0001

„Obě představení Straussových oper v Mnichově byla bez nadsázky na světové úrovni.“

„Režisér Marton celou operu rozehrál do nejmenších detailů a vždy zcela v souladu s hudbou. Inscenace nepostrádá i vtip.“

„I při Růžovém kavalíru můžeme konstatovat to, co při představení opery Capriccio. Vynikající orchestr, moderní režie a výborné pěvecké i herecké výkony všech rolí.“

Na Mnichovských operních slavnostních hrách zazněly bezprostředně po sobě dvě opery Richarda Strausse. Capriccio v režii Davida Martona 23. července řídil Leo Hussain, o den později uvedeného Růžového kavalíra v pojetí Barrieho Koskyho dirigoval Vladimir Jurowski. V obou operách se sešlo vzácně vyvážené obsazení inscenačního týmu i interpretů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

„Dirigent Rustioni Berliozovu operu výstižně charakterizoval třemi slovy: efektní, spektakulární, naturalistická.“

„Jestliže Trójané se vyznačovali režijní bezradností, inscenace Ďáblů z Loudunu byla po této stránce dokonalá.“

„Na těchto dvou inscenacích si divák mohl zcela jasně uvědomit, co je to moderní operní divadlo 21. století a co jen sled prázdných nápadů s vnějším kalkulem zaujmout.“

Mnichovskými slavnostními hrami každoročně vrcholí operní a baletní divadelní sezóna v Bavorské státní opeře. Na mezinárodní festival, který se letos pořádá ve dnech 24. června až 31. července, se každoročně sjíždějí milovníci oper doslova z celého světa. Však také má festival každoročně co nabídnout. Letos jsou vedle třinácti oper uvedeny také čtyři balety, pět komorních koncertů, písňové recitály… Podívejme se blíže na dvě inscenace první poloviny letošního programu – operní bilogii Les Troyens od Hectora Berlioza, uvedenou 6. a 10. července, a na festivalovou premiéru inscenace opery Ďáblové z Loudunu od Krzysztofa Pendereckého.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-KVary-divadlo-DSC2900

„Alois Ježek je brilantní český kulturní manažer, zakládající i současný ředitel Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka a také zakladatel a ředitel Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka v Karlových Varech.“

„Eva Randová v roce 2021 obdržela cenu Thálie za celoživotní mistrovství. V čele poroty Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka zavedla do hodnocení pevný řád, kterým se soutěž řídí dodnes.“

„Peter Dvorský povede letos porotu Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka posedmnácté.“

Věhlas soutěží jistě roste se jmény zářících vítězů, a přece síla významu všech klání pramení především z délky tradice a z obětavosti těch, kdo soutěž dál vytvářejí, ač stojí v pozadí. V případě Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, jejíž 55. ročník se v Karlových Varech koná od 5. do 12. listopadu, je plejáda jejich jmen letos zvláště nepřehlédnutelná a významná. Šest z nich se totiž potkává v roce 2021 s životním výročím. Skromně stojí na nepřipomínané straně soutěže, a přece by bez nich, stejně jako bez vkladu mnohých dalších, žádná soutěž ani nevznikla, ani nevytrvala a ani sama nezazářila… Jsou to její dlouholetý ředitel Alois Ježek a její pravidelní porotci, pěvci Eva Randová, Magdaléna Hajóssyová, Peter Dvorský, Zdeněk Šmukař a Zbyněk Brabec. Autorem jejich medailonků je operní publicista Jan Králík.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
001

Pořadatelé letošního, pětapadesátého ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech potvrdili termín od 5. do 12. listopadu. Soutěž, zpočátku určená studentům uměleckých škol, se stala během let uznávanou soutěží v celosvětovém měřítku. V posledních letech se jí zúčastňuje osmdesát až sto deset pěvců prakticky z celého světa, a to ve čtyřech kategoriích – Junior, Opera, Píseň a Operní naděje. Termín uzávěrky přihlášek je 3. října, v případě soutěžících ze zemí s vízovou povinností už zítra.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Na krásné, působivé scéně Petra Vítka odvíjí Pilař děj především svou prací s herci, jejich pohybem, viditelně důsledným držením postavy, decentní charakterizací.“

„Volba sólistů se jevila v premiérovém představení jako optimální.“

„Hudební profesionalita je na více než pozoruhodné úrovni. Inscenace navázala vkusně na výborný počin Orfea před dvěma roky.“

Jen týden po premiéře Smetanovy Prodané nevěsty představila plzeňská opera dne 15. srpna 2020 premiéru díla Claudia Monteverdiho L’incoronazione di Poppea – Korunovace Poppey. V hudebním nastudování dirigenta Vojtěcha Spurného a v režii Tomáše Ondřeje Pilaře, od roku 2014 dosavadního šéfa plzeňské opery. Toto datum akcentuji proto, že Tomáš Ondřej Pilař právě touto premiérou v Plzni svou šestiletou éru končí a začíná novou – v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Zvolil si dílo vpravdě mimořádné pro historii opery jako žánru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„V pěveckém obsazení premiéry dominoval mladý basista Jan Hnyk v roli sedláka Martina.“

„Operní sbor působil jistě, jevištně velice přirozeně, uvolněně, jakoby si své účinkování doslova užíval.“

„Režie vychází z hudby; nechtěla upřímný a prostý svět českého venkova transformovat do mnohdy udivujících souvislostí, ale ztvárnila vše rovněž upřímně a prostě.“

Operní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni hraje v historické budově Velkého divadla komickou operu Antonína Dvořáka Šelma sedlák. Její děj je situován na Domažlicko, do oblasti blízké krajskému městu. Pod taktovkou a v hudebním nastudování dirigenta Jiřího Štrunce a v režii Zbyňka Brabce se v sobotu uskutečnila první premiéra. Režisér si pro svoji vizi a realizaci díla zvolil tým - scénu navrhl Pavel Kodeda, kostýmy Josef Jelínek, světelný design byl ve zkušených a citlivých rukou Antonína Pflegera. Choreografii vytvářel Martin Šinták, sbory nastudoval Zdeněk Vimr. Všechny role dokázala plzeňská opera vhodně alternovat.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus

Soubor opery plzeňského Divadla J. K. Tyla uvede v sobotu v premiéře novou inscenaci Dvořákovy komické opery Šelma sedlák. Neoprávněně opomíjené dílo, jehož děj se odehrává na Domažlicku v 18. století, se znovu zařadí do repertoáru divadla po 65 letech.  Stane se tak v režii Zbyňka Brabce a v hudebním nastudování Jiřího Štrunce. V ústřední zamilované dvojici v rolích Bětušky a Jeníka uvidí diváci oblíbenou sopranistku Ivanu Veberovou v alternaci s finalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka Marií Schmidtovou a tenoristy Tomáše Kořínka nebo Amira Khana, který se stal sólistou opery na počátku tohoto roku a již se s úspěchem představil v inscenacích Iris, Idomeneo a Nabucco. Dvořákova opera Šelma sedlák měla premiéru 27. ledna 1878 v Praze. Je skladatelovou pátou operou. „Hudba Šelmy sedláka je radostná, v národním tónu, čehož Dvořák dosahuje zejména hojným používáním českých tradičních tanců, zejména polky. Je také plná komplikovaných ansámblů se zajímavým vedením zpěvních hlasů. Hudba této opery je typicky dvořákovsky zdravá, a přestože patří k raným dílům, je v ní již mnoho z toho, co známe v jeho pozdější tvorbě,“ přibližuje operu dirigent Jiří Štrunc. Dramaturg a režisér Zbyněk Brabec to potvrzuje: „Po hudební stránce se jedná o zralé dílo již renomovaného skladatele, v němž vyniká česká melodika, kde je vypracovaná rytmická stránka i harmonie s instrumentací.“ Šelma sedlák, ač v poválečném období patřil k populárním operám, se u nás v posledních letech hrál velmi sporadicky. Plzeňské divadlo tuto ryzí českou klasiku uvedlo naposledy v roce 1954 v režii Bedřicha Kramosila a pod taktovkou Alberta Rosena. Nyní připravuje inscenaci pro všechny věkové skupiny. „Žádná Dvořákova opera se nehraje bez škrtů. K těm jsme přistoupili i v naší inscenaci, abychom jí zajistili větší spád a aby byla přijatelná pro dnešního diváka. Jsem přesvědčen, že půvabný lidový příběh diváky dojme i pobaví zároveň,“ vysvětluje režisér. Libreto nezapře inspiraci z tehdy úspěšných děl, jako byla Smetanova Prodaná nevěsta či Mozartova Figarova svatba. Bohatý sedlák zaslíbí svou pohlednou dceru Bětušku, milující chudého Jeníka, bohatému ženichovi. A tak se rozehrává příběh, ve kterém téměř každý připravuje nějakou lest a zároveň se stává i obětí.

 

Zveřejněno v AktuálněPlus
úterý, 02 duben 2019 11:45

Konzervatoristé v operetě

04big

„Na Pražské konzervatoři je Čardášová princezna čtvrtou inscenací hranou v koncertním sále za doprovodu malého orchestru a studenta dirigování.“

„Mnozí vůbec poprvé zpívají pod dirigentovou taktovkou.“

„Učitelé i studenti věnují přípravě mnoho volného času, mívají velmi pěkný ohlas.“

Osmou inscenací klasické operety na Pražské konzervatoři po obnově vyučování operetního zpěvu a herectví je Čardášová princezna Emmericha Kálmána. V režii pedagoga Zbyňka Brabce, pod taktovkou studenta Ondřeje Kunovského a se studenty v hlavních rolích i v orchestru má dnes večer nový projekt v sále školy po pátečním prvním uvedení druhou premiéru.

 
Zveřejněno v MladíPlus