„Výrazné kontrasty v Neumannově hudbě do jisté míry utlumil mírně předimenzovaný prostor chrámu, přesto bylo zřejmé, nakolik je orchestr pečlivě vykresloval.“

„Hlavním úskalím koncertu byla – poněkud paradoxně – snad až příliš velká porce hudby.“

„Tento koncert byl dalším důkazem, že zaměření na méně známé skladatele může skýtat zajímavé objevy.“

Festival Olomoucké barokní slavnosti nabídl opět spíše klasicistní program: večer nazvaný Missa Sanctissimae Trinitatis v kostele sv. Mořice představil hudbu českého skladatele, virtuóza a kapelníka olomoucké katedrály Antona Neumanna. Neumann ovšem nebyl pouze lokálním tvůrcem, skládal mimo jiné i pro proslulou kapelu v Esterháze, pro krakovského arcibiskupa a sloužil také jako kapelník ve Vídni ve službách Adama von Auersperg.

„Na obvykle nepříliš akusticky přívětivé poměry olomoucké katedrály byla dynamická krajina Rekviem mimořádně jasná, kompaktní a zcela čitelná.“

„Lacrimosa bylo provedeno skvěle, s citem, nasazením a působivým vyvrcholením.“

„Hlas tenoristy Martina Gyimesiho se otevíral zejména v nižších polohách, zatímco impozantní bas Gustáva Beláčeka zbytek sólistů příjemně dokresloval.“

Mozartovo Rekviem d moll, KV 626, zakončilo v neděli 20. října ve zcela zaplněném chrámu sv. Václava 26. ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc. Závěrečný koncert za účasti arcibiskupa olomouckého, hejtmana Olomouckého kraje a primátora města Olomouce představil Mozartovo vrcholné dílo v interpretaci slovenských umělců pod taktovkou Martina Leginuse.

„Czech Virtuosi doprovázeli měkce, obezřetně a se zaoblenými dynamickými konturami.“

„Richard Novák s dechem a pozoruhodnou energií úctyhodným způsobem vystačil i v náročné čtvrté písni z Brahmsova cyklu.“

„Mendelssohnova árie Gott, sei mir gnädig s největším nasazením Richarda Nováka byla zřejmě nejsilnějším kusem tohoto večera.“

Jedním z vrcholů letošního ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby byl sobotní galakoncert v olomouckém chrámu Panny Marie Sněžné. Hlavní hvězda večera, stálice festivalu a nestor českých basistů Richard Novák, který před několika dny oslavil 88 let, vybral různorodý program především z biblických textů zhudebněných v průběhu několika století. Avizovanou německou mezzosopranistku Marlene Lichtenberg musela v krátkém čase zastoupit Lucie Hilscherová. Oba zpěváky doprovodil ansámbl Czech Virtuosi pod taktovkou Štefana Veselky.

„Vedle úpravy textu se Hanzlík postaral také o kompletní hudební doprovod.“

„Markéta Israel Večeřová dodržuje důsledně pravidla dobové interpretace, a to jako jediná z pěveckého ansámblu i v barokní gestikulaci.“

„V Endymionovi jde o sbírku převzatých melodií a dobových postupů, spíše než o kompozici originální po všech stránkách s jasným autorským rukopisem jako v případě Piramo e Tisbe.“

Druhým programem letošních Olomouckých barokních slavností je dvojice neobarokních oper rekonstruovaných a dokomponovaných Tomášem Hanzlíkem. Úterní večer 9. července tak v atriu Uměleckého centra Univerzity Palackého - poprvé z celkem čtyř uvedení - nabídl jednu světovou premiéru a jeden již dlouho zavedený kus. Zejména na hudebních stránkách obou děl pak byl jasně patrný vývoj, který Tomáš Hanzlík během posledních osmnácti let prodělal, stejně jako míra, do jaké svůj specifický neobarokní hudební jazyk zdokonalil.

„Mýtus, že „všichni kontratenoři jsou alty“, mimochodem vůbec není pravda.“

„Barokní hudba obohacená o gestiku je mi mnohem bližší.“

„Nikdy se nestane, že by se člověk ocitl na stresující zkoušce, vždy je tam spousta zábavy, a to jak na jevišti, tak v orchestru.“

OLOMOUCKÉ BAROKNÍ SLAVNOSTI letos nabídnou šest inscenací rozprostřených do čtyřiadvaceti večerů. Zahajovací program 7. a 8. července nabídne novodobou premiéru Serenaty Il tribunale di Giove, kterou napsal Karl Ditters von Dittersdorf – dnes trochu pozapomenutý, ale ve své době uznávaný autor, jehož skladba se dostala i do katalogu „100 nejvýznamnějších děl evropské hudby“ prestižní společnosti Deutsche Grammophon. Režie se ujal Tomáš Hanzlík, účinkují Ensemble Damian a sólisté Lucie Kaňková, Kristýna Vylíčilová, Monika Jägerová, Jakub Rousek a Leandro Lafont, který si udělal čas na pár otázek KlasikyPlus.

„Kristýna Vylíčilová nastavila vysokou laťku, Lucie Kaňková ji skvěle doplňovala.“

„Fascinující bylo položení se do role, včetně vybrané barokní gestikulace, u kolumbijského sopranisty Leandra Lafonta.“

„Kouzlo těchto ojedinělých projektů postrádajících rutinu se v zámecké atmosféře hradu Hukvaldy projevilo naplno.“

Motta hradu v Hukvaldech hostila vpravdě historickou událost: po téměř čtvrt tisíciletí právě zde opět zazněla serenata Il Tribunale di Giove Karla Ditterse von Dittersdorf, poprvé uvedená v roce 1775. Novodobou premiéru scénického oratoria vzniklého původně k příležitosti narozenin Fridricha II. nyní nastudoval a v pátek 7. června vedl Tomáš Hanzlík, společně s tělesem Ensemble Damian specializujícím se na interpretaci historicky poučenou i současnou. Původně tříhodinové dílo uvedli ve verzi zkrácené o přibližně čtyřicet minut.