1

Změnu programu musel udělat i festival Hudební Kroměříž, souběžná akce s Letní hudební akademií v Kroměříži, kterou vede dirigent Tomáš Netopil. Její letošní třetí ročník nabídne osvědčené lektory i nové tváře. Festival pak přivede kromě nich a úspěšných účastníků na pódium významné české umělce. V programu se tak objeví mimo jiné Kateřina Kněžíková, Tereza Maličkayová, Jarmila Balážová, Barbara Maria Willi, Adam Plachetka, Vilém Veverka, také Tomáš Netopil jako houslista, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín nebo Cyril Höschl. Festival se koná od 14. srpna do 11. září. Novinkou je benefiční koncert.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Podobně jako Alliprandi přišel z Itálie a určoval styl architektury, zejména ve východních Čechách, tak stejně velký vliv měla tehdy i italská hudba.“

„Vídeň byla dlouhou dobu velmi konzervativní, v duchu tradice Johanna Josepha Fuxe; české země byly pro Mozartovu hudební řeč připravenější.“

„Jednou bych strašně rád ještě uvedl Mendelssohnova biblická oratoria Eliáš a Paulus.“

Václav Luks, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 byli v původním rozvrhu Smetanovy Litomyšle a zůstali jako jedni z mála po koronakrizi i v tom novém. S programem jen trochu změněným. Vystoupí 6. července odpoledne a opakovaně i v podvečer v Piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže k poctě stavitele tohoto kostela, italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který zemřel před rovnými třemi sty lety právě v Litomyšli a je zde i pohřben. Václav Luks hovoří o italských vlivech v barokní hudbě v Čechách a o pramenech, ze kterých čerpal hudbu pro litomyšlské vstoupení, o nedávném účinkování v náhradní podobě Bachova festivalu v Lipsku, o Beethovenově Misse solemnis, kterou chystá pro Dvořákovu Prahu a pro Svatováclavský hudební festival, ale i o opatřeních proti pandemii, jejichž ekonomické následky se ještě projeví.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 19 září 2019 15:43

Komorní Collegium 1704 nabídlo mistry baroka

3

„Panují dohady, že Bach napsal své nejslavnější moteto jako cvičení pro studenty. Pokud je to pravda, musel mít velice nadané studenty.“

„Vpletení Zelenkových responsorií do Bachových motet přineslo opětovně zklidnění.“

„Rád bych vyzdvihl důslednou práci s textem, některá slova byla ve faktuře krásně vypointovaná a do nebezpečných sykavek se pěvci nebáli „obout“. Namísto jednoho dlouhého hadího syčení se v jejich případě dostavila exaktní deklamace.“

Další koncert z komorní řady Collegia Vocale 1704 a Collegia 1704, čítajícího v tomto případě tři hráče, proběhl v prostorách Pražské křižovatky, v odsvěceném kostele sv. Anny na Starém městě patřící Nadaci Vize 97, která kostel využívá jako kulturní centrum. Intimní atmosféra unikátního prostoru má velmi daleko od vydatných produkcí v Rudolfinu, kde se na pódiu setkává velké těleso sestávající z desítek interpretů. Pro posluchače se tak otevírá možnost užšího napojení na jednotlivé pěvce a hráče, může se pozorně ponořit do jedné linky prolínající se hudební strukturou, stejně jako se zaposlouchat do vrstevnatého a nádherného zvuku, který je tvořen celým soustředěným kolektivem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
012

„Lady Macbeth je mistrovský kus ani ne třicetiletého Šostakoviče.“

„Pucciniho Gianni Schicchi by mohla být filmová groteska.“

„Umístění orchestru v Jízdárně umožnilo v ´Ježíšovi´ nepřehnat hladinu celkové hlasitosti.“

Národní divadlo moravskoslezské na Národním festivalu Smetanova Litomyšl letos opět jednoznačně zabodovalo. Se zaslouženým ohlasem uvedlo v minulých dnech na zámeckém nádvoří dva klasické operní tituly - Pucciniho Triptych a Šostakovičovu Lady Macbeth Mcenského újezdu - a rockovou operu Jesus Christ Superstar. Tři mimořádně vydařené inscenace. Andrew Lloyd Webber měl k dispozici dokonce dva vyprodané večery za sebou. Takže vlastně pro Ostravu bravo čtyřikrát.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
013

„Festival si vzal za úkol představit celou šíři Rybova talentu.“

„L´Armoria Terrena hraje prakticky ve stejném složení, v jakém hrával orchestr na starorožmitálském kůru.“

„Poetický text Aramejského Otčenáše umocnila Krčkova hudba.“

Asi by se těžko našel v České republice někdo, kdo neslyšel Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby. Zaznívá pravidelně z kůrů venkovských kostelíků v provedení amatérských hudebníků i zpěváků, asi tak jako za Rybových dob, i v koncertních síních v provedeních symfonických orchestrů a profesionálních sborů i pěvců, což Ryba za svého života nikdy neslyšel. Ano, Jakub Jan Ryba je pro většinu z nás spojen s jedním jediným dílem. Přitom to byl skladatel obrovské šíře. Objevit jeho dílo pro hudbymilovnou veřejnost si dal za úkol festival, jehož druhý ročník právě probíhá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
eda

"Jedním z cílů tohoto ročníku je vytvoření kritické edice a praktické vypracování sólového partu Rybova Violoncellového  koncertu jeho sólistou Eduardem Šístkem."

"Závěr druhého festivalového koncertu bude patřit Aramejskému Otčenáši Jaroslava Krčka,  inspirovanému novým překladem Jana Konfršta."

"Závěrečný koncert uvede novodobá světová premiéra: Rybových Nešporních zpěvů."

Interpretace hudebního umění, veřejné disputace ve formě hudební konference a edukační činnosti. Z těchto tří základů a úkolů vyrostl mladý Festival Jakuba Jana Ryby, jehož druhý ročník začne tuto neděli a potrvá do půlky července. Nabídne pět koncertů s dramaturgickými úvody, procesí k bývalému morovému hřbitovu a žehnání zrestaurovanému kříži na místě, kde byl původně pohřben Jakub Jan Ryba, a následnou mši k poctě sv. Kříže obětovanou za skladatele. Také se chystá celodenní konference – disputace, interpretační kurzy a workshopy završené koncertem jejich účastníků a lektorů. Zároveň organizátoři vypsali skladatelskou soutěž v liturgické vokální či vokálně-instrumentální skladbě. Festival minulý rok v březnu založili Šimon Kaňka, který se stal ředitelem, Josef Vondrášek, Hubert Hoyer, Zdeněk Klauda, který vytváří dramaturgii, Jaroslav Pelikán a Tomáš Janeček.

 
Zveřejněno v VýhledPlus