„Jedinečné dílo Camilla Saint-Saënse žije u nás v povědomí více na koncertech a pěveckých soutěžích, kde árie Dalily z druhého dějství patří k vyhledávaným ukázkám kantilény v repertoáru mezzosopranistek.“

„Na obou premiérách byla pro mne imponující složkou choreografie baletních výstupů, nejen efektně a profesionálně vytvořeného slavného bakchanále.“

„Scéna byla racionálně a pragmaticky volena, aby jednotlivé přesuny a dílčí proměny bylo snadné realizovat, kostýmy neurčovaly přesněji dobu, ale míří k současnosti. Minimalistická scéna dávala ostatně od počátku naději na určitou nadčasovost.“

Biblické drama Camilla Saint-Saënse Samson a Dalila uvedla Opera Jihočeského divadla České Budějovice ve dvou premiérách, 5. a 6. května, v budově Domu kultury Metropol. V hudebním nastudování dirigenta Martina Peschíka a v režii Magdaleny Švecové. Scénu a kostýmy vytvořil Marek Cpin, choreografie byla v rukou osvědčeného Martina Šintáka, světelný design vytváří Michal Hör. Sbormistrem je Martin Veselý, operní sbor má v původně autorem zamýšlené oratorní koncepci díla významné postavení. V dlouhé historii Jihočeského divadla se toto dílo francouzského pozdního romantismu 19. století uvádí poprvé.

Biblické drama o vášni a zradě z období francouzského romantismu. Tím je Samson a Dalila, opera zkomponovaná skladatelem Camillem Saint-Saënsem, kterou v premiéře uvede Jihočeské divadlo v pátek 5. května od 19 hodin v Domě kultury Metropol. V hlavních rolích budou alternovat Markéta Cukrová a Šárka Hrbáčková coby Dalily, Samsona ztvární Philippe Castagner a Richard Samek. Sbor a orchestr Jihočeského divadla povede Martin Peschík. Scéna a kostýmy jsou dílem Marka Cpina, světelný design Michala Hora a choreografie baletních čísel se ujal Martin Šinták. Druhá premiéra je naplánovaná na sobotu 6. května od 17 hodin.

„Dokonale připravený vokálně instrumentální aparát představil již v první větě mnohé z výrazových fines, které v dalších částech oratoria splynuly do široké palety, s níž dovedl dirigent své pojetí Dvořákova díla k dokonalému ztvárnění.“

„Sopranistka Eva Hornyaková, proslulá nevšední barvou hlasu, neměla sice příležitost zpívat speciální sólo, ale v rámci kvartetu vystihla neomylně věrnou míru prožitku a význam textu.“

„Výtečně znějící Kühnův smíšený sbor byl přesvědčivý v dynamice, v lyrických pasážích a inspirativním partnerství se sólisty a orchestrem.“

Antonín Dvořák napsal v roce 1878 první řadu svých Slovanských tanců pro vydavatele Fritze Simrocka a přestoupil tak hranice své vlasti, aby se následně proslavil v Londýně i Americe. Londýnské publikum o síle dvanácti tisíc diváků aplaudovalo v Royal Albert Hall jeho oratoriu Stabat Mater roku 1884. Začal je komponovat roku 1876, kdy už měl za sebou celou řadu skladeb včetně smyčcové Serenády E dur, Páté symfonie F dur nebo opery Vanda. Stabat Mater, první velké vokálně-instrumentální dílo, začal psát v reakci na úmrtí své dvoudenní dcerky Josefy v srpnu roku 1875. Práci dokončil v roce 1977, když původní koncepci rozšířily další tragická úmrtí dětí, konkrétně dcerky Růženky a synka Otakara. Premiéru mělo oratorium 23. prosince 1880 v Praze, o dva rok později bylo uvedeno v Budapešti a poté v Londýně. Letošní provedení zařadil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK do svého Velikonočního festivalu, který zahájil 1. dubna recitál vídeňské varhanice, profesorky salcburského Mozartea, Elisabeth Ullmannové.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK si na velikonoční čas připravil speciální festivalovou přehlídku komorních i orchestrálních koncertů. Přivítá zahraniční hosty i ryze české soubory. Vrcholem bude premiéra scénického zpracování Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha v režii Matěje Formana. Velikonoční festival Pražských symfoniků se bude konat ve Smetanově síni Obecního domu a kostele svatých Šimona a Judy od soboty 1. do neděle 9. dubna.

„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“

„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“

„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“

Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.

Na scéně Národního divadla v pátek 20. a v neděli 22. ledna zaznějí mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Společným jmenovatelem programu je fakt, že jde o autory, kteří našli osobní i tvůrčí svobodu a zadostiučinění až v emigraci. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně povede americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje poněkolikáté. Návštěvníci se mohou těšit na Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Po skončení nedělního představení bude na programu autogramiáda protagonistů večera.

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v novém ročníku nabídne symfonické koncerty, varhanní recitály, jazz i hudební dramata. První tři hlavní koncerty pořadatelé už odtajnili. Ostravskou katedrálu rozezní Dvořákova Stabat mater, do města zavítá violoncellista Daniel Müller-Schott, ale i jihokorejský sbor Jeonju Civic Chorale. Festival se bude konat v termínu od 1. června do 1. července 2023.

„Snad nikdy se ve Velkém divadle nesešlo v tak velkém počtu obecenstvo složené z interpretů (někdejších i stávajících), kritiků a pracovníků kulturních institucí.“

„Postava rytíře Dalibora a její pojetí ve Smetanově opeře coby neohroženého hrdiny rozhodně není prvním případem, kdy se tento šlechtic stává kladnou postavou.“

„Plzeňská opera jistě znovu vítá do svého souboru Richarda Samka. Dalibor ho pěvecky posouvá do dramatické polohy, s níž se pěvec dokáže obdivuhodně vyrovnat.“

Po šestnáctileté přestávce se na scénu plzeňského divadla vrací Smetanův Dalibor. Jako tradičně „šéfovský titul“ bylo jeho nastudování svěřeno nikoliv Jiřímu Petrdlíkovi stojícímu v čele plzeňského operního ansámblu, ale dlouholetému dirigentu opery Divadla J. K. Tyla Jiřímu Štruncovi, jehož znají posluchači i z jiných operních scén. Premiéra, která byla zároveň v pořadí první inscenací sezóny 2022/2023, se uskutečnila 22. října v plzeňském Velkém divadle.

Divadlo J. K. Tyla v Plzni uvede svou první premiéru, a to operní. Bude jí Smetanův Dalibor. Romantická tragédie volně vycházející z historických událostí poprvé zazní v sobotu 22. října ve Velkém divadle v hudebním nastudování Jiřího Štrunce a v režii Martina Otavy. V titulní roli se v nové inscenaci střídají Richard Samek a hostující Jakub Pustina. Jako Milada vystoupí plzeňská sólistka Ivana Veberová v alternaci s Kateřinou Hebelkovou, coby Vladislava, krále českého, publikum uvidí Jiřího Kubíka nebo čerstvého držitele Ceny Thálie Martina Bártu.

Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni pro nadcházející divadelní sezónu naplánovalo jedenáct nových inscenací, tři obnovené premiéry oblíbených pohádek a návrat dvou divácky velmi populárních titulů. Jedním z nich je nejslavnější divadelní detektivka Past na myši Agathy Christie, tím druhým je nejdéle uváděná inscenace plzeňského divadla Edith – vrabčák z předměstí. První premiérou sezóny bude Smetanova opera Dalibor s nově nastupujícím sólistou, tenoristou Richardem Samkem v titulní roli, a sice 22. října.

„Kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr podle Erbenovy balady, kterou složil Antonín Dvořák, to je dílo, které spolehlivě okouzlí a dojme.“

„Filharmonie Hradec Králové se zhostila svého úkolu se ctí. Vedená dirigentem Tomášem Braunerem zněla v chrámovém prostředí hutně a kompaktně.“

„Výrazným spoluhráčem orchestru byl Český filharmonický sbor Brno, který má v kantátě úlohu vypravěče a který dokázal vygradovat účinnost díla na maximum.“

Závěr Svatováclavského hudebního festivalu se konal na svátek svatého Václava, 28. září v Katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Vystoupila Filharmonie Hradec Králové, Český filharmonický sbor Brno a sólisté Pavla Vykopalová, Richard Samek a Svatopluk Sem, za řízení dirigenta Tomáše Braunera. Obecenstvo projevilo nadšení a odměnilo účinkující dlouhotrvajícím potleskem.

Stovku účastníků jako každoročně očekávají v Karlových Varech pořadatelé 56. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. Koná se na začátku listopadu, závěrečný koncert vítězů a laureátů se za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru uskuteční v Městském divadle 11. listopadu. Nyní se blíží uzávěrka pro zaslání přihlášky – datem je 1. říjen.

„Violetta je náročná role a Lucie Kaňková se jí zhostila výborně. Její dynamický rejstřík ve mně maximálně rezonoval ve druhém a třetím dějství jak v dojemných pianissimech, tak i úpěnlivých fortissimech.“

„Představení je minimalisticky koncipované a kéž by si z toho vzali příklad ti, kdo ´obohacují´ podobně slavná díla o novátorské přístupy až základní ´revoluční´ pojetí.“

„Bruckner je stejně tak milovaný velkými a náhlými kontrasty božských pianissim, jako i majestátnými katedrálními plochami fortissimo – a alespoň ze čtrnácté řady bych si byl přál, aby celková zvuková úroveň orchestru byla povětšinou o stupeň nižší.“

Se dvěma čerstvými zážitky z pražského kulturního dění se na sociálních sítích a zároveň na portálu KlasikaPlus.cz dělí se čtenáři publicista a skladatel Alexander Goldscheider, žijící čtyři desetiletí v Británii, ale pravidelně se vracející do původní vlasti. Vyznává se současně z toho, jak se vyvíjelo jeho chápání smyslu psaní o hudbě – kritického v mládí, přejného a sympatizujícího v pozdějším věku.

„Český filharmonický sbor Brno přijel tentokrát s čistě sborovým programem, a dokonce se soudobou hudbou, naplněnou duchovním rozměrem i obsahem.“

„Provedení řídil celý večer sbormistr Petr Fiala a dařilo se mu přivést sbor k sevřenému a vyváženému přednesu, naplněnému dynamickými efekty a duchovním nábojem.“

„Poslední skladbou, která na tomto koncertě zazněla, byla skladba sbormistra Petra Fialy Křest svaté Ludmily. Jedná se o oratorium na text Zuzany Novákové-Renčové.“

V neděli 4. září se konal už čtvrtý koncert Svatováclavského hudebního festivalu, tentokrát v obci Ludgeřovice. Nádherný kostel s dobrou akustikou i varhanami přivítal Český filharmonický sbor Brno vedený sbormistrem Petrem Fialou a sólisty Richarda Samka a Pavlínu Švestkovou. Dramaturgie duchovního koncertu připravila průřez časem a program vyvrcholil skladbami Leoše Janáčka a Petra Fialy. Publikum v plně obsazeném kostele přijalo koncert s vděčností a nadšením.

Svatováclavský hudební festival chystá v rámci svého devatenáctého ročníku třiatřicet koncertů po celém Moravskoslezském kraji. V zářijových koncertech se představí prestižní festivalová rezidenční tělesa Collegium 1704, Collegium Marianum a Český filharmonický sbor Brno, ale také Hipocondria Ensemble s novým albem, basbarytonista Adam Plachetka s PKF – Prague Philharmonia či Anděly oceněná jazzově laděná skupina Vertigo. Jedním z největších lákadel bude jistě vystoupení lotyšské mezzosopranistky Elīny Garanči v pondělí 19. září. Koncerty se budou odehrávat i v nejmenších obcích regionu. Téměř polovina z nich se však uskuteční přímo v Ostravě. Kompletní program a přehled umělců najdete zde.

Jakub Hrůša právě s úspěchem uzavírá svoji první sezónu v pozici hlavního hostujícího dirigenta legendárního italského orchestru Santa Cecilia v Římě. Pro závěrečnou trojici koncertů vybral Dvořákovu Novosvětskou symfonii a Janáčkovu Glagolskou mši s českými a slovenskými sólisty. Včerejší koncert odměnili diváci nadšeným a dlouhým potleskem. Stejný program zazní ještě dnes a v sobotu.

„Sólisté v zajetí režií předepsaných rolí nehrají postavy Prodané nevěsty, ale naznačují chování zpěváků, kteří mají postavy představovat.“

„Zcizující civilní prvky divadla na divadle se ve výsledku jeví v romantické opeře z hudebního hlediska jako demotivující, rušivé.“

„Smetana potřebuje v orchestřišti podobné kvality jako třeba Mozart. Kázeň. Virtuozitu. Plus poezii.“

Nová inscenace Smetanovy Prodané nevěsty v pražském Národním divadle odvážně vystupuje z tradic. Režisérka Alice Nellis ji ztvárnila jako zkoušku na představení, ale logiky se úplně nedobrala – prostředí se s jednotlivými dějstvími střídají nečitelně a až na pár okamžiků a několik gagů je to vcelku nudné. Po scéně pobíhá jakýsi bezradný režisér, permanentně svou roli přehrávající, sólisté střídají kostýmy a chvíli jsou postavou, chvíli zpěvákem. A tak se nakonec nejlepšími momenty stávají dvě choreografické scény: variace na breakdance, na Smetanovu baletní hudbu kupodivu velmi přesně pasující, a pak zábavná scéna komediantů s prvky nového cirkusu, dovedená opičáky na trampolínách v rytmu hudby k dokonalosti. Skutečný středobod opery, kvůli kterému asi stojí za to na ni jít.

„Před budovou stála velká zeměkoule a příchozí se dozvídali, že jejich filharmonie míří do Vesmíru.“

„Vasilij Sinajskij ke Stabat Mater přistoupil jako ke kterémukoli hudebnímu dílu, věcně, profesionálně, s přesnými gesty i tektonikou. Vytratila se z něho ale vroucnost a jemná agogika.“

„Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno, pro který je Dvořákovo Stabat Mater stěžejní a srdeční záležitostí. Zpívali skladbu, kterou mají nastudovanou pod vedením svého sbormistra Petra Fialy.“

Pro poslední koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava před rekonstrukcí domovského Domu kultury vybrala dramaturgie Dvořákovo Stabat Mater. Toto vrcholné duchovní dílo zaznělo ve čtvrtek 19. května ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty Kateřinou Kněžíkovou, Jarmilou Balážovou, Richardem Samkem a Janem Šťávou pod taktovkou Vasilije Sinajského.

Ve čtvrtek 19. května uzavře Janáčkova filharmonie Ostrava sezónu i své působení ve stávající budově Domu kultury města Ostravy, kde od 19 hodin zazní Dvořákovo oratorium Stabat mater. Orchestr povede šéfdirigent Vasilij Sinajskij. Sólových pěveckých partů se ujmou Kateřina Kněžíková, Jarmila Balážová, Richard Samek a Jan Šťáva. Spolu s nimi vystoupí Český filharmonický sbor Brno, který připravil Petr Fiala.

Ve čtvrtek 26. a v sobotu 28. května se budou v Národním divadle konat premiéry komické opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Půjde už o jednadvacátou inscenaci této oblíbené opery na jevišti Národního divadla. Pod taktovkou hudebního ředitele Opery ND Jaroslava Kyzlinka ve spolupráci s Orchestrem ND vystoupí v režii Alice Nellis jako Mařenka čerstvá držitelka ceny BBC Music Magazine Award Kateřina Kněžíková v alternaci s Alžbětou Poláčkovou. Jako Jeník se představí Peter Berger a Richard Samek, Kecaly budou Zdeněk Plech a Jiří Sulženko, Vaškem Ondřej Koplík a Josef Moravec. Překvapením pro diváky má být role „mladé Mařenky“, které se ujmou Markéta Klaudová a Doubravka Součková.