106

„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“

„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“

„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“

Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
105

„Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem 10. března 2020 vyslechl informaci o rozhodnutí vlády, že společenské akce nesmí navštěvovat víc než sto diváků; to je konec koncertů, projelo mi hlavou.“

„Jen ztuha se prosazovalo poznání, že hudba nejsou jen ti, co si užívají ‚volnočasových aktivit‛.“

„Závěr roku proběhl ve znamení streamů, zajisté lepších než nic, ale přímý divácký zážitek nenahrazujících.“

Mnozí komentátoři se shodují v tom, že 20. století netrvalo rovných sto let. Jak připomíná publicista Jaroslav Veis, to zásadní, co ovlivnilo lidstvo, se vešlo do sedmi dekád a dvou roků. Dvě světové války, fašismus, komunismus. Též rozpad kolonií či nárůst populace v zemích třetího světa, dodávám k tomu. Ať tak či onak, mezníky jsou dány. Rok 1917 a výstřel na Auroře, rok 1989 a pád Berlínské zdi. Donedávna bylo možné se domnívat, že také 21. století začalo s mírným zpožděním. Zřícením newyorských dvojčat 11. září 2001. Nyní se ale zdá, že čas začal odtikávat až v březnu 2020. Když se světa zmocnila panika, že dosud neznámý vir způsobí pandemii. Trápila nás po celý zbytek roku a její konec je v nedohlednu, jakkoli má být světlem na konci tunelu očkování. Hrstka lidí bohatne, většina chudne. Včetně těch, kteří si za svou misi, nyní překlápěnou v misii, vybrali kulturu, hudbu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
úterý, 12 leden 2021 16:42

Mácalův Mozart z roku 1968

CD-Mozart

„Svého naplnění došel Zdeněk Mácal v letech 2003 až 2007, kdy byl v pořadí třináctým šéfdirigentem České filharmonie.“

„Raná mozartovská nahrávka není pro Mácala ve světle jeho pozdější kariéry nejtypičtější.“

„Mozarta hraje Pavel Štěpán na Mácalově snímku z roku 1968 zejména v nižších polohách opravdu měkce, v pomalých větách k tomu zasněně.“

Vynikající a ve světě ceněná nahrávka dvou Mozartových klavírních koncertů s Pavlem Štěpánem a Českou filharmonií je dosažitelná jen v digitální podobě, na klasickém nosiči k dispozici není. Stojí za ní Zdeněk Mácal, letos 8. ledna pětaosmdesátiletý. Protože v roce 1968 emigroval, firma Supraphon desku musela zničit. V online podobě, pro zakoupení a stažení, snímek zpřístupnila teprve zase až v roce 2012.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus

102Kvůli mimořádným opatřením se Classic Prague Awards ve své obvyklé podobě tentokrát neuskutečnily. Organizátoři se však přesto rozhodli udělit mimořádnou cenu, a sice Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Pražské jaro. „Ocenění je udělováno již od roku 2016 a vzhledem k tomu, jak bohatá a kvalitní je česká scéna klasické hudby, ceny Classic Prague Awards dokazují, že mají stále pevnější místo,“ uvádějí k ocenění pořadatelé s tím, že za pomoci mnoha profesionálů z celého světa umění byl vytvořen koncept, který oslovuje širokou veřejnost – nejen profesionální hudebníky, ale i milovníky hudby a posluchače – a představuje jí to nejlepší, co v našich končinách může vidět a slyšet. Ceny se udělují každoročně v několika kategoriích. Do soutěže se může přihlásit každý umělec, který má v daném roce prokazatelnou aktivní činnost v rámci stanovených kategorií. Včerejší vysílání České televize, které uvádí Jiří Vejvoda, lze zhlédnout zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
Beethoven-2020

„Rok 2020, magický ´twenty twenty´, přinesl všechno jiné, než kýžený krok kupředu.“

„Zmar symbolizuje osud plně nastudované inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů Národního divadla Brno…“

„Právem se asi můžeme obávat, že cesta k normálu bude pomalejší, než bychom si přáli.“

Kdo všechno doplatil na pandemii? Beethoven se svým výročím pokaženým všemi omezeními určitě; celosvětově, tak jak i koronavirus působil globálně. Nevyužitých hudebních jubileí zůstalo samozřejmě víc – v našich zeměpisných šířkách například Rejchovo. Na opatření přijímaná proti nemoci jsme ale doplatili všichni. Když zůstaneme jen u hudby, tak ti, co nemohli hrát a zpívat, i ti, co je nemohli poslouchat. Zmařených záměrů je za námi tolik, že ani nemá smysl je počítat. Můžeme si je, dnes už jen s kyselým pokrčením ramen, asi připomenout. A hlavně doufat, že k nim budou letos přibývat další a další už jen po několik měsíců, ne až někam do Vánoc, ne natrvalo.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
557

První český orchestr ve spolupráci s Pražským jarem chystá na státní svátek 17. listopadu od 20:15 hodin Koncert pro svobodu a demokracii. Českou filharmonii povede její šéfdirigent Semjon Byčkov a společně přednesou cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Pořadatelé chtějí připomenout legendární provedení díla Rafaelem Kubelíkem v roce 1990 na Pražském jaru a na Staroměstském náměstí u příležitosti prvních svobodných voleb po sametové revoluci. Koncert bez posluchačů v hledišti bude vysílat v přímém přenosu Česká televize na programu ČT art a zhlédnout ho bude možné také na Facebooku České filharmonie a několika dalších partnerů doma i v zahraničí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
011

„Lze očekávat, že Jurowského provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici.“

„Festival vyvrcholí uvedením Stravinského opery-oratoria Oedipus Rex.“

„V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly, Pražské jaro ale také přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v roce 2021 nabídne čtyři desítky koncertů, na které už 11. listopadu začíná prodávat vstupenky. Program obsáhne spektrum od Smetanovy Mé vlasti po Stravinského operu-oratorium Oedipus Rex, od pět století staré hudby Josquina Desprez po dílo žijící autorky Olgy Neuwirth. Připraven je Víkend komorní hudby i nový projekt věnovaný současné hudbě a nazvaný Prague Offspring. Vedle Vladimira Jurowského s Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a Sira Simona Rattlea s London Symphony Orchestra přijede také Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, který bude řídit Jakub Hrůša. Šestasedmdesátý ročník je připraven s předpokladem, že koronavirová pandemie už nebude ovlivňovat život jako letos.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 09 listopad 2020 20:08

Ivan Moravec live ve Smetanově síni

CD-Moravec-koncerty-2

„Chceme si ho pamatovat jako interpreta s perlivou tichou technikou a úžasným úhozem, jemně hrajícího Chopina a Debussyho. Nebyl by to však úplný obrázek jeho umění.“

„Skvělé snímky, skutečné archivní skvosty, které výrazně obohacují dosavadní známou diskografii legendárního klavíristy.“

„Asi největším překvapením je na této nahrávce Prokofjevův Koncert Des dur.“

Není dobré si umělce škatulkovat. Ti velcí ostatně umějí vždy znovu překvapit. Patří k nim také Ivan Moravec, jehož nedožité devadesáté narozeniny si dnes připomínáme. Živé nahrávky tří klavírních koncertů, objevené v rozhlasovém archivu a vydané poprvé na hudebním nosiči, ho ukazují jinak, než jen jako jemného lyrika. Griega, Ravela a zejména Prokofjeva hrál docela razantně. 

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
3

„Jeho osmipokojové apartmá na druhém podlaží mělo číslo 23 a bylo z něj vidět na Central Park. Kdopak ty prostory asi obývá dnes…?“

„V Praze všechny okouzloval i v soukromí. Na večírku u Rafaela Kubelíka, šéfa České filharmonie i festivalu Pražské jaro, který tehdy bydlel na Smetanově nábřeží, strávil prý většinu času u klavíru.“

„Sledovali jsme ho s nepopsatelnými pocity – ve směsici nadšení z hudby i ze svobody. A tlačili jsme se v chodbě u dirigentského salonku, abychom ho zahlédli zblízka…“

Hledáme a nacházíme několik adres v New Yorku, které spojuje jméno Leonarda Bernsteina. Život charismatického dirigenta, geniálního skladatele, existenciálně hlubokého vykladače díla Gustava Mahlera, autora muzikálů i symfonií, excentrického bisexuála a televizního popularizátora hudby se na Manhattanu uzavřel před třiceti lety, 14. října 1990. Připomínáme si současně, že na začátku i na konci jeho umělecké dráhy figuruje – pro nás památným způsobem – Praha.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Mossakowski-1

„Už když jsem byl hodně mladý, tak jsem věděl, že chci jít studovat do Paříže.“

„Pro improvizaci je samozřejmě důležité mít dobrý materiál. Pokud ne, tak to může být dost těžké.“

„Je úžasné, když se můžete také dotýkat kláves u varhan, na které hrál Vierne.“

Mladý polský umělec Karol Mossakowski po pražském recitálu na Mezinárodním varhanním festivalu v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o francouzské hudbě a pařížských varhanách, o hudbě Felikse Nowowiejského, kterou v Čechách představil, o soutěžích, kterých se úspěšně zúčastnil, i o nástroji v bazilice svatého Jakuba. S obdivem a uznáním hovoří také o svých učitelích, mezi nimiž byl i Olivier Latry. Reflexi pražského koncertu čtěte ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
120

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro chystá mimořádný koncert, který se uskuteční v neděli 11. října v pražském DOX+. V podání německého souboru Ensemble Modern zazní světová premiéra díla, které organizátoři objednali u českého skladatele Jiřího Kadeřábka. Zazní rovněž jedno z vrcholných děl francouzského skladatele Gérarda Griseye. Koncert je přeložen z původně plánovaného jarního termínu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2060

Pražský filharmonický sbor otevře v úterý 8. září v kostele sv. Šimona a Judy svou další koncertní sezónu. Na programu ryze vokálního večera jsou díla Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka. V příštích měsících čekají těleso koncerty na festivalech doma i v cizině, spolupráce s orchestry, včetně Berlínských filharmoniků, i další samostatné a capellové koncerty. Uměleckým partnerem hlavního sbormistra Lukáše Vasilka se od této sezóny stává jako druhý sbormistr Lukáš Kozubík, který nastuduje část tuzemských i zahraničních koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

Současná situace motivovala organizátory stěžejních pražských festivalů k historicky první společné akci nazvané PRAHA ZÁŘÍ, která má být průsečíkem jejich projektů. Výstaviště v Praze-Holešovicích tak bude od 8. do 28. září dějištěm kulturních zážitků, hudby, tance, filmu, nového cirkusu a gastrozóny. Většina koncertů, představení a míst, bude přístupná zdarma, některé s placenými vstupenkami. V rámci parkové plochy v dolní části Výstaviště bude přichystaný areál s občerstvením.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
veb-DSC4831

„Byt obou umělců byl v domě, kde prožili víc než půlstoletí, v šestém patře.“

„Přistěhovali se s velkým štěstím do Prahy v situaci, kdy měli být vystěhováni z Plzně do Sudet.“

„Třetí pamětní deska, ta pražská, je podle Aleše Březiny poslední.“

Čtyřiašedesát let. Přesně tak dlouho žila v domě ve Slezské ulici v Praze cembalistka Zuzana Růžičková, jejíž život se uzavřel v roce 2017 ve věku devadesáti let. Pamětní deska odhalená nyní na domě připomíná i jejího manžela, skladatele Viktora Kalabise, který zemřel jako třiaosmdesátiletý o jedenáct let dříve.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
10001

„Stal jsem se každodenním manželem a tatínkem. To je prostě úžasné.“

„Jedná se o hudbu intimní, nabitou nejzazšími skladatelskými finesami, skládanou pro potěchu ´toho nahoře´.“

„Upínám se k projektům na Dvořákově Praze, protože jsou vidinou návratu ke kvalitě a hloubce velkých symfonických projektů, kterými odjakživa žiji.“

Obecní dům umístil v době koronakrize do liduprázdného hlediště Smetanovy síně alespoň figuríny několika dirigentů: především těch, kteří tam v poslední době dirigovali při Pražském jaru Mou vlast. Je mezi nimi i Jakub Hrůša. V posledních týdnech byl ovšem šéfdirigent Bamberských symfoniků v Praze k potkání i naživo. Mnohem častěji než jindy... V rozhovoru pro portál KlasikaPlus podrobně rekapituluje, jak zahýbala pandemie a opatření proti ní s jeho kalendářem, a to letos na jaře i v dlouhodobém výhledu. Řada úkolů nebude. Doufá nicméně, že příští sezóna se postupně, i přes očekávané ztráty, nějak rozběhne. Ostatně čeká ho v ní na jaře debut v Metropolitní opeře… Hovoří ale také o tom, co doba pandemie přinesla dobrého: víc času na rodinný život i na cvičení „všeho druhu“ a pak rovněž příležitost setkat se zcela výjimečně s hudbou Ludwiga van Beethovena. Jeho dvěma pozdním smyčcovým kvartetům, jimiž počátkem června uzavřel se smyčci České filharmonie alternativní program Pražského jara, věnoval týdny času. Umožnily mu pohroužit se – jak říká – do celého kosmu krásy, citu a řádu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
PJ-Hra-3

„Tu prazvláštní hudbu modeloval Hrůša laboratorně přesně a čistě, zároveň s dostatkem citu.“

„Když se hudba pozastavila, pokukovala až skoro po Mahlerovi…“

„Festival skončil ve čtvrtek 4. června. V den, kdy měla v jeho závěru hlaholit Beethovenova Devátá s Ódou na radost.“

Pražské jaro skončilo, jak začalo. Nezvykle, alternativně, náhradním způsobem. Stejně zvláštně, jak zvláštní byla a je tato „koronavirová“ doba. Dva Beethovenovy pozdní smyčcové kvartety, hrané smyčci České filharmonie, nejsou typickým repertoárem ani pro závěrečný koncert třítýdenní přehlídky, ale ani pro žádný jiný běžný koncert. Zazněly zcela výjimečně. Přinesly jako ta nejhustší tresť vážné hudby skutečnou svátečnost. Zněly skoro jako tryzna za všechny pokažené plány a nenaplněné představy, ale snad i jako pokus o katarzi mající překrýt celosvětový zmar provázející letošní jarní týdny. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 01 červen 2020 07:34

Poslední dva přenosy pro Pražské jaro

DSC6632

Letošní virtuální program Pražského jara slibuje ještě dva streamované přímé přenosy. Dnes pro festival zahraje v Obecním domě Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK s Tomášem Braunerem a ve čtvrtek 4. června v Rudolfinu Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou. V obou případech jde o komorní, nikoliv o symfonické koncerty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 31 květen 2020 20:14

Lukáš Sommer pro Pražské jaro

sommer

Online program alternativního Pražského jara pokračoval dnes koncertem streamovaným z netradičního prostředí dopravní haly Národního technického muzea. Patřil multižánrovému skladateli, kytaristovi, aranžérovi a improvizátorovi Lukáši Sommerovi. Šestatřicetiletý umělec, který má za sebou loňský debut v Kennedyho Centru ve Washingtonu a před sebou mimo jiné sólový recitál v New Yorku, připravil autorský kytarový recitál.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
02

„Dirigent Jiří Rožeň ke své práci zjevně přistupuje se záměrem hudbě sloužit, nikoliv si ji přivlastnit.“

„V obou cembalových koncertech je posluchač od první chvíle vtažen rovnou do centra všeho dění, a to velmi přesvědčivě v podání Mahana Esfahaniho.“

„V sále nebylo přítomno mnoho diváků, o to výrazněji však dávali najevo své nadšení z povedených hudebních vystoupení.“

O tom, že všechno zlé je přeci jen k něčemu dobré, svědčí i páteční pražskojarní on-line koncert PKF – Prague Philharmonia v čele s uznávaným mladým dirigentem Jiřím Rožněm a po boku renomovaného cembalisty Mahana Esfahaniho. Pražské jaro je jedním z festivalů, který se dokázal podřídit situaci a připravit náhradní program formou vysílání živých přenosů i starších záznamů. Posluchači se tak dostanou ke spoustě krásné hudby z pohodlí domova, a to zcela zdarma. Páteční koncert živě přenášený z pražského Rudolfina byl pro mnoho z nich nepochybně příjemným zážitkem – spojoval totiž nevšední program, hudbu starou i novou v nevšedním obsazení, a především velmi kvalitní umělce.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
6

„Pohled do rozhlasové fonotéky je pro mnohé pastvou pro oči.“

„I další historické nahrávky by si jistě zasloužily prezentaci.“

„V každé nabídce by se měly do určité míry objevovat skladby známé či povědomé, které pomáhají prolomit nedůvěru posluchačů.“

Muzikologa Bohuslava Vítka zná podle hlasu snad každý milovník vážné hudby, který poslouchá rozhlas. Posluchači ho vnímají jako autora a moderátora stanice D dur a dříve i pořadů na stanici Vltava. Působil také jako dramaturg orchestru FOK a Komorní filharmonie Pardubice. Aktuálně stojí za projektem Gold Edition – sérií CD s živými nahrávkami z festivalů Pražské jaro. První deska edice, která obsahuje nahrávky z prvního desetiletí festivalu, nedávno vyšla v Radioservisu. Zeptali jsme se na vznik a další pokračování.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 7