017

“Brněnská inscenace Her o Marii by patrně Martinů jako skladatele velmi uspokojila.”

“Idea Martinů nevytvářet na scéně realistický obraz života, nýbrž co nejdokonalejší divadelní iluzi, musí být pro režiséry typu Jiřího Heřmana bájným světem pro rozvinutí smysluplných fantazií.”

“Nevidět sebe v umění, ale umění v sobě. V tom je zásadní úspěch až triumf této nádherné inscenace.”

Smetanova Litomyšl představuje dramaturgicky zajímavé inscenace předních českých operních scén. Národní divadlo Brno uvedlo v Litomyšli 2. července na 61. ročníku prestižního českého Národního festivalu vysoce úspěšnou inscenaci opery Bohuslava Martinů Hry o Marii, která měla v Brně premiéru 27. března 2015. V režii šéfa brněnské opery Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování dirigenta Jakuba Kleckera. Na scéně Pavla Svobody a v choreografii Jana Kodeta. Kostýmy navrhla Alexandra Grusková, světelný design vytvořil Daniel Tesař.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 23 červen 2019 19:39

Bóřku sme nedostali aneb Brno v Litomyšli

RE80721

„Podtrhl to, co je v partituře této opery tak charakteristické, totiž upřímnou lyriku.“

„I když chybí veškerá jevištní technologie, drtivá většina uměleckého sdělení, vtěleného do inscenace, zůstala v Litomyšli zřetelná.“

„Bystrouška už je skutečná klasika. Open air jí pocitově divácky vyloženě sluší.“

Janáčkova opera Národního divadla Brno hostovala po dva večery na festivalu Smetanova Litomyšl. Po Heřmanově loňské inscenaci Janáčkovy Bystroušky, kterou na zámeckém nádvoří hrál soubor v pátek, přišla v sobotu večer na řadu Donizettiho opera Nápoj láky, která je v Brně na repertoáru o rok déle, od října 2017. Obě představení byla pěkně prodaná, obě v alternativním prostředí mimo kamenné divadlo dobře fungovala.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
neděle, 16 červen 2019 12:25

Lidský hlas Jany Šrejmy Kačírkové

1

„Monolog je spisovatelem i skladatelem napsán mistrně. Realistický výjev s přesahy do snění.“

„Radok jako pojítko mezi oběma díly vyhmátl téma vzpomínek, snahy zadržet čas.“

„Sopranistka v nesčetných poryvech a proměnách emocí nachází nové a nové odstíny v hlase, nová a nová gesta.

Poslední operní inscenací této sezóny je v brněnském Národním divadle dvojitý titul – Tři fragmenty z Juliette a Lidský hlas. Propojuje v koncepci a režii Davida Radoka dohromady dva nevšední příběhy o mužích a ženách, nesené literárními kvalitami i sugestivní a skvělou hudbou Bohuslava Martinů a Francise Poulenca. Jana Šrejma Kačírková zpívá hlavní ženskou postavu v obou polovinách operního večera, ale druhá chtě nechtě tu první zastiňuje – a to tak, že se páteční premiéra stala jednoznačným triumfem sólistky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Obrzek2

Už jen necelý týden zbývá do poslední operní premiéry letošní sezóny v Národním divadle Brno. A dramaturgie si schovala v rukávu skutečnou lahůdku: v pátek 14. června uvede dvě jednoaktová díla, Martinů Tři fragmenty z Juliette a Poulencův Lidský hlas. Bude to zároveň příležitost vidět jevištní práci jednoho z předních českých režisérů Davida Radoka, který se do Brna vrací po nevšední inscenaci Modrovousův hrad/ Očekávání, která se s velkým úspěchem hrála naposledy loni na podzim. V hlavních rolích vystoupí Jana Šrejma Kačírková a Magnus Vigilius.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Logo-3

Obnovená premiéra minioperního cyklu a operní prvotina Leoše Janáčka Šárka, kterou instrumentoval Ondřej Kyas - to je víkend v podání souboru Ensemble Opera Diversa v Brně. Poslední diversní koncert před prázdninami je pak na programu 19. června  a bude konfrontovat rané dílo Leoše Janáčka se zralou kompozicí Bély Bartóka. V české premiéře také zaznějí snad až překvapivě tradiční Tři písně argentinsko-izraelského současného skladatele Osvaldo Golijova.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 12 květen 2019 09:57

Koncert zrozený na stropě Smetanovy síně

FOK95201972dpi-1

„Rosettiho koncert je jak stvořený pro Radka Baboráka.“

„Orffova profánní kantáta zní tvrdě a syrové, je plná primitivních rytmů i bombastického zvuku.“

„Svou hvězdnou hodinu měla sekce bicích, kde se Orff skutečně rozmáchl.“

Titulek této recenze jsem si vypůjčil z předmluvy Daniela Sobotky, ředitele Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, v programové brožuře k mimořádnému koncertu 9. 5. 2019. Orchestr totiž musel letos zjara zrušit osm abonentních koncertů vzhledem k tomu, že jeho domovský sál, Smetanova síň Obecního domu, byl po určitou dobu uzavřen kvůli padajícímu štuku ze stropu. Aby se svým předplatitelům odvděčil, zorganizoval FOK nyní mimořádný koncert s mimořádným programem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0008

„Roman Hoza na dvě stě procent splnil všechna očekávání.“

„Výrazná a podmanivá gesta Ondřeje vrabce ani na chvíli neztrácela energičnost a preciznost.“

„Jaroslav Mihule převzal nejen listinu čestného občanství města Polička, ale také speciální ´klíč od domova´.

Koncertem ostravských filharmoniků začal v neděli 22. ročník festivalu Martinů fest. Ve skladatelově rodišti Poličce zazněly jeho Symfonické fantazie, Fantastické scherzo Josefa Suka a Dvořákovy Biblické písně s Romanem Hozou jako sólistou. Čestným občanstvím města byl v ten den za také vyznamenán muzikolog Jaroslav Mihule.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
ert-a-Ka-386780298550402979535862419537893119754240o

„S Romanem jsme sice stejný hlasový obor, typově i barvou jsme ale úplně odlišní. Nebo si to aspoň myslím.“

„V Brně se mi líbí. Určitě bych chtěl ale objevovat i jiná hudební prostředí.“

„Těším se na barokní událost léta – Händelova Saula na festivalu Hudba Znojmo.“

Do Karlových Varů se v rámci zahájení lázeňské sezóny k dnešnímu odpolednímu recitálu vrátil brněnský barytonista Tadeáš Hoza, jeden z výrazných loňských laureátů tamní respektované soutěže pořádané Mezinárodním pěveckým centrem Antonína Dvořáka. V Galerii umění spolu s ním komorní koncert připravila sopranistka Kristýna Kůstková, rovněž laureátka podzimní soutěže. Program - Dvořáka, Mahlera, Korngolda, Rossiniho a Mozarta - s nimi nastudovala klavíristka Kateřina Ochmanová. Tadeáš Hoza je mladším bratrem barytonisty Romana Hozy (náš rozhovor s ním ZDE). Oba už účinkují v opeře a koncertují. I na to, jestli si nekonkurují, přišla řeč v aktuálním rozhovoru s mladým pěvcem, jemuž – zdá se – nechybí nic: naštěstí ani smysl pro humor. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC5886

„Když začal zpívat, z jistoty jeho hlasu i celkového projevu bylo zřejmé, že je na podiu jako doma.“

„Patří přesně k těm zpěvákům, kteří by se dali poslouchat celý večer už jen kvůli hlasu samotnému.“

„V písních publikum přesvědčil, že dokáže skladby přednést s vlastním zaujetím, vnitřním porozuměním a nad to zajímavým a pro posluchače poutavým způsobem, který si udrží jejich pozornost, zájem i radost z poslechu až do konce.“

Pro umělecké a interpretační kvality a zároveň obohacující hudební zážitek není třeba vždy chodit daleko nebo pokaždé vyhledávat ty největší sály. Není třeba vzhlížet jen ke zkušeným a již řadu let slavným hvězdám. Vysoké kvality lze také očekávat a nalézt i v řadách mladých začínajících umělců například na akademické půdě. Tadeáš Hoza, mladý brněnský barytonista, jehož jméno už má rozhodně zvuk, nás 16. dubna v rámci absolventského koncertu svého magisterského koncertu na Janáčkově akademii múzických umění pozval na pestrou hudební cestu písněmi a áriemi napříč několika stylovými obdobími. Vydařeným recitálem zakončil svou studijní pěveckou pouť, ale také dokázal, že akademie vychovává skutečné osobnosti velkých pěveckých kvalit i se smyslem pro humor…

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Lska-na-dlku-19122

„Hudba Kaiji Saariaho se vznáší ve vzduchu - a přitom velmi konkrétně obkružuje, podpírá a vyjadřuje děj.“

„Marko Ivanović udržel pozornost po celý večer. Tok pomalu plynoucí hudby se pozastavuje, intenzita sdělování ale prohlubuje.“

„Těžko si představit, že by tato opera mohla být scénicky ztvárněna jinak, než jak to s obrovskou imaginací učinili Jiří Heřman s Tomášem Rusínem.“

Operou Láska na dálku od Kaiji Saariaho na sebe Národní divadlo Brno před dvěma lety na jaře upozornilo mimořádným způsobem. Neomylně vybralo podařené, jedinečné, opravdu skvělé dílo, které v dějinách světového hudebního divadla zcela určitě nezapadne. A nadčasový příběh trubadúra a vysněné ženy daleko za mořem, neoddělitelně propojený s magickou hudbou, inscenovalo způsobem nikoli jen odpovídajícím, ale skutečně kongeniálním. Návrat inscenace na jeviště Janáčkovy opery po rekonstrukci divadla potvrzuje tehdejší jednoznačný dojem a diváckou vzpomínku – vstřícně naladěný člověk si odnáší zážitek pro celý zbytek života.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
P2215410

„Obě díla, byť přes hlubokou časovou propast, shodně rezonovala svojí barevností, emocionalitou a naléhavostí sdělení.“

„Tíhu i lehkost vokální složky nesla čtveřice sólistů, kteří se střídali i v duetech, v triu a také v kvartetu s nádherně vedenými kontrapunktickými hlasy.“

„Závěrečné ovace vestoje si protagonisté rozhodně zasloužili. I když je to dnes tak trochu módní reakce publika.“

Díky Filharmonii Hradec Králové se mohla uskutečnit světová premiéra Varhanního koncertu Josefa Vodáka. Stalo se tak 21.února 2019 v beznadějně vyprodaném sále po neuvěřitelných 36 letech od zkomponování! Bohužel se toho autor již nedožil, zemřel vloni 13. prosince.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
05-181231SilvestrBenatske-nespory07cPetraHajska

„Hned v prvním žalmu krásné sopránové sólo předznamenalo celý večer.“

„Interpreti zvládali hudbu s nezdůrazňovaným mistrovstvím, bez vnějškové virtuozity, se samozřejmostí, s mnoha a mnoha detaily.“

„Václav Luks nezdůrazňoval jen jubilace. Podchytil i vroucnost, tiché modulace, jemnost.“

Rozloučit se s odcházejícím rokem krásnou hudbou je určitě lepší, než jen hledat v televizních programech přijatelnou zábavu, klábosit a popíjet s přáteli, nebo se uchýlit někam do ústraní. Silvestrovský podvečerní koncert Collegia 1704 opět nabídl tuto hodnotnou alternativu všem, kdo jsou jí otevřeni. V zaplněném Rudolfinu zněla s obvyklým jedinečným muzikantským vkladem Vivaldiho duchovní hudba. Byla potěšením a rozptýlením, poučením a rozšířením poznání, ale mohla být chápána třeba i jako vděčné díkůvzdání za uplynulých 365 dní. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1DSC09969

„Naozaj pozoruhodná udalosť sa stala z očakávanej novodobej premiéry diela Augustina Šenkýřa.“

„Celkovo je hudba diela vznešená, určitú pompéznosť zabezpečujú najmä nesmierne pôsobivé koloratúrne árie.“

„Stále si musím klásť otázku, aké ďalšie klenoty starej hudby ležia nepovšimnuté v archívoch a múzeách po celej krajine.“

Naozaj pozoruhodná udalosť sa stala v sobotu 15. decembra z očakávanej novodobej premiéry diela Augustina Šenkýřa Dies numini et prinicipi v naštudovaní Národného divadla. Rozsiahla a predovšetkým spevácky náročná hra v troch dejstvách bola v Kostole svätej Anny uvedená pod taktovkou Zdeňka Klaudy. Nosnými atribútmi sa pritom stali slávnostnosť a vysoká interpretačná úroveň najmä dámskej časti sólistického ansámblu. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
136679169837808550810787851984834086933260o

„Pořád mám pocit, že bych nabrat nějaké vědomosti a zkušenosti ještě někde jinde mohl a měl.“

„Leoš Janáček je velký hudební úkaz.“

„Rád bych tady v Brně udržel drápek, opera je tu se současným vedením na dobré cestě!“

Zpívá pytláka Haraštu v nové brněnské inscenaci Příhod lišky Bystroušky a Radovana ve Smetanově Libuši, hostuje v Ostravě v Osudu, chystá se na Čajkovského do Lyonu, těší se na červnové Tři fragmenty z Julietty od Bohuslava Martinů…  A dnes večer se v Praze podílí na prvním novodobém koncertním uvedení barokní gratulační kantáty od Augustina Šenkýře, věnované opatovi Břevnovského kláštera a znovuobjevené nedávno po bezmála dvou stech padesáti letech. Osmadvacetiletý barytonista Roman Hoza je třetí sezónu členem Janáčkovy opery Národního divadla Brno - a přestože se snaží získat i další zahraniční zkušenosti, je doma v Brně spokojen a nemá v úmyslu měnit.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

“Překážkou byl ale zcela nečitelný text a dosti nečitelné noty, taková rychle psaná partitura autorem.”

“Vzpomínám si na Šenkýřovo nádherné Festa sanctorum, ve kterém zpíval basista Karel Průša.”

“Z náročnosti a virtuozity partů lze dedukovat, že žáci tehdy měli vysoké hudební a pěvecké předpoklady.”

Novodobou premiéru připravilo na sobotu 15. prosince Národní divadlo v Praze. V kostele sv. Anny (Pražská křižovatka) zazní gratulační kantáta Augustina Šenkýře Dies numini et principi, věnovaná opatovi břevnovského kláštera Friedrichu Grundmannovi. Po 248 letech ji v Praze nastudovali sólisté Markéta Böhmová, Yukiko Kinjo, Michaela Zajmi, Jakub Koś a Roman Hoza, orchestr Národního divadla a dirigent Zdeněk Klauda, specialista na hudbu tohoto období, který byl za podobný objev (Rybovo Stabat mater) oceněn mezi jinými i prestižní cenou Diapason D‘Or.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 18 listopad 2018 12:10

Aby lidé o mně a o tobě nepsali v novinách

320LB9921

„Inscenace propojuje na scéně reálný svět s podobenstvím o něm, všední den s pohádkou, interiér s přírodou.“

„Vyznění dominuje Svatopluk Sem. Civilně, bez patosu, bez hrané bodrosti.“

„S tím rozdílem, že Heřman svá řešení nepodává divákovi autoritativně, ale s pokorou.“

Janáčkovo divadlo je po šestnáctiměsíční rekonstrukci od soboty opět otevřeno. První premiérou a zároveň úvodním večerem Festivalu Janáček Brno 2018 byly Příhody lišky Bystroušky. V režii Jiřího Heřmana civilní a přitom nesmírně poetické, bez lesa, ale plné lesní havěti. Přitom byly víc o lidech než o zvířatech. Hudebně jemné, klidné, vizuálně nové, jiné, netradiční uchopení operní klasiky, promyšlené do posledního detailu.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
pondělí, 17 září 2018 12:10

Dvořák v kontextech

DP181609LuanskMartin-Divek10„Do tohoto skvostu vložil skladatel náboj klidné a tiché zbožnosti.“

„Sbor s chlapeckými soprány a alty vnesl do zažitých představ o skladbě nové odstíny.“

„V Praze se objevilo těleso z nejlepších v Británii – Orchestra of the Age of Enlightenment.“

Lužanská mše je krásné komorní dílo. Na festivalu Dvořákova Praha bylo v britských rukou. A v sousedství Schubertovy a Elgarovy hudby. 

Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 10 září 2018 17:24

Vším velká Libuše v Brně

olb1668-edit44490005921o„Režisér Jiří Heřman vyzrává a provizorní prostory mu evidentně svědčí.“

„Tak velkorysou Libuši by si mohla většina divadel jen těžko dovolit.“

„Inscenace měla vzácnou pěveckou vyrovnanost.“

Dvojitou sondou do našich dějin je nová inscenace Smetanovy Libuše, která měla premiéru 7. a 9. září v Brně. Sám autor operu popsal jako „slavné tableau a hudebně dramatické uživotnění“. Brněnský tým ale rozehrál hned dva příběhy národní historie současně a nápaditě propojil mýtus se skutečností i časové úsečky, které od sebe dělí pomyslná staletí. Velkolepé a svěží představení odpovídající výši jubilea československé státnosti, možná kontroverzní, možná rozdělující generace, ale nezapomenutelné. 

Zveřejněno v ReflexePlus