Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK uvede předvánoční koncert legendárního komorního souboru České noneto v rámci své abonentní řady. Současní členové tělesa, které bylo založeno roku 1924, zahrají svátečně a pohádkově laděný program s díly Bohuslava Martinů, Václava Trojana, Antonína Dvořáka a Jiřího Jarocha – ta byla napsána nebo upravena přímo pro České noneto. Koncert se bude konat v úterý 20. prosince od půl osmé večerní v kostele svatých Šimona a Judy.
„Komorní večery PKF – Prague Philharmonia probíhají v atmosféře takřka domácích koncertů.“
„Beethovenův Kvintet pro klavír a dechové nástroje Es dur byl do podrobností propracovanou interpretací s dokonale vyhranými frázemi, melodickými oblouky, s vědomím důležitosti každé noty.“
„Téma horny v podání Mikuláše Kosky znělo jiskřivě, zlatavě, a přitom jemně, Jan Brabec propůjčil klarinetu tón nadmíru přitažlivý.“
Na druhém koncertě komorní řady PKF – Prague Philharmonia v této sezoně vystoupil soubor Prague Philharmonia Quintet s klavíristou Ivanem Klánským. Jádrem zajímavé dramaturgie byli francouzští autoři, které doplnila skladba Ludwiga van Beethovena. Už tradičně se koncert konal v prostorách Profesního domu Matematicko-fyzikální fakulty, v pondělí 31. října také tradičně do posledního místa zaplněný.
„Larghetto pro orchestr je jedno z nejsilnějších duchovních děl poslední doby.“
„Anne-Sophie Mutter patří již několik desetiletí ke stálicím mezi houslovými virtuózy.“
„Honeck je autorem koncepce a struktury, Ille provede instrumentaci a rozpracuje kompozici do detailů.“
Manfred Honeck oddirigoval novoroční gala koncert a domů se snad ani nevrátil. Hned dvanáct dní nato, 12. – 14. ledna, připravil s Českou filharmonií další koncert, na který se těšili především milovníci houslové hry. Koncert je nezklamal, Brahmsův Dvojkoncert pro housle a violoncello byl skvělý, mimořádné byly ale i obě další skladby. Spolupráce České filharmonie s Manfredem Honeckem přinesla zase jednou koncert, který uvízne v paměti.
Prague Philharmonia Wind Quintet, který hraje ve složení Jiří Ševčík – flétna, Vladislav Borovka – hoboj, Jan Brabec – klarinet, Václav Fürbach – fagot a Mikuláš Koska – lesní roh, dnes pořádá online koncert od 17 hodin na YouTube a na facebookových stránkách PKF – Prague Philharmonia. Ansámbl se předvede v kompozicích, které vznikly přímo pro toto nástrojové seskupení, tedy v Ibertově skladbě Tři krátké kusy, v Milhaudově suitě Krb krále René a v Náhrobku Couperinově Maurice Ravela, který je sice původně klavírním cyklem, jeho barevnost ho však přímo předurčila k různým instrumentacím. Koncert soubor uzavře Taneční suitou soudobého anglického skladatele Normana Hallama.
„Pověstný Gardinerův smysl pro výstavbu díla a lpění na detailu doplněný vstřícností a kvalitami orchestru zaujal a vyvolal očekávání, co bude následovat.“
„První věta z Voříškovy symfonie je v Gardinerově pojetí zvukově bohatá, až monumentální, dirigent vede orchestr k vyjádření dynamických kontrastů, dechberoucí jsou propracované fráze dohrané do zlomku sekundy.“
„Ivo Kahánek na sebe nestrhával pozornost, ale tu se stával součástí orchestru, onde zas dával vyniknout klavírnímu partu s energickými akordy a rychlými pasážemi.“
Česká filharmonie zahájila v době covidové novou tradici – televizní přenosy adventních koncertů. O první adventní neděli 29. listopadu přivítala jednoho z nejlepších současných dirigentů – Angličana Sira Johna Eliota Gardinera. Pod jeho vedením hrála skladby Jana Václava Huga Voříška a Bohuslava Martinů. Třetí opus – Janáčkovo Capriccio – řídil Ondřej Vrabec. Koncert přenášely ČTart a do zahraničí německá digitální platforma Takt1. KlasikaPlus koncert vyslechla přímo v Dvořákově síni Rudolfina, tentokrát s absencí publika.
„Bylo nutné změnit program koncertu. Šostakoviče nahradil Mozart, Dvořáka Beethoven.“
„Gomyo si pozvání k České filharmonii považovala, její agentura tento koncert dokonce prezentovala jako vrchol letošního roku.“
„Semjon Byčkov má Beethovena ze svého působení v Německu dobře zažitého a Druhá symfonie zjevně odpovídá i jeho naturelu.“
Když minulá koncertní sezóna kvůli pandemii prakticky skončila v polovině, doufali jsme všichni, že sezóna 2020/2021 to napraví. Žel nenapravila. Pandemie řádí ještě hůře než na jaře, a tak je třeba tomu přizpůsobit program i návštěvnický pořádek. Obojí musela změnit i Česká filharmonie pro své první tři abonentní koncerty 7.–9. října 2020. Úspěšně.
Mezinárodní mistrovské kurzy Francouzsko-české hudební akademie Telč se letos konají od 4. do 14. července. Mezi lektory se objeví houslista Boris Garlitsky, flétnista Stéphane Réty, hornista André Cazalet, violista Vladimír Bukač a violoncellista Jiří Bárta. Hobojistu Jean-Louis Capezzaliho zastoupí Vladislav Borovka. Uzávěrka přihlášek je 22. června.
„Život Arcangela Califana je z velké části zakryt rouškou tajemství.“
„Sonata à 4 C dur Antonia Vivaldiho je mimořádně zajímavá.“
„Hobojisté Jan Souček a Vladislav Borovka i fagotista Ondřej Šindelář zvládli všechna technická úskalí Zelenkových sonát výtečně.“
V krásném barokním sále Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v rámci komorního cyklu PKF – Prague Philharmonia slyšeli návštěvníci 10. února krásnou barokní hudbu. Tentokrát to byly skladby pro dva hoboje, fagot a basso continuo a dramaturgie kromě dvou stálic, Vivaldiho a Zelenky, sáhla i po opusech skladatelů, jejichž práce nejsou zdaleka tak známé. Vděčíme za to Ondřeji Šindelářovi, který díla vybral a připravil k provedení.
„Matouš Zukal vyhrál klavírní kategorii a získal Cenu pro nejlepšího účastníka.“
„Ve druhé kategorii zvítězilo Duo Bohémo – Pěruška a Vocetková.“
„O druhou cenu se dělí Quasi duo a Krásovo kvarteto.“
Cenu pro nejlepšího účastníka Soutěže Nadace Bohuslava Martinů získal letos klavírista Matouš Zukal, absolvent Pražské konzervatoře a student AMU, jehož učitelem je Ivo Kahánek. Na koncertě laureátů zahrál v neděli v pražském Sále Martinů výběr ze skladatelových Osmi preludií a pak Sonatu per pianoforte od Luboše Sluky.
V neděli začíná 25. ročník festivalu Dny Bohuslava Martinů. Letošní 60. výročí úmrtí skladatele připomene vlastními i spřátelenými koncerty, ve kterých nabídne písňovou, komorní i orchestrální tvorbu. Kromě jednoho koncertu v Rakovníku se přehlídka koná v prestižních pražských sálech od 24. listopadu do 17. prosince.
Dvanáct večerů tvoří program letošního 25. ročníku festivalu Dny Bohuslava Martinů. V roce šedesátého výročí skladatelova úmrtí se koná od 24. listopadu do 17. prosince a nabídne v Praze koncerty tuzemských i zahraničních umělců. Souběžně se na samém konci listopadu uskuteční - v oborech klavír a komorní soubory - Soutěž Nadace Bohuslava Martinů. Její laureáti vystoupí 1. prosince v Sále Martinů.
„Komořina je hodně důležitá nejen pro hráče, ale je to slyšet i v orchestru. Je velkým přínosem, ať pokud jde o ladění, nebo o souhru.“
„My všichni jsme vyrůstali za socialismu a trochu nám ujel vlak v oblasti hudebního managementu.“
„Víme, že tzv. „vážná“ hudba je řadě lidí odcizená. A když dokážeme zaujmout děti, které pak chtějí jít ještě na koncert, je to krásná odměna.“
Původně se sešli v orchestru – tehdejší Pražské komorní filharmonii. Pět hráčů na dechové nástroje – Jan Brabec na klarinet, Jiří Ševčík na flétnu, Vladislav Borovka na hoboj, Václav Fürbach na fagot a Jan Musil na lesní roh – si řeklo, že vedle orchestrální hry by bylo příjemné svůj muzikantský život ještě rozšířit, a založili dechový kvintet. Ani po letech je společné hraní v komorním souboru bavit nepřestalo. Před aktuálním koncertem v břevnovském klášteře v úterý 14. května jsem hovořila s hobojistou Vladislavem Borovkou a flétnistou Jiřím Ševčíkem.
„Přípravou na soutěž se můžete skokově posunout.“
„Žijeme v době, kdy chtějí všichni porovnávat, chtějí vidět medaili, vítěze.“
„Možná ještě před třiceti lety se dalo mluvit o národních školách, ale to je dnes všechno pryč.“
Po uplynutí prvního kola oboru hoboj v 71. mezinárodní soutěži Pražské jaro už známe jména dvanácti soutěžících postoupivších do druhého kola. Členové poroty tak mohli před vypuknutím druhého kola využít volného pátku k odpočinku. Vilém Veverka, který v porotě představuje společně s Vladislavem Borovkou české křídlo, poskytl v té době rozhovor, ve kterém poodhalil taje, které skýtá členství v porotě na mezinárodní hudební soutěži. Rozhovor je veden v neformálním duchu – jeho autor se s Vilémem Veverkou osobně zná.