009

„Jan Rybář, aspoň z môjho pohľadu, uprednostňoval zrozumiteľnosť pred extrovertnejšími gestami.“

„Občas sa niečo zopakuje – spravidla ale v inom kontexte, než po prvýkrát, v inej inštrumentácii, v inej faktúre.“

„Hoci ide o neustály proces, to, že sme sa ocitli v ďalšom stupni ‚škaredosti‘, často zbadáme, až keď už daný blok naplno prebieha.“

Koncerty projektu Hudba v souvislostech majú väčšinou skôr komorný charakter. Na aprílovom koncerte v La Fabrike však tvorcovia komorné hranice výrazne prekročili a pozvali si k spolupráci Filharmonii Hradec Králové. Pod taktovkou Jana Rybáře zahral orchester skladby Witolda Lutosławského, Jakuba Potočka, Györgye Ligetiho, Kateřiny Horké a Jana Rybáře.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
888

„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“

„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“

„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

50000Pořadatelé cyklu Břevnovských hudebních setkání zvou na zahajovací koncert jejich jarní části, a sice zítra v 19 hodin do Tereziánského sálu Břevnovského kláštera. V programu s názvem Zlaté pomeranče italského baroka tam vystoupí mezinárodně renomované umělkyně, cembalistka Barbara Maria Willi a hráčka na barokní housle Lenka Torgersen. Na programu budou Sonáta D dur, op. 5/1 Arcangela Corelliho, Invence g moll, op. 10/4 Francesca Antonia Bonportiho, Sonáta D dur, op. 1/13 Georga Friedricha Händela, Fandango pro sólové cembalo Antonia Solera a Sonáta G dur, op. 3/4 Bartolomea Bernardiho. V úterý 15. března bude stejný sál patřit klarinetistce Anně Paulové a jejím hostům. Budou zastoupena díla Karla Stamice, Wolfganga Amadea Mozarta, Igora Stravinského, Louise Spohra a Maxe Regera. Kostel Církve československé husitské bude 12. dubna hostit harfistky Adélu Bilanovou, Kateřinu Valáškovou, Roxanu Hädler a Anetu Pávkovou, a to v čele s Janou Bouškovou. K nim se přidají houslisté Filip a David Kubitovi a hobojistka Gabriela Krčková. Klánský Family – Prof. Ivan Klánský a jeho děti hrají Dvořáka, to je název večera, který se odehraje opět v Tereziánském sále, a sice 10. května. Skladby nelahozeveského rodáka přednesou klavíristé Ivan a Lukáš, violoncellista Adam, basbarytonista Daniel a houslistka Klára. České noneto s hudbou Lutosławského, Prokofjeva a Dvořáka jarní část Břevnovských hudebních setkání zakončí 7. června v kostele Církve československé husitské.

Zveřejněno v AktuálněPlus
A-GerhardtVojtch-Brtnick

Na dalším abonentním večeru Symfonického orchestru Českého rozhlasu zazní v pondělí 24. ledna Violoncellový koncert od polského klasika dvacátého století Witolda Lutosławského s německým sólistou Albanem Gerhardtem. Druhá část programu bude patřit jednomu z nejkrásnějších děl Johannesa Brahmse, Německému requiem. K jeho provedení šéfdirigent Alexander Liebreich přizval sopranistku Christinu Landshamer, barytonistu Michaela Nagye a Pražský filharmonický sbor. Koncert a s ním i přímý přenos stanice Českého rozhlasu Vltava začne ve Dvořákově síni Rudolfina v 19:30 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

3000 Podtitul Symfonického cyklu A Janáčkovy filharmonie Ostrava zní Velké symfonické skladby prověřené časem. Právě v rámci tohoto cyklu, který je základním pilířem letošní dramaturgie, zve JFO ve čtvrtek 2. prosince od 19 hodin do společenského sálu Domu kultury města Ostravy na koncert s názvem Epizoda ze života umělcova. Zaznějí Lutosławského Symfonické variace a Weinbergovo Concertino pro violoncello a orchestr v podání Danjula Ishizaky, jehož kariéru odstartovalo vítězství v soutěži ARD a Grand Prix Emanuela Feuermanna. Vrcholem včera pak bude Berliozova Fantastická symfonie. „Speciálně pro tuto symfonii jsme nechali ve slévárně v Brodku u Přerova odlít skutečné kostelní zvony v přesném ladění, které jsou předepsané v partituře – bohužel však po celou dobu za scénou. Jsme tak jedním z mála orchestrů, který se tímto nástrojem může pyšnit,“ uvádí ředitel JFO Jan Žemla. Orchestr JFO povede Andrey Boreyko, který v září zahájil třetí sezónu ve funkci uměleckého ředitele Varšavské filharmonie.

Zveřejněno v AktuálněPlus
1-6cPetrChodura

„Suverénní, plnokrevné a opulentní, ale i jemněji emotivní provedení Rachmaninovovy známé skladby bylo ve spolupráci sólisty a dirigenta a skvěle hrající filharmonie mimořádným hudebním okamžikem.“

„V takovém kontextu se klidně mohou na jednom pódiu i 17. listopadu sejít Sergej Rachmaninov a Witold Lutosławski.“

„Janáčkova Suita v programu nakonec zafungovala především jako intermezzo před druhou závažnou a velkou partiturou.“

Česká filharmonie koncertem pro svobodu a demokracii ve středu 17. listopadu několikanásobně překvapila. Nejprve oznámením, že k tomuto výročí zahraje s orchestrem čínská pianistka Yuja Wang. Pak dva dny před koncertem zprávou, že globální hvězda nepřijede a že ji zastoupí Lukáš Vondráček. Filharmonie překvapila i sestavou programu, kterou musel posluchač sofistikovaně promyslet, aby se mu ozřejmilo, jak ji vztáhnout k odporu proti totalitě. Nakonec však koncert, řízený Jakubem Hrůšou, zafungoval, jak měl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190123HrusaAimardhires26cPetraHajska

Česká filharmonie pořádá ve středu 17. a ve čtvrtek 18. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina Koncerty pro svobodu a demokracii. Orchestr pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši zahraje Druhý klavírní koncert Sergeje Rachmaninova, Suitu pro orchestr Leoše Janáčka a Koncert pro orchestr Witolda Lutosławského. Sólový part v Rachmaninovově koncertu přednese klavíristka Yuja Wang, která je v letošní sezóně rezidenční umělkyní České filharmonie. Koncert pro svobodu a demokracii budou vysílat 17. listopadu v opožděném přímém přenosu Česká televize na programu ČT art a v přímém přenosu Český rozhlas na stanici Vltava, o den později ho uvidí diváci televize Arte ve Francii a Německu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

111 Čtvrtým mimořádným koncertem v sezóně Janáčkovy filharmonie Ostrava je projekt s názvem Mladé talenty s Janáčkovou filharmonií. Uskuteční se v Domě kultury města Ostravy ve středu 25. srpna od 18 hodin. K jednotlivým pultům vedle sebe už posedmé usednou členové ostravské filharmonie společně s vybranými talentovanými studenty základních uměleckých škol Moravskoslezského, Zlínského a Olomouckého kraje. Ti nejlepší z nich se představí i jako sólisté. V programu s autory, jako jsou Witold Lutosławski, Carl Maria von Weber, Wolfgang Amadeus Mozart, Josef Stelibský a skupina La Oreja de Van Gogh, se blýsknou mladí sólisté – klarinetisté Petr Šulc, Barbora Lisická a Viktorie Kutálková a zpěvačky Veronika Matraszek, Lucie Bendová a Johana Žofie Muchová. Všechny umělce hudebně povede Marek Šedivý, který se ujme i závěrečné skladby – Beethovenovy Páté symfonie. Koncert se koná ve spolupráci se Sdružením ZUŠ Moravskoslezského kraje MÚZA a je součástí festivalu Muziáda 2021.

Zveřejněno v AktuálněPlus
SORVojtch-Brtnick-2

Čtyřiadvacet koncertů chystá pro svou 95. sezónu Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Od září 2021 do června 2022 vystoupí těleso čtrnáctkrát v klasickém cyklu ve Dvořákově síni Rudolfina, jeho členové se pětkrát budou podílet na komorních koncertech v Anežském klášteře a pětkrát se k tomu ještě objeví na hranicích žánrů v cyklu Nové horizonty, a to zejména ve Foru Karlín a v sále DOX a pak s americkým jazzovým pianistou Bradem Mehldauem v Rudolfinu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1003

„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“

„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“

„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“

Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“. Kromě hlavního ocenění, věnovaného významné osobnosti, se ovšem udělují ještě další. V roce 2020 se tak mezi vítěze rozdělilo 5,6 miliónů eur. Neboli pro nás, přivyklým domácím poměrům v hudební kultuře, nepředstavitelná částka 140 miliónů korun. A to vše díky jednomu jedinému muži, který se kdysi zároveň nudil i styděl.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
105

„Dopracoval jsem se do bodu, kdy uvolnění přichází snadněji.“

„Že jsme nakonec měli i podporu diváků v sále, pokládám za fantastické!“

„Na celkovou audiovizuální kvalitu přenosu jsem obdržel spoustu pochvalných komentářů.“

František Macek má za sebou debut na festivalu Pražské jaro. Dvaatřicetiletý umělec působí především v zahraničí. Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži v Katovicích mu vyneslo místo asistenta dirigenta u tamního Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu. Často vystupuje ve Skandinávii, ale i jinde po Evropě, a to jako dirigent operní i symfonický. Otec je významným hudebníkem olomoucké arcidiecéze katolické církve, a tak i on sám absolvoval v Kroměříži hru na varhany. Dirigování pak studoval na AMU v Praze a na Královské hudební akademii ve Stockholmu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vrací ke středečnímu vystoupení v Obecním domě, které se odehrálo za částečné přítomnosti publika i v online přímém přenosu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 28 květen 2021 08:10

Debut jak víno: František Macek a SOČR

51207134165ec4ecc2f5ak

„Na Františkovi Mackovi bolo od začiatku vidieť, že má o diele presnú predstavu, ktorú – aspoň z mojej diváckej perspektívy – dokázal úspešne pretaviť do jasných gest.“

„Moser hrá s odzbrojujúcou prirodzenosťou, ktorou ešte podtrhol všetky dispozície, ktoré v tomto diele uplatnil.“

„Mojím osobným highlightom večera sa však stalo až ďalšie číslo: Sibeliova En saga.“

Debut Pražského jara patrí medzi prvé koncerty, ktoré sa podarilo odohrať za prítomnosti divákov. Chvalabohu, žiada sa povedať. Počuť výkony debutanta Františka Macka, sólistu Johannesa Mosera a Symfonického orchestru Českého rozhlasu len z televízie by bola totiž veľká škoda.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
511891023362c15d9bfbbk

„Doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku.“

„Jeho otec a čtyři sourozenci jsou spojeni s chrámovou hudbou na Velehradě a v Kroměříži.“

„Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži mu vyneslo místo asistenta u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích.“

Debut Pražského jara patří dnes večer mladému dirigentu Františku Mackovi. Ve Smetanově síni Obecního domu bude řídit Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Na programu je mimo jiné Píseň bohatýrská od Antonína Dvořáka a Violoncellový koncert Roberta Schumanna. Vystoupení se uskuteční s obecenstvem v sále. Bude také v přímém přenosu vysíláno na festivalovém webu a na sociálních sítích, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz.

 
Zveřejněno v MladíPlus
2000

Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
446

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
000

„Kirill Petrenko vstupuje v pozici šéfdirigenta do druhé sezóny od svého oficiálního jmenování.“

„Koncem září zahraje orchestr v rámci abonentních koncertů Sukovu Pohádku léta.“

„Mimořádnou příležitost slyšet legendárního pianistu Yefima Bronfmana bude mít berlínské publikum v průběhu května.“

Šéfdirigent Kirill Petrenko, Daniel Harding, Andris Nelsons, Susanna Mälkki nebo třeba Iván Fischer. To jsou jen některá jména, která se vystřídají v nové sezóně 2020/2021 za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. U orchestru, který právě dnes slaví narozeniny a večer má svůj tradiční televizní Evropský koncert, se objeví také významní sólisté - Tabea Zimmermann, Dmytro Popov, Daniil Trifonov, Truls Mørk nebo Lisa Batiashvili. Nadcházející sezóna nabízí pestré koncertní projekty a mimo jiné i početné zastoupení české hudby.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Koncertní sál Fondation Louis Vuitton navrhl architekt Gehry ve spolupráci se společností Nagata Acoustics.“

„Classe d'Excellence de Violoncelle dává každoročně šesti začínajícím hráčům na violoncello možnost zdokonalit jejich dovednosti.“

„Na programu jsou často transkripce nejrůznější děl v úpravě až pro sedm violoncell.“

Prostředí luxusu a umění jde často ruku v ruce. A u klasické hudby tomu není jinak. Pařížská Nadace Louis Vuitton dlouhodobě podporuje mladé violoncellisty a organizuje pro ně masterclass kurzy pod vedením Gautiera Capuçona. Nedělní finálový koncert laureátů Classe d'Excellence de Violoncelle lze zhlédnout živě a následně ze záznamu na kanálu YouTube. Ten nabízí nejen to, ale další porci hudby a umění.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa.“

„O hráčích hovoří jako o vášnivých a talentovaných hudebnících.“

„Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory.“

Slovenská filharmonie bude mít od podzimu nového šéfdirigenta. Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017, vystřídá padesátiletý ruský umělec Daniel Raiskin. V současnosti je hudebním ředitelem Winnipeg Symphony Orchestra a hlavním hostujícím dirigentem Bělehradské filharmonie.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2

„Lutosławski je jedním z vůdčích představitelů polské skladatelské školy, dodnes považované za zajímavý a vlivný fenomén.“

„Druhým autorem byl Andrzej Panufnik, který do roku 1954 žil v Polsku, potom však emigroval na Západ.“

„Bohuslav Martinů měl pouze dva české žáky, Vítězslavu Kaprálovou a Jana Nováka.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu dal v pondělí v komorním cyklu v Anežském klášteře prostor dvěma svým hráčům jako sólistům. Byli jimi klarinetista Lukáš Dittrich a hobojista Lukáš Pavlíček; program nastudoval a řídil Marek Šedivý, hlavní hostující dirigent tělesa. Figurovala v něm v nekonvenční polsko-české sestavě hudba dvacátého století.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
čtvrtek, 16 leden 2020 18:46

Lutosławski, Novák… a Chopin

0

„Nádherná hudba na pomezí romantismu a impresionismu, předcházející o celé desetiletí Straussovu Alpskou symfonii.“

„Hrál introvertně ponořen do hudby, v očekávaném stylu. Samozřejmá virtuozita.“

„Antoni Wit dirigoval Lutosławkého zpaměti. Přesně, návodně, naléhavě.“

Polský dirigentský nestor Antoni Wit připravil ve středu publiku v metropoli v čele Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK vcelku mimořádný večer. Zcela zásadním posluchačským zážitkem se stal a byl Lutosławského Koncert pro orchestr. S povděkem a potěšením bylo možné vzácně naslouchat hudbě Vítězslava Nováka. A Chopina krásně zahrál Lukáš Vondráček. Ale největší porce uznání patří dirigentovi a orchestru za Witolda Lutosławského.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2