„Po krátkém akordickém varhanním Introduzione následovalo deset částí na liturgický text.“
„Obsahově je oratorium zasazeno mezi dva velikonoční hymny. Nejprve je to sborové Exultet, který je na český text o velikonočním bdění a celek uzavírá hymnus Buoh všemohúci, který je na motivy středověké písně.“
„František Fiala se tu představil jako skladatel se smyslem pro niternou výpověď i pro efektní barevné hudební plochy.“
Dramaturgie brněnského Velikonočního festivalu objednala u skladatele Františka Fialy oratorium s názvem Mysterium paschale, které premiérově zaznělo v českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského, hned po pondělí velikonočním. V úterý 11. dubna nastoupil koncertní sbor Kantiléna se sbormistrem a dirigentem Michalem Jančíkem, sólisty Lucií Laubovou (soprán), Petrou Vondrovou (mezzosoprán), Stanislavem Předotou (tenor) a Josefem Kovačičem (bas). Spolu s nimi zasedli před oltář instrumentalisté na housle, violu, violoncello, kontrabas, trubku i trombon. Vibrafon a veškeré ostatní perkuse měl na starosti Martin Opršál a k varhanám na kůr zasedl Marek Paľa.
„Slouží ke cti režisérce Kateřině Duškové, že vypráví právě toto a nic dalšího.“
„Paolo Gatto učinil z orchestrálního partu samostatný symfonický plán inscenace, který věci zintenzivňoval a doříkával.“
„Lívia Obručník Vénosová dostatečně vystihla psychologii postavy, i když se nedostala až k úplným krajnostem srdceryvné pravdivosti, a ani v jednom okamžiku nezklamala pěvecky.“
Pucciniho Madama Butterfly je ve světovém repertoáru sedmou nejhranější operou a v časovém rozsahu hlavní role dokonce zřejmě drží primát. Liberecké Divadlo F. X. Šaldy oblíbený a působivý titul nastudovalo právem. Soudě podle páteční premiéry, ztvárnila sopranistka Lívia Obručník Vénosová gejšu Čo-Čo-San jako svou dosud snad nejlepší roli, režisérka Kateřina Dušková našla dobrý klíč k prezentaci dojemného příběhu jako uvěřitelného komorního dramatu a dirigent Paolo Gatto, zásadní aktér projektu, dokázal učinit ze známého díla opravdový hudební zážitek.
Soubor opery Divadla F. X. Šaldy nastudoval a v premiérách v pátek 10. a v neděli 12. března v Liberci uvede Pucciniho operu Madama Butterfly. Pod hudebním nastudováním je podepsán italský dirigent Paolo Gatto. Režie se zhostila činoherní režisérka Kateřina Dušková, scénu vytvořil Pavel Kodeda, kostýmy pak Roman Šolc. V roli Čo-Čo-San se alternují Jana Šrejma Kačírková s Lívií Obručník Vénosovou, Pinkertona ztvární Aleš Briscein a Paolo Lardizzone, Sharplesse Jiří Brückler a Pavol Kubáň, roli Suzuki divadlo svěřilo Alžbětě Vomáčkové a Petře Vondrové.
„Díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“
„Paradoxem osudu této fiktivní literární postavy je v příběhu propojeném s reálným základem skutečnost, že revolucionáři byli silně antiklerikální.“
„Pryč jsou meziválečné bezbožné schválnosti Pařížské šestky. Autor dospěl.“
Liberecký operní soubor pokračuje v dlouhodobém trendu, který se mu vyplácí – v uvádění méně frekventovaných titulů. Nejnovější inscenací Divadla F. X. Šaldy se stalo mimořádně sdělné a působivé dílo z poloviny dvacátého století. Francis Poulenc v opeře Dialogy karmelitek skvělým způsobem našel rovnováhu mezi velkým tragickým příběhem s myšlenkově bohatým textem a hudbou s klasickým řádem a zároveň velkou emotivností. Páteční premiéru, za kterou stáli dirigent Ondrej Olos a režisérka Linda Hejlová Keprtová, přijalo publikum velmi vstřícně.
Liberecké Divadlo F. X. Šaldy připravuje mistrovské dílo francouzské opery a jeho premiérou otevře novou sezónu. Dialogy karmelitek skladatele Francise Poulenca se řadí k nejsilnějším operním dílům dvacátého století. U nás byl titul zatím uveden pouze dvakrát, a to v češtině. Operní soubor DFXŠ operu nastudoval a uvede ve francouzském originále v premiérách v pátek 23. a v neděli 25. září. V hlavních rolích se objeví Lívia Obručník Vénosová, Roman Janál, Sergej Kostov, Jitka Zerhauová, Věra Poláchová či Iveta Jiříková, Veronika Kaiserová, Petra Vondrová, Miroslava Časarová a další. Hudebně dílo nastudoval Ondrej Olos a režie se ujala Linda Hejlová Keprtová.
„V areálu je vybudován amfiteátr, který není zastřešený a obecenstvo sedí na dřevěných lavicích pod žhavým sluncem nebo náhlým deštěm.“
„Režisérka Linda Hejlová Keprtová podtrhla charakter příběhu jako bajky a akcentovala živočišnost a dramatičnost scén. Vznikaly tak mimoděk komické situace, které měly nadhled a moudrý humor.“
„Orchestr měl podle programu dirigovat Martin Doubravský, který inscenaci nastudoval, ale pro náhlé onemocnění za něho pohotově zaskočil Ondrej Olos.“
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se ke konci svého trvání přestěhoval na Hukvaldy, kde se Leoš Janáček narodil. Nádherné prostředí hukvaldské obory hostilo v sobotu 25. června představení Příhody lišky Bystroušky v podání operního souboru Divadla F. X. Šaldy v Liberci.
„Tento skladatel si nevybral téma anglického renesančního skladatele náhodou – hudba Tudorovců byla totiž v hledáčku jeho pozornosti.“
„V případě Ernsta von Dohnányiho je paradoxní, že ač se jedná o významného maďarského skladatele, klavírního virtuosa, dirigenta a organizátora hudebního života, je takřka neznámý.“
„Po pauze filharmonikové přednesli Symfonii č. 4 d moll Antonína Dvořáka, další málo známé dílo.“
Filharmonie Hradec Králové připravila v rámci své červené abonentní řady koncert s díly, které se často nehrají. O to záslužnější bylo jejich zařazení. Ústřední skladbou večera bylo Stabat mater nedoceněného Ernsta von Dohnányiho, v němž se představil kromě tří sólistek i zdejší ženský pěvecký sbor Jitro. Repertoár večera se nesl, jak by jinak, v duchu nadcházejících Velikonoc a držel tak určitou linku. Koncert řídil současný šéfdirigent tělesa Kaspar Zehnder. Auditorium sálu rozhodně nebylo prázdné a bylo vidět, že se nastudovaný program posluchačům líbil.
Filharmonie Hradec Králové na první polovinu dubna připravila ve svém koncertním sále dva projekty zcela rozdílných žánrů, zato se zajímavými tituly a interprety. Na své si přijdou jak příznivci muzikálových melodií, tak posluchači, kteří dávají přednost hloubce klasické hudby. Prvním ze zmíněných koncertů je The Best of Broadway zítra od 19 hodin. Pro příznivce velkých vokálně-instrumentálních titulů klasické hudby uvede FHK koncert nazvaný Stabat Mater, a to ve středu 13. dubna od 19:30 hodin.
„Titusz Tóbisz, svalnatý a tetovaný, tvrdý „macho“, je v našich končinách těžko napodobitelný.“
„Martin Bárta Jaga nehraje a nezpívá jako odpudivého křiváka, ale jako silnou a cílevědomou osobnost, nikoli skrytě intrikující, ale chladně a bezcitně kalkulující.“
„Režisér Oldřich Kříž příběhem doprovází tradičním, zkušeným, divácky přehledným způsobem.“
Otello je zralé a mistrovské dílo romantického hudebního divadla. Díky Verdiho hudbě i díky Boitově libretu. Plně o tom přesvědčuje také nová liberecká inscenace, třebaže Divadlo F. X. Šaldy neposkytuje ani na jevišti, ani v orchestřišti příliš velký prostor. Za pátečním premiérovým představením stáli dirigent Martin Doubravský a režisér Oldřich Kříž a v hlavních rolích pěvci Titusz Tóbisz, Lívia Obručník Vénosová a Martin Bárta.
Verdiho mistrovské dílo o tragické lásce, žárlivosti a intrikách Otello se v libereckém Divadle F. X. Šaldy dočká nového zpracování. Premiéry se tam budou konat zítra a v neděli od 19 hodin. V hlavních rolích se alternují pěvci Titusz Tóbisz a Michal Lehotský, Lívia Obručník Vénosová a Věra Poláchová, Martin Bárta a Andrij Shkurhan. V menších rolích se představí Sergey Kostov, Dušan Růžička, Josef Kovačič, Hynek Grania, Petra Vondrová nebo Martin Bělohlávek. Inscenační tým tvoří režisér Oldřich Kříž, scénograf Daniel Dvořák a kostýmní výtvarník Roman Šolc. Sbory nastudoval Lukáš Kozubík a celé dílo pak Martin Doubravský. Giuseppe Verdi má za sebou v době vzniku Otella dlouhou kompoziční pauzu, od jeho poslední opery Aidy uplynulo šestnáct let. Premiéra se konala roku 1887, pod libretem je podepsán básník Arrigo Boito. „Operní drama Otello stojí právem na piedestalu světové operní literatury. Je to drama plné pravdivých momentů, drama lámající lidské charaktery. A v neposlední řadě dílo ohromně cenné, protože je samo sebou usvědčeno z faktu, jak může být operní umění strhující a krásné,“ zve na novou inscenaci DFXŠ.
Oblíbená Česká mše vánoční „Hej mistře“ Jakuba Jana Ryby během nejkrásnějších svátků roku rozeznívá kostely a koncertní sály po celé zemi. Karlovarský symfonický orchestr ji již několik let tradičně uvádí ve spolupráci s Grandhotelem Pupp v jeho Slavnostním sále na první svátek vánoční. Letos zazní se sólisty Janou a Václavem Siberovými, Petrou Vondrovou a Vojtěchem Šemberou. S Karlovarským pěveckým sborem se spojí sbor Pražští pěvci. Varhaník Pavel Svoboda se kromě „Rybovky“ představí i v Suitě G dur pro smyčce a varhany Ottorina Respighiho v první části koncertu. Koncert bude dirigovat Stanislav Vavřínek, současný šéfdirigent Komorní filharmonie Pardubice. Začátek koncertu bude v 16 hodin.
Divadlo F. X. Šaldy v Liberci nabídne v nové sezóně osm hudebních a tanečních premiér. Z oper to budou Čajkovského Jolanta, která bude mít premiéry za pár dní, a sice 9. a 12. září, a Verdiho Otello. Ten přijde na řadu v březnu příštího roku. V říjnu a listopadu orchestr zahraje dva symfonické koncerty, říjnový s díly Carmina Burana Carla Orffa a Věčné evangelium Leoše Janáčka, listopadový se skladbami Josefa Suka, Wolfganga Amadea Mozarta a Petra Iljiče Čajkovského. Před Vánoci se uskuteční premiéry muzikálu Hledá se tenor. Balet nabídne 24. a 26. září premiéry Mauglího s hudbou Aleše Březiny v choreografii umělecké vedoucí baletního souboru Mariky Mikanové. V listopadu tanečníci obohatí svůj repertoár o tragikomickou taneční gangsterku MašínGun Brothers. Na inscenaci vycházející ze skutečných událostí naší historie balet spolupracuje s tvůrci uznávaného uměleckého uskupení Dekkadancers. V květnu příštího roku čeká diváky společný projekt všech tří souborů divadla s názvem Trojzemí. Autorem hudby a také dirigentem představení je skladatel, dirigent a klavírista Jan Kučera.
Filharmonie Hradec Králové pravidelně uvádí rozsáhlá díla za účasti sborů. Tyto koncerty jsou součástí každé sezóny a většinou se objevují v Bílé nebo Žluté abonentní řadě – velký a malý symfonický cyklus, případně jsou uváděny jednotlivě mimo předplatné. Pro svou 44. koncertní sezónu však královéhradecká filharmonie nově sestavila z těchto koncertů ucelenou abonentní řadu – Červenou. Vznikl tak vokálně-instrumentální cyklus čtyř koncertů určený zejména příznivcům sborového a sólového zpěvu, ale nejen jim.
„Něco podobného Zápisníku zmizelého v repertoáru těžko nalézt.“
„Jde o více než půlhodinový koncentrovaný dramatický výjev a Březinův celkový umělecký výkon vzbuzuje obdiv.“
„Předehru k Donu Giovannimu mohla doprovázející Komorní filharmonie Pardubice zahrát ještě podstatně jinak.“
Jedinečné dílo, nepodobající se ničemu jinému, monodrama ve formě písňového cyklu, to je Janáčkův Zápisník zmizelého. Pokud cítí odpovědnost, nemůže se do něj pustit zdaleka každý tenorista. Slyšet ho od Jaroslava Březiny je však zážitek. Umožnil ho letos festival Smetanova Litomyšl, jehož setrvale zvýšená, i když ne výhradní pozornost pěveckému umění a vokální hudbě je vzhledem k operním začátkům přehlídky nadále logická. Ve středu odpoledne zazněla tato hudba za rovnocenné spolupráce klavíristy Martina Kasíka. Večer pak na festivalu patřil jinému typu zpěvu, Rossiniho, Donizettiho a Mozartovým operním áriím v podání Jany Šrejmy Kačírkové a Petra Nekorance.
Operní soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni pro nadcházející dny připravil dvě premiéry, respektive první představení před opravdovým publikem. Zítra, v neděli 30. května, to bude Straussova opereta Netopýr, a sice od 19 hodin. Druhé „divácké“ představení je naplánováno na neděli 13. června. Dirigenty inscenace jsou Jiří Petrdlík a Jakub Zicha, režie se ujal Martin Otava a v hlavních rolích se alternují Amir Khan s Josefem Moravcem, Lucie Hájková s Ivanou Veberovou, Radka Sehnoutková s Vandou Šípovou či Michal Bragagnolo s Tomášem Kořínkem. Dalším představením premiérově za účasti diváků bude Rossiniho Italka v Alžíru. Hudebně ji povedou Jiří Štrunc a Jiří Petrdlík a v režii Jakuba Hliněnského se v hlavních rolích vystřídají Pavel Klečka s Jiřím Sulženkem, Lucie Kaňková se Zuzanou Kopřivovou, Ivana Šaková s Petrou Vondrovou, Michael Kubečka s Jevhenem Šokalem, Tomáš Kořínek s Danielem Matouškem nebo Jana Piorecká s Michaelou Zajmi. Opera bude uvedena v sobotu 5. června a v pátek 11. 6.
Ačkoli pořadatelé letošního festivalu Hudba tisíců Mahler Jihlava 2020 uspořádali během léta již několik hudebních setkání, opravdové zahájení je až nyní v září. Před slavnostním úvodem však dojde ještě ke dvěma koncertům, a to příští čtvrtek 10. září a ve středu 16. září. Wranitzky Kapelle se sólistou, kterým bude hobojista Vilém Veverka, vystoupí na prvním z nich od 18 hodin v Klášteře Nová Říše. Zazní předehra k opeře Le trame deluse Domenica Cimarosy, Hobojový koncert G dur Pavla Vranického a Symfonie č. 49 f moll „La passione“ Josepha Haydna. Taktovky se ujme Marek Štilec.
Cyklus mimořádných koncertů nazvaný Festivalový podzim připravil na začátek září a druhou polovinu listopadu tým Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka. Má být symbolickým poděkováním všem, kteří mají k festivalu vztah – divákům, umělcům i příznivcům a podporovatelům. Konat se bude od 4. září do 29. listopadu a nabídne open air koncerty, na kterých vystoupí Hradišťan, hobojista Vilém Veverka, klavírista Martin Kasík nebo barytonista Adam Plachetka a zazní také Orffova kantáta Carmina Burana.
Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, českou operní klasiku, uvádí liberecké Divadlo F. X. Šaldy v premiérách v pátek 20. a v neděli 22. prosince od sedmi hodin. Lidský a zvířecí svět se tentokrát bude prolínat v hudebním nastudování Martina Doubravského a v režii Lindy Keprtové. Choreografie se ujala Ladislava Košíková, scénu vytvořil Michal Syrový, kostýmy Tomáš Kypta. Jako Liška Bystrouška se představí Lívia Obručník Vénosová, jejím partnerem, Lišákem Zlatohřbítkem, bude Alžběta Vomáčková, Revírníkem Pavel Vančura a Revírníkovou Barbora Rajnišová Kmentová nebo Jaroslava Schillerová. V dalších rolích vystoupí Dušan Růžička, Josef Kovačič, Sergey Kostov, Blanka Černá, Petra Vondrová nebo Csaba Kotlár.
„Už v první skladbě z odkazu Václava Riedlbaucha – Instrumentální mši – lze zavzpomínat na události roku 1968 a následné nejisté období.“
„Hudebně-literární pořad Dvořákův americký sen bude zajímavým způsobem reflektovat dobu, kdy k jeho žákům patřili Afroameričani i původní obyvatelé kontinentu – indiáni.“
„Závěrečný koncert festivalu ovládne Třetí symfonie Gustava Mahlera.“
Už po osmnácté se letos koná mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc. Začne 16. května a nabídne sedm koncertů v jednom týdnu, závěrečný 24. května. V programu nechybí tradiční film-koncert v kině Metropol, Janáčkova filharmonie Ostrava přijede s Třetí symfonií Gustava Mahlera, v plánu je česko-americký jazzový večer, ale zazní i komorní hudba v podání Acelga Quintettu. Přehlídku pořádá místní Moravská filharmonie.
