úterý, 18 květen 2021 09:00

Oslava klavíru. Recitál Garricka Ohlssona

511838149683e8e2eeacbk

„Program koncertu bol po dramaturgickej stránke naozaj skvostný.“

„Prevedenie bolo až extatické, rozhodne však nie lacno, prvoplánovo efektné.“

„Pracoval ‚len‘ s tým, čo predpísal autor a dokázal jeho zámeru veľmi spoľahlivo dostáť.“

Nedeľný večer 16. mája patril v rámci Pražského jara recitálu Garricka Ohlssona, skvelého klaviristu, ktorý pred pár dňami predsedal klavírnej súťaže festivalu. Vo skvele zvolenom programe, zloženom z diel prvej polovice 20. storočia, predviedol Ohlsson fascinujúcim spôsobom možnosti klavíru a ponúkol svojim poslucháčom zážitok na tých najvyšších úrovniach interpretačného umenia.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

„Kompozice Josquina Desprez jsou hudebně propracované a k jejich tvorbě musel autor přistupovat bezesporu s vysokou mírou abstraktní představivosti.“

„Znalost dobových souvislostí i tehdejšího jazyka umožňuje Paulu Van Nevelovi přistupovat k nastudování renesanční hudby s patřičným nadhledem a svým svěřencům v podobě pěveckých kolegů předat jen to nejlepší.“

„Zvládnutá dynamika a společné frázování činily i kontrapunktickou polyfonní renesanční hudbu poměrně dobře srozumitelnou.“

První koncert po zahájení festivalu Pražské jaro představil výhradně polyfonní tvorbu renesančního autora Josquina Desprez. Pozvání do kostela svaté Anny v Pražské křižovatce přijal v sobotu 15. května belgický vokální soubor Huelgas Ensemble s uměleckým vedoucím Paulem Van Nevelem. Zazněla řada motet i části ze mší, a to vše v prvotřídním provedení. V kombinaci s prostorem gotického kostela i zdařilým internetovým přenosem posluchači dostali příležitost vytvořit si doma prostřednictvím uměleckého vystoupení téměř až mystickou atmosféru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 16 květen 2021 10:41

ČtenářiPlus: Jsem zvědav na recenze…

304

Ten koncert se mi opravdu líbil. Musí se vzít v úvahu, že muzikanti byli narychlo angažováni z celé Evropy (hrálo se na dobové nástroje), takže souhra (zvláště smyčců) nemohla být úplně stoprocentní jako u České filharmonie a dalších špičkových orchestrů. Tyhle staré nástroje mají měkčí a tišší zvuk než současné a nemají tak "agresivní" nasazení každého tónu (pokud to není legato nebo glissando), takže výsledný zvuk může působit trochu rozmazaně. Ale bylo to vynikající.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
511790543066b0c39d5afk

„Zukal ponímal dielo, aj v brilantných pasážach, neokázalo a veľmi prirodzene.“

„Leeho interpretácia bola nesmierne energická a klavirista si svoje vystúpenie evidentne vychutnával.“

„Vystúpenie Dongha Leeho bolo pre mňa po všetkých stránkach zrelým, komplexným interpretačným počinom.“

Finále súťaže Pražského jara v odbore klavír prebehlo večer 14. mája v Dvořákovej sále Rudolfina. Porote sa predstavili traja klaviristi: Dongha Lee a Jaeyoung Lee z Kórejskej republiky, české farby hájil Matouš Zukal. Dvakrát sme si vypočuli Koncert pre klavír č. 4 G dur Ludwiga van Beethovena, jedenkrát zaznel slávny Čajkovského Koncert pre klavír č. 1 b mol. Súťažiacich sprevádzal Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, pod taktovkou Mareka Šedivého.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
205

Ve středu 12. května 2021 zahájilo Collegium 1704 cyklem symfonických básní Má vlast 76. ročník Pražského jara. Tento koncert letos očekávala odborná veřejnost s mimořádným zájmem. Původně plánovaná interpretace berlínských rozhlasových filharmoniků s Vladimirem Jurowskim byla z preventivních epidemických opatření zrušena a dramaturgie využila této situace s odvahou a oslovila soubor Václava Lukse, který se primárně orientuje na interpretaci skladeb 17. a 18. století. Šlo o nejistý experiment, nebo nastolení nového paradigmatu autentické interpretace skladeb druhé poloviny 19. století?

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
104

„Vstoupil na pomyslné kolbiště s handicapem i kouzlem technicky méně dokonalých starších hudebních nástrojů a s přednostmi i omezeními tělesa sestaveného pro projekt.“

„S pečlivě vybranými hudebníky připravil interpretační čin, vytvořil znějící dílo, a to s entusiasmem a ponorem sobě vlastním.“

„Aniž by chtěl provokovat, předestřel podobu symfonických básní v jakoby surovějším, věcnějším a zvukově limitovaném stavu.“

Václav Luks přišel k dirigování letošního zahajovacího koncertu Pražského jara řízením osudu. Koronakrize eskaluje nejrůznější jevy, tendence a situace. Uspíšila i svěření Smetanovy Mé vlasti zase někomu jinému než obvyklým filharmoniím. Po čtvrtstoletí od přelomového hostování orchestru London Classical Players přišla řada na první tuzemský soubor dobových nástrojů. Jednou se to stát muselo. Collegium 1704, rozšířené na mezinárodní těleso, vyplnilo poměrně narychlo prázdný prostor po hostech z Německa, kteří nemohli přijet. Šlo 12. května o událost. A to i v omezujících souřadnicích audiovizuálního přenosu a počátků opětovného vpouštení posluchačů do sálů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
wiki-Vlast-plakt-nhled

„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“

„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“

„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“

Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
PJ-Roman-Belor

„Posluchači a diváci jsou na historicky poučenou interpretaci mnohem připravenější.“

„Podařilo se nám zachovat interpretační soutěž v obou letošních oborech. Diskontinuita nás v loňském roce docela trápila.“

„Kdyby se v průběhu festivalu situace zlepšila a bylo by možné oživit účast diváků na některých koncertech, tak to okamžitě uděláme. Pravidla ovšem musí být definována jasně a v předstihu.“

Roman Bělor vede Pražské jaro už dvě desetiletí. Loňský a letošní ročník festivalu je však kvůli pandemie od všech dosavadních zkušeností zcela odlišný. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel porovnává roky 2020 a 2021, přibližuje způsoby plánování i předpokládané budoucí proměny na mezinárodní hudební scéně a uvažuje také nad zahajovacím koncertem, na kterém 12. května zazní Má vlast jinak: v historicky poučené interpretaci, s dobovými nástroji.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
503

„Věřím, že se nám Mou vlast podaří představit v nových barvách, a přitom s respektem k odkazu jejího geniálního tvůrce.“

„Před našima očima vyvstává obraz na hony vzdálený moderní představě o takzvané romantické interpretaci.“

„Pražské jaro pak do 3. června nabídne dvě desítky dalších koncertů.“

Festival Pražské jaro otevře ve středu večer Smetanovou Mou vlastí Václav Luks s orchestrem Collegium 1704. Chystá provedení na dobové nástroje a v duchu interpretačních zvyklostí konce 19. století, v kontextu vzniku díla i s ohledem na jeho pozoruhodnou interpretační tradici. Provedení historicky poučené, jiné než běžně symfonické.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

5111738412149b39cbfd3kČtyři z koncertů letošního mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se uskuteční za přítomnosti obecenstva v sále. Budou součástí pilotního projektu iniciovaného ministerstvem kultury, jehož součástí jsou přísná opatření stanovená ministerstvem zdravotnictví. Všichni diváci musí povinně absolvovat PCR test ve smluvních laboratořích, nutné bude spárování jejich vstupenky s výsledkem. V průběhu pobytu v budově bude povinné nosit respirátor. Počet diváků je značně omezen, pořadatelé osloví posluchače v pořadí podle data zakoupení vstupenky. Do tohoto zkušebního režimu je zařazen zahajovací koncert Collegia 1704 ve středu 12. května, jeho repríza o den později, debut Pražského jara 26. května s dirigentem Františkem Mackem a závěrečný koncert České filharmonie a Marka Wiggleswortha 3. června. V rámci projektu by se mělo historicky poučené provedení Smetanovy Mé vlasti Václavem Luksem stát příkladem toho, jak při respektu k epidemické situaci uskutečnit koncerty s účastí publika – a i to podle ředitele festivalu Romana Bělora činí, spolu s umělecky jedinečným uchopením ikonického díla, dva vstupní programy výjimečnými. Ministr kultury Lubomír Zaorálek se nechal slyšet, že bude ještě raději, až se podobné kulturní akce budou konat, za určitých hygienických podmínek, již pravidelně. „Půjde-li to dobře, mohli bychom se jich ve venkovních prostorách dočkat už na konci května,“ uvedl. Zmíněné čtyři a všechny další koncerty Pražského jara bude možné sledovat ve streamu, vybrané zprostředkuje také Česká televize a Český rozhlas.

Zveřejněno v AktuálněPlus
101

Nový dokumentární film režiséra Martina Suchánka o hudebně mimořádně nadaných dětech, snímek  s názvem Talent, uvede Česká televize na ČT art pozítří, 29. dubna, od 21:35 hodin. Pořad vznikl ve spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro a Stipendijní Akademií mentoringu uměleckého vzdělávání MenART. Autoři sledují pětici výjimečně talentovaných dětí v domácím prostředí i ve volném čase, s rodiči, pedagogy či mentory, ale také během půlroční přípravy na mimořádnou událost jejich kariéry: koncerty na loňském Pražském jaru. Snímek reflektuje úvahy o tom, co je talent a jak je třeba s jeho nositeli pracovat, aby se zdokonalili a získali profesionální návyky v hudební oblasti, ale zároveň neztratili vnitřní zápal a oddanost hudbě.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
555

„Výsledkem jednání je, že se zahájením koncertní sezony v jarních měsících nemůžeme počítat.“

 „Padla i zmínka o nepoměru mezi podmínkami pro sport a kulturu. Ministerstvo kultury si prý tento rozdílný přístup a sílu lobbistických skupin ve sportu uvědomuje.“

 „Podle dnešních zpráv je bohužel jasné, že masivní rozvolnění se nedá očekávat v květnu ani v červnu letošního roku.“

Včera odpoledne se konala online konference s ministrem kultury Zaorálkem a ředitelem kabinetu ministra Chmelíčkem. Navázala na otevřený dopis, který mu zaslali producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. O jejich aktivitě jsme informovali začátkem dubna. Výsledkem včerejšího jednání bylo několik konkrétních bodů – kultura ožije omezeně nejdříve v létě, resort si uvědomuje rozdíl v přístupu mezi kulturou a sportem.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2000

Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
Collage-2021-03-30-140659

Dnes 30. března proběhla poradní schůzka s muzikantskou obcí, kterou inicioval ministr kultury Lubomír Zaorálek. Za Sdružení umělců klasiky SUK a „klasickou“ hudbu obecně se zúčastnili Václav Luks, Ivo Kahánek a Jakub Hrůša, za pořadatele ředitel Pražského jara Roman Bělor. Schůzka trvala přes hodinu a podle přítomných byla "velmi otevřená a konstruktivní". Předmětem debaty byl stav kultury a kulturního školství po roce s COVIDem, výhledy do budoucna a otevřený dopis Pavla Šporcla. Ministr Zaorálek údajně pozorně vyslechl názory všech. Ze setkání vyplynuly tři body.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
úterý, 30 březen 2021 16:18

Václav Luks: Poučenost není svazující

100

„U tak relativně mladé hudby, jako je Smetanova Má vlast, je třeba vzít pokorně v potaz i pozdější vývoj a především úctyhodnou interpretační tradici České filharmonie.“

„V umění se musí prolínat poučenost, nebo chcete-li ratio, s intuicí, fantazií a inspirací.“

„Interpretace hudby druhé poloviny devatenáctého století vyžaduje oslovení specializovaných instrumentalistů, kteří nejen odpovídajícími nástroji disponují, ale také je ovládají.“

Zahajovací koncert letošního festivalu svěřilo Pražské jaro Václavu Luksovi a jeho orchestru dobových nástrojů Collegium 1704. Dvanáctého května se dá očekávat historicky poučené provedení, jiné než běžně symfonické. Podnětná událost, o které se určitě bude dlouho mluvit. Václav Luks ale nikdy nechce šokovat – a jak ho známe, nebude to jeho cílem ani v tomto případě. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz věcně hovoří o tradicích i o flexibilitě a svobodě, o poučenosti a intuici, o nahrávkách z přelomu devatenáctého a dvacátého století, o takzvané romantické interpretaci, o střevových strunách a velikosti obsazení orchestru i o detailech ve Smetanově partituře. A zdůrazňuje, že Má vlast je výzvou pro jakýkoliv orchestr, který nemá dílo v repertoáru. Tedy zdaleka ne jenom pro Collegium 1704.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

universo1704VaclavLuks04Festival Pražské jaro 2021 Smetanovou Mou vlastí 12. května otevře Václav Luks s orchestrem Collegium 1704. Původně ohlášení interpreti, jimiž měli být Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a dirigent Vladimir Jurowski, hostování v Praze odvolali. Nařízení proti koronaviru, aktuálně v Německu platná, jim dílo neumožňují nazkoušet. „Vždy jsme dbali o to, aby zahajovací koncert Pražského jara vedle respektu k tradici přinášel také moment znovuobjevování, překvapení,“ uvedl ředitel festivalu Roman Bělor. Pohnutá doba podle něj přeje odvážným řešením. Proto se rozhodli vsadit na Václava Lukse a jeho orchestr dobových nástrojů. „Patří nejenom k české špičce, ale stali se jedním z nejrespektovanějších souborů svého druhu v Evropě. Svou cestu ostatně započali před téměř dvěma dekádami právě na Pražském jaru,“ dodal. Václav Luks chystá provedení na dobové nástroje a v duchu interpretačních zvyklostí konce 19. století, v kontextu vzniku jednotlivých částí cyklu, ale také s ohledem na jeho pozoruhodnou interpretační tradici. „Naše provedení nebude muzeální rekonstrukcí. Věřím, že se nám Mou vlast podaří představit v nových barvách, a přitom s respektem k odkazu jejího geniálního tvůrce,“ prohlásil. Mou vlast už v historicky poučeném přístupu a s dobovými nástroji hrál před čtvrtstoletím při zahájení Pražského jara 1996 orchestr London Classical Players s dirigentem Rogerem Norringtonem.

Zveřejněno v AktuálněPlus
300

Interpretační soutěž, kterou počátkem května pořádá festival Pražské jaro a která byla loni zcela zrušena, se letos má konat, a to v oborech klavír a smyčcové kvarteto. Pandemii navzdory se do ní přihlásily dvě stovky mladých hudebníků. Pokud to protiepidemická opatření umožní, finále v Rudolfinu by mohli v sále sledovat diváci.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
106

„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“

„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“

„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“

Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
105

„Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem 10. března 2020 vyslechl informaci o rozhodnutí vlády, že společenské akce nesmí navštěvovat víc než sto diváků; to je konec koncertů, projelo mi hlavou.“

„Jen ztuha se prosazovalo poznání, že hudba nejsou jen ti, co si užívají ‚volnočasových aktivit‛.“

„Závěr roku proběhl ve znamení streamů, zajisté lepších než nic, ale přímý divácký zážitek nenahrazujících.“

Mnozí komentátoři se shodují v tom, že 20. století netrvalo rovných sto let. Jak připomíná publicista Jaroslav Veis, to zásadní, co ovlivnilo lidstvo, se vešlo do sedmi dekád a dvou roků. Dvě světové války, fašismus, komunismus. Též rozpad kolonií či nárůst populace v zemích třetího světa, dodávám k tomu. Ať tak či onak, mezníky jsou dány. Rok 1917 a výstřel na Auroře, rok 1989 a pád Berlínské zdi. Donedávna bylo možné se domnívat, že také 21. století začalo s mírným zpožděním. Zřícením newyorských dvojčat 11. září 2001. Nyní se ale zdá, že čas začal odtikávat až v březnu 2020. Když se světa zmocnila panika, že dosud neznámý vir způsobí pandemii. Trápila nás po celý zbytek roku a její konec je v nedohlednu, jakkoli má být světlem na konci tunelu očkování. Hrstka lidí bohatne, většina chudne. Včetně těch, kteří si za svou misi, nyní překlápěnou v misii, vybrali kulturu, hudbu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
úterý, 12 leden 2021 16:42

Mácalův Mozart z roku 1968

CD-Mozart

„Svého naplnění došel Zdeněk Mácal v letech 2003 až 2007, kdy byl v pořadí třináctým šéfdirigentem České filharmonie.“

„Raná mozartovská nahrávka není pro Mácala ve světle jeho pozdější kariéry nejtypičtější.“

„Mozarta hraje Pavel Štěpán na Mácalově snímku z roku 1968 zejména v nižších polohách opravdu měkce, v pomalých větách k tomu zasněně.“

Vynikající a ve světě ceněná nahrávka dvou Mozartových klavírních koncertů s Pavlem Štěpánem a Českou filharmonií je dosažitelná jen v digitální podobě, na klasickém nosiči k dispozici není. Stojí za ní Zdeněk Mácal, letos 8. ledna pětaosmdesátiletý. Protože v roce 1968 emigroval, firma Supraphon desku musela zničit. V online podobě, pro zakoupení a stažení, snímek zpřístupnila teprve zase až v roce 2012.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
Strana 1 z 8