„Idomeneo bývá považován za skladatelovu první mistrovskou operu. A vskutku je to dílo v mnohém nové, nejen v Mozartově tvorbě samotné, ale i v kontextu evropského operního vývoje.“

„Inscenace je dílem skotského režiséra Davida McVicara, hudebně operu nastudoval a řídil pravidelný spolupracovník divadla Sir Simon Rattle. Inscenace se dá označit jako klasická, hraje se na prázdné scéně, které vévodí zavěšená lebka. Režisér děj opery nikam nepřekládá ani nepřekrucuje vztahy mezi jednotlivými postavami.“

„U Magdaleny Kožené jsme mohli obdivovat její mimořádné herecké nasazení v roli Idomeneova syna, který svého otce miluje a ctí a který miluje i svou Illii.“

Poslední premiérou v berlínské Státní opeře Pod lipami, uskutečněnou 19. března, byla opera Wolfganga Amadea Mozarta Idomeneo, celým názvem Idomeneo, Re di Creta (Idomeneus, král krétský). Mozart ji napsal v roce 1780 jako svou desátou dokončenou operu (před ním vznikly i fragmenty oper Thamos nebo Zaida), po něm následovalo dalších sedm dokončených oper. Idomeneo totiž bývá považován za skladatelovu první mistrovskou operu. Za inscenací stojí režisér David McVicar a dirigent Sir Simon Rattle, v jedné z hlavních rolí účinkuje Magdalena Kožená. 

„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“

„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“

„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“

Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.

„Dirigent Paavo Järvi dodal dílu Les Offrandes oubliées O. Messiaena s Berlínským filharmoniky zářný niterný a dramatický esprit.“ 

„Pojetí skladby Prayer Toshia Hosokawy s orchestrem a sólistou Daishinem Kashimotou bylo lyrické i citlivě expresivní.“

„Berlínští filharmonikové vtiskli Beethovenově Eroice obdivuhodnou lehkost a hravost.“

V historii Berlínských filharmoniků, jejichž zrod sahá až k roku 1882, se minulý týden vůbec poprvé představila žena na pozici první koncertní mistryně. Lotyšská houslistka Vineta Sareika-Völkner je členkou světoznámého tělesa od května loňské sezóny a v březnu povýšila z první sekce houslí na nejprestižnější post. Sérii třech březnových koncertů se stejným programem, jejichž dramaturgickým vrcholem byla světová premiéra skladby Prayer japonského skladatele Toshia Hosokawy, řídil ve Velkém sále Filharmonie proslulý estonsko-americký dirigent Paavo Järvi.

„Magdalena Kožená umí zvýraznit význam slov, umí jim dát hudební tvar a přesný výraz.“

„V doprovodu písní Simon Rattle působil téměř neviditelně, neznamená to však, že by neměl vše pevně a hlavně podrobně v rukou.“

„Vystupuje s taktovkou jako opravdový velitel, přesto však ani trochu ne jako dirigentský despota. Nevznáší se nad orchestrem, neopájí se, ale je na všechny strany v blízkém kontaktu – a z detailní práce mu zároveň zřetelně vyvstávají proporce a velké plochy díla.“

Sobotní koncert České filharmonie byl výjimečným setkáním s neokázalým pěveckým uměním Magdaleny Kožené a s dirigentským mistrovstvím, jímž obdobně nenápadně vládne Sir Simon Rattle. Schumann a Martinů, oba v programu dvakrát, spolu sice nijak nesouviseli, ale hodnota koncertu spočívala v něčem jiném než ve vycizelované dramaturgické lince. Společným jmenovatelem písní moderního českého klasika a symfonické tvorby německého romantika bylo oživování partitur, interpretace, tvoření znějící hudby, a to způsobem, který se autoritu nemusí snažit dávat najevo – prostě ji má.

Sir Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená završí svou rezidenturu u České filharmonie mimořádným koncertem, který se bude konat ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 25. února od půl osmé večer. Na programu budou dvě skladby Roberta Schumanna. Předehra k opeře Jenovéfa a Druhá symfonie. Magdalena Kožená se představí ve dvou písňových cyklech Bohuslava Martinů, jež následně nahraje pro hudební vydavatelství Pentatone. Na připravovaném disku bude i výběr z písní Bély Bartóka, Maurice Ravela, Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina, které s prvním českým orchestrem zazněly na listopadových koncertech.

„Bohužel, Česká studentská filharmonie odvedla poněkud nervózní výkon.“

„Koncert C dur pro zobcovou flétnu, smyčce a basso continuo, který si vybral Giovanni Antonini, měl českou premiéru.“

„Pod Antoniniho vedením hráli čeští filharmonici jako o život.“

Česká filharmonie už léta bere vážně svou edukační činnost, která spočívá nejen v organizovaní akcí pro děti a mládež, ale rovněž i ve výchově mladých orchestrálních hráčů. K tomuto účelu má určenou nejen svou Orchestrální akademii České filharmonie, ale i sdružení hudebníků, které se sice schází ad hoc, ale možnost má vystupovat i v abonentních koncertních řadách. Mají pro ně zavazující název, který zní Česká studentská filharmonie. Právě ta zahajovala ve středu 8. 2. 2023 pod vedením dirigenta Giovanni Antoniniho sérii koncertů.

„V rozezpívaném orchestru zaznívaly poetické tóny a Magdalena Kožená dala písním punc slovní i hudební poezie, milou výslovnost a lahodné hloubky i výšky.“

„Simon Rattle neomylně a jasně podněcuje drobné detaily vystupující na pozadí zásadnějších proporcí, nachází neobvyklá nasvícení známých, nenápadných či zdánlivě nedůležitých míst nebo dokonce přináší celé nové pohledy.“

„Málokdy je možné slyšet partituru Tarase Bulby rozehranou do takových nuancí, do takové jemnosti i ráznosti, básnivosti i reálnosti, do tak podrobně dynamicky tvořené polyfonie, jak se ten večer podařilo.“

Druhý týden rezidence, kterou v této sezóně realizují u České filharmonie Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle, přinesl méně známé písňové cykly a nesmírně zajímavě provedené symfonické skladby českých klasiků – Dvořákovu báseň Holoubek a Janáčkovu rapsodii Taras Bulba.

„V rozhlasové řadě Živě ze studia 1 to v pondělí 28. 11. od 20 hodin bude klavírní trio Dechberoucí a Epoque Quartet.“

„Plný symfonický zvuk nabídne středeční vysílání pondělního abonentního koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu.“

„Zkuste se sami vžít do kůže hudebního analytika a srovnejte různé typy sonát, které v tomto týdnu na stanici D dur zaznějí. Bude to téměř doslova ‚od Bacha po…‘.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem „samé hudby“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. 11. do 4. 12. 2022?

„Sólistka poskytla písním všechny charakteristické znaky svého projevu: lahodnost, emotivnost a pečlivou deklamaci dávající slovům nejen jejich vlastní, ale i hudební smysl.“

„Dirigent vytvářel hudební obrazy plné výrazu, nálad, obsahů a průhledů k věčnosti.“

„Hudba se nekonečně dlouho vytrácela, až se nesmírně jemně vytratila do ticha.“

Koncert pro svobodu a demokracii Česká filharmonie naplnila v Rudolfinu 17. listopadu hudbou zdánlivě, na první i na druhý pohled, se sametovou revolucí nesouvisející. Nicméně skutečnost, že dirigoval Sir Simon Rattle a že zpívala Magdalena Kožená, byla zcela výjimečná, skutečně sváteční. A takové bylo i provedení Mahlerovy Deváté symfonie.

Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze a Společnost koncertních umělců tradičně 17. listopadu pořádá Koncert proti totalitě k připomínce Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva v Sále Martinů. Program představí díla skladatelů perzekvovaných totalitními režimy dvacátého století. Koncertu bude předcházet vernisáž výstavy fotografií Sametová revoluce > 1989 Dany Kyndrové a Radovana Bočka v Respiriu HAMU. Česká filharmonie vystoupí k výročí sametové revoluce se Simonem Rattlem a Magdalenou Koženou 16. i 17. listopadu. V pátek 18. listopadu zazní ke stejné příležitosti tradiční koncert Univerzity Pardubice a Komorní filharmonie Pardubice. Ve čtvrtek 17. listopadu v Sukově síni hudby v Pardubicích, v sobotu 19. a v neděli 20. listopadu v sokolovně v Novém Městě nad Metují se smetanovsko-dvořákovským programem vystoupí mládežnický orchestr Novoměstská filharmonie (NoFi) s dirigentem Markem Klimešem.

Česká filharmonie na Koncertech pro svobodu a demokracii 16. a 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina uvede Řecké a Maďarské lidové písně v úpravě Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera. K prvnímu českému orchestru se připojí rezidenční umělci letošní koncertní sezóny, dirigent Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená. Druhý koncert vysílá Česká televize na programu ČT art v opožděném přímém přenosu.

Česká filharmonie oslavuje mimořádným koncertem události, které měly klíčový význam pro nové hodnotové směřování naší společnosti. Sametová revoluce roku 1989 bezesporu k takovýmto milníkům patří. Náš první orchestr uvede symbolický Koncert pro svobodu a demokracii, který se bude konat ve čtvrtek 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Program večera sestavili rezidenční umělci sezóny, renomovaný dirigent Simon Rattle a světově uznávaná česká mezzosopranistka Magdalena Kožená. Pro tuto jedinečnou příležitost vybrali písně Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera, významného hudebního skladatele s českými kořeny.

„Brněnské hudební školství by se bez Janáčkovy celoživotní dřiny začalo rozvíjet později.“

„Stejně jako JAMU, i Janáčkovo kvarteto slaví letos pětasedmdesáté narozeniny.“

„Kniha s názvem ‚…vždy svou hřivnou přispívat…‘ je věnovaná devatenácti držitelům titulu doctor honoris causa.“

Přestože se jejího založení Janáček nedožil, dnes by na její počest jistojistě složil nějakou oslavnou skladbu a byl by nadšen z toho, že jeho celoživotní snažení založit vysokou uměleckou školu mělo přece jen nějaký smysl. Historie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně je dlouhá tři čtvrtiny století a za tu dobu se toho opravdu hodně událo. Institucí prošla řada významných pedagogů, absolventů a jiných předních hudebních a divadelních osobností. Koncerty k oslavám výročí pětasedmdesáti let od založení akademie probíhaly po celý rok a vygradovaly 16. října, kdy vystoupilo v Besedním domě v Brně nemalé osazenstvo z obou fakult v čele s dirigentem Jakubem Kleckerem. Na programu nemohl chybět Leoš Janáček. Zazněla ale i díla jiných českých a světových skladatelů. „JAMU na cestě k uzavření kruhu přeji odvahu, nasazení a schopnosti táhnout za jeden provaz. JAMU je 1,“ vzkazuje rektor Petr Michálek.

Jakub Hrůša, šéfdirigent Bamberských symfoniků a hlavní hostující dirigent České filharmonie, se v září 2025 stane hudebním ředitelem Královské opery v Londýně. Převezme funkci od Antonia Pappana, který odchází v roce 2024, kdy završí v čele Royal Opera House Covent Garden dvaadvacet let. Hrůša je v těchto týdnech v Česku. Ve čtvrtek diriguje Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně a na 2. listopadu připravuje pro festival Janáček Brno inscenaci tvořenou operou Z mrtvého domu a Glagolskou mší.  

„Nahrávka Houslového koncertu D dur Ermanna Wolf-Ferrariho vzbudila v mezinárodním odborném tisku mimořádný ohlas.“

„Nominace na cenu Opus Klassik jsou rozvrženy do 27 kategorií, v některých je až několik desítek titulů. S Beikircherem jsou ve stejné kategorii také Kahánek a Šporcl.“

„S Jakubem Hrůšou, úspěšným s nahrávkou tří verzí Brucknerovy Romantické, jsou mezi nominovanými v kategorii Dirigent roku například Gardiner, Barenboim, Petrenko, Pappano, Rattle nebo Thielemann.“

Plzeňská filharmonie se objevila v nominacích na prestižní německou hudební cenu Opus Klassik. V Německu vydané CD s díly italského skladatele Ermanna Wolf-Ferrariho, jehož sólistou je houslista Alban Beikircher a dirigentem Chuhei Iwasaki, je zařazeno ve dvou kategoriích postihujících instrumentální sólistické výkony a koncertní snímky. Jde o stejné ceny za významné nahrávací počiny v oblasti klasické hudby, na které jsou nominováni také dirigent Jakub Hrůša, pianista Ivo Kahánek a houslista Pavel Šporcl.

„Vrcholem festivalu byl bezesporu písňový koncert mezzosopranistky Magdaleny Kožené, ve kterém vystoupila společně s manželem Sirem Simonem Rattlem, který se ujal partu klavíru.“

„Magdalena Kožená se představila jako královna písní, výsostná interpretka se smyslem pro hudební sdělení, pro efekt i vyjádření vnitřních emocí.“

„Byl to kouzelný večer plný poezie a niterného výrazu, který pomáhali velkou měrou nastolit spoluúčinkující špičkoví instrumentalisté.“

Písňový recitál Magdaleny Kožené uzavřel v pondělí 27. června festival Concentus Moraviae. Zlínské Kongresové centrum spolu s ní přivítalo mezinárodní seskupení hudebníků v čele se Sirem Simonem Rattlem a dramaturgem letošního ročníku Kasparem Zehnderem.

Letošní Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zve na zázračné putování prostorem i časem. Od úterý 31. května do pondělí 27. června nabídne cestu kolem hudebního světa. Na třech desítkách koncertů a v množství doprovodných akcí zamíří k hudebním kořenům umělců a nabídne možnosti, jak lze tímto jedinečným dědictvím okouzlit současného posluchače. K množství výjimečných účinkujících se připojí i patronka festivalu Magdalena Kožená společně se Simonem Rattlem.

„Když už museli Berlínští filharmonikové slevit z vystoupení v miliónové Oděse a zaměřit se na městečko čtrnáctkrát menší, dali si záležet na repertoáru tohoto matiné.“

„Dramaturgie nabízí možnost objevit skladby ukrajinských autorů, v bývalém Sovětském svazu diskriminovaných; doplní je i ukázka z díla Leoše Janáčka.“

„ČT art nabídne tuto událost ze zpožděného záznamu 1. května večer.“

Až se 1. května v pravé poledne místního času rozezní v Jantarové koncertní síni na mořském břehu jižního Lotyšska hudba, půjde v mnoha ohledech o mnohovrstevnatý zážitek. Bylo by – vzhledem k tomu, v jakém světě poslední dobou žijeme – až nepřípadně idylické konstatovat, že proslulí Berlínští filharmonikové tam oslaví sto čtyřicáté výročí svého založení. Vznikli totiž, či spíše jejich zárodek, přesně na prvního máje roku 1882. To je sice pravda, zdaleka ale ne jediná.

Česká filharmonie vstupuje do své 127. sezony. Hrát bude pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova, hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila nebo také pod taktovkou Johna Eliota Gardinera a Manfreda Honecka. Rezidenčními umělci budou Simon Rattle a Magdalena Kožená, jako sólisté vystoupí Daniil Trifonov, Lisa Batiashvili nebo Leonidas Kavakos.

„Wellberovi se podařilo dostat ze všech nástrojových skupin Staatskapelle doslova maximum, takže se Pucciniho partitura zaskvěla v celé své orientální nádheře.“

„Intendant Nikolaus Bachler se rozhodl tvář festivalu do budoucna zásadně změnit a kontrakt už Staatskapelle Dresden neprodloužil... Labutí rytíř Lohengrin tedy přiletěl udělat pomyslnou tečku za festivalovou kapitolou číslo dvě.“

„Pokud bych měl inscenaci Lohengrina posuzovat podle jejích hudebních kvalit, neubránil bych se (a také se neubráním) pouze superlativům.“

Zkraje dubna se Staatskapelle Dresden zhostila hned dvou výsostných operních titulů. Ve středu 6. dubna se v Semperově opeře konala premiéra Madamy Butterfly Giacoma Pucciniho, v sobotu 9. dubna Staatskapelle Dresden zahájila Velikonoční festival v Salcburku Wagnerovým Lohengrinem, a to v koprodukci s Vídeňskou státní operou. V prvním případě byl autorem hudebního nastudování dirigent Omer Meir Wellber, ve druhém šéfdirigent Christian Thielemann.