Armida, poslední dokončené Dvořákovo dílo, bude po třech dekádách opět uvedena v Praze. Premiéra se uskuteční 19. května v Národním divadle. Robert Jindra, dirigent a hlavní iniciátor realizace, ve svém prvním hudebním nastudování ve funkci hudebního ředitele opery Národního divadla má dle svých slov hlavní přání splatit dluh; rehabilitovat Národní divadlo, protože premiéru proběhlou před téměř 120 lety provázejí zkazky o odbyté práci a obecné inscenační nedostatečnosti.
„Inspirací večera v březnické Galerii Ludvíka Kuby bylo výročí 160 let od narození tohoto výrazného českého folkloristy, spisovatele a malíře, vpravdě renesančního člověka.“
„Mladí a talentovaní pěvci – Josef Kovačič, Tamara Morozová a Jakub Ošmera – v tomto specifickém pěveckém stylu, velmi citlivém na přirozenost projevu, velice zaujali. Zpívali s entuziasmem, viditelným zájmem o lidovou poezii.“
„Bohatý a obsáhlý výběr ukázek z lidové hudby slovanských národů, jak je zachytil geniální Ludvík Kuba, přesvědčil výborným podáním NeoKlasik orchestru s Václavem Dlaskem ve vydařených úpravách pro komorní ansámbl od členky orchestru – Adély Kamínkové.“
Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami je svými koncerty rozprostřen do řady míst krásného okolí města. Pokračoval ve svém 54. ročníku velmi zajímavým a originálním večerem, kde představil lidovou hudbu slovanských národů. Inspirací večera v březnické Galerii Ludvíka Kuby bylo výročí 160 let od narození tohoto výrazného českého folkloristy, spisovatele a malíře, jehož život byl spjat právě s městečkem Březnice, nedaleko od Příbrami. Účinkoval NeoKlasik orchestr vedený Václavem Dlaskem, jenž si ke spolupráci přizval trojici sólistů – Tamaru Morozovou, Josefa Kovačiče a Jakuba Ošmeru. Umělecký přednes svěřil herci Svatopluku Schullerovi. Koncertu ze slovanské lidové poezie předcházela fundovaná přednáška etnomuzikologa Zdeňka Vejvody na téma Sběratelská činnost Ludvíka Kuby v oboru hudebního folklóru v Čechách, zejména na Chodsku. Obě produkce, vzdor typicky nekomerční charakteristice, byly až překvapivě dobře navštíveny.
Koncert nazvaný NeoFolk Martinů zahájí projekt NeoMartinů 2023, který naváže na koncertní řady NeoKlasik orchestru z předchozích let. Hlavní myšlenkou tohoto projektu je představit posluchačům souborné neoklasicistní dílo Bohuslava Martinů. V doprovodu orchestru pod vedením dirigentů Václava Dlaska a Jana Máry vystoupí pěvkyně Tamara Morozová, Anna Moriová a klavírista Adam Dvořáček. Koncert se bude konat v sobotu 29. dubna od půl osmé večer v pražském Muzeu Antonína Dvořáka.
„Ve zpěvných číslech těchto dvou oper precizně doprovázel pěvce na klavír Zdeněk Klauda.“
„Klaudová potěšila otevřeným zvučným hlasem ve vibratu s propracovanou dynamikou a akcenty, Matoušek souzněl v sonoritě a artikulací.“
„Nepochybně by tomu bylo i v případě, kdyby byl programový leták vybaven zápisem jednotlivých vět, jednak proto, že mnozí z naplněného hlediště divadla si program od uvaděček neodebrali, a jednak proto, tuším, že operní publikum tradičně od nepaměti „ruší“ potleskem po oblíbených číslech.“
Pražské Národní divadlo uspořádalo v neděli 5. března šťastné Matiné k 199. výročí narození Bedřicha Smetany, a to ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Reprezentantka tohoto milého sdružení PhDr. Olga Mojžíšová, Ph.D., kurátorka fondu Smetana, vědecká pracovnice Muzea Bedřicha Smetany, připomněla ve svém úvodním proslovu osobnost skladatele a zejména genezi oper, jejichž árie byly na programu Matiné. Byly to Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna a Prodaná nevěsta. Byl to i Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 Z mého života, kterým dramaturg a inspicient večera Beno Blachut ml. oddělil v programu dramatický a komický žánr. Bonus představovaly tři klavírní drobnosti. Úvodní a následující číslo programu zpívali sopranistka Tamara Morozová jako host opery a sólista opery barytonista Jiří Brückler.
Matiné, které již tradičně připomene výročí narození Bedřicha Smetany, se bude konat v neděli 5. března od jedenácti hodin dopoledne v Národním divadle. Za klavírního doprovodu Zdeňka Klaudy a Lucie Pirochové tam zazní výběr árií z oper Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna nebo Prodaná nevěsta a několik instrumentálních skladeb Bedřicha Smetany. Koncert pořádá Opera Národního divadla ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Program zahájí proslovem Olga Mojžíšová, členka výboru společnosti a kurátorka Muzea Bedřicha Smetany.
„Závěr to měl být monumentální, ale popravdě řečeno, byl to jen apendix k předešlým projektům.“
„Schulhoffův nihilismus, chaos a chtíč, který spaluje člověka a který režisér Calixto Bieito dovedl ad absurdum, vedl k vnitřnímu odmítnutí díla publikem.“
„Orchestr Státní opery pod taktovkou Jiřího Rožně hrál velmi kompaktně a instrumentálně barevně. Sólisté se vydávali ze všech svých nejlepších sil.“
Festival Janáček Brno 2022, který zahájil 2. listopadu monumentální projekt ze spojených Janáčkových děl Z mrtvého domu a Glagolská mše, ukončila v neděli 20. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa. Dílo, které mělo premiéru 27. ledna 1932 právě v Brně, se tam po devadesáti letech zase vrátilo. Tentokrát jako inscenace Národního divadla v Praze, kde byla poprvé uvedena 12. června 2022 v rámci mezinárodního kulturního a hudebního projektu Musica non grata, na němž participuje Česká republika a Spolková republika Německo.
Cyklus Musica non grata, který pořádá Národní divadlo, nabídne zajímavou konfrontaci dvou operních titulů, které spojuje stejné období vzniku a podobný životní osud jejich autorů. Národní divadlo moravskoslezské uvede v neděli 20. listopadu ve Státní opeře Zásnuby ve snu Hanse Krásy a na stejné jeviště se vrátí v posledních dvou reprízách ve čtvrtek 17. a v sobotu 26. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa, inscenace čerstvě nominovaná na prestižní ocenění International Opera Awards.
Nevšední prostor rozezní ve čtvrtek 10. listopadu Chlapcův kouzelný roh, kompletní cyklus písní, které zhudebnil Gustav Mahler na texty německé lidové poezie. Koncert začíná v půl osmé večer ve Vodárenské věži Letná. Interprety budou Tamara Morozová, Roman Hoza a Zdeněk Klauda. Kromě hudby program představí i digitální malbu, během večera totiž živě vzniknou tři obrazy. Večer organizuje spolek Lieder Society, který popularizuje často opomíjenou písňovou tvorbu.
Písňový večer nazvaný "Podoby lásky" uvede ve středu 22. června spolek Lieder Society. Dramaturgie chce přiblížit lásku očima českých skladatelů a skladatelek dvacátého století. Dvorská láska zazní v Písních renesančních Luboše Sluky, ve folklórním duchu se ponese cyklus Láska prostých srdcí Miroslava Pelikána, z lidové poezie vychází i texty Františka Halase z antologie Láska a smrt zhudebněné Karlem Pexidrem, vroucným vyznáním citů ke své nastávající jsou Ebenovy Písně nejtajnější a v nostalgických Písních rozchodu Jaroslava Křičky zaznívá bolest z jejich konce. Něžné a velmi ženské jsou písně O lásce na vlastní texty Slávy Vorlové a mladistvá energie Vitky Kaprálové se silnými jazzovými vlivy probíjí cyklem Jablko s klína i slavnou rozlučkovou Sbohem a šáteček. Interprety budou sopranistka Tamara Morozová, altistka Monika Jägerová a klavíristé Vojtěch Červenka a Filip Martinka. Koncert začíná v 19 hodin v sále Jana Drtiny na konzervatoři Jana Deyla.
„Můj obdiv však rozhodně patří Denysu Pivnickému, který extrémně náročnou roli Dona Juana ‚vydržel‘.“
„Z dalších sólistů nelze pominout výkon sopranistky Tamary Morozové, dle mého soudu dalece převyšující i zmíněnou Korosunovou.“
„Pokud má inscenace slabé místo, je to dle mého názoru režie, která ani zdaleka nevytěžila možnosti fantasknosti a surrealističnosti celého díla. Tím spíše, když je možné ho inscenovat v tak skvěle technologicky vybaveném divadle.“
V neděli 12. června uvedlo Národní divadlo ve Státní opeře pod hlavičkou projektu Musica non grata premiéru dvouaktové opery Erwina Schulhoffa Plameny. V nastudování dirigenta Jiřího Rožně a v režii Calixta Bieita se představili v titulních rolích tenorista Denys Pivnickij, mezzosopranistka Tone Kummervold a sopranistka Victoria Korosunova.
Na pražské Konzervatoři a střední škole Jana Deyla se dnes od 19 hodin v sále Jana Drtiny koná charitativní koncert na podporu těžce zkoušené Ukrajiny. Během večera zaznějí operní árie v podání mladých talentovaných profesionálů, mimo jiné hostů Národního divadla v Praze a v Brně. Vystoupí také smyčcové kvarteto M. Nostitz Quartet. „Nemůžeme být lhostejní k situaci, která se právě teď odehrává, proto jsme se rozhodli aspoň takto vyjádřit podporu lidem na Ukrajině,“ řekl jeden z organizátorů koncertu, klavírista Ahmad Hedar, pod jehož uměleckým vedením vystoupí i někteří ze studentů konzervatoře. S klavírním doprovodem Ahmada Hedara a Vojtěcha Červenky vystoupí zpěváci Bella Adamova, Eliška Gattringerová, Tereza Mátlová, Daniel Matoušek, Tamara Morozová, Bree Nichols, Jason Nichols a Vojtěch Pelka. Výtěžek koncertu poputuje na charitativní sbírku Člověka v tísni SOS Ukrajina.
„Extrovertní mladík si užíval jak znělost a pohyblivost hlasu a otevřené nejvyšší tóny, tak postavu Figara.“
„Její soprán má ve spodní poloze velmi zajímavý témbr, však si také z Karlových Varů odvezla mimo jiné i Cenu za barvu hlasu.“
„Šel do zpěvu naplno, evidentně ví, jak na to.“
Karlovarská pěvecká soutěž Antonína Dvořáka vyvrcholila v pátek koncertem laureátů. Zúčastnil se jí v 55. ročníku obvyklý počet téměř stovky mladých pěvců, letos z patnácti zemí. Závěrečné vystoupení dvanácti nejlepších z nich potvrdilo, že se stále rodí a z uměleckých škol nadále vycházejí talenty. A to i v tuzemsku. Operní a koncertní provoz může pořád počítat s neoposlouchanými hlasy a zajímavými uměleckými podněty.
„V postavě Rusalky Kateřina Kněžíková harmonicky propojuje své pěvecké i herecké umění. Jejímu projevu věříte, podmaňuje si vás, obdivujete její něhu, trápení i odhodlání.“
„Vodník v podání Jana Martiníka byl především zraněným a obávajícím se otcem, vyzpívat tyto city není třeba pateticky a s přehnanou silou.“
„Do slov Bůh Tě pomiluj vložila Kateřina Kněžíková nejen celou osobnost Rusalky, ale i jejího autora.“
Nezisková organizace Zámek Liteň, pečující zejména o odkaz pěvkyně Jarmily Novotné, oslavila deset let svého trvání velkoryse – poloscénickým uvedením Dvořákovy Rusalky v zámecké zahradě. Zároveň tím připomněla i deset let trvání Festivalu Jarmily Novotné a sto dvacet let od prvního uvedení Rusalky. Open air koncert Rusalka v parku přilákal do malebného prostředí liteňského parku v chladném sobotním večeru 28. srpna více než tisícovku návštěvníků.
„V době vynucené covidové koncertní pauzy pak uzrála myšlenka pro tento nesmírně zajímavý a repertoárově obsažný žánr něco udělat – a vznikl spolek Lieder Society.“
„Studovala jsem v Düsseldorfu, kde jsem měla samostatný předmět Liedgestaltung, tedy doslova ‚výstavbu‘ písně, a pedagog pracoval zároveň se mnou i s klavíristkou.“
„V písni je zkrátka často mnohem průzračnější sazba a dramatický vývoj, na který by jinak byl k dispozici celý večer. Ten je v písni potřeba vytvořit za několik minut.“
Nedávno založený spolek Lieder Society jsme našim čtenářům představili ve VýhleduPlus před několika dny. Zakladatelé – klavírista a skladatel Jan Dušek a pěvkyně Tamara Morozová a Monika Jägerová – mají za sebou už čtyři koncerty s názvem Zahajujeme!, a to v Kladně, Kadani, Liberci a v Lounech. V sobotu 19. června večer je čeká vystoupení v Galerii HAMU v Praze a stejný program společně přednesou i v Plzni, a sice v úterý 22. června v Přednáškovém sále Západočeského muzea. Pro portál KlasikaPlus.cz všichni tři odpovídali na otázky o svých počátcích, vztahu ke zpěvu a k písni jako samostatném žánru i o svém dalším směřování.
Spolek Lieder Society, o kterém jsme psali zde, slavnostně otevírá své působení, a sice koncerty po českých městech. Pátý koncert se uskuteční v sobotu 19. června od 19:30 hodin Galerii HAMU v Praze, kde v podání sopranistky Tamary Morozové, altistky Moniky Jägerové a klavíristy Jana Duška zazní cyklus Ej, srdenko moje Klementa Slavického, Písně o mrtvých dětech Gustava Mahlera, v pražské premiéře cyklus Dozpěv Jana Duška, Písně nejtajnější Petra Ebena a slavné Čtyři poslední písně Richarda Strausse. Stejný program umělci společně přednesou i v Plzni, a sice v úterý 22. června od 19 hodin v Přednáškovém sále Západočeského muzea. Patrony spolku jsou sopranistka Magdaléna Hajóssyová a barytonista Roman Janál. Ti budou na sobotním pražském koncertu slavnostně jmenováni Čestnými členy. KlasikaPlus pro vás chystá se zakladateli Lieder Society rozhovor.
Slavné Čtyři poslední písně Richarda Strausse nebo Mahlerovy Písně o mrtvých dětech – nejen tyto písňové cykly zazní na šesti červnových koncertech s názvem Zahajujeme!, kterými otevírá své působení spolek Lieder Society. Oba velké cykly původně orchestrálních písní zazní v méně časté komorní podobě, která ještě více podtrhne jejich intimní atmosféru. Zakladateli spolku jsou pěvkyně Tamara Morozová, Monika Jägerová a klavírista a skladatel Jan Dušek. Patrony se stali jedni z nejpovolanějších – sopranistka Magdaléna Hajóssyová a barytonista Roman Janál. Ti budou na pražském koncertu 19. června slavnostně jmenováni Čestnými členy. Podrobné informace jsou k dispozici na stránkách https://liedersociety.cz/.
Umělecký spolek Run OpeRun zahajuje novou, pátou sezónu jedinečnou imerzivní monooperou Lidský hlas Francise Poulenca a Jeana Cocteau. Hraje se dnes a zítra od 20:00 hodin v divadle Venuše ve Švehlovce, které návštěvníci najdou na adrese Slavíkova 22 v Praze 3. Hlavní postavu Elle ztvárňují dvě mladé pěvkyně, jejichž jména v operním světě rezonují už delší dobu - Eliška Gattringerová a Tamara Morozová. Za hudebním nastudováním stojí klavírista Ahmad Hedar, který má se spoluprací se zpěváky již nemalé zkušenosti.
