čtvrtek, 20 únor 2020 16:23

Do Bratislavy se vrací Rusalka

1

„Režisérem je Martin Kákoš, jde o jeho první operní titul.“

„Celý inscenační tým i kompletní pěvecké obsazení je slovenské.“

„Rusalka je vlastně stále sama. Sama se musí rozhodovat a také se potýkat s důsledky svých rozhodnutí.“

Slovenské národní divadlo vzniklo v roce 1920, v současné sezóně si připomíná sté výročí. Prvním operním představením tehdy byla Smetanova Hubička a samozřejmě se dávala i Dvořákova Rusalka. A ta se zrovna opět do Bratislavy už poněkolikáté vrací. Nová inscenace má premiéry dnes večer a v sobotu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 17 únor 2020 19:01

Šestadvacetiletá Aida

1

„Pro několik únorových představení i pro litomyšlské hostování je nyní v Česku jako představitelka titulní role americká sopranistka Adina Aaron.“

„Amneris je role z těch, které Eliška Weissová umí beze zbytku zahrát i zazpívat.“

„Inscenace nabízí egyptský kolorit scény a dekorativních kostýmů, ale režijně nepřináší nic originálního.“

Pražské Národní divadlo přesunulo inscenaci Verdiho Aidy zpět do rekonstruované Státní opery. Je tam na repertoáru od premiéry v roce 1994, tedy neuvěřitelné čtvrtstoletí. Titul je stále životaschopný, dokáže přilákat četné publikum. Bylo tomu tak i v pátek 14. února. Nejbližší představení jsou tento týden v úterý, v pátek a v neděli, pak následují další. První červencový večer má pak s Aidou soubor Státní opery hostovat na festivalu Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 10 únor 2020 09:30

Božena Němcová v opeře

1

„Představení komorní opery Lenky Noty Jsem kněžna bláznů bylo pro festivalové publikum dvojí sondou.“

„Opera má po hudební stránce drive, nepřipouští nudu, trapné propady, moralizování.“

„Jarmila Balážová i Lukáš Rieger se svých rolí zhostili výborně.“

Festival Opera 2020 přivítal na svých prknech Ensemble Opera Diversa z Brna, který v pátek 7. února představil publiku komorní operu Jsem kněžna bláznů autorské dvojice Lenka Nota a Olga Sommerová. Současně tak uskutečnil derniéru své inscenace v tomto nastudování. Na nové se můžeme těšit na Smetanově Litomyšli.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Každý z nás, hlavních sbormistrů PFS, byl nebo je úplně jiný, jinak dobrý i jinak špatný.“

„Pracujeme v klidu, respektujeme se navzájem, rozumíme si, víme, za čím jdeme a k tomu všemu asi ani nezpíváme špatně.“

„Sboru nejvíc sedí hudba od 19. století po současnost, tu máme také nejradši.“

„Největší slabinou PFS je jednoznačně zkušebna.“

Pražský filharmonický sbor slaví 85 let. V prosinci 1934 se sbormistr Jan Kühn rozhodl založit smíšený sbor pro přípravu vysílání Foersterovy opery Debora. Přímý přenos pod taktovkou Otakara Jeremiáše tak odstartoval dráhu tělesa pod jménem Sbor Radiojournalu. Po několika obměnách názvu vznikl v roce 1969 ten současný. Pražský filharmonický sbor je tak nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935. Výročí teď oslaví jak jinak než koncertem, v sobotu 7. prosince od půl osmé ve Dvořákově síni Rudolfina. Za přípravou stojí už tradičně hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že nemá vzory. A že se v PFS hned od začátku cítil dobře.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
4

„Provedení, která nesouvisejí s Pražským jarem, lze počítat v metropoli na jednotlivých prstech.“

„Česká filharmonie přednesla Mou vlast plošší, zběžnější, masivnější, těžkopádnější a hlučnější.“

„Nejde o pocity týkající se ´typické českosti´ Smetanovy hudby a podobně. Jde o měřitelnější věci.“

Slyšet Smetanovu Mou vlast jindy než dvanáctého května při zahájení Pražského jara je svátek. Česká filharmonie ji přesto téměř marnotratně a bez jakéhokoli zdůrazňování zařadila do běžných abonentních koncertů. Zvláštností však v něčem uvedení šesti symfonických básní v říjnu 2019 je: šéfdirigent Semjon Byčkov se v čele tohoto tělesa s cyklem setkal poprvé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Hledání… To je podtitul nadcházející sezóny Janáčkovy opery v Brně. Pětici chystaných premiér spojuje hledání lásky, mládí, svědomí, lidskosti i všeuměla, který zvládne práci všeho druhu. Režiséry budou osvědčené osobnosti, David Radok, Jiří Heřman, Arnošt Goldflam a tvůrčí tandem SKUTR. Taktovky se ujmou Tomáš Netopil, Robert Kružík, Ondrej Olos, Marko Ivanović a Jakub Klecker. Sezonu ale odstartuje za týden, v pátek 6. září Open air koncert na piazzettě před Janáčkovým divadlem. Ochutnávku titulů, které soubor připravuje, zazpívají mimo jiné Jana Šrejma Kačírková, Pavla Vykopalová, Václava Krejčí Housková, Roman Hoza, Jiří Sulženko nebo Ondřej Koplík.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
010

„Přednesl sólové árie z Händelových oratorií znamenitě, bez sebemenšího technického zaváhání.“

„Zřetelný entuziasmus sboru, vyzařující z tváří účinkujících, se logicky přenášel do pěveckého projevu.“

„Přístup, který se líbí i širšímu typu publika, které si přeje stylovost, leč ne muzeálního charakteru, nýbrž živou, plastickou, spontánní v projevu a výrazu.“

Předposlední den 61. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl přinesl v sobotu 6. července v piaristickém chrámu Nalezení svatého kříže koncert z díla Georga Friedricha Händela. Účinkovali Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir s dirigentem Romanem Válkem a sbormistryní Terezou Válkovou. Hlavním hostem byl rezidenční umělec litomyšlského festivalu - pěvec Adam Plachetka. Na koncertě zazněl výběr z nejslavnějších árií a sborů ze čtyř velkolepých Händelových oratorií.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Bylo slyšet příliš mnoho nedotažeností, nahodilostí, nepřesností, přehmatů, ufouknutí.“

„Atmosféra druhé poloviny večera byla pozitivnější. Asi i díky filmovým dotáčkám.“

„Jednoznačně nejlepší položkou večera byla suita z filmové hudby Jiřího Šusta.“

Celkové vyznění závěrečného nedělního koncertu Smetanovy Litomyšle orchestr Pražských symfoniků značně poškodil. Po třítýdenní přehlídce s umělecky opravdovými programy může samozřejmě koncepce posledního večera, sestava kratších vděčných a populárních čísel, přinést pořádnou porci odlehčení a přístupnosti. Neznamená to však - a ani pořadatelé to tak určitě nezamýšlejí - že je jedno, jak se zahrají.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

“Tudy vede cesta pro pomyslnou renesanci opery jako takřka již uzavřeného žánru.”

“V paměti zůstane především Shaina Silver-Bairdová, na níž inscenace de facto stojí.”

“Význam této komorní opery spatřuji i v nenásilném historickém přínosu pro mladší generace.”

Na 61. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl byl 5. července na programu zajímavý komorní operní muzikál Charlotte - tříbarevná hra se zpěvy. Ve Smetanově domě v odpoledním času před večerním představením Smetanova Dalibora. Nabízí příběh talentované židovské malířky, která zemřela v neblaze známém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Zanechala ale pozoruhodné dílo, vytvořené v exilu jižní Francie - dramatizovanou autobiografii o takřka osmi stech obrazech. Představení vzniklo jako mezinárodní projekt divadla Theaturtle Toronto a mělo premiéru 21. června v Tel Avivu a pak dvě představení v Praze. Na projektu spolupracovaly osobnosti uměleckého světa z Kanady, Velké Británie a Česka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Je-li někde prováděna Má vlast právem, pak je to historicky samozřejmě Pražské jaro a právě Smetanova Litomyšl, tedy rodiště Bedřicha Smetany.“

„S Kubelíkem nešlo jenom o muziku, najednou jsme to slyšeli v úplně jiném kontextu. Jako když se po druhé světové válce hrála Prodaná nevěsta.“

„Šokovat umí každý hlupák, ale udělat operu tak, jak ji skladatel a libretista zamýšleli, a představit jí dnešnímu divákovi? Géniům je to dáno.“

Právě dnes vrcholí 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Uzavře se tak další etapa práce pro Vojtěcha Stříteského, dramaturga a uměleckého ředitele, který se navíc, stejně jako loni, objeví i na pódiu závěrečného koncertu v roli průvodce Velkým finále. Další část rozhovoru pro KlasikuPlus (první si můžete připomenout ZDE) jsme věnovali zejména pohledu do dramaturgické kuchyně jednoho z nejstarších našich festivalů.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
006

„Odvážná slova Daliborova, vmetena do očí přímo králi Vladislavovi. Idea svobody a živelné lásky v tomto díle je vysoce nadčasová.“

„Najít dva vyrovnané představitele titulní role je pro inscenátory úspěch.“

„Potvrdila se stará divadelní pravda, že každý večer je vždy jiný, dvakrát se nikdy nevstupuje do téže řeky!“

Národní festival Smetanova Litomyšl vrcholil 4. a 5. července dvěma představeními tragické opery Dalibor Bedřicha Smetany. Ve zcela novém nastudování Opery Národního divadla v Praze. Dirigentem byl Jaroslav Kyzlink, režisérem Jiří Nekvasil, na scéně Daniela Dvořáka. Kostýmy vytvořila Zuzana Bambušek Krejzová, sbormistrem je Pavel Vaněk. Obdobně jako o týden dřív v Praze, představila se i v Litomyšli obě premiérová pěvecká obsazení, nicméně v jiných kombinacích.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
 
IMG8218a

„O co jde především, je kvalita.“

„Doufám, že se najdou pokračovatelé, protože tradice je dlouhá - Smetanova Litomyšl je spolu s Pražským jarem nejstarším festivalem v republice.“

„Až se budeme připomínat 200 let od narození Bedřicha Smetany, chtěli bychom v jednom ročníku připomenout jeho kompletní operní jevištní dílo.“

„Mám obrovské štěstí na místo svého působení,“ říká Vojtěch Stříteský, umělecký ředitel festivalu Smetanova Litomyšl, když se spolu napřed chvíli procházíme po zámeckém nádvoří. „Je to klika… vždyť pracuju pod jednou střechou s místem, kde se narodil Bedřich Smetana…“ Jeho kancelář ve druhém patře zřejmě bývala zámeckým apartmánem, je sice nevelká, ale útulná, v rohu stojí nezbytný klavír, na který Vojtěch tu a tam rád hraje, na stěnách visí oblíbené obrazy a všude jsou samozřejmě stohy papírů, cédéček a dalších nezbytností, které k životu dramaturga patří. A že se za 36 let něco nahromadí! „Ano, jsou to skoro čtyři desetiletí života, ale je to také celoživotní hobby a radost,“ říká mimo jiné v první části rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Jeho druhou část najdete ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
9

„Sólista je pánem situace.“

„Lidé, kteří jsou skutečnými hvězdami, jsou jimi nejen na pódiu, ale i v soukromí.“

„V letošním kalendářním roce budu mít celkem osmdesát sedm koncertů, což je docela velké penzum…“

Dirigent Leoš Svárovský se v sobotu vrací po třech týdnech na festival Smetanova Litomyšl, aby dirigoval Sólo pro sto smyčců - vděčný koncertní formát, jehož protagonisty jsou hráči na smyčcové nástroje tří orchestrů – z Ostravy, Olomouce a Pardubic. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus si vybavuje začátek letošní přehlídky, kdy na pódiu svedl zápas s deštěm, přibližuje zkouškový proces s třemi filharmoniemi, který v těchto dnech předcházel a předchází předposlednímu koncertu festivalu, vzpomíná, kde všude už letos dirigoval, a prozrazuje, co všechno ho poutá k Litomyšli.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Pozorovací talent Charlotty Salomon a její smysl pro humor jsem si zamiloval.“

„Řeším to jako všichni skladatelé, kteří jsou vytíženi dirigováním či jinými aktivitami.“

„Martinů obdivuji, ale pokud mne nějak ovlivňuje, pak asi podobně jako jiní velcí skladatelé, ne více, ne méně.“

Komorní operní muzikál „Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy“ nabízí fascinující příběh mladé talentované židovské malířky, která nepřežila koncentrační tábor v Osvětimi, ale zanechala nám strhující dílo, vytvořené předtím ve francouzském exilu - dramatizovanou autobiografii v téměř osmi stech obrazech. Po uvedení na Nové scéně pražského Národního divadla je na programu Smetanovy Litomyšle v pátek 5. července odpoledne ve Smetanově domě. Představení vzniklo v produkci kanadského divadla Theaturtle a mělo premiéru 21. června v Tel Avivu na mezinárodním festivalu Jaffa Fest. Za inscenací s mezinárodním obsazením stojí britská scénografka a režisérka Pamela Howard, kanadský libretista a herec Alon Nashman a český skladatel Aleš Březina, který v následujícím rozhovoru prozrazuje, že komponuje hlavně o víkendech a o dovolených.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
017

“Brněnská inscenace Her o Marii by patrně Martinů jako skladatele velmi uspokojila.”

“Idea Martinů nevytvářet na scéně realistický obraz života, nýbrž co nejdokonalejší divadelní iluzi, musí být pro režiséry typu Jiřího Heřmana bájným světem pro rozvinutí smysluplných fantazií.”

“Nevidět sebe v umění, ale umění v sobě. V tom je zásadní úspěch až triumf této nádherné inscenace.”

Smetanova Litomyšl představuje dramaturgicky zajímavé inscenace předních českých operních scén. Národní divadlo Brno uvedlo v Litomyšli 2. července na 61. ročníku prestižního českého Národního festivalu vysoce úspěšnou inscenaci opery Bohuslava Martinů Hry o Marii, která měla v Brně premiéru 27. března 2015. V režii šéfa brněnské opery Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování dirigenta Jakuba Kleckera. Na scéně Pavla Svobody a v choreografii Jana Kodeta. Kostýmy navrhla Alexandra Grusková, světelný design vytvořil Daniel Tesař.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
012

„Lady Macbeth je mistrovský kus ani ne třicetiletého Šostakoviče.“

„Pucciniho Gianni Schicchi by mohla být filmová groteska.“

„Umístění orchestru v Jízdárně umožnilo v ´Ježíšovi´ nepřehnat hladinu celkové hlasitosti.“

Národní divadlo moravskoslezské na Národním festivalu Smetanova Litomyšl letos opět jednoznačně zabodovalo. Se zaslouženým ohlasem uvedlo v minulých dnech na zámeckém nádvoří dva klasické operní tituly - Pucciniho Triptych a Šostakovičovu Lady Macbeth Mcenského újezdu - a rockovou operu Jesus Christ Superstar. Tři mimořádně vydařené inscenace. Andrew Lloyd Webber měl k dispozici dokonce dva vyprodané večery za sebou. Takže vlastně pro Ostravu bravo čtyřikrát.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Šest skladatelů bylo vybráno, aby napsali pětadvaceti minutové melodramy na texty světových státníků.“

„Wynton Marsalis mě postavil na dirigentský pult. Sám si stoupl vedle mne a četl oba party recitátorů.“

„Wynton byl nesmírně laskav, že ze dvou posledních koncertů pouští Marcuse, který přiletí přímo ze Sao Paula.“

Jak jde dohromady jazz, Smetanova Litomyšl a texty Václava Havla? Před patnácti lety měl v New Yorku premiéru melodram Emila Viklického pro jazzový soubor a dva recitátory na texty Václava Havla z jeho projevů a dopisů z vězení. Tehdy šlo o prestižní objednávku a velkou událost. Teď budou mít možnost tuto skladbu slyšet i diváci v Litomyšli, a to v pondělí 1. července. Hrát budou Emil Viklicky Trio ve složení Emil Viklický – klavír, Petr Dvorský – kontrabas, Tomáš Hobzek – bicí. K nim se přidají legendární trumpetista Marcus Printup a saxofonista Štěpán Markovič. Umělecký přednes obstarají Taťjana Medvecká a Jaromír Meduna. KlasikaPlus.cz se na víc podrobností zeptala přímo autora skladby Emila Viklického.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
JiriHerman2

„Vše, co jsem v Hrách o Marii viděl a přenesl na jeviště, vychází z hudby.“

„Mým snem je provést některé z částí z Her o Marii ve Vladislavském sále na Pražském hradě.“

„Cesta lidské duše je mým životním motem. Proto dělám operu a divadlo.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl hostuje 2. července brněnský operní soubor se svou inscenací Her o Marii od Bohuslava Martinů. Diváky čeká mimořádně působivý zážitek, čtyři jednoaktové opery s mnoha pěvci a tanečníky, se sboristy na scéně i na zámeckých arkádách… a s hercem Danielem Bambasem, střídmě, ale účelně a mimořádně ústrojně uplatněným vypravěčem, průvodcem dějem. Čtyři podobenství o hříchu a odpuštění jsou podpořena nádhernou hudbou - a režií Jiřího Heřmana, který v následujícím rozhovoru přiznává, jak hodně se mu líbí hudba Bohuslava Martinů, a poodhaluje svůj pohled na svět a divadlo.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 28 červen 2019 20:31

Dalibor. Trochu kontroverzní.

000

„Bučení bylo reakcí na krále Vladislava nořícího se do kouřící lázně.“

„Dalibor je příběhem o lásce, pravdě a právu, o ideálech a přátelství… A tím při všech dílčích inovacích naštěstí zůstal.“

„Jaroslav Kyzlink za dirigentským pultem volí věcnější a svižnější přístup, nepřehání patos.“

Smetanova hudba věnovaná pověsti o Daliborovi zůstává svá – romantická, noblesní, lyrická i hrdinská, s patosem citů osobních i národních. Scénické uchopení jeho opery se mění a proměňuje s generacemi víc. Zatím poslední inscenace, ta nejnovější v pražském Národním divadle, nese výrazný rukopis dvojice Dvořák-Nekvasil, dvou divadelníků, kteří už tři desetiletí vnášejí do tuzemského operního dění nepřehlédnutelné podněty, vesměs vždy s nějakým podílem provokování.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3