chorálu sólista velmi působivě dodržel a převedl k dramatickému začátku další skladby.“

„Vigilii Luboše Sluky zahrál s velkou chutí a s pochopením pro střídání nálad skladby.“

„Chorální fantasie Petra Ebena pro sólistu znamenala příležitost k uplatnění virtuózní techniky, která ale naprosto sloužila skladatelskému záměru.“

Po koronavirové přestávce se od září obnovily varhanní koncerty v českobratrském evangelickém kostele U Salvátora. Na třiaosmdesátém podvečeru vystoupil Alfred Habermann, posluchač AMU ze třídy Jaroslava Tůmy. Vystudoval na Pražské konzervatoři varhany u Josefa Popelky a věnuje se zároveň i studiu cembalové hry. Zvolil zajímavý program, ve kterém mohl prokázat své kvality – muzikálnost, stále se zvyšující technickou jistotu i smysl pro stylové odstínění jednotlivých skladeb.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Pátá sezóna pražských Břevnovských hudebních setkání byla letos na jaře v souvislosti s opatřeními vlády přerušena. Nyní na ni však pořadatelé navazují a tento podzim uskuteční zbývající čtyři koncerty z jara a dva, které už budou tvořit začátek sezóny šesté. Slavnostní zahajovací koncert v úterý 29. září od 19 hodin v Tereziánském sále bude recitálem dvou mladých operních pěvců, sopranistky Kristýny Vylíčilové a barytonisty Romana Hozy, které na klavír doprovodí Ahmad Hedar. Na programu koncertu nazvaného Ona a on v opeře budou árie a duety z oper Gaetana Donizettiho, Wolfganga Amadea Mozarta, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„K provedení nemohli pořadatelé pravděpodobně vybrat lepší prostor – kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi se vyznačuje vynikající akustikou a neopakovatelnou atmosférou.“

„Varhanice Michaela Káčerková interpretuje Labyrint pravidelně a takřka vždy s Markem Ebenem, který je v současnosti pravděpodobně nejlepším recitátorem Komenského filozofického textu.“

„Ebenova hudba je od Prologu drsná, disonantní, příkrý kontrast přijde až po nejdramatičtější části, kdy v Návratu k Bohu znějí čisté chorální melodie v klasické harmonizaci.“

Pardubické hudební jaro bylo zahájeno ze známých důvodů až první zářijovou sobotu v krásném chrudimském kostele, který tvoří dominantu východočeského města – tzv. Athén východních Čech. Připomíná katedrálu, jedná se však o hlavní kostel Chrudimi, okresního města Pardubického kraje. Na programu byl varhanní cyklus Labyrint světa a ráj srdce českého skladatele Petra Ebena, který se inspiroval stejnojmenným dílem Jana Ámose Komenského. Recitace textu se nezhostil nikdo jiný než Marek Eben, známý moderátor a syn skladatele. Na varhany hrála Michaela Káčerková. Těsně před začátkem koncertu byl chrám zaplněn.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
200

Sál Staré radnice v Havlíčkově Brodu bude ve čtvrtek od 19 hodin místem koncertu s názvem „Pocta Paganinimu“, ve kterém houslový virtuóz Pavel Šporcl představí zástupce nastupujících talentů: Kristiana Mráčka. Kromě Paganiniho zazní i hudba Johanna Sebastiana Bacha, Maurice Ravela, Eugèna Ysaÿe a Pavla Šporcla. Koncert je součástí festivalu Stamicovy slavnosti, který byl založen roku 2002 a koná se pravidelně v jarních měsících v Havlíčkově Brodě a blízkém okolí. Letošní ročník byl ale kvůli viru rozdělen do dvou částí, a to na letní a podzimní, která začíná právě zítra.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

V nových podzimních termínech od 5. září do 7. prosince se bude konat letošní 42. ročník festivalu Pardubické hudební jaro. V rámci patnácti koncertů na něm vystoupí komorní soubory Barocco sempre giovane, Originální Pražský synkopický orchestr, Dětský pěvecký sbor Iuventus Cantans, Martinů Voices, Smetanovo Trio, Wihanovo kvarteto, bratři Ebenové a sólisté Ivan Klánský, Václav Hudeček, Jiří Bárta a další (podrobněji o programu jsme psali ZDE).

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Sir Simon Rattle se ve svém brněnském debutu představil jako klavírista.“

„Pokud nějakou interpretaci považuji za vzorovou, pak tu Magdaleny Kožené.“

„Pasala volky nejenže opět zvedala posluchače ze židlí, ale vnesla do dění i trochu jazzového ducha.“

V posledních dnech velmi skloňované spojení „Magdalena Kožená se Simonem Rattlem poprvé při společném vystoupení v Brně“ se stalo realitou. Přihlížet tomuto hudebnímu svátku mohli nejen hosté přímo ve vile Tugendhat, ale o něco později také návštěvníci vybraných českých kin a zájemci na internetu. Jedním z kin byla i letní scéna Univerzitního kina Scala v Brně, kde zážitkuchtiví posluchači zaplnili improvizované hlediště prakticky do posledního místečka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 07 srpen 2020 10:17

Happening ZUŠ Open bude na podzim

1

Pod heslem ZUŠ Open pomáhá se na podzim v celé republice uskuteční happening dětí a učitelů základních uměleckých škol. Čtvrtý ročník nabídne řadu akcí v Praze i regionech, vyvrcholením bude společné listopadové vystoupení v katedrále sv. Víta – s Karlovarským symfonickým orchestrem, pod vedením dirigenta Jana Kučery a ve prospěch Arcidiecézní charity.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
magdalena-kozena-soiree-c-julia-wesely

Poprvé spolu v Brně vystoupí Magdalena Kožená a její manžel dirigent Sir Simon Rattle, který bude hrát na klavír. V písňovém recitálu, sestaveném výhradně pro tento večer, přednesou skladby českých autorů. Koncert se koná ve čtvrtek 13. srpna ve vile Tugendhat od 21 hodin v rámci festivalu Maraton hudby Brno a bude ho možné sledovat ve spolupráci s Aerofilms také na nádvoří Místodržitelského paláce v kině Scalní letňák a v dalších vybraných kinech.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

42. ročník festivalu Pardubické hudební jaro byl jedním z prvních, který musel kvůli pandemii a následnému nařízení vlády zrušit všechny své akce v původním termínu. Za účasti domácích umělců proběhne festival v novém termínu od 5. září do 7. prosince a zavítá do Chrudimi, Pardubic, Vysokého Mýta, Heřmanova Městce, Přelouče, Sezemic.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
12

Devětadvacet koncertů především s tuzemskými účinkujícími. Takový bude od 3. do 28. září letošní Svatováclavský hudební festival tradičně počítající s kostely Moravskoslezského kraje. Je největší mezinárodní přehlídkou duchovní a staré hudby v České republice.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Chibkov-1

„Každý varhaník touží zahrát si na velké varhany, které mu umožní prezentovat větší a závažnější díla světové varhanní tvorby.“

„Většinou to byly mé osobní kontakty, ale jak se festival stával známější, stále častěji varhaníci sami psali a přáli si na festivalu hrát.“

„Skoro v každém ročníku se dařilo, abychom vedle interpretace slyšeli i improvizaci v podání opravdových mistrů.“

V bazilice sv. Jakuba v klášteře minoritů v Praze na Starém Městě se od 6. srpna do 24. září uskuteční pětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite Organum. Využívá varhany, které jsou se svými 8277 znějícími píšťalami největšími v České republice. Řadu osmi recitálů otevře francouzský umělec David Cassan a uzavře ji titulární varhanice baziliky a hlavní organizátorka a ředitelka festivalu Irena Chřibková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus rekapituluje uplynulé čtvrtstoletí, dává nahlédnout do příprav přehlídky, uvažuje o interpretačním přístupu různých varhaníků a o osobitém využití nástroje každým z nich, ale vyjadřuje také obavy týkající se množství publika letos v létě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Schütz je vykladačem Písma pomocí hudebních prostředků. A jeho sbírky duchovních koncertů dokládají, jak text může ovlivňovat tvar hudby.“

„Petr Eben dokázal duchovní obsah promítnout i do instrumentální hudby; obsah je promeditovaný.“

„Improvizace má přinášet radost.“

Na Velkopáteční bohoslužbě přenášené dopoledne Českou televizí z prázdné modlitebny v Praze-Strašnicích se společně podíleli tři muži v černém a s bílými rouškami: slovem, modlitbami a kázáním nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý a místní farář Martin Sabo a s nimi jako jediný zpívající – a zároveň u varhan – kantor této církve Ladislav Moravetz. Profesionální hudebník pocházející z české menšiny v Rumunsku, varhaník, sbormistr, skladatel a zpěvák se vzděláním získaným v Německu. Žije na východní Moravě, ale často cestuje po republice, aby ve své církvi zvyšoval úroveň užívané hudby a zvětšoval povědomí o ní. V rozhovoru uvažuje nad repertoárem protestantské hudební kultury a přibližuje liturgii a církevní rok i své vlastní hudební zázemí a pracovní cíle.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
55

„Prostředky, které nám poskytuje moderní hudba, by se mělo šetřit; respektive by měl autor dobře vědět, proč je používá.“

„Umělci i posluchači by si mohli uvědomit, že pravidelné pořádání koncertů nemusí být samozřejmostí. Máme možnost poznat jejich skutečnou hodnotu.“

„Díky karanténě máme možnost objevovat nové technologie. Do budoucna se nám otvírá nový způsob, jak šířit hudbu.“

Oblíbený námět, Erbenovu baladu Vodník, zhudebnil student Pražské konzervatoře Matěj Bartoň. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se dotýká nejen nové skladby, ale i svých hudebních začátků, chrámové praxe, studia a dalších témat… a také aktuální situace. Nahrávku z premiéry pořízenou v sále školy si můžete poslechnout pod článkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Osobně jsem optimista a věřím, že se festival uskuteční.“

„Jsem rád, že se nám podařilo jako rezidenční festivalový orchestr angažovat právě SOČR“

„Hudba má úžasnou moc“

Zatímco Evropou obchází koronavirus, naděje neuhasíná a na plné obrátky se připravují jarní hudební festivaly. Jedním z nich je Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který v Moravskoslezském kraji patří od konce května po začátek prázdnin k neodmyslitelným a tradičním akcím. O festivalu, jeho účinkujících, hudbě, obavách a nadějích jsme si povídali s panem ředitelem Jaromírem Javůrkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Akustika v Zarjaďje interprety neodhaluje, ale jemným dozvukem jim pomáhá.“

„Beethovenova Devátá je pro zpěváky dřina.“

„Chystáme se na Velikonoční festival do Salcburku a dvakrát do hamburské Elbphilharmonie.“

Pražský filharmonický sbor má po koncertě v Moskvě. Jeho sbormistr Lukáš Vasilek se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k dojmu z tamního nového sálu v parku Zarjaďje, popisuje náročnost sborového partu Ódy na radost v Beethovenově Deváté symfonii a přibližuje nejbližší zahraniční cesty tělesa. A protože sbor kvůli koronaviru musel zrušit účinkování v Hongkongu, kam měl odletět přímo z Moskvy, vzpomíná také na to, jak před lety zamezily jedné prestižní cestě do ciziny povodně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Technicky brilantní a přitom jemné uchopení sólového partu umocňovaly barevně pestré a promyšlené rejstříkové kombinace hradeckých varhan.“

„Fresky Piera della Francesca pro velký orchestr patří mezi vrcholná díla Bohuslava Martinů.“

„Varhany byly již tehdy Ebenovým životním hudebním nástrojem, ke kterému se celý život vracel, zejména v improvizaci a kompozici.“

Filharmonie Hradec Králové připravila zajímavý koncert z děl autorů od sebe takřka čtyři staletí vzdálených. Program vedl od canzon Giovanniho Gabrieliho přes Fresky Bohuslava Martinů až k varhannímu koncertu Symphonia Gregoriana Petra Ebena, který představoval vrchol večera. Dirigoval takřka rezidenční umělec tamního orchestru Chuhei Iwasaki a na varhany hrála vynikající česká varhanice Eva Bublová.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

„Vysoká muzikálnost a sympatické pohroužení do hudby oslovily obecenstvo především ve skladbách Petra Ebena a Lukáše Hurníka.“

„Nápaditý program měl vhodně zvolené dominanty i jejich odlehčení.“

„Půvabným zpestřením byly Haydnovy miniatury pro mechanický píšťalový hrací stroj.“

Již 80. varhanní podvečer v evangelickém kostele U Salvátora potvrzuje, že nenápadné koncerty první středu v měsíci na nové varhany firmy Eule z německého Bautzenu si od roku 2011 našly své obecenstvo a obohacují pražský hudební život. Příležitost k vystoupení dostávají spíš naši mladší varhaníci a varhanice, kteří této možnosti rádi využívají a svým hráčským elánem a nadšením oživují velebné zvuky královského nástroje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Ještě jsme ani nezačali s reklamou a už byl koncert v synagoze vyprodaný.“

„Ohrnovali nad ním nos a trvalo to dlouho.“

„Bylo mi osmnáct. Byl to koncert, který se mnou zacloumal.“

Martinů Festtage se v Basileji letos v listopadu konaly pětadvacátým rokem. Vystoupil při nich Gidon Kremer, zněl jazz i hudba Viktora Ullmanna a Petra Ebena a od Bohuslava Martinů mimo jiné mechanický balet Podivuhodný let a kantáta Izajášovo proroctví. Za pořádáním přehlídky stojí pianista Robert Kolínský. Narodil se ve Švýcarsku a žije tam, ale jeho rodiče přišli v roce 1968 z Československa. I když se píše Kolinsky, drží si díky nim, a teď nadále i díky vlastním dětem, dobrou češtinu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dnes, v den narozenin skladatele, zmiňuje faktory, které působí na podobu festivalu, a přibližuje, jak se dostal k hudbě Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 3