Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

DSC09682

„Klišé? Ano, ale hezké, ne?“

„Psaní pro harfu je nevyzpytatelné a skláním se před všemi, kteří se do toho pustí.“

„Když hudbu, tak preferuji živou. Ten zážitek se nedá ničím nahradit.“

V nové Kavárně Českého rozhlasu pořádají KlasikaPlus.cz a stanice Český rozhlas D-dur jako blízcí partneři v neděli 3. listopadu od 20 hodin společný koncert, po roce v pořadí už druhý. V přímém přenosu zahrají harfistka Kateřina Englichová a hobojista Vilém Veverka skladby Maurice Ravela, Luboše Sluky, Lukáše Hurníka a Clauda Debussyho. A určitě také o sobě a o hudbě, kterou hrají, promluví. Program nese název Impressions a Kateřina Englichová v rozhovoru pro KlasikuPlus uvažuje mimo jiné právě nad hudebním impresionismem. Ale i nad tím, jak hudbu přibližovat slovy.

 
DSC03567

„Jennifer Rowley byla výrazná, uvěřitelná, obdařila postavu mohutným, ale kontrolovaným hlasovým fondem.“

„Je možné polemizovat s trochu operetními kostýmy a scénografií.“

„Svatopluk Sem přidává v této úloze k rolím z poslední doby další skvělou kreaci.“

Verdiho Maškarní ples v pražském Národním divadle při premiéře před dvěma roky na podzim vzbudil zejména režijním a scénickým řešením rozporuplné reakce. Repríza, která připadla na poslední říjnový večer, nevyloučila už smířlivější pohled. Ale hlavně byla příležitostí danou americké sopranistce Jennifer Rowley pro její pražský debut a zároveň pro osobní debut v roli Amélie. Byl to úctyhodný výkon.

 
2

„I když zpívám jedinou árii, tak samozřejmě beru ohled na celou roli, na celou operu.“

„I ve Verdiho operách je přítomno mnoho krásného z belcanta.“

„Belcanto je nejsnadnější a nejúčinnější způsob, jak zpívat, aby zpěvák nebyl unavený.“

Amélii ve dva roky staré inscenaci Verdiho Maškarního plesu zpívá v pražském Národním divadle dnes a v sobotu jako významný host americká sopranistka Jennifer Rowley. Jde o její debut v roli. S nynějším pražským operním šéfem Per Boye Hansenem se setkala v norské metropoli Oslo, když byl před několika lety ředitelem tamní Opery. Zpívala tehdy v Pucciniho Bohémě, byl to jeden z jejích prvních mezinárodních úkolů. Pozvání do Prahy má teď proto návaznou logiku. S Jennifer Rowley KlasikaPlus hovořila především o zpívání – o Verdim, o belcantu, o pomyslném seznamu budoucích rolí, které ji určitě zavedou i dál, především do německého repertoáru. Jako červená nit se rozhovorem vine přesvědčení, že je potřeba nespěchat: myslet na to, aby hlas mohl zůstat a zůstal dlouho mladý.

 
2

„Založení filharmonie se ukázalo pro Slovensko jako přínosné, velmi dobré.“

„Koncert k výročí sametové revoluce se uskuteční sedmnáctého listopadu a má česko-slovenský program. Vždyť revoluce byla společná! Budeme hrát Alexandra Moyzese, Miloslava Kabeláče a premiéru od Ľubice Čekovské.“

„Orchestry nestárnou: s příchodem každé nové generace, každého nového mladého člena, se obnovuje nová energie, ideály, chuť na nové výzvy i radost z muzicírování.“

Pianista Marián Lapšanský, absolvent Akademie múzických umění v Praze a mimo jiné profesor Vysoké školy múzických umění v Bratislavě, je od roku 2004 generálním ředitelem Slovenské filharmonie. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zmiňuje, že nadále pravidelně koncertuje, ale jinak odpovídá hlavně na otázky související s letošním sedmdesátým výročím založení orchestru. Za zcela přirozené považuje, že jubileum má česko-slovenský akcent. Vždyť těleso vzniklo a čtyři desetiletí působilo ve společném státě a u jeho zrodu výrazně stál i český dirigent Václav Talich.

 
neděle, 27 říjen 2019 08:08

Sirény. Husarský kousek Anderse Hillborga

4

„Jde o ryze básnivé obrazy, které fungují ve spojení s hudbou, ale samy o obě jsou abstrakcí. Sdělují podprahově, nejde o příběh, ale o poezii.“

„Jen s tím rozdílem, že tady elektronika není; všechny ty zázraky se dějí akusticky.“

„Závěrečný koncert festivalu ukázal, že jím obhospodařovaný segment současné hudební tvorby – vynalézavé, ale ne šokující, náročné, ale ne odpuzující - je nosný.“

Královéhradecká filharmonie si pro závěrečný koncert patnáctého ročníku festivalu Hudební fórum Hradec Králové schovala na čtvrteční večer dvě velmi zajímavé kompozice. Skladba „Povím vám“ od Hanse Abrahamsena přesně reprezentovala profil přehlídky, soustředěné na rozumně novátorskou světovou symfonickou tvorbu z posledních let. A druhé dílo, podmanivé a opravdu dobře napsané „Sirény“ od Anderse Hillborga, bylo potom ve stejném stylu navíc ještě skutečnou a navýsost vhodnou tečkou: hodnotnou, jedinečnou, nezapomenutelnou.

 
0

Do otevření Státní opery zbývá sedm desítek dní. Po galakoncertu ohlášeném na 5. ledna 2020 nicméně ještě nezačne plný každodenní běžný provoz. Ten je podle dlouho známého harmonogramu plánován až od září. První půlrok je určen k testování nových technologií i dispozice obnovených prostor; bude potřeba se s budovou a jejími možnostmi seznámit a přizpůsobit se jim. A také dokončit některé práce. Uvnitř i v okolí.

 
úterý, 22 říjen 2019 17:38

Melancholie Hany Blažíkové

8

„Sólistka byla součástí týmu a ani chvíli nepůsobila dojmem, že by na sebe chtěla strhávat pozornost.“

„Když se přidala Jana Semerádová, ať už se zobcovou, nebo s dřevěnou příčnou flétnou, o sto procent se ještě zvýšila usměvavá roztančenost.“

„Nářek Venuše nad Adonisovým tělem byl číslem ze zpívaného baletu, charakteristicky bolestínským a srdceryvným lamentem.“

Collegium Marianum se většinou projevuje jako frankofilní. Tento dojem vyplývá z poměrně častého provádění hudby francouzské provenience i z partnerských hudebních kontaktů do Francie. Program Image of Melancholy, který soubor připravil na 20. října do cyklu Barokní podvečery, proto trochu překvapil. Ale jen z anglické hudby nakonec stejně složen nebyl…

 
neděle, 20 říjen 2019 18:54

Dvě ostravské Rusalky

3

„Tři dějství Dvořákovy Rusalky, to jsou tři rozdílné charaktery hlavní postavy. Režijní koncepce Radovana Lipuse to zvýrazňuje.“

„V árii „Ó marno, ó marno to je“ vyjádřila Kněžíková takovou intenzitu citů, že tento výjev zůstane jako zcela mimořádný okamžik ještě dlouho v paměti.“

„Dnes vítězí o hodně civilnější přístup – a v opeře se musí mnohem víc hrát; tomu obě ostravské Rusalky vyhovují.“

Nová Dvořákova Rusalka v Ostravě je o dvou světech a jejich propastné nespojitosti, o mužských a ženských archetypech, o iluzích a střetu s realitou, o míjení se a možná i o pozdním poznání. Druhá premiéra v Národním divadle moravskoslezském prohloubila v sobotu předchozí čtvrteční vcelku příznivý dojem z toho, že inscenace zdůrazňuje současné pocity a apely, aniž by sáhla k příliš kontroverzní aktualizaci. Druhá premiéra byla také okamžikem debutu Kateřiny Kněžíkové v titulní roli – krásného a impozantního.

 
neděle, 20 říjen 2019 10:34

Varhany pro katedrálu

1

„Nástroj pro Svatovítskou katedrálu poprvé zazněl ve varhanářské dílně ve Španělsku. V Praze se oficiálně rozezní v červnu 2020.“

„Varhany umístěné na západní kruchtě nad hlavním vchodem mají mít na 6500 píšťal, čtyři manuály a 97 rejstříků.“

„Budou stát 80 milionů korun. Nejčastější formou financování je adopce píšťaly. Na 27. října je ohlášen třetí benefiční koncert.“

Nové varhany ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě se poprvé oficiálně rozezní zřejmě až 15. června příštího roku. V dílně varhanáře Gerharda Grenzinga v městečku El Papiol nedaleko od Barcelony už jsou však částečně hotovy a dómský varhaník Josef Kšica je tam byl před týdnem vyzkoušet.

 
sobota, 19 říjen 2019 16:06

Drážďanský Zelenka v Praze

0

„Zelenkova mše vykazuje mnoho originálních postupů a zajímavých detailů - překvapivá pozastavení, náhlé změny dynamiky a tempa, kontrastní řešení…“

„Sazba offertoria Currite ad aras je výrazně komornější, jen se smyčci a continuem, i ve sboru odlehčenější a jemnější.“

„Hlavním znakem provedení bylo vedle muzikální práce s tempy zvýrazňování dynamických proměn a dalších výrazových afektů.“

Jednou z hlavních položek šestého ročníku festivalu Zelenka Praha-Drážďany byl pražský česko-německý koncert dvou souborů: barokního orchestru Ensemble Inégal Adama Viktory a pěveckého sboru Dresdner Kammerchor, připraveného Michaelem Käpplerem. Hodinový program nabídl v pátek večer v malostranském kostele Panny Marie pod řetězem Zelenkovu mši Missa Purificationis Beatae Virginis Mariae a v ní vložené – v novodobé světové premiéře – offertorium Currite ad aras. Zněla zajímavá svižná hudba, v případě offertoria vcelku běžně koncipovaná chrámová skladba.