3000

„Živý koncert nic nenahradí. Ale budeme připraveni použít některou z vymožeností, které jsme se všichni během covidu naučili.“

„Mistr zvuku Jakub Hadraba nám vyšel hodně vstříc a i na postprodukci, aby nahrávku vymazlil, strávil neskutečně mnoho času.“

„Nejaktuálněji úvahy směrují k vlastní malé koncertní řadě.“

Flétnista Oto Reiprich, hobojista Jan Souček, klarinetista Jiří Javůrek, fagotista Jan Hudeček a hornistka Kateřina Javůrková – dechové kvinteto Belfiato Quintet – během dvou let koronakrize nezaháleli. Výsledkem je CD s názvem Elements s hudbou Samuela Barbera, Paula Hindemitha, Arvo Pärta, Carla Nielsena a Henriho Tomasiho. Soubor se však také podílel na alternativních způsobech komunikace s posluchači, vymýšlel, co dál, a v nahrávacím studiu podrobně zkoušel, čím a jak posunout tradice chápání zvukového ideálu. O tom všem se jeho členové rozpovídali v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 30 březen 2022 11:20

Mahler v souvislostech (1)
Symfonie tisíců

111

„Osmou symfonii veřejnosti poprvé představil v září 1910 v Mnichově – a byla to vlastně jediná příležitost, kdy byl plně uznán jako skladatel.“

„Ve Vídni a v Mnichově připravoval premiéru Osmé symfonie s jasným postojem, který ho jako dirigenta provázel po celý život, že ´nebude tolerovat žádné umělecké lajdáctví´.“

„V Praze zazněla poprvé 20. března 1912 za řízení Alexandera Zemlinského.“

Dva roky po mnichovské premiéře, v březnu 1912, zazněla i v Praze Mahlerova Osmá symfonie, zvaná Symfonie tisíců. Dělí nás od té koncertní události sto deset let. Výlučné dílo za tu dobu na pódiích, ani na těch pražských, nezdomácnělo. Nejen pro enormní nároky na velikost interpretačního aparátu, ale asi i pro svou velikášskou monumentalitu a možná i pro texty z druhého dílu Goethova Fausta, jejichž filozofující poselství nemá pro posluchače takovou bezprostřední emotivní sílu jako Mahlerovy písňové texty nebo chorál v jeho Druhé symfonii.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
99

„V Rudolfinu v roli Rusalky vystoupí litevská sopranistka Asmik Grigorian.“

„Původně ohlášeného Valerije Gergieva nahradí dirigent Myung-Whun Chung.“

„Přehlídku ozdobí legendární argentinská klavíristka Martha Argerich, která v Praze naposledy vystoupila v roce 1974.“

Česká filharmonie s trojím koncertním provedením opery Rusalka, Clevelandský orchestr, londýnský Royal Philharmonic Orchestra, Symfonický orchestr Švédského rozhlasu, rozsáhlá komorní řada garantovaná smyčcovým kvartetem Pavel Haas Quartet a intenzivní pozornost nejmladším interpretům – to je několik hlavních uměleckých momentů, které chystá pro tuzemské i mezinárodní publikum na dny od 8. do 25. září Dvořákova Praha. Festival otevřou v den výročí narození Antonína Dvořáka Mnichovští filharmonikové.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„Titusz Tóbisz, svalnatý a tetovaný, tvrdý „macho“, je v našich končinách těžko napodobitelný.“

„Martin Bárta Jaga nehraje a nezpívá jako odpudivého křiváka, ale jako silnou a cílevědomou osobnost, nikoli skrytě intrikující, ale chladně a bezcitně kalkulující.“

„Režisér Oldřich Kříž příběhem doprovází tradičním, zkušeným, divácky přehledným způsobem.“

Otello je zralé a mistrovské dílo romantického hudebního divadla. Díky Verdiho hudbě i díky Boitově libretu. Plně o tom přesvědčuje také nová liberecká inscenace, třebaže Divadlo F. X. Šaldy neposkytuje ani na jevišti, ani v orchestřišti příliš velký prostor. Za pátečním premiérovým představením stáli dirigent Martin Doubravský a režisér Oldřich Kříž a v hlavních rolích pěvci Titusz Tóbisz, Lívia Obručník Vénosová a Martin Bárta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro otevře letos provedení Smetanovy Mé vlasti v podání Daniela Barenboima a jeho orchestru Západovýchodní díván, záměrně sdružujícího mladé hudebníky z Izraele, Palestiny a dalších znepřátelených zemí. Ředitel festivalu Roman Bělor v podcastu portálu KlasikaPlus.cz hovoří o záměru dedikovat 12. května  cyklus symfonických básní Ukrajině, čelící od února ruské vojenské agresi. Nezamlčuje však ani dilema, které řeší všichni pořadatelé kulturního dění: jak se stavět k účinkování konkrétních ruských umělců. Roman Bělor podotýká, že položky, které by přinášely a vyžadovaly podobné úvahy, letos v programu shodou okolností nejsou; obává se nicméně, že se situace na Ukrajině neuklidní tak rychle, aby tento problém neovlivňoval přípravu dalších ročníků.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
0001

„Kolik těch statusů je promyšlených a autentických a kolikpak jich možná vzniklo v důsledku či dokonce v režii propagandy…?“

„Romány a partitury nikdo nebude pálit ani zakazovat. Řeč je tu pouze o tom, jestli některé knihy a opery jen na čas neodložit.“

„Uvažujme spíše, jestli je odložení inscenace Čajkovského opery na vhodnější dobu projev hloupé a sebezničující západní hyperkorektnosti, nebo něco jemnějšího.“

Ruská agrese vůči Ukrajině je barbarsky prvoplánová v zabíjení lidí a v porušování civilizovaných principů, ale má dominový efekt i v nesčetných dalších souvislostech. Také v umění. Diskuse, jestli dělat jakoby nic…, nebo si teď, ve znechucení tou zase už divnou východní zemí, nějakou dobu třeba o něco méně pouštět do života některé projevy ruské kultury, jsou na sociálních sítích, a možná i na různých poradách, čím dál vášnivější.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
středa, 23 březen 2022 19:28

Barokní šerosvit a lesk zvuku cinků

220322C1704Chiaroscurovenezianohires18cPetraHajska

„Skladba vnesla do večera pozitivní radost i ryze hudební emoce. A od začátku také to, co neslo znějící hudbu po celý večer: měkce pronikavý zvuk cinků.“

„Víme, ale neškodí si to znovu a znovu připomínat: v hudebním umění Monteverdi zásadním a velkolepě invenčním způsobem překlenul období proměny renesance v baroko.“

„Také jde o raně barokní hudbu, odlišující se nicméně od Monteverdiho jednodušší sazbou a hladším, elegantnějším a možná vlastně i konvenčnějším průběhem.“

Chiaroscuro veneziano. Benátský šerosvit. Tak nazvalo Collegium 1704 úterní koncert v pražském Rudolfinu, jehož podstatnou částí byla hudba Francesca Cavalliho a Claudia Monteverdiho, autorů působících v první polovině sedmnáctého století v Benátkách v kostele sv. Marka. Václav Luks s pouhou hrstkou instrumentalistů a zpěváků vyprodukoval neuvěřitelně nádherný zvuk, plný barev a kontrastů – energickou, poutavou a krásnou duchovní hudbu, nekonečně mnohotvárnou a neoposlouchanou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00008

„Vzdálený zvuk je dílem, které výrazně dokresluje směřování, charakter a niveau německojazyčné kultury první třetiny dvacátého století, které však mělo i se svým autorem dějinnou smůlu.“

„Postava Fritze vyžaduje přesně ten hlas, který Aleš Briscein může nabídnout a nabízí.“

„Schreker svůj zvukový ideál, který hledá jeho Fritz, rozhodně našel. Místy přináší opravdu hudbu dosud neslyšenou.“

Století a dva roky nás dělilo od prvního a také posledního pražského uvedení opery Vzdálený zvuk Franze Schrekera. V neděli se stalo skutečností novodobé nastudování díla. V pražské Státní opeře se hraje díky financím z česko-německého projektu Musica non grata, umožňujícího oživovat umění zavržené nebo umlčené nacistickým režimem. Schreker byl mezi válkami vedle Richarda Strausse nejúspěšnějším evropským operním autorem a připomenutí díla na stejné scéně, na které se hrálo, tehdy to bylo Nové německé divadlo, je logické. Ale nejde o pouhou pietu. Opera o hledání tvůrčí inspirace je plná opojné hudby a i scénicky je víc než životná.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
888

„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“

„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“

„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 22 březen 2022 10:43

Na skok u Richarda Wagnera

00001

„Dvořákovu síň naplnila Wagnerova operní hudba výjevem, který měl velkou fantazii, silnou působivost a dramatický tah.“

„Wagnerova hudba je omamná a vyzněla tak.“

„Skladba Valentyna Sylvestrova dala nahlédnout do arzenálu prostředků vracejících znějící hudbu ze světa studené racionality k citovosti.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu na chvíli vtáhl abonenty v pražském Rudolfinu a s nimi i rozhlasové posluchače do operního světa. Pondělní večer patřil ne zcela běžnému koncertnímu uvedení prvního dějství Wagnerovy Valkýry. Dirigoval Alexander Liebreich, poutavě zpívali Stefanie Irányi, Christian Elsner a Franz-Josef Selig. Jako úvod intenzivního, ale přesto značně krátkého programu, jako aktuální pietní vzpomínka na Ukrajinu napadenou Ruskem, posloužila nedlouhá kompozice žijícího ukrajinského autora Valentyna Sylvestrova – skladba s názvem Tichá hudba.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

Pianista Karel Košárek připravil na 21. března pro sólové vystoupení v rámci pražského koncertního cyklu Hybatelé rezonance program sestavený z hudby skladatelů, a většinou současně také klavíristů, kteří se dotýkali jak klasiky, tak jazzu. V telefonickém rozhovoru pro hudební portál KlasikaPlus.cz přibližuje jednu z položek recitálu, nepříliš často uváděný cyklus Film v miniatuře Bohuslava Martinů. Jak říká, v něčem je šestice skladeb z poloviny dvacátých let, zejména v dobově podmíněné inspiraci jazzem, podobná Gershwinovým preludiím. Současně vyzdvihuje i skladatelův velký smysl pro klavírní sazbu a techniku, třebaže Martinů nebyl pianistou, ale původně houslistou.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
304

„Vyjádření solidarity je tím nejmenším, co pro ukrajinské studenty můžeme udělat.“

„Ukrajina a její lid potřebuje podpořit finančně, ale i samotné gesto je důležitým prostředkem podpory.“

„Koncert nabídne posluchačům možnost poslat finanční prostředky humanitární organizaci Člověk v tísni.“

Orchestr a sbory Pražské konzervatoře s několika sólisty z řad studentů i pedagogů vystoupí dnes večer v sále školy na koncertě, majícím podpořit humanitární pomoc Ukrajině napadené Ruskem a vyjádřit solidaritu s jejími občany. Na konzervatoři studují děti z obou zemí. Ředitel školy Petr Čech, který se na programu podílí v roli klavíristy, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program koncertu a říká, že jako pořadatelé samozřejmě neměli v úmyslu nezařadit kompozice ruských skladatelů. Trestali bychom tak jen sami sebe. Navíc nezapomínejme, že k nám směřují také uprchlíci z Ruska, kteří utíkají před režimem z důvodu hrozících represí, upozorňuje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
700

„Friedrich Gulda je pro nás klasické klavíristy jedním z nejzajímavějších jmen.“

„Co mě zaujalo úplně nejvíc: Jestlipak se v té Paříži Martinů a Gershwin nemohli třeba potkat...?“

„Je to skutečné závěrečné číslo, kdy se oba světy – svět klasiky a jazzu – propojují opravdu ve velkém stylu.“

Pianista Karel Košárek v Praze natáčel se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Tomášem Netopilem a s klavíristkou Dorou Novákovou dvě koncertantní skladby jejího otce Jana Nováka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se však soustřeďuje na sólové vystoupení, které ho v Praze čeká 21. března v rámci cyklu Hybatelé rezonance. V Anežském klášteře zahraje hudbu skladatelů, a vesměs současně také klavíristů, kteří se pohybovali jak ve světě klasiky, tak více či méně i ve světě jazzu: George Gershwina, Friedricha Guldy, Earla Wilda, Nikolaje Kapustina, Luise Busche a Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 13 březen 2022 09:42

Jenůfa. Událost v Norské opeře

100

„Warnerova inscenace se zdá být jedním z nejlepších možných vystižení Janáčkovy Její pastorkyně co do vizuální a herecké stránky.“

„Robert Jindra k tomu přidává podrobně propracovaný orchestrální part, empatii navázanou na způsob vyprávění příběhu a hlavně nádhernou práci s tempy a divadelním časem.“

„Cornelia Beskow dokázala Jenůfě dát bezprecedentní dívčí mládí.“

Norská opera v Oslo má od soboty po příští čtyři týdny na repertoáru Janáčkovu Její pastorkyni. Za mimořádně působivou inscenací stojí dirigent Robert Jindra a britský režisér Keith Warner. Daří se jim vyprávět operní příběh reálně, i přes expresivní nárazy hodně lyricky, ani ne tak moderně, jako spíše rozumně současně, ale hlavně podrobně a nápaditě, velmi věrohodně. Pokud by někdo prohlašoval, že je to jedna z nejlepších Janáčkových Jenůfek, kterou kdy viděl – a lze takové reakce na sociálních sítích zahlédnout – bez větších rozpaků je možné se k němu přidat.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3000

„V Labské filharmonii je slyšet každičký detail, včetně všech úderů tympánů, ale ku prospěchu věci, ne nepříjemně.“

„Semjon Byčkov pronikl do partitury emocionálně a intuitivně už mnohem hlouběji a přesněji.“

„Nezdůrazňovali sváteční a slavnostní patos historických témat, nechávali zaznívat spíše krásnou romantickou hudbu, plnou nápaditých obrazů a proměn.“

Dvakrát Smetanovu Mou vlast má za sebou Česká filharmonie na svém evropském turné. Hrála ji za řízení Semjona Byčkova v Berlíně a v Hamburku a v obou městech naplno a inspirovaně. Třebaže oba proslulé sály, Philharmonie a Elbphilharmonie, nebyly kvůli doznívající pandemii plně obsazené, zaznělo výlučné dílo českého repertoáru s velkým, mnohem více než jen srdečným ohlasem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7200

„Premiéru violoncellového koncertu uvádím poprvé. Je úžasnou příležitostí vtisknout do nové skladby něco ze sebe, bez ovlivňování jinými interprety.“

„Uvedení Kučerovy první symfonie bude pro orchestr velká čest.“

„Pevně věřím, že nového sálu se dočkáme v polovině roku 2023.“

Karlovarský symfonický orchestr má ve čtvrtek na programu vedle Berlioze a Martinů novinku – Violoncellový koncert ostravského skladatele Dalibora Štrunce. Diriguje Marek Šedivý, sólistou je koncertní mistr Martin Ondráček. Ten ovšem není zdaleka jen interpretem, ale také se dlouhodobě angažuje ve věci potřebného nového koncertního sálu, který by měl vzniknout v památkově chráněném objektu bývalých Císařských lázní. A tak se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí nejen nad pocity hudebníka, který výrazně, i pro budoucnost, určí znějící podobu nové kompozice, ale i nad tím, jak by se očekávaný důstojný prostor pro vystupování i pro zázemí mohl projevit jako oživující podnět: pro těleso i pro kulturní život města a regionu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
874

„Pane Gergijeve, ptají se dirigenta, distancujete se od ruského prezidenta v této nové situaci? Odpověď patrně nepřišla.“

„Mohli bychom Anně Netrebko v současné situaci vzdávat za její umění hold? Tleskat a volat bravo, když zároveň víme, že jasně neodsoudila ruskou agresi?“

„A je snad také zřetelné, že i když Čajkovskij, Musorgskij, Borodin, Glinka, Rimskij-Korsakov nebo Skrjabin, nemluvě o Šostakovičovi, byli rovněž Rusové, tak že není nutné je hned přestat hrát…“

Knížka Oněgin byl Rusák nabízí tragikomické ohlédnutí za normalizačními osmdesátými léty v Československu, při kterém se bavíte, ale taky vám tuhne úsměv na rtech. V současné době nám úsměv tuhnout nemůže, není totiž čemu se smát. Rusko opět vstoupilo do našich životů. Vysmívá se naopak ono nám. Svou agresí vůči Ukrajině provokuje a děsí západní demokratickou civilizaci. Slogan „Čajkovskij byl taky Rusák“ však není překvapivým zjištěním, jaké mohlo za sovětské okupace dospívajícího člověka potkat při poznávání klasické literatury, když narazil na Puškina, ale je zamyšlením. Ano, i Čajkovskij je Rus. Avšak nezatracujeme ho hned. Ať nedopadne jako to pověstné dítě vylité z vaničky spolu s vodou.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0009

„Ivan Danko není typem exhibujícího sólisty, je nenápadný a slouží.“

„Martinů stvořil fantazijní, formově uvolněnou, proměnlivou, zvukově opalizující, nesmírně zajímavou trojici symfonických vět.“

„Nevelký prostor olomoucké Reduty, bez odstupu od pódia a bez dozvuku, podtrhuje v symfonické hudbě zvukovou věcnost, zřetelnost a nepropojenost.“

Moravská filharmonie Olomouc ve čtvrtek v hlavním abonentním cyklu v programu nazvaném Jedinečnost české hudební fantazie dala prostor dílům Josefa Suka, Bohuslava Martinů a Jana Nováka. Kdyby ještě zaznělo i něco od Dvořáka, byla by posloupnost učitelů a žáků už zcela úplná… Šéfdirigent Jakub Klecker předestřel publiku všechny tři skladby ve šťastné konstelaci. S přesným vystižením jejich podstaty a dostatečně výmluvně i vemlouvavě.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
20220302134804

Za dva roky, 2. března 2024, uplyne dvě stě let od narození Bedřicha Smetany. Ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl Jan Pikna přibližuje ve video RozhovoruPlus skladatelův význam pro rodné město, nastiňuje přípravy na jubilejní rok a popisuje, co se dělo před zámeckým pivovarem, když se Bedříšek, po deseti dcerách první syn litomyšlského sládka, narodil.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
999

„Používám tužku. A hodně také gumu.“ 

„Shodou smutných okolností se téma hry – vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu – stalo teď opravdu velmi aktuálním.“

„Žiju v Praze od roku 2016 a nevycházím z úžasu nad neuvěřitelnou krásou vašeho města.“

Příběh vztahu vězeňkyně a dozorce z koncentračního tábora propojený s dějem dětské pohádky o poznávání abecedy jidiš. To je téma inscenace Gramofon pražského Divadla MA, která má dnes premiéru. Originální zpracování je symbiózou činohry a hudebního a nonverbálního divadla a nabízí divákovi jedinečný pohled na lidskou bytost procházející holokaustem. Cílem Marianny Arzumanové, režisérky a zároveň ředitelky divadla, bylo vystihnout paralelu k událostem dnešních dní. Hudbu složil světoznámý pianista Jevgenij Kissin. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje inspirační zdroje, naznačuje, jak komponuje, a také se vyznává z obdivu ke krásám Prahy, kde už šestým rokem žije.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus