PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Raskatov dal opeře oratorní strukturu a ponechal všechny zvířecí postavy, které na sebe berou charaktery a jednání známých revolučních postav.“

„Celkově šlo o směsici zvuků a skřípotů, do kterých se občas ozvala chvíli i povědomá melodie či foxtrot, aby se okamžitě zase změnily na výsměšné či výhružné zvuky.“

„Inscenace vrcholí hostinou, které se účastní jak zvířata, tak lidé a již nelze rozlišit, kdo je kdo.“

„Všechna zvířata jsou si rovna, jen některá jsou si rovnější.“ Okřídlená věta George Orwella podnítila ruského skladatele Alexandera Raskatova k napsání opery na text, který tvořili společně s Ianem Burtonem. Provokativní opera měla ve Státní opeře ve Vídni premiéru 28. února 2024 a stala se senzací sezóny. Alespoň podle reakcí publika, které bouřilo nadstandardními ovacemi na první repríze 2. března, která je recenzovaná. Režie se ujal Damiano Michieletto, hudebního nastudování dirigent Alexander Soddy.

„Postavy, které se objevují, uvolňují své nejvnitřnější pudy a dávají průchod svým emocím. Je to panoptikum mistrně vykreslených a herecky i pěvecky provedených charakteristik.“

„Do této směsi hudby a hluku se musí pěvci ‚strefovat‘ a zvládat technicky krkolomné úkoly.“

„Podařilo se vytvořit pevný a sdělný celek, přes všechnu proklamovanou hrůzostrašnost prošpikovaný gagy a nadsázkou.“

Hudební svět si letos připomíná 100. výročí narození maďarsko-rakouského židovského skladatele Gyorgy Sándora Ligetiho, narozeného v Transylvánii. Ve Vídni, kam uprchl, se stal uznávaným skladatelem. Tamní Státní opera proto uvedla jeho jedinou apokalyptickou „operu“ s názvem Le Grande Macabre, zkomponovanou na text Michaela Meschkeho. Hudebního nastudování se ujal Pablo Heras-Casado, režijního a scénického zpracování se zhostil Jan Lauwers.

„Pojetí je velmi realistické, emoce, které tryskají z jednání jednotlivých postav, jsou bezprostřední a pravdivé. Režisérka střídá hereckou úměrnost ve výraze s náhle vypjatými, až křečovitě akcentovanými akcemi, které tím více vyniknou.“

„Dirigent Bertrand de Billy vede hudbu ke službě celku a vytváří dlouhé klenuté fráze, přerušované náhlými odsazeními efektního ticha.“

„Obsazení jednotlivých postav je voleno velmi pečlivě, jak po stránce herecké přesvědčivosti, tak ve smyslu jejich vyrovnané kvality zpěvu. Hlavní postavou příběhu je mladá pařížská šlechtična Blanche, kterou zpívá australská sopranistka Nicole Car.“

Operu Dialogy karmelitek (Dialogues des Carmélites) podle dramatu Georga Bernanose na motivy novely ‚Poslední na popravišti‘ od Gertrudy von Le Fort zhudebnil francouzský skladatel Francis Poulenc. Poprvé byla uvedena v roce 1957 a od té doby uchvacuje niterností příběhu a barevností hudby. Ve Státní opeře ve Vídni měla svou premiéru až letos, 21. května 2023. Opera je zpívána ve francouzštině a recenze je psána z reprízy 27. května 2023.

„Občas se tu vyloupne několik hospodských stolů s židlemi a dvě futuristické sedačky, vybavené komunikačním zařízením, což jsou zřejmě cestovní prostředky bohů.“

„Z menších rolí ještě patří zmínit postavu ošetřovatelky Ericlei v podání americké pěvkyně Heleny Schneidermann.“

„Příběh Odyssea ve zpracování Claudia Monteverdiho je i dnes strhující.“

Opera jako hudební žánr se vyvíjela počátkem 17. století velmi razantně. Claudio Monteverdi napsal pro benátskou karnevalovou sezónu operu Il Ritorno D´Ulisse in Patria – Návrat Odyssea do vlasti, která byla uvedena roku 1640. Její první uvedení ve Vídni bylo dílem Johanna Nikolause Harnoncourta v roce 1971. Od té doby začal Odysseus svou další vítěznou pouť světem. Ve Vídeňské státní opeře měl premiéru 2. dubna 2023. Hudební nastudování s orchestrem Concentus musicus Wien provedl Pablo Heras Casado a režisérem byl Jossi Wieler. Sergio Morabito vystoupil na scéně v kostýmech Anny Viebrock. Realizaci videa provedl Tobias Dusche, světelný design byl dílem Reinharda Trauba a Chorakademii der Wiener Staatsoper řídil Martin Schebesta. V roli Odyssea vystoupil Georg Nigl, Penelopu zpívala Kate Lindsey, Telemachem byl Josh Lovell, Minervou Isabel Signoret. Recenze je psána ze třetí reprízy, z neděle 8. dubna 2023.

„Vedení Vídeňské státní opery přizvalo společně s režisérem k hlavní roli významného německého barytonistu a jejich volba byla šťastná. Michael Volle v hlavní roli Hanse Sachse exceloval.“

„Tradiční přístup inscenování opery propojil Keith Warner velmi citlivě s moderním pojetím.“

„V režisérově výkladu Wagnerovy opery se do popředí dostaly ideje spojené s uměleckými díly, jejich autory a interprety, stejně jak společenské vztahy a konfrontace generací.“

Po téměř padesáti letech se rozhodlo vedení Vídeňské státní opery zařadit na repertoár novou produkci opery Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští. Velkolepé dílo hudebně nastudoval švýcarský hudební ředitel divadla Philippe Jordan. Společně s generálním ředitelem Bogdanem Roščićem přizval k režii proslulého britského inscenátora Keitha Warnera, který ve světoznámém rakouském divadle debutoval.

„Dirigent Böhm, o kterém je známo, že spolupracoval přímo se Straussem, po premiéře řekl Gruberové: ´Bože můj! Kéž by Strauss mohl slyšet Vaši Zerbinettu!´.“

„Gruberová si dokonce prosadila, že ředitel Holender měl zákaz vcházet do její šatny. Přesto si ani on nedovolil o Gruberovou přijít, Vídeňáci ji až příliš milovali a on to moc dobře věděl.“

„Postupem času přecházela k dramatičtějším partům, nicméně svůj koloraturní obor si pečlivě hlídala a nikdy nešla za hranu svých možností.“

Slovenská pěvkyně Edita Gruberová, jedinečná a velká operní diva, byla představitelkou rolí především z období italského belcanta, ale zapsala se do hudební historie například také nedostižnou Zerbinettou v Ariadně na Naxu Richarda Strausse. Její život se uzavřel 18. října ve věku nedožitých pětasedmdesáti let, pouhé dva roky poté, co uzavřela aktivní dráhu. Její umělecké působení shrnuje a na její představení a koncerty osobně vzpomíná Radim Dolanský, divadelní a koncertní manažer, nový ředitel zahraničních vztahů Národního divadla Brno.